Kosovo strana 4 z 5

Zvláštní tribunál v Haagu pro válečné zločiny v Kosovu uznal ve středu vinnými ze zastrašování a zveřejnění jmen stovek chráněných svědků dva veterány osvobozeneckého boje. Poslal je do vězení na 4,5 roku a uložil jim pokutu ve výši 100 eur (2500 korun).

Kosovo podalo přihlášku do Rady Evropy. Hodlá využít příležitosti, kdy v tomto orgánu pro dohled nad demokracií a lidskými právy od března nemá svého zástupce Rusko. To kosovskou nezávislost neuznává a vystupuje proti členství balkánské země v mezinárodních organizacích. Srbský prezident Aleksandar Vučić uvedl, že Bělehrad bude na krok Prištiny tvrdě reagovat.

Ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti) v červnu předloží vládě návrh takzvaného Magnitského zákona pro lepší vymahatelnost ochrany lidských práv. Kabinet v programovém prohlášení avizoval termín do konce roku 2023, ruská invaze na Ukrajinu ale přiměla vládu k urychlení přípravy předlohy, řekl Lipavský na tiskové konferenci.

Přesně před sto lety začal právní spory mezi jednotlivými státy řešit Stálý dvůr pro mezinárodní spravedlnost v nizozemském Haagu. Od roku 1946 pak jeho pravomoci převzal Mezinárodní soudní dvůr OSN (ICJ), který je nejvyšším soudním orgánem a proti jeho rozhodnutí se nelze odvolat. Soud se zabývá například četnými územními spory, v posledních letech soudí i případy obvinění z genocidy.

Kosovská vláda v úterý ve snaze omezit spotřebu elektřiny zakázala těžbu kryptoměn. S odvoláním na ministerstvo hospodářství a energetiky to napsala agentura Reuters. Země se kvůli výpadkům potýká s nejhorší energetickou krizí v historii. Těžit kryptoměny se díky nízkým cenám energie v posledních letech rozhodlo mnoho mladých Kosovanů.

Před deseti lety skončila první armádní mise, do které Česko vstoupilo jako člen NATO. Hlavní český kontingent opustil Kosovo v říjnu 2011. Aliance někdejší srbskou provincii převzala pod mezinárodní dohled, aby ukončila etnický konflikt. Po odchodu vojsk se česká přítomnost výrazně snížila, dnes jde o jednotky členů.

Balkánské země se mohou stát členy Evropské unie, jejíž rozšíření však není samozřejmostí a bude záležet na budoucí shodě unijních států. Tak zní hlavní závěr středečního setkání prezidentů a premiérů zemí evropského bloku s vůdci šesti států západního Balkánu, kteří dlouhodobě usilují o urychlení stagnujícího přijímacího procesu.

Srbsko v sobotu na základně dohody vyjednané Evropskou unií stáhlo nákladní vozy a osobní automobily, které blokovaly hraniční přechody s Kosovem. Na jejich místo pak nastoupili vojáci Severoatlantické aliance. Později se z příhraniční oblasti stáhly také kosovské speciální policejní síly, informovala agentura Reuters.

Srbsko a Kosovo se dohodly na zmírnění napětí na svých hranicích, které trvalo asi deset dní. Stáhnou se odtud srbské obrněné vozy a kosovští speciálně vycvičení policisté. Oznámil to zvláštní zmocněnec EU pro kosovsko-srbský dialog Miroslav Lajčák na svém Twitteru. Situace eskalovala poté, co Priština přestala na kosovské území pouštět automobily se srbskou registrační značkou v reakci na dlouhodobé neuznávání kosovských značek srbskými úřady. Srbové pak zablokovali hraniční přechody.

Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová vyzvala Srbsko i Kosovo ke zmírnění napětí a návratu k dialogu. Vztahy mezi oběma zeměmi se opět vyostřily poté, co kosovské úřady začaly nařizovat řidičům sejmout srbské poznávací značky u aut vjíždějících do země. Kosovští Srbové na to reagovali blokádou dvou hraničních přechodů. Priština kvůli tomu vyslala do oblasti speciální policejní jednotku a Bělehrad několik obrněných vozů.

Srbsko vyslalo k hranici s Kosovem několik obrněných vozů. Dál se tak hrotí spor o poznávací značky. Bělehrad totiž neuznává kosovskou nezávislost ani SPZ. Priština teď v reakci přestala na kosovské území pouštět automobily se srbskou značkou, a Srbové z toho důvodu od minulého pondělí blokují hraniční přechody. Kosovo vyslalo k hranici speciální policejní jednotky. Představitelé EU a NATO vyzvali obě strany ke zdrženlivosti a dialogu.

Před zvláštním tribunálem pro válečné zločiny v Kosovu (KSC) začíná vůbec první proces. Souzeným je bývalý velitel jedné z jednotek Kosovské osvobozenecké armády (UCK) Salih Mustafa. Obžalován je ze zločinů spáchaných v dubnu 1999 během jugoslávského válečného konfliktu.

Chybu neudělali vojáci, ale politici, zhodnotil misi v Afghánistánu bezpečnostní expert a veterán této války Lumír Němec, který působil také v Iráku, Kosovu či Sýrii. „Nedokázali jsme přimět afghánskou vládu a Taliban, aby zasedly k jednacímu stolu a uzavřely nějakou dohodu,“ dodal s tím, že s guerillovou válkou se totiž jinak velmi těžce bojuje. Němec byl hostem pořadu Události, komentáře spolu s lékařem a účastníkem několika misí v Afghánistánu Tomášem Šebkem.

