Chorvatsko podle Evropské komise splnilo kritéria pro vstup do Schengenu

Chorvatsko má blíže ke vstupu do schengenského prostoru bez kontrol na vnitřních hranicích. Eurokomisař pro migraci a vnitro Dmitris Avramopulos oznámil, že Záhřeb splnil všechny potřebné požadavky. Musí však podle něj ještě dál pracovat na zajištění bezpečnosti své vnější hranice. Chorvatskou příslušnost k schengenské zóně musí jednomyslně schválit členské státy, z nichž některé dávají najevo obavy z možného přílivu migrantů přes chorvatskou hranici.

Chorvatsko je členem evropského bloku od roku 2013 a o zařazení mezi schengenské státy požádalo před třemi lety. Komise v minulosti zvláště s odkazem na migrační krizi po Záhřebu požadovala důslednější plnění přístupových kritérií, především ochranu hranice s Bosnou.

„Dnes můžeme konstatovat, že všechna kritéria byla splněna. Chorvatsko musí ale i nadále pokračovat v jejich dodržování, zvláště v práci na ochraně své vnější hranice,“ řekl novinářům po zasedání Komise Avramopulos.

Schengen v současnosti sdružuje 22 zemí EU a Island, Norsko, Švýcarsko a Lichtenštejnsko. Obyvatelé těchto států mohou v rámci schengenského prostoru cestovat – až na výjimečné situace – bez hraničních kontrol a jejich země spolupracují v otázkách vnitra a justice.

Obavy panují kvůli migraci

Chorvatsko bylo za migrační krize okolo roku 2015 jednou z tranzitních zemí na cestě do západní Evropy a Maďarsko kvůli tomu sáhlo k uzavření společné hranice. Příchod migrantů přes členitou, zhruba tisícikilometrovou chorvatskou hranici s Bosnou vyvolává v některých unijních státech obavu i dnes.

Přestože počty přistěhovalců mířících do Evropy takzvanou balkánskou cestou po podpisu dohody EU s Tureckem výrazně klesly, panují v souvislosti se zhoršenými vztahy evropských zemí s Ankarou obavy z opětovného zhoršení situace.

Proti zahrnutí Chorvatska do prostoru bez hraničních kontrol se v minulosti vyslovilo například sousední Slovinsko. Oba státy mají navíc nevyřešené hraniční spory, a proto se očekává, že vzhledem k potřebné jednomyslnosti zemí při schvalování nebude tento poslední krok pro Záhřeb zdaleka jednoduchý.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Represe jsou všudypřítomné. Mezi Íránci vládne beznaděj

Každodenní bombardování a všudypřítomné represe. Tak popisují běžní Íránci svůj život v zemi, která je už třetí týden ve válce s Izraelem a Spojenými státy. Miliony lidí opustily své domovy, další se bojí dlouhodobých ekonomických následků války. Naději postupně ztrácejí i podporovatelé změny režimu. Nepřejí si, aby z jejich země zbyly jen trosky.
před 24 mminutami

Izraelská armáda oznámila novou vlnu úderů na Teherán

Izraelská armáda zahájila v pátek ráno nové údery na „infrastrukturu“ íránských úřadů v hlavním městě Teheránu. Agentura AFP píše, že nad Jeruzalémem byly v noci slyšet exploze poté, co izraelská armáda potvrdila útok balistickými raketami z Íránu.
před 4 hhodinami

Summit EU vyzval k zastavení útoků na energetiku v íránské válce. Řešil i povolenky

Prezidenti a premiéři zemí Evropské unie (EU) vyzvali k zastavení útoků na energetická zařízení v íránské válce, jejíž aktuální eskalace výrazně zvedá ceny ropy a plynu. Na summitu v Bruselu se zabývali i dopady konfliktu, zejména pokud jde o ceny energií. Lídři debatovali i o posilování konkurenceschopnosti EU. Český premiér Andrej Babiš (ANO) po jednání prohlásil, že Evropská komise do června předloží návrh revize systému emisních povolenek.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

EU poskytne Ukrajině půjčku 90 miliard eur tak či onak, potvrdila šéfka Komise

Předsedkyně Evropské komise po skončení čtvrtečního summitu Evropské unie (EU) zopakovala, že sedmadvacítka poskytne Ukrajině půjčku v hodnotě 90 miliard eur (asi 2,2 bilionu korun) tak či onak. Předseda Evropské rady António Costa v návaznosti na to vzkázal maďarskému premiérovi Viktoru Orbánovi, že nikdo nemůže Radu vydírat.
01:05Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Kosťantynivka je klíčová pro vývoj v rusko-ukrajinské válce, míní projekt DeepState

Ukrajinské ozbrojené síly se připravují na očekávanou jarní ofenzivu ruské armády. Podél 1300 kilometrů dlouhé fronty je zatím stále těžší odhadnout detailní pozice obránců i agresorů. Od samého začátku otevřené invaze Moskvy se o to snaží neoficiální projekt DeepState. Za tu dobu se skupina nadšenců proměnila v klíčový zdroj informací pro běžné lidi i mezinárodní média.
před 9 hhodinami

Íránské vedení bylo zničeno, tamní vojáci dezertují, tvrdí Trump

Americký prezident Donald Trump ve čtvrtek v Oválné pracovně uvedl, že íránské vedení bylo zničeno a tamní vojáci dezertují. Před novináři také řekl, že neplánuje vyslat americké jednotky do země, na kterou americké a izraelské síly ze vzduchu útočí od 28. února.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Téměř polovina elektřiny v EU pocházela loni z obnovitelných zdrojů

I v minulém roce překonal objem vyrobené elektřiny v Evropské unii hranici čtyřiceti sedmi procent. Oproti roku 2024 se zvýšil o jednu desetinu procenta na celkových 47,3 procenta. Z tohoto podílu byla hlavním zdrojem elektřiny větrná energie, která představovala více než třetinu získané energie z obnovitelných zdrojů. Na druhém místě skončila energie vyrobená ze slunce. Vyplývá to z dat Eurostatu.
před 12 hhodinami

Ropa i plyn dál zdražují, exportní přístav v Rudém moři přestal nakládat

Ceny ropy pokračují v růstu kvůli útokům na Blízkém východě. Severomořská ropa Brent se krátce po 08:00 SEČ dostala nad 114 dolarů (přes 2400 korun) za barel, dopoledne už to bylo přes 119 dolarů (asi 2530 korun). Později o část zisků přišla, odpoledne se držela nad 110 dolary za barel. Navíc čelil útoku důležitý exportní bod na pobřeží Rudého moře – přístav Janbu, který dle Reuters následně přestal krátce surovinu nakládat. O třetinu poskočily ve čtvrtek ráno vzhůru i ceny plynu pro evropský trh. Následně lehce poklesly.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami
Načítání...