Schengen strana 2 z 2

Rakousko je v současné situaci proti rozšíření schengenského prostoru, protože nefunguje kontrola vnější hranice, prohlásil rakouský ministr vnitra Gerhard Karner. Evropská komise tento týden vyzvala k rozšíření Schengenu o Bulharsko, Rumunsko a Chorvatsko, poslední jmenovanou zemi podpořili i europoslanci. Rozhodnutí musí členské státy EU schválit jednomyslně.

Česko bude podporovat vstup Chorvatska do schengenského prostoru od ledna příštího roku, uvedl premiér Petr Fiala (ODS) po jednání se svým chorvatským protějškem Andrejem Plenkovičem. Hovořili také o dodávkách surovin z Chorvatska. V případě ropy může být podle Fialy spolupráce rychlá, protože tuzemské firmy jsou schopny využívat ropovod Adria. V případě plynu ale stávající infrastruktura nestačí.

„Nepřijímal bych faktor, že přitvrzujeme kvůli tomu, že by to snad někdo chtěl, ale myslím, že ti lidé už se skutečně adaptovali na život v Česku,“ prohlásil v pořadu Události, komentáře ministr vnitra Vít Rakušan (STAN). Dodal, že situace, kdy podle posledních údajů pracuje 64 tisíc uprchlíků, přináší konkrétní benefity české ekonomice. Je to motivační faktor, dodal.

Lidé, kteří se chystají odletět z Letiště Václava Havla v Praze, by měli namísto dosavadních dvou hodin před odletem dorazit na místo ještě o hodinu dříve, tedy celkem tři před startem letadla. Řada cestujících totiž nemívá v pořádku dokumenty, které jsou nyní kvůli covidu nutné, a tento krok má tak umožnit, aby se stihly napravit případné chyby. Novinkou je i to, že pro cestující do zemí Schengenu odpadla povinnost procházet dočasně zavedenou pasovou kontrolou.

Pro cesty do Česka platí od pátku přísnější pravidla. Změna podle úřadů reaguje na šíření nových variant koronaviru. Vznikla tak kategorie země s velmi vysokým rizikem nákazy. Do té spadají třeba Slovensko, Španělsko, Portugalsko, Velká Británie nebo většina mimounijních států. Při návratu musejí cestující na dva testy, do karantény a pak ještě povinně nosit respirátor nebo roušku. Zpřísnění se ale dotklo téměř všech skupin zemí.

Pro vstup do Francie je od pondělí nutný test starý maximálně 72 hodin. V Rakousku je zase na některých místech povinné nosit respirátor. Cestování zásadně omezuje Izrael – od pondělka ruší veškerou osobní leteckou dopravu. Ztráty pracovních míst kvůli viru byly loni čtyřnásobně vyšší než v roce 2009, tedy v nejhorší rok globální finanční krize, odhadla Mezinárodní organizace práce.

Španělsko ve čtvrtek ohlásilo dosažení předběžné dohody s Británií o statusu Gibraltaru. Uvedla to ministryně zahraničí Arancha Gonzálezová. Zprávu potvrdila i Británie. Díky dohodě zůstane Gibraltar, který je britským územím na Pyrenejském poloostrově, součástí schengenského prostoru. Konečné znění dohody bude podle ministryně vypracováno v průběhu příštích šesti měsíců.

Na seznam významných památek oceněných značkou Evropské dědictví přibylo deset nových lokalit, mezi nimiž jsou i tři české. Porota z přihlášených zájemců vybrala západočeský zámek Kynžvart a soubor meziválečných experimentálních sídlišť moderní architektury, mezi nimiž jsou i pražská kolonie Baba a brněnská kolonie Nový dům. Informovala o tom Evropská komise.

Mininisterstvo zdravotnictví chce rozšířit povědomí o koronaviru, uvedl náměstek Roman Prymula. Epidemie podle něj bude dál pokračovat a v budoucnu se informační cedule zřejmě objeví i na nádražích. Zároveň je ale podle něj třeba vyvarovat se panické reakce.

