Kosovo a Srbsko dosáhly dohody ve sporu o registrační značky

Kosovo a Srbsko dosáhly dohody, která ukončí téměř dvouletý spor ohledně poznávacích značek vozidel na severu Kosova. Informoval o tom na Twitteru šéf unijní diplomacie Josep Borrell. Dohoda byla dojednaná v Bruselu za zprostředkování Evropské unie.

„Máme dohodu,“ napsal Borrell. „Velmi mě těší, že mohu oznámit, že hlavní vyjednavači Kosova a Srbska za zprostředkování ze strany EU souhlasili s opatřeními, která mají za cíl vyhnout se dalšímu vyostření situace, a budou se plně soustředit na normalizaci jejich vztahů,“ dodal.

Priština požadovala, aby kosovští Srbové používali výhradně kosovské registrační značky. Za ilegální považovala srbskými úřady vydávané značky pro kosovské okresy, které používá především srbská menšina v severním Kosovu.

Podle odhadů je v Kosovu takovýchto aut přibližně deset tisíc. Na protest proti tomuto plánu začátkem listopadu opustili kosovští Srbové místa v kosovských státních institucích, čímž podle Borrella vzniklo „velmi nebezpečné bezpečnostní vakuum“.

Nyní Borrell prohlásil, že „Srbsko přestane vydávat poznávací značky s označením kosovských měst a Kosovo zastaví další kroky související s přeregistrováním vozidel“. Obě strany pozval k „prodiskutování dalších kroků“ v příštích dnech.

USA dohodu přivítaly

„Spojené státy vítají dohody dosažené mezi Kosovem a Srbskem, jejichž cílem je zabránit další eskalaci napětí a plně a urychleně se soustředit na normalizaci vztahů pod záštitou dialogu zprostředkovaného EU,“ uvedl mluvčí amerického ministerstva zahraničí Ned Price.

Kosovská prezidentka Vjosa Osmaniová poděkovala USA za jejich „aktivní angažmá při dosažení dohody v Bruselu“ a dodala, že americká „podpora dialogu mezi Kosovem a Srbskem je nepostradatelná“. Hlavní vyjednavač pro dialog se Srbskem Besnik Bislimi podle kosovských médií zopakoval, že nyní by za účasti EU měly začít intenzivní rozhovory o normalizaci vztahů.

Americká a unijní diplomacie, ale také část kosovské opozice, v uplynulých dnech naléhaly na kosovského premiéra Albina Kurtiho, aby záměr s registračními značkami na severu země přehodnotil. Kurti nakonec ve středu přistoupil na stejný kompromisní návrh, který ještě v pondělí na jednání se srbským prezidentem Aleksandarem Vučičem odmítl.

„Zachránili jsme naše značky,“ prohlásil podle stanice RTS pověřenec srbské vlády pro otázky Kosova Petar Petković s tím, že Bělehrad a Priština se nyní budou moci soustředit na skutečnou normalizaci vzájemných vztahů. Strana kosovských Srbů SL uvedla, že i když se nové srbské značky pro Kosovo nebudou vydávat, občané si platnost starých budou moci prodloužit.

Kosovo v roce 2008 vyhlásilo jednostranně nezávislost na Srbsku. Stalo se tak necelých deset let poté, co Bělehrad ztratil nad touto autonomní oblastí kontrolu v důsledku náletů NATO. Srbsko nezávislost Kosova neuznává a stále ho považuje za nedílnou součást svého území. Válka mezi jednotkami srbské armády a kosovskoalbánskými povstalci si vyžádala na deset tisíc obětí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Izrael udeřil na předměstí Bejrútu

Izraelská armáda oznámila, že na jižním předměstí Bejrútu provedla úder, jehož cílem byl příslušník teroristického hnutí Hizballáh. Podle libanonských úřadů zemřeli nejméně tři lidé, informovala agentura Reuters.
06:20Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Trump očekává, že Putin splní svou část dohody o příměří na Ukrajině

