EU odsouhlasila tvrdší kontroly na hranicích Schengenu

Ministři vnitra zemí EU odsouhlasili zpřísnění kontrol na vnější hranici schengenského prostoru i pro osoby patřící do Schengenu. Brusel tak reaguje na pařížské atentáty. Francie chce kontroly na svých hranicích zachovat, „dokud bude trvat hrozba“. Opatření podporuje i Praha, oznámil ministr vnitra Milan Chovanec. Případnou debatu o vzniku takzvaného „mini-Schengenu“, po němž prý volá Nizozemsko, označil za zbytečnou.

Francie chce do budoucna ztížit teroristům spojeným s organizací Islámský stát (IS) cestování s evropským pasem mezi Evropou a Sýrií. Právě IS se přihlásil ke krvavému útoku v Paříži, který stál 129 životů.

„Každý, kdo do schengenského prostoru vstupuje, by měl projít nejen vizuální, ale i pasovou kontrolou, jestli náhodou není v databázi osob napojených na teroristy. Mělo by jít o osoby ze zemí mimo Schengen i ze zemí tohoto prostoru,“ informovala zpravodajka ČT Katarína Sedláčková.

Pokud chceme mít přehled, kdo cestuje přes Evropu, do Evropy, a to i uvnitř států, tak nic jiného nezbývá. Potřebujeme vědět, kdo k nám jede a samozřejmě proč k nám jede. Pevně věřím, že se to teď zrychlí a že policie a tajné služby dostanou informace velmi rychle.
Milan Chovanec

Chovanec: Musíme se připravit na fronty

Česko Francii podporuje. „Pravděpodobně budeme muset strpět, že se vyskytnou fronty. Doufám, že to bude na nějaké rozumné bázi, aby to občany obtěžovalo co nejméně,“ podotkl Chovanec. Členem zóny totiž není například Chorvatsko, přísnější kontroly by tak v létě mohly čekat také české turisty vracející se z dovolené u Jaderského moře.

„Pokud nechceme, abychom se hlídali navzájem – abychom třeba při cestě do Rakouska nebo do Polska museli procházet pasovou kontrolou – tak je lepší, když si budeme hlídat vnější schengenskou hranici," uvedl v Interview ČT24 bývalý ministr vnitra František Bublan a dodal: „Určité omezení asi musíme přijmout, jinak se budeme bát chodit do metra nebo na jakékoliv větší shromáždění, poslat děti do školy apod.“

obrázek
Zdroj: ČT24

V posledních dnech média informují o tom, že nizozemská vláda jedná se svými spojenci o možném znovuzavedení pasových kontrol na hranicích několika západoevropských zemí. Takzvaný „mini-Schengen“ by měl podle listu De Telegraaf zahrnovat Rakousko, Německo, Belgii, Lucembursko a Nizozemsko. Vznikly by zároveň tranzitní tábory pro migranty, kteří do těchto států míří.

Evropská komise ale dala najevo, že žádný podobný návrh zatím neobdržela. Chovanec označil diskusi o vzniku takového prostoru za „mediální sci-fi“. Podle něj je to „nesmyslné a zbytečné“. „Považuji to za nesmysl, je to i technicky nemožné,“ přidal se slovenský ministr vnitra Robert Kaliňák.

Registrace pasažérů a posílení spolupráce tajných služeb

Paříž chce také do konce roku zřídit celoevropský registr pasažérů, kteří cestují letadlem. Francie varovala, že pokud podobný systém nebude dostatečně rychle spuštěn, dojednají si jeho zřízení evropské země samy mimo unijní rámec.

„Pro nás je důležité sdílení dat o cestujících v letecké dopravě, a to včetně těch vnitrostátních. Dlouhodobě po tom voláme, protože opravdu potřebujeme vědět, jaké cestující máme na území členských států,“ poznamenal Chovanec

obrázek
Zdroj: ČT24

Ministři vnitra a spravedlnosti osmadvacítky se shodli rovněž na výrazném zintenzivnění výměny zpravodajských údajů – mimo jiné při sledování finančních toků. Eurokomisař pro vnitro Dmitris Avramopulos prohlásil, že je čas položit základy pro ustavení společné evropské zpravodajské agentury.

Jde o kontroverzní krok, protože tyto otázky jsou v pravomoci jednotlivých členských zemí. „Neumím si představit, že bychom se v této věci vzdali národních kompetencí,“ řekl německý ministr vnitra Thomas de Maziére.

Podstatně zlepšit by se měla také spolupráce členských zemí EU s Europolem, který policejní práci koordinuje na unijní úrovni. Několik ministrů vnitra uvedlo, že databázi Europolu týkající se právě radikálních islamistů a jejich cest do Sýrie a Iráku doplňuje pouze pět z unijních států.