Chorvatsko má blíže ke vstupu do schengenského prostoru bez kontrol na vnitřních hranicích. Eurokomisař pro migraci a vnitro Dmitris Avramopulos oznámil, že Záhřeb splnil všechny potřebné požadavky. Musí však podle něj ještě dál pracovat na zajištění bezpečnosti své vnější hranice. Chorvatskou příslušnost k schengenské zóně musí jednomyslně schválit členské státy, z nichž některé dávají najevo obavy z možného přílivu migrantů přes chorvatskou hranici.

Kandidátka do čela Evropské komise Ursula von der Leyenová v europarlamentu uvedla, že považuje za nutné, aby Evropská unie byla v roce 2050 neutrální z hlediska emisí skleníkových plynů. Chce se zasadit také o to, aby ve všech zemích Unie existovala minimální mzda a aby vznikla jasná společná definice azylu a toho, kdo na něj má nárok. Chce také vést debatu o tom, jak nastavit systém spitzenkandidátů. Von der Leyenová se v těchto dnech snaží získat co nejširší podporu europoslanců. Příští týden totiž budou o její nominaci do čela Komise hlasovat.

Švýcaři v závazném referendu schválili přísnější zákon o držení a registraci zbraní. Podle výsledku, který zveřejnila švýcarská televize SRF, se pro vyslovilo 67 procent oprávněných voličů, proti bylo 33 procent. Napříště by tak mělo být zakázáno držení poloautomatických zbraní, byť s několika výjimkami například pro dlouholetou tradici fasování armádních zbraní nebo pro sportovní střelce.

Šestice lídrů evropských politických frakcí, kteří chtějí po volbách do Evropského parlamentu nahradit Jeana-Clauda Junckera v čele Evropské komise, se střetla ve velké politické debatě. Tzv. „spitzenkandidát“ evropských socialistů Frans Timmermans během ní varoval před obnovováním hranic kvůli migraci, lidovecká jednička Manfred Weber navrhl zavedení eurokomisaře pro Afriku.

Členství v Evropské unii, zejména však v schengenském prostoru, usnadnilo lidem hledání práce za hranicemi, čehož využívá i řada Čechů. Nejvíc jich pracuje v sousedním Německu a Rakousku. Lákají je větší platy či sociální jistoty. Někteří takzvaně pendlují, další naopak přicházejí za štěstím do Česka.

Podle belgického premiéra Charlese Michela by měla Evropská unie otevřít otázku dalšího setrvání visegrádských zemí v schengenském prostoru. Řekl to na závěr summitu EU. Čtveřici států včetně Česka kritizoval za to, že podle něj neprojevily solidaritu v migrační krizi. Otázka uprchlíků byla jedním z tématů summitu, státy čelící hlavní vlně znovu vyzvaly k pomoci od dalších zemí. Český premiér Andrej Babiš Michelova slova odmítl.

Země Evropské unie se v pátek na summitu v Bruselu shodly, že je třeba co nejdříve pokročit v budování jednotného evropského trhu – a také na tom, že v boji s migrací budou dál státy klást důraz zejména na ochranu vnějších hranic a na spolupráci s tranzitními státy. Lídři unijních zemí naopak nenašli společnou řeč ohledně reformy azylového systému nebo posílení reformované agentury Frontex, tedy navyšování počtu příslušníků evropské pohraniční a pobřežní stráže.

Evropa má dostatek kapacit, které by byly schopné identifikovat a zlikvidovat pašerácké gangy, uvedl k migraci poslanec Evropského parlamentu za Svobodné Jiří Payne. V Interview ČT24 dále konstatoval, že státy, které mají moře, z toho obrovsky profitují, a musí tudíž nést i rizika.

Dvě desítky policistů odjely do Slovinska hlídat schengenskou hranici. Vystřídají tak své kolegy, kteří na místě od poloviny prosince pomáhali se zvládáním uprchlické krize. Lublaň požádala na začátku roku Českou republiku o prodloužení mise. Od příštího týdne budou tuzemští policisté pomáhat s migranty také v Makedonii.