Kosovo

Více než 450 vojáků na Čestném dvoře Národního památníku v Praze na Vítkově převzalo ocenění za službu v zahraniční misi v mnohonárodním bojovém uskupení na Slovensku. Češi, kteří misi od jejího vzniku v roce 2022 vedli, ji v červenci předali Španělsku. V zemi ale čeští vojáci, kteří jsou druhým nejpočetnějším národem operace, zůstávají i nadále. Příslušníci české armády působí také třeba v Pobaltí, Kosovu, Iráku nebo na Sinaji.

Ministryně obrany Jana Černochová (ODS) navrhuje posílení zahraničních misí české armády. V příštích dvou letech by v nich mělo sloužit přes dva a půl tisíce českých vojáků a vojákyň. Zejména na východním okraji NATO, kam míří kvůli ruské agresi proti Ukrajině. Ve čtvrtek armáda prostřídala jednotky v Pobaltí.

Kosovské město Prizren každoročně hostí festival BunnarFest, který připomíná lokální tradici v pouštění pneumatik. Během dne se mimo jiné konají závody na řece, při nichž závodníci na pneumatiky nasednou a co nejrychleji se vydávají po proudu.

Mezinárodní uznání je pro stát klíčové, aby mohl navazovat diplomatické vztahy s dalšími zeměmi nebo uzavírat smlouvy, celkově také posiluje jeho postavení ve světě. Webu ČT24 to řekla právnička a výzkumnice Ústavu mezinárodních vztahů Praha Veronika Bílková. Norsko ve středu oznámilo, že oficiálně uzná palestinský stát, stejný krok připravují Španělsko a Irsko. Podle Bílkové nicméně entity jako Palestina, Kosovo, Tchaj-wan či Somaliland ve skutečnosti uznání jako takové nepotřebují, jelikož i bez něj splňují příslušné parametry.

Čínský prezident Si Ťin-pching navštívil tento týden Srbsko. A to přesně 25 let poté, co tři americké bomby, svržené z neviditelných bombardérů B-2 Spirit, zasáhly čínskou ambasádu v Bělehradě. Incident vyvolal rozsáhlé protesty. Washington se omluvil s tím, že střely letectvo navádělo podle chybných map. Ambasáda stála jen 180 metrů od zamýšleného cíle.

Zájem o vstup do Evropské unie (EU) má dalších deset států. Některé se o to snaží desítky let, jiné zase přístupová jednání teprve zahajují. Politický geograf z katedry geografie na Přírodovědecké fakultě Univerzity Palackého v Olomouci Miloš Fňukal řekl, že například z balkánských zemí je v současné době nejlépe připraveno Kosovo, i když má jiné problémy, například neutichající spory se Srbskem. Naopak vstup Turecka do EU je podle něj stále v nedohlednu. Míra demokracie v této zemi je nadále na velmi nízké úrovni.

Voliči čtyř okresů na severu Kosova, kde tvoří většinu srbské obyvatelstvo, hlasovali v neděli o odvolání starostů z řad etnických Albánců. Ti se úřadu ujali po loňských místních volbách, které etničtí Srbové bojkotovali. To se zopakovalo i nyní. Výsledky referenda jsou neplatné, zúčastnilo se jen 253 ze 45 tisíc oprávněných voličů.

Česká armáda prostřídala vojáky v zahraničních operacích. Momentálně nejvyšší počet jich působí na Slovensku a v Pobaltí, kde posilují obranu východního křídla NATO. Na dvě stovky příslušníků, kteří se z misí vrátili, dostalo na pražském Vítkově vyznamenání za službu v zahraničí.

Mezinárodní institut pro strategická studia loni evidoval 183 regionálních konfliktů, což je nejvíc za posledních třicet let. Vedle velkých válek na Ukrajině a mezi Izraelem a Hamásem jsou to desítky vnitrostátních konfliktů či boj s drogovými kartely. Nejvýraznější je za poslední dekádu nárůst konfliktů, které vedou teroristické organizace v čele s al-Káidou, Islámským státem a jejich odnožemi. V Evropě mají experti kromě dalších vojenských ambicí Ruska obavy zejména z rostoucího napětí na Balkáně, upozornil pořad Zóna ČT24.

Srbsko po letech sporů začne od začátku roku 2024 uznávat značky aut registrovaných Kosovem. Podle srbských médií to uvedl šéf kanceláře srbské vlády pro Kosovo Petar Petković. Patrně tak končí spor, který byl v posledních měsících zdrojem napětí mezi Prištinou a Bělehradem. Tento krok uvítala Evropská unie.

Srbsko míří 17. prosince k předčasným parlamentním volbám, ve kterých se hraje o budoucí vztahy s Evropskou unií, ale i stabilitu celého regionu. Prezident Aleksandar Vučić vypsal hlasování v reakci na rozsáhlé protesty po květnových masových vraždách, důvodů měl ale podle expertů mnohem víc. Opozice volá po obnově právního státu a demokracie, podle odborníků nicméně nemá na celostátní úrovni příliš šancí uspět. Překvapit ale může v komunálních volbách v Bělehradu.

Nárůst napětí v Kosovu a hrozba rozpadu Bosny a Hercegoviny znepokojují šéfa NATO Jense Stoltenberga. Západní Balkán sice podle něj nečelí bezprostřední vojenské hrozbě, konflikty z 90. let ale stále nejsou překonané. Situace se navíc spíše komplikuje. Hlavně ruský vliv podle Stoltenberga ohrožuje stabilitu v regionu i potřebné reformy. Obavy má i náčelník generálního štábu české armády Karel Řehka. Ten navštívil vojáky, kteří působí v misích v Kosovu i Bosně a Hercegovině. Tématu se věnoval pořad Zóna ČT24, který se zabývá bezpečností a výzvami dnešního světa. Moderovali David Miřejovský a Barbora Maxová.

