Aleksandar Vučić

V několika slovenských městech opět vyšli do ulic lidé na protest proti současné vládě premiéra Roberta Fica (Smer). Podle demonstrantů kabinet „likviduje právní stát, kulturu, životní prostředí i demokratické principy a hodnoty“. Zástupci občanského sektoru v Bratislavě kritizovali také připravované změny ve fungování nevládních organizací. Účast na akci v hlavním městě podle odhadu sice dosáhla úrovně srovnatelné s předchozími dvěma demonstracemi, byla ale výrazně nižší než například na začátku února.

Srbský prezident Aleksandar Vučić po sobotním masivním protestu v Bělehradě bez bližších detailů slíbil změny. Pamětníci popisují demonstraci jako největší od pádu Slobodana Miloševiče před čtvrt stoletím. Protesty spuštěné vysokoškolskými studenty mají podporu napříč celou společností. Volají po vládě práva a odpovědnosti veřejných činitelů. Pomyslnou rozbuškou se stalo neštěstí na nádraží v Novém Sadu.

Desítky tisíc lidí vedených vysokoškolskými studenty vyšly do ulic Bělehradu protestovat proti vládě. Viní ji z korupce a nedostatečného prošetření loňského neštěstí v Novém Sadu. Kabinet pochybení odmítá. Do ulic vyšli i zastánci vlády a stoupenci prezidenta Aleksandara Vučiče, který čelí kritice za stav země. Ke konci protestu policie zaznamenala potyčky mezi příznivci obou táborů.

Stovky demonstrantů v noci zablokovaly budovu srbské státní televize a rozhlasu RTS v Bělehradě. Protestují tak proti způsobu, jakým médium informuje o studentském protivládním hnutí, napsala agentura AFP. Jedna z moderátorek dříve označila demonstrující studenty za „hordu“.

Roční vězení a šestiletý zákaz výkonu politických funkcí uložil bosenský soud prezidentovi Republiky srbské Miloradu Dodikovi. Podle rozsudku se „vzepřel“ rozhodnutí vysokého představitele Christiana Schmidta. Dodik poté zopakoval výhrůžky odtržením regionu a bosenskosrbský parlament den nato přijal zákon omezující působnost celostátních soudů a policie. Podporu mu vyjádřili dlouhodobí spojenci – Rusko a Srbsko.

V Srbsku uspořádali u příležitosti Dne státnosti další demonstraci odpůrci vlády prezidenta Aleksandara Vučiče. Série protestů přišla po loňské tragédii u nádraží v Novém Sadu. Na jiném místě bylo setkání příznivců Vučiče.

V nedělních parlamentních volbách v Kosovu zvítězila strana Sebeurčení (Vetevendosje) současného premiéra Albina Kurtiho. Po sečtení více než 93 procent hlasů má jeho levicové uskupení nakročeno k získání relativní, ale ne absolutní většiny. Bude tak muset hledat spojence. Kurtiho kritici namítají, že premiér nesplnil sliby ohledně zlepšení stavu školství a zdravotnictví, jeho politika prý zemi „oddálila od tradičních západních spojenců“. S jeho zvolením není spokojená ani řada kosovských Srbů, kteří žijí na severu země.

Srbsko má za sebou další velké protesty proti vedení země, které se z Bělehradu přesunuly do města Novi Sad, kde došlo k neštěstí, které masivní demonstrace spustilo. V listopadu 2024 se tam zřítila část čerstvě renovované nádražní haly a zahynulo patnáct lidí. Tři měsíce stará tragédie podle protestujících odráží dění v zemi, kterému už jedenáctým rokem dominuje současný prezident Aleksandar Vučić.

Srbský premiér Miloš Vučević oznámil, že odstupuje. Demisi podal po týdnech protestů, které začaly po listopadovém neštěstí v Novém Sadu, kde zhroucení betonového přístřešku u vchodu na nádraží nepřežilo patnáct lidí. Demonstranti míní, že za tragédií stojí korupce, nepotismus a odbyté práce při rekonstrukci za účasti čínských firem. Prezident Aleksandar Vučić po večerním jednání vlády oznámil, že se do deseti dní rozhodne, jestli se budou konat volby, nebo bude sestaven nový kabinet.

Soud v Bělehradu vynesl rozsudek nad Vladimirem a Miljanou Kecmanovičovými, rodiči chlapce, který loni na jaře zastřelil deset lidí na základní škole. Otec útočníka má strávit 14,5 roku za mřížemi, jeho manželka pak tři roky. Odsouzeni byli za trestný čin obecného ohrožení a nedovolené držení zbraní, uvedla srbská televize B92. Rozsudek je zatím nepravomocný. Státní zástupce uvedl, že se proti němu odvolá.

Ruský vůdce Vladimir Putin přijal slovenského premiéra Roberta Fica (Smer–SD), který je v Rusku na pracovní návštěvě. Slovenský předseda vlády po jednání sdělil, že s Putinem hovořil o dodávkách plynu na Slovensko. O cestě prý předem informoval představitele EU. Fico je třetím premiérem členské země Evropské unie, který od začátku plnohodnotné invaze ruských vojsk na Ukrajinu z února 2022 jednal s Putinem osobně v Rusku. Slovenská opozice Ficovu návštěvu tvrdě odsoudila.

Srbský prezident Aleksandar Vučić odmítá tlak z ulic po pokračujících protestech. Demonstranti požadují systémové změny, které by bojovaly proti korupci. Prezidenta a jemu blízkou vládu viní mimo jiné také z havárie v Novém Sadu, kde při pádu střechy zemřelo patnáct lidí. Hlava státu si kritiku veřejnosti nepřipouští a z destabilizace viní cizí mocnosti.

Policie v Kosovu zatkla osm lidí v souvislosti s explozí, která v pátek večer poškodila kanál přivádějící vodu ke dvěma hlavním elektrárnám v zemi. O zatýkání v sobotu informoval kosovský ministr vnitra Xhelal Sveçla. Kosovští představitelé už v pátek uvedli, že jde o teroristický čin, za kterým stojí Srbsko. Bělehrad ale takové tvrzení odmítl jako nepodložené obvinění.

Ruská armáda podle serveru Meduza po dobytí města Selydove postupuje na západ s cílem obklíčit důležité ukrajinské logistické centrum v Kurachove. Ukrajinské síly se naopak pokoušejí o postup v ruské Kurské oblasti. Šéf americké diplomacie Antony Blinken očekává, že v postupu jim v následujících dnech budou bránit i severokorejští vojáci. Ruský vůdce Vladimir Putin mezitím znovu avizoval odhodlání dosáhnout všech válečných cílů.

Boj proti nelegální migraci má pro Slovensko, Maďarsko a Srbsko absolutní prioritu, zásadní je pro ně ochrana vnějších hranic Evropské unie (EU). Společné stanovisko sdělil po setkání se srbským prezidentem Aleksandarem Vučičem a maďarským premiérem Viktorem Orbánem šéf slovenské vlády Robert Fico.

Pokračující agrese Moskvy na Ukrajině vnesla do ruské společnosti postupem času další problém – z vlasti odchází mnoho Rusů. Ať už proto, že s invazí nesouhlasí, nebo proto, že nechtěli narukovat do armády. Velká komunita těchto nových migrantů tak vznikla v Srbsku. Desítky tisíc lidí si balkánský stát vybraly mimo jiné kvůli silným historickým a kulturním vazbám.

Desítky tisíc lidí se v sobotu sešly v centru srