Vstup

Jako velký třesk či historickou sázku, která není bez rizik, označovala evropská média před dvaceti lety do té doby největší rozšíření EU. Neobešlo se to bez obav či skeptických hlasů, a to jak ze strany občanů, tak i stávajících států. Hovořilo se o ztrátách národní identity i rozkolísané ekonomice. Sama EU se musela připravit na přijetí velkého počtu nových zemí, které měly zcela odlišnou kulturu a socio-ekonomické nastavení. Zastánci naopak argumentovali politickou stabilitou a největším jednotným trhem.

Italské Benátky od čtvrtka zavádějí poplatek ve výši pěti eur (asi 126 korun) pro návštěvníky, kteří v tomto městě stráví jen několik hodin a nepřenocují v něm. Město bude poplatek vybírat v roce 2024 po 29 dní, kdy je na centrum největší nápor. Radnice si od tohoto opatření slibuje omezení počtu turistů, kteří do historické části města v laguně míří v hlavní sezoně.

Vstup Česka a dalších zemí do NATO bylo to nejlepší, co se mohlo stát, míní bývalý americký prezident Bill Clinton. Řekl to na Pražském hradě na konferenci Naše bezpečnost není samozřejmost, která připomíná 25. výročí vstupu Česka do Aliance. Rozšíření organizace bylo podle něj dobrou investicí.

Evropská komise (EK) doporučila zahájit přístupová jednání s Ukrajinou. Oznámila to šéfka EK Ursula von der Leyenová, která ocenila reformy, jež Kyjev podniká v oblasti justice či boje proti korupci. Návrh unijní exekutivy budou ještě muset na prosincovém summitu jednomyslně schválit prezidenti a premiéři všech zemí EU. Maďarsko nebo Polsko už daly vůči Ukrajině najevo výhrady. Komise doporučila také zahájení přístupových rozhovorů s Bosnou a Hercegovinou a Moldavskem. Země ale musí splnit kritéria členství.

Na červencovém summitu NATO ve Vilniusu budeme usilovat o přijetí naší žádosti o vstup do Severoatlantické aliance. Chceme také získat informaci o tom, v jakém období a za jakého sledu událostí můžeme do NATO vstoupit, řekl pro Českou televizi předseda Nejvyšší rady Ukrajiny Ruslan Stefančuk.

Už několik dní lidé na sociálních sítích v Česku řeší příspěvek pražského bistra, které zveřejnilo pravidla pro přítomnost dětí v podniku. Psychiatr a psychoterapeut Tomáš Rektor ovšem ve čtvrtečních Událostech, komentářích řekl, že společnost by ohledně dětí měla řešit mnohem závažnější témata. Influencerce Kateřině Saint Germain vadí, že atmosféra je prý často nepřátelská ještě před tím, než se dítě jakkoli projeví. Podle prezidenta Asociace hotelů a restaurací ČR Václava Stárka by podnikatelé měli mít možnost nastavit si vlastní pravidla.

Poslanci tureckého parlamentu souhlasili se vstupem Finska do Severoatlantické aliance. Padla tak poslední překážka jeho vstupu. O Švédsku, které podalo přihlášku ve stejnou chvíli, se v Ankaře nehlasovalo. Tamní vláda má mimo jiné výhrady k přístupu Stockholmu ke kurdským organizacím.

Švédský nejvyšší soud zamítl vydání tureckého novináře Bülenta Keneşe, které požaduje turecký prezident Recep Tayyip Erdogan. Podle Turecka je Keneş podezřelý z účasti na pokusu o převrat v roce 2016. Novinář se domnívá, že Ankara se jeho vydání domáhá kvůli jeho kritickým názorům na Erdoganovu vládu. Spory o vydání mohou zkomplikovat švédský vstup do NATO, protože Erdogan pohrozil Stockholmu, že nenechá v parlamentu ratifikovat jeho žádost, pokud Ankaře v otázce vydání údajných teroristů nevyhoví.

Kosovo tento týden požádá o vstup do Evropské unie, uvedl premiér Albin Kurti. Proces přijetí patrně potrvá dlouhá léta nebo i desetiletí a bude záviset na tom, zda se balkánské zemi podaří urovnat vztahy se Srbskem, které ji považuje za svou provincii, upozorňuje Reuters. O krok dál se posouvá Bosna a Hercegovina, jíž ministři členských zemí doporučili udělit status oficiálního kandidáta na členství.

Italské úřady blokují na lodích v sicilském přístavu Katánie zhruba 250 migrantů. Zakazují jim vstup na pevninu. Kapitáni dvou humanitárních plavidel teď odmítají odplout a označují rozhodnutí Říma za nezákonné. Za patovou situací stojí přísná migrační politika nové pravicové vlády Giorgi Meloniové. Kabinet dokonce zvažuje zabránit lodím vplout do svých vod.

U vstupu do Adršpašských skal dochází ke konfliktům turistů a pracovníků skalního města. Už dva roky je možné vstupenky zajistit pomocí rezervačního online systému a zájem je takový, že koupit je na místě není téměř možné. Zklamaní turisté se domáhají vstupu. Pomáhat s organizací musí i strážci přírody.

Jednání mezi Tureckem a zástupci Finska a Švédska ohledně členství v Severoatlantické alianci nebyla na očekávané úrovni, řekl turecký prezident Recep Tayyip Erdogan. Ankara podle něj nemůže souhlasit s tím, aby do NATO vstoupily země, které podporují terorismus. V neděli o tom informovala turecká televizní stanice TRT Haber. V neděli také jednaly státy Evropské unie o ropném embargu. Před pondělním summitem ale nenašly shodu.

Zástupci Švédska a Finska předali ve středu generálnímu tajemníkovi NATO Jensi Stoltenbergovi žádosti o přijetí do Aliance. Stoltenberg a později i americký prezident Joe Biden jejich rozhodnutí přivítali, vstup obou skandinávských zemí schválila německá i česká vláda. Kriticky se k tomu staví naopak turecký prezident Recep Tayyip Erdogan. Poslanec ODS Pavel Žáček se domnívá, že turecké důvody možná leží mimo NATO a Ankara chce zvýšit svoji cenu při jednáních. Také poslanec SPD Jaroslav Bašta soudí, že u Turecka jde spíše o vnitropolitickou záminku. O tématu diskutovali v pořadu 90' ČT24.

Švédsko a Finsko učinily klíčový krok na cestě do Severoatlantické aliance. Zástupci obou zemí předali v Bruselu generálnímu tajemníkovi Aliance Jensi Stoltenbergovi žádosti o přijetí do NATO. Šéf Aliance jejich rozhodnutí přivítal a prohlásil, že skandinávské země posílí společnou bezpečnost spojenců.

Švédská ministryně zahraničí Ann Lindeová a později i její finský kolega Pekka Haavisto v úterý podepsali žádosti svých zemí o vstup do Severoatlantické aliance. Finský parlament předtím drtivou většinou hlasů schválil návrh, aby se země ucházela o členství v Alianci. Švédský parlament obdobný postoj zaujal v pondělí. Příslušné dokumenty zástupci obou skandinávských zemí předají v bruselském ústředí NATO ve středu. Podle ruského ministra zahraničí Sergeje Lavrova NATO už dávno počítá s finským a švédským územím při vojenském plánování svého posunu na východ.

Švédsko a Finsko v květnu společně vyjádří vůli vstoupit do NATO, píše agentura Reuters s odvoláním na švédská a finská média. Dvojice severoevropských zemí dlouho zůstávala stranou Severoatlantické aliance, po nové ruské invazi na Ukrajinu ale zásadně změnila svůj dosavadní postoj.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj podepsal žádost o přijetí své země do Evropské unie. Na Facebooku to v pondělí napsal zástupce vedoucího prezidentské kanceláře Andrij Sybiha. Dokumenty jsou podle něj už na cestě do Bruselu. Zelenskyj už dříve během dne v projevu řekl, že země žádá o okamžité členství podle nové speciální procedury. Prezidenti osmi členských států EU, včetně České republiky, později vyzvali unijní země, aby umožnily okamžitě udělit Ukrajině status kandidáta EU a zahájit přístupová jednání. Snahu Kyjeva podporuje také český premiér Petr Fiala (ODS).

Česko opět stojí na klíčové křižovatce, na které začíná jít o všechno. Na akci, která připomněla výročí vzniku Československa, to v Míčovně na Pražském hradě řekl bývalý prezident Václav Klaus. Hrozbu vidí například v omezeních spojených s koronavirovu pandemií. Podle něj spolu s ní společnost přijala mylné vidění světa. Za chybný vnímá i vývoj Evropské unie. Domnívá se, že přešla od integrace k unifikaci. Řekl to ve svátečním Interview ČT24.

Chorvatsko má blíže ke vstupu do schengenského prostoru bez kontrol na vnitřních hranicích. Eurokomisař pro migraci a vnitro Dmitris Avramopulos oznámil, že Záhřeb splnil všechny potřebné požadavky. Musí však podle něj ještě dál pracovat na zajištění bezpečnosti své vnější hranice. Chorvatskou příslušnost k schengenské zóně musí jednomyslně schválit členské státy, z nichž některé dávají najevo obavy z možného přílivu migrantů přes chorvatskou hranici.