Řecké úřady vyzvaly obyvatele a návštěvníky Atén, aby kvůli silnému kouři z okolních lesních požárů nevycházeli ven. Pokud ven musí, měli by si nasadit respirátor. Řecké hlavní město zahalil silný kouř způsobený lesními požáry, které v úterý odpoledne vypukly na severu Atén. S požáry bojuje přes pět set hasičů, letadla a vrtulníky. S ohněm zápasí také Turecko, Albánie, Chorvatsko či Kosovo.

Úterní setkání srbského prezidenta Aleksandara Vučiče s kosovským premiérem Albinem Kurtim, při kterém se věnovali normalizaci vztahů mezi svými zeměmi, nepřineslo žádný výsledek. Dialog ale bude v červenci pokračovat. Po jednání v Bruselu to oznámil srbský prezident, podle něhož dal Kurti najevo, že albánské vedení Kosova nemíní splnit to, co už dříve bylo dohodnuto.

Český ministr zahraničí Jakub Kulhánek (ČSSD) spolu se šéfy diplomacie Rakouska a Slovinska nevidí důvod oddalovat rozhovory o vstupu Albánie a Severní Makedonie do Evropské unie. Trojice se takto vyjádřila po příjezdu do Albánie, druhé zastávky společné cesty věnované tématu rozšiřování EU o balkánské státy.

Rakouský spisovatel a držitel Nobelovy ceny za literaturu Peter Handke v neděli obdržel od srbského prezidenta Aleksandara Vučiče jedno z nejvyšších státních vyznamenání. Řád dostal za mimořádné zásluhy při šíření dobrého obrazu Srbska a za trvání na pravdě bez kompromisů, uvedla agentura AFP. Spisovatel je pro podporu Srbska v 90. letech a v období režimu Slobodana Miloševiče v zemi velmi populární. Za stejné postoje ale sklízí i kritiku.

Slovinská média zveřejnila široce diskutovaný neoficiální vládní dokument adresovaný Evropské unii, v němž dosud neznámý autor navrhuje překreslení hranic na západním Balkáně coby řešení nejpalčivějších problémů tohoto regionu. Předestírá mimo jiné možnost sjednocení Albánie s Kosovem či rozpad Bosny a Hercegoviny. Idea vyvolala v Sarajevu pobouření.

Kosovský parlament v neděli zvolil novou prezidentkou země někdejší předsedkyni zákonodárného sboru Vjosu Osmaniovou. Kandidaturu osmatřicetileté právničky podpořilo 71 poslanců z 82 přítomných, informovala agentura AFP. Osmaniová se stala druhou prezidentkou Kosova od roku 2008, kdy země vyhlásila nezávislost na Srbsku.

Uplynuly dva roky od porážky teroristické organizace Islámský stát (IS) v Sýrii. Džihádisté sice ztratili souvislé území, jejich ideologie ale stále přežívá v přeplněných táborech a vězeních na severovýchodě země. Oblast je pod nadvládou kurdských sil. Po pádu samozvaného chalífátu se v tamních zařízeních nachází více než šedesát tisíc lidí. Velkou většinu z nich tvoří ženy a děti.

Česká armáda od uzavření okresů začátkem března omezila polní výcvik jen na nezbytné případy. Patří k nim například příprava devadesáti dělostřelců z Jinců, kteří se chystají na operaci v africkém Mali. Pluk by tam měl sloužit od května až do konce listopadu. Čeští vojáci jsou v africké zemi nasazeni už osmým rokem, příslušníci dělostřeleckého pluku budou tvořit už šestnáctý kontingent.

Opoziční hnutí Sebeurčení bývalého premiéra Albina Kurtiho míří podle předběžných výsledků nedělních parlamentních voleb v Kosovu k jednoznačnému vítězství. Po sečtení 86 procent odevzdaných hlasů pro něj hlasovalo 48 procent voličů. K vytvoření vlády však bude zřejmě muset hledat koaličního partnera. Podle agentury Reuters výsledky hlasování dále zkomplikují úsilí Západu o normalizaci vztahů se Srbskem.

V úterý utrpělo při mohutné explozi ve městě Uroševac (Ferizaj) na jihu Kosova zranění na 40 lidí, včetně dvou dětí. Za výbuch může patrně plynová lahev. Sedm osob záchranáři s vážnými poraněními převezli do nemocnice v Prištině, informovala kosovská média.

Když byla 21. listopadu 1995 uzavřena dohoda ukončující válku v Bosně a Hercegovině, označil ji americký diplomat Richard Holbrooke, který jednání spoluřídil, za „nedokonalý mír“. Jako by tušil, že úmluva sice učiní přítrž krveprolití, ale harmonickou budoucnost zemi nepřinese. Na kompromisu se po třítýdenním jednání na vojenské základně u města Dayton v Ohiu shodli bosenský prezident Alija Izetbegović, srbský prezident Slobodan Milošević a chorvatský prezident Franjo Tudjman. Smlouva, kterou pak stvrdili následující měsíc v Paříži, zemi rozdělila podle zákopových linií z konce války a dala jí do vínku neobyčejně složitý politický systém, který i čtvrtstoletí po válce omezuje její životaschopnost.