NATO zvažuje posílení přítomnosti v Kosovu. Reaguje na letošní incidenty a chce předejít nárůstu násilí v zemi i jinde na západním Balkáně. Česko už v létě vyslalo třicet vojenských policistů a v mírové misi NATO v Kosovu (KFOR) má armáda i další specialisty.

Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg při středečním setkání s lídry balkánských členů Aliance ve Skopje vyzval k překonání konfliktů na západním Balkáně. Žádná ze zemí podle něj nečelí bezprostřední vojenské hrozbě, znepokojení však vyvolává nárůst napětí v Kosovu, rozvrat v Bosně a Hercegovině či nárůst ruského vlivu v regionu. Stoltenberg to prohlásil závěrem svého čtyřdenního turné po Balkánu.

Válečným veteránům nestačí vyjadřovat vděčnost, je důležité proměnit slova ve skutky, uvedla ministryně obrany Jana Černochová (ODS) při sobotním pietním aktu na Vítkově. Válečné hrdiny si tam při slavnostním nástupu tradičně připomněli zástupci armády a veteránských organizací, politici i diváci z řad veřejnosti. Černochová při té příležitosti vyznamenala záslužným křížem tři vojáky za záchranu života. Ocenění za válečnou žurnalistiku převzal i někdejší politik Jaromír Štětina.

Srbský prezident Aleksandar Vučić podepsal výnos o rozpuštění parlamentu. V zemi se budou konat 17. prosince předčasné volby. Informovala o tom agentura Reuters. Zároveň s parlamentními volbami se mají v 65 srbských městech a obcích včetně hlavního města Bělehradu konat komunální volby.

Ministři obrany členských států NATO ve čtvrtek důrazně odsoudili neobhajitelné útoky Hamásu na Izrael a vyzvali k okamžitému propuštění všech rukojmí. Po skončení dvoudenního jednání v bruselské centrále Severoatlantické aliance to uvedl šéf NATO Jens Stoltenberg. S ministry se prostřednictvím videokonference spojil i jejich izraelský kolega Joav Galant. Ukázal jim videa z hrůzných činů, kterých se ozbrojenci dopustili. Ministři v sále z toho byli zděšeni, uvedla s odkazem na své zdroje agentura Reuters.

Srbsko uvedlo, že snížilo počet svých vojáků podél hranice s Kosovem. Podle agentury AFP to uvedl náčelník generálního štábu srbských ozbrojených sil Milan Mojsilovič s tím, že počet vojáků klesl na „obvyklou úroveň“. Srbsko zvýšilo počet vojáků u hranic s Kosovem v souvislosti s incidentem, při němž zemřel kosovský policista a tři srbští útočníci a který opět zostřil vztahy Prištiny s Bělehradem. Spojené státy uvedly, že stažení srbských vojáků zatím nemohou potvrdit. Kosovský premiér Albin Kurti obvinil Srbsko, že plánovalo anexi severního Kosova.

Priština vyzvala Bělehrad, aby stáhl svou armádu od hranic s Kosovem. Srbská vojska se podle prohlášení kosovské vlády přiblížila k vzájemné hranici ze tří směrů. Obavy z nového konfliktu se zvýšily v souvislosti s incidentem v severním Kosovu, při němž minulý týden zemřel policista a tři srbští útočníci.

Kosovští představitelé požadují vydání uprchlých ozbrojenců, kteří mají na svědomí víkendový útok ve vesnici Banjska na severu země. Podle kosovského ministra vnitra se v současnosti ukrývají v Srbsku. V kosovských médiích se objevily záběry ozbrojenců pohybujících se po areálu kláštera, kde se zabarikádovali po přestřelce s kosovskými policisty. Pravost videa pořízeného z dronu nelze nezávisle ověřit.

Na severu Kosova bylo nalezeno tělo dalšího podezřelého z nedělního útoku, při němž zahynul kosovský policista. Informovala o tom s odvoláním na kosovskou prokuraturu stanice Rádio Svobodná Evropa/Rádio Svoboda (RFE/RL), podle níž tímto nálezem stoupl počet zabitých útočníků na čtyři. Po dalších účastnících se stále pátrá, podle kosovských úřadů přešli někteří z nich do Srbska.

Při ozbrojených střetech v obci Banjska na severu Kosova v neděli zemřeli čtyři lidé, jeden kosovský policista a tři útočníci. Kosovské úřady večer uvedly, že po několika hodinách střetů mají pod kontrolou areál kláštera pravoslavné církve, který před tím podle nich obsadilo na třicet ozbrojenců, píše AFP. Kosovští představitelé tvrdí, že útočníci jsou profesionálové podporovaní Srbskem, které to však odmítlo.

Velvyslankyní Evropské unie ve Spojených arabských emirátech se od září stane Češka Lucie Berger, která doposud působila jako koordinátorka politik v multilaterální sekci Evropské komise. Podle serveru Seznam Zprávy, který ve čtvrtek o personální změně informoval, se Berger stane šestým Čechem na postu ambasadora unijní diplomacie, jež v současné podobě funguje od roku 2010.

Donald Trump si jako první americký exprezident vyslechl obvinění ze spiknutí proti vládě. Zvláštní vyšetřovatel Jack Smith ho viní z toho, že se snažil podvrátit demokratické principy Spojených států a zvrátit výsledek prezidentských voleb v roce 2020.