V současnosti pouze pět z 28 členských států EU souhlasilo se sdílením tajných informací. Takže musíme dělat víc.
Dimitris Avramopoulos
eurokomisař pro vnitro

Specializované protiteroristické středisko Europolu by mělo začít pracovat od počátku příštího roku. Podmínkou ale je, aby unijní země poskytly včas potřebné experty.

obrázek
Zdroj: ČT24

Unijní protiteroristický koordinátor Gilles de Kerchove pak zdůraznil, že do Schengenského informačního systému (SIS II) je třeba dostat veškeré informace o evropských džihádistech, kterými disponují členské země EU.

SIS II umožňuje spolupráci orgánů zemí schengenského prostoru volného pohybu. Shromažďuje údaje o osobách, kradených autech, zbraních, falešných bankovkách či identifikačních kartách. Přístup k němu mají policejní centrály a imigrační úřady.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Tak intenzivní otřesy nezasáhly oblast Venezuely sto let

Otřesy, které postihly Venezuelu, jsou podle seismologů silnější, než je v této oblasti obvyklé. Doposud není zcela jasné, proč přesáhly magnitudo 7. Možná šlo o část nějakého doposud neznámého cyklu.
před 17 mminutami

Šéfka EK oznámila převod prvních tří miliard eur Kyjevu z unijní půjčky

Předsedkyně Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová oznámila převod prvních 3,2 miliardy eur (přes 77 miliard korun) Kyjevu v rámci unijního úvěru. Celková výše půjčky činí 90 miliard eur (2,2 bilionu korun) a vyplácení peněz je rozděleno na letošní a příští rok. Oznámila to na konferenci věnované poválečné obnově Ukrajiny v polském Gdaňsku. Česko zastupuje premiér Andrej Babiš (ANO), před odletem hovořil o podnikatelské misi do napadené země.
03:25Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Zemětřesení ve Venezuele si podle úřadů vyžádala 164 životů

Venezuelu v noci na čtvrtek SELČ zasáhla dvě silná zemětřesení. Podle prozatímní prezidentky Delcy Rodríguezové si událost vyžádala nejméně 164 mrtvých, dalších 971 lidí utrpělo zranění. Vyhlásila také stav nouze. Silné otřesy byly zaznamenány i ve venezuelském hlavním městě Caracasu, kde se podle tamního ministra vnitra zřítilo několik budov. Americká geologická služba (USGS) dříve odhadla, že obětí může být deset tisíc až sto tisíc.
01:03Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Krize na Krymu trvá, v ropném skladu na jihu Ruska hoří

V ropném skladu v Krasnodarském kraji na jihu Ruska vypukl požár poté, co se na něj zřítily trosky ukrajinského dronu. Píše to ruská státní agentura TASS s odvoláním na místní úřady. Okupovaný Krym má nadále problémy s dodávkami elektřiny. V noci pokračovaly také ruské útoky na Ukrajinu.
před 1 hhodinou

Ve Francii padl teplotní rekord, Španělsko hlásí dvě stě mrtvých kvůli vedrům

Nynější vlna veder ve Španělsku vedla mezi nedělí a středou k úmrtí 212 lidí. Podle agentury AFP to vyplývá z dat španělského systému MoMo. Ten monitoruje vývoj počtu mrtvých v jednotlivých dnech a údaje porovnává s očekáváním založeným na historických záznamech. S neobvyklým horkem se potýkají i Německo, Velká Británie či Francie. Ta opět hlásí nejteplejší den v historii měření a rekordně teplou noc.
10:45Aktualizovánopřed 1 hhodinou

VideoZpravodajka Sedláčková o Starmerově pádu, přešlapu s Epsteinem a charismatu

Pád Keira Starmera, deset let od historického referenda o Brexitu a vzestup nového rozložení politických sil. Britská politika připomíná pouťový kolotoč, ze kterého vypadávají premiéři jeden za druhým. Proč skončil politik, který neudělal fatální chybu? Jakou roli v tom hraje charisma očekávaného nového premiéra Andyho Burnhama a jak se mění vliv Nigela Farage? S britskou zpravodajkou ČT Katarínou Sedláčkovou rozebírá Tomáš Šponar, proč je britská společnost v krizi, zda je návrat k EU stále tématem a co čeká Spojené království pod vedením nové politické generace.
před 3 hhodinami

Rusko během války v Gruzii mučilo a vraždilo zajatce, rozhodl evropský soud

Padl další rozsudek Evropského soudu pro lidská práva proti Rusku. Tentokrát ho uznal vinným z konkrétních případů mučení a vražd gruzínských válečných zajatců – vojáci Moskvy se jich dopustili během války v roce 2008. Jako důkaz posloužily mimo jiné videonahrávky.
před 7 hhodinami

Trump: Zelenskyj si proti Rusku vede celkem dobře

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj si proti Rusku vede celkem dobře, řekl ve středu šéf Bílého domu Donald Trump. Na schůzce s generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem také zopakoval, že ho během války proti Íránu Aliance zklamala.
před 14 hhodinami
Načítání...