Poslanci tureckého parlamentu souhlasili se vstupem Finska do Severoatlantické aliance. Padla tak poslední překážka jeho vstupu. O Švédsku, které podalo přihlášku ve stejnou chvíli, se v Ankaře nehlasovalo. Tamní vláda má mimo jiné výhrady k přístupu Stockholmu ke kurdským organizacím.
Přijetí Finska do NATO ratifikoval turecký parlament hlasy všech 276 poslanců, kteří se hlasování zúčastnili, napsala agentura AFP s odkazem na přímý přenos v televizi.
Ratifikaci už uvítal generální tajemník NATO Jens Stoltenberg. „Dělá to celou rodinu NATO silnější a bezpečnější,“ uvedl na Twitteru.
Po turecké ratifikaci finský prezident Sauli Niinistö poděkoval všem třiceti členským státům aliance za jejich důvěru a podporu a slíbil, že jeho země bude silným a schopným spojencem. „Finsko je nyní připraveno vstoupit do NATO,“ napsal na Twitteru. Členům aliance poděkovala také finská premiérka Sanna Marinová. Oba finští představitelé navíc vyjádřili podporu Švédsku na jeho cestě do aliance. Zákon už v minulosti prošel finským parlamentem.
Finskou žádost již dříve podpořil turecký prezident Recep Tayyip Erdogan, který má se svými spojenci v parlamentu převahu. Podle něj Helsinky splnily turecké požadavky, například v potírání terorismu.
Kdy se Finsko stane členem NATO?
Finsko by se mohlo stát oficiálně členem NATO už příští týden. Agentuře DPA to ve čtvrtek v Bruselu řeklo několik nejmenovaných diplomatů. Turecko nyní musí svou ratifikaci přístupového protokolu oznámit americkému ministerstvu zahraničí, které slouží jako takzvaný depozitář zakládající smlouvy NATO a má na starosti registraci dokumentů souvisejících se Severoatlantickou smlouvou.
Generální tajemník NATO Stoltenberg pak může Finsko oficiálně pozvat k přistoupení ke smlouvě, mohlo by se tak stát na okraj jednání ministrů zahraničí aliance příští týden v Bruselu. Pokud s tím bude Finsko souhlasit a nechá uložit příslušné dokumenty ve Washingtonu, stane se oficiálně členem. Finská vlajka pak bude slavnostně vyvěšena před sídlem NATO v Bruselu.
Švédsko
Obě dosud neutrální nordické země se rozhodly stát se členy Aliance kvůli bezpečnostním obavám, které vzbudila velká ruská invaze na Ukrajinu. Stockholm podle Ankary stále dostatečně neplní turecké požadavky obsažené v memorandu z loňského června.
Turecký ministr zahraničí Mevlüt Çavuşoglu nedávno zdůraznil, že od Švédska očekává další kroky, aby znemožnilo teroristickým organizacím financování, propagandu či nábor členů na svém území. Za teroristické organizace Ankara označuje Stranu kurdských pracujících (PKK), kurdské milice YPG či stoupence klerika Fethullaha Gülena.
Švédské členství v NATO musí kromě Turecka odsouhlasit ještě Maďarsko. Termín hlasování o přistoupení Švédska do Aliance dosud nebyl v maďarském parlamentu stanoven. Poradce premiéra Viktora Orbána už dříve na Twitteru uvedl, že Maďarsko podporuje vstup Švédska do NATO, ale rozhodnutí je na parlamentu.
Mluvčí maďarské vlády však ve středu řekl, že Budapešť pozdržuje švédské přijetí kvůli rozhořčení nad švédskou kritikou politiky premiéra Viktora Orbána v minulosti.
