Vstup

Evropská komise zpřísnila vízová pravidla platná pro ruské občany, napsala agentura Reuters s odkazem na prohlášení instituce. Nově nebudou získávat víza pro opakovaný vstup a budou o ně muset žádat při každém vstupu do Evropské unie. Krok podle EK souvisí se zvýšenými bezpečnostními riziky, která vyplývají z nevyprovokované a neodůvodněné ruské agrese proti Ukrajině, včetně zneužívání migrace jako zbraně.

Izraelský záložník, který bojoval v Pásmu Gazy a Libanonu, musel zůstat hodiny na pražském letišti, než byl nucen vrátit se do Izraele. O případu informoval izraelský server Ynet. Muži byl odepřen vstup do Česka poté, co jej francouzské úřady umístily na „černou listinu“ v souvislosti s možnou trestnou činností. Muž tvrdí, že ve Francii nikdy nebyl.

Španělský premiér Pedro Sánchez v pondělí ráno oznámil, že jeho vláda zesílí tlak na Izrael. Dění v Pásmu Gazy pak označil za genocidu. V televizním projevu Sánchez řekl, že jeho země zakáže vstup na své území Izraelcům zapojených do bojů na palestinském území, které označuje za vyhlazování Palestinců, a vyhlásí na židovský stát zbraňové embargo. Posílí také svou humanitární pomoc pro obyvatele Pásma a zvýší podporu Palestinské samosprávě.

Od pondělka musejí návštěvníci Zoo Brno počítat na další rok a půl s řadou omezení v souvislosti s rekonstrukcí hlavního vstupu do zahrady. Uzavřeno je parkoviště, pokladny přestanou fungovat za čtrnáct dnů a nahradí je dočasné. Vedení zoo doporučuje návštěvníkům využít městskou hromadnou dopravu, případně odstavná parkoviště. Kdo si koupí vstupenku on-line, bude mít vstup o pět procent levnější.

Americký prezident Donald Trump ve středu podepsal výnos, kterým Spojené státy od 9. června zakážou vstup občanům dvanácti zemí včetně Afghánistánu, Íránu či Jemenu, občanům dalších sedmi vstup výrazně omezí. Důvodem zákazů a omezení jsou dle Trumpa bezpečnostní rizika, které dotčené státy pro USA představují. Trump se také rozhodl zablokovat vstup do země cizincům, kteří chtějí studovat na prestižní Harvardově univerzitě.

Zbývá přibližně půl roku do voleb do Poslanecké sněmovny, připravují se na ně nejen úřady, ale zejména politická uskupení. Ta právě v této době mimo jiné řeší, jestli budou kandidovat samostatně nebo třeba v koalici s další stranou. Pro samotné strany a pro koalice platí odlišná pravidla.

Arménský prezident Vahagn Chačaturjan podepsal zákon, který vytváří právní základ pro možný vstup země do Evropské unie, píše agentura Reuters. Arménie se v posledních letech snaží vzdalovat od svého tradičního partnera Ruska a budovat jiné mezinárodní vazby.

U vstupů do areálu Pražského hradu vzniknou nová kontrolní stanoviště. Správa Pražského hradu a Institut plánování a rozvoje vyhlásily architektonickou soutěž na jejich podobu. Nahradit mají provizorní dřevěné přístřešky.

Jako velký třesk či historickou sázku, která není bez rizik, označovala evropská média před dvaceti lety do té doby největší rozšíření EU. Neobešlo se to bez obav či skeptických hlasů, a to jak ze strany občanů, tak i stávajících států. Hovořilo se o ztrátách národní identity i rozkolísané ekonomice. Sama EU se musela připravit na přijetí velkého počtu nových zemí, které měly zcela odlišnou kulturu a socio-ekonomické nastavení. Zastánci naopak argumentovali politickou stabilitou a největším jednotným trhem.

Italské Benátky od čtvrtka zavádějí poplatek ve výši pěti eur (asi 126 korun) pro návštěvníky, kteří v tomto městě stráví jen několik hodin a nepřenocují v něm. Město bude poplatek vybírat v roce 2024 po 29 dní, kdy je na centrum největší nápor. Radnice si od tohoto opatření slibuje omezení počtu turistů, kteří do historické části města v laguně míří v hlavní sezoně.

Vstup Česka a dalších zemí do NATO bylo to nejlepší, co se mohlo stát, míní bývalý americký prezident Bill Clinton. Řekl to na Pražském hradě na konferenci Naše bezpečnost není samozřejmost, která připomíná 25. výročí vstupu Česka do Aliance. Rozšíření organizace bylo podle něj dobrou investicí.

Evropská komise (EK) doporučila zahájit přístupová jednání s Ukrajinou. Oznámila to šéfka EK Ursula von der Leyenová, která ocenila reformy, jež Kyjev podniká v oblasti justice či boje proti korupci. Návrh unijní exekutivy budou ještě muset na prosincovém summitu jednomyslně schválit prezidenti a premiéři všech zemí EU. Maďarsko nebo Polsko už daly vůči Ukrajině najevo výhrady. Komise doporučila také zahájení přístupových rozhovorů s Bosnou a Hercegovinou a Moldavskem. Země ale musí splnit kritéria členství.

Na červencovém summitu NATO ve Vilniusu budeme usilovat o přijetí naší žádosti o vstup do Severoatlantické aliance. Chceme také získat informaci o tom, v jakém období a za jakého sledu událostí můžeme do NATO vstoupit, řekl pro Českou televizi předseda Nejvyšší rady Ukrajiny Ruslan Stefančuk.

