Kosovo tento týden požádá o vstup do Evropské unie, uvedl premiér Albin Kurti. Proces přijetí patrně potrvá dlouhá léta nebo i desetiletí a bude záviset na tom, zda se balkánské zemi podaří urovnat vztahy se Srbskem, které ji považuje za svou provincii, upozorňuje Reuters. O krok dál se posouvá Bosna a Hercegovina, jíž ministři členských zemí doporučili udělit status oficiálního kandidáta na členství.
„Evropská unie je místem míru, bezpečí, rovnosti a prosperity. A to je důvod, proč Kosovo jako země milující mír patří do tohoto společného domu,“ prohlásil Kurti na jednání kosovské vlády.
Kurtiho oznámení přichází v době, kdy panuje vysoké napětí ve vztazích mezi Kosovem a sousedním Srbskem, na němž Kosovo v roce 2008 vyhlásilo nezávislost, což v Bělehradě neuznali. Srbové na severu Kosova čtvrtým dnem blokují důležité silniční tahy, čímž protestují proti nedávnému zatčení bývalého srbského policisty.
V noci na neděli zahřměla i přestřelka mezi kosovskou policií a Srby blokujícími silnice a Kurti požádal o pomoc mírovou misi NATO. Šéf unijní diplomacie Josep Borrell v pondělí obě balkánské země vyzval ke snížení napětí.
Cesta Kosova do Evropské unie bude nejspíš trnitá i z toho důvodu, že kosovskou nezávislost neuznává pět unijních členských zemí, které mají obavy ze separatismu na vlastním území: Kypr, Rumunsko, Řecko, Slovensko a Španělsko. Kosovo není členem OSN.
Bosna a Hercegovina
Sousední Bosna a Hercegovina se v úterý posunula o krok blíž EU. Český ministr pro evropské záležitosti Mikuláš Bek (za STAN) oznámil, že jí s kolegy doporučil udělit kandidátský status. Konečné rozhodnutí se čeká od čtvrtečního summitu sedmadvacítky, potvrdila následně Rada EU v tiskové zprávě.
Udělení statusu navrhla Evropská komise před dvěma měsíci, když informovala o postupu náležitých reforem v zemích usilujících o vstup do EU. V případě Bosny a Hercegoviny nekonstatovala zásadní pokroky, přesto více než šest let po formální žádosti o členství navrhla posunout jednání do další fáze. Krok při tom spojila s požadavky ohledně posílení státních institucí nebo svobody médií.
„Rada pro obecné záležitosti se dnes shodla na závěrech o pokroku zemí aspirujících na členství v EU. Zvláště mě těší uznání reformního úsilí Ukrajiny v náročných podmínkách. Rovněž jsme doporučili udělení kandidátského statusu pro Bosnu a Hercegovinu,“ informoval o postupu procesu Bek.
Finální rozhodnutí je na premiérech a prezidentech členských zemí, přičemž v posledních týdnech se spekulovalo o tom, že by mohlo přijít na nejbližším zasedání Evropské rady. Rada EU v úterý uvedla, že „se těší na potvrzení tohoto rozhodnutí prosincovou Evropskou radou“, která se v Bruselu uskuteční ve čtvrtek.
Status kandidátské země v červnu politici EU přiznali Ukrajině a Moldavsku. Tento krok bývá začátkem dlouhého procesu s nejistým koncem, jak ukazují případy Severní Makedonie či Turecka, které jsou oficiálními kandidáty na členství 17, respektive 23 let. Přístupové rozhovory se Severní Makedonií EU oficiálně spustila až letos společně s rozhovory s Albánií, která je kandidátem od roku 2014.