Americký prezident Donald Trump sdělil, že očekává, že ruský vládce Vladimir Putin splní svou část dohody a přistoupí na příměří na Ukrajině, informovaly světové agentury.
05:58Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Ukrajinští uprchlíci v Polsku se stali tématem vyhrocené prezidentské kampaně

Ukrajinští běženci se stali tématem předvolebního boje v sousedním Polsku. V rétorice proti uprchlíkům přitvrzují nejen opoziční politici, ale i zástupci vládní koalice. Kabinet uvažuje, že těm Ukrajincům, kteří si dosud nenašli v zemi práci, zruší poslední dávku – měsíční příspěvek na dítě. Kladný postoj k uprchlíkům před válkou má stále většina Poláků, odpůrců přesto přibývá.
před 1 hhodinou

Oslavy konce ramadánu poznamenaly pokračující boje v Gaze

Evropská unie požaduje ukončení války v Gaze, propuštění izraelských rukojmí a oživení humanitární pomoci ve válkou zpustošeném pásmu. V jeho troskách si dva miliony Palestinců připomněly konec postního měsíce ramadánu. Letošní oslavy svátku Íd al-Fitr se nesly ve znamení obnovení útoků izraelské armády i bezprecedentních protestů proti teroristickému hnutí Hamás. V pondělí se v Gaze také konal pohřeb osmi místních zdravotníků – židovský stát přiznal, že chybně vyhodnotil cíl vzdušného útoku.
před 2 hhodinami

„Je suis Marine,“ reagoval Orbán na rozsudek nad Le Penovou

Porušení demokratických norem nebo vyhlášení války ze strany Bruselu. Tak podle agentury AFP reagovali někteří evropští politici na pondělní rozhodnutí francouzského soudu, který kvůli zpronevěře zakázal šéfce poslanců krajně pravicového Národního sdružení (RN) Marine Le Penové, aby se v příštích pěti letech ucházela o volené veřejné funkce.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Soud určil u Le Penové čtyři roky odnětí svobody

Francouzský soud uznal vůdkyni krajně pravicového Národního sdružení (RN) Marine Le Penovou vinnou v procesu, kde byla obviněna s dalšími lidmi ze zpronevěry prostředků Evropského parlamentu (EP). Následně jí s okamžitou platností zakázal ucházet se na pět let o volené veřejné funkce a odsoudil ji ke čtyřem rokům odnětí svobody, z toho ke dvěma nepodmíněně, napsala agentura Reuters. Podle agentury AFP ale nemá jít do vězení, neboť zbylé dva roky si má odpykat s elektronickým náramkem. Politička se proti rozsudku odvolá.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Rusko se neštítí žádného násilí, řekl s odkazem na masakr v Buči Bartošek

Sedmnáct zástupců parlamentů evropských zemí navštívilo město Buča poblíž Kyjeva, které ruské vojsko okupovalo na počátku plnohodnotné agrese na Ukrajině a povraždilo tam přes 550 civilistů. Mezi zástupci byl i místopředseda sněmovny Jan Bartošek (KDU-ČSL). V pořadu 90' ČT24 připomněl, že se ruské síly dopustily válečných zločinů, z nichž je nejméně 2200 zdokumentováno. Masakr v Buči vnímá jako vzkaz, že Rusko je země, která se neštítí žádného násilí. Barbarský přístup ze strany Moskvy se podle něj projevuje v mnoha ohledech, a to třeba ve vraždění dětí či útocích na civilní objekty.
před 9 hhodinami

Bude mít velké problémy, hrozí Trump Zelenskému kvůli dohodě o nerostech

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj chce odstoupit od připravované dohody se Spojenými státy o využívání ukrajinských nerostných surovin, prohlásil v noci na pondělí americký prezident Donald Trump. Zároveň Zelenského varoval před vážnými problémy, pokud by tak skutečně učinil. Washington prý podle šéfa Ruského fondu přímých investic Kirilla Dmitrijeva zahájil jednání o kovech vzácných zemin a dalších projektech v Rusku.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami
Načítání...