Už několik dní lidé na sociálních sítích v Česku řeší příspěvek pražského bistra, které zveřejnilo pravidla pro přítomnost dětí v podniku. Psychiatr a psychoterapeut Tomáš Rektor ovšem ve čtvrtečních Událostech, komentářích řekl, že společnost by ohledně dětí měla řešit mnohem závažnější témata. Influencerce Kateřině Saint Germain vadí, že atmosféra je prý často nepřátelská ještě před tím, než se dítě jakkoli projeví. Podle prezidenta Asociace hotelů a restaurací ČR Václava Stárka by podnikatelé měli mít možnost nastavit si vlastní pravidla.

Poslanci tureckého parlamentu souhlasili se vstupem Finska do Severoatlantické aliance. Padla tak poslední překážka jeho vstupu. O Švédsku, které podalo přihlášku ve stejnou chvíli, se v Ankaře nehlasovalo. Tamní vláda má mimo jiné výhrady k přístupu Stockholmu ke kurdským organizacím.

Švédský nejvyšší soud zamítl vydání tureckého novináře Bülenta Keneşe, které požaduje turecký prezident Recep Tayyip Erdogan. Podle Turecka je Keneş podezřelý z účasti na pokusu o převrat v roce 2016. Novinář se domnívá, že Ankara se jeho vydání domáhá kvůli jeho kritickým názorům na Erdoganovu vládu. Spory o vydání mohou zkomplikovat švédský vstup do NATO, protože Erdogan pohrozil Stockholmu, že nenechá v parlamentu ratifikovat jeho žádost, pokud Ankaře v otázce vydání údajných teroristů nevyhoví.

Kosovo tento týden požádá o vstup do Evropské unie, uvedl premiér Albin Kurti. Proces přijetí patrně potrvá dlouhá léta nebo i desetiletí a bude záviset na tom, zda se balkánské zemi podaří urovnat vztahy se Srbskem, které ji považuje za svou provincii, upozorňuje Reuters. O krok dál se posouvá Bosna a Hercegovina, jíž ministři členských zemí doporučili udělit status oficiálního kandidáta na členství.

Italské úřady blokují na lodích v sicilském přístavu Katánie zhruba 250 migrantů. Zakazují jim vstup na pevninu. Kapitáni dvou humanitárních plavidel teď odmítají odplout a označují rozhodnutí Říma za nezákonné. Za patovou situací stojí přísná migrační politika nové pravicové vlády Giorgi Meloniové. Kabinet dokonce zvažuje zabránit lodím vplout do svých vod.

U vstupu do Adršpašských skal dochází ke konfliktům turistů a pracovníků skalního města. Už dva roky je možné vstupenky zajistit pomocí rezervačního online systému a zájem je takový, že koupit je na místě není téměř možné. Zklamaní turisté se domáhají vstupu. Pomáhat s organizací musí i strážci přírody.

Jednání mezi Tureckem a zástupci Finska a Švédska ohledně členství v Severoatlantické alianci nebyla na očekávané úrovni, řekl turecký prezident Recep Tayyip Erdogan. Ankara podle něj nemůže souhlasit s tím, aby do NATO vstoupily země, které podporují terorismus. V neděli o tom informovala turecká televizní stanice TRT Haber. V neděli také jednaly státy Evropské unie o ropném embargu. Před pondělním summitem ale nenašly shodu.

Zástupci Švédska a Finska předali ve středu generálnímu tajemníkovi NATO Jensi Stoltenbergovi žádosti o přijetí do Aliance. Stoltenberg a později i americký prezident Joe Biden jejich rozhodnutí přivítali, vstup obou skandinávských zemí schválila německá i česká vláda. Kriticky se k tomu staví naopak turecký prezident Recep Tayyip Erdogan. Poslanec ODS Pavel Žáček se domnívá, že turecké důvody možná leží mimo NATO a Ankara chce zvýšit svoji cenu při jednáních. Také poslanec SPD Jaroslav Bašta soudí, že u Turecka jde spíše o vnitropolitickou záminku. O tématu diskutovali v pořadu 90' ČT24.

Švédsko a Finsko učinily klíčový krok na cestě do Severoatlantické aliance. Zástupci obou zemí předali v Bruselu generálnímu tajemníkovi Aliance Jensi Stoltenbergovi žádosti o přijetí do NATO. Šéf Aliance jejich rozhodnutí přivítal a prohlásil, že skandinávské země posílí společnou bezpečnost spojenců.

Švédská ministryně zahraničí Ann Lindeová a později i její finský kolega Pekka Haavisto v úterý podepsali žádosti svých zemí o vstup do Severoatlantické aliance. Finský parlament předtím drtivou většinou hlasů schválil návrh, aby se země ucházela o členství v Alianci. Švédský parlament obdobný postoj zaujal v pondělí. Příslušné dokumenty zástupci obou skandinávských zemí předají v bruselském ústředí NATO ve středu. Podle ruského ministra zahraničí Sergeje Lavrova NATO už dávno počítá s finským a švédským územím při vojenském plánování svého posunu na východ.

Švédsko a Finsko v květnu společně vyjádří vůli vstoupit do NATO, píše agentura Reuters s odvoláním na švédská a finská média. Dvojice severoevropských zemí dlouho zůstávala stranou Severoatlantické aliance, po nové ruské invazi na Ukrajinu ale zásadně změnila svůj dosavadní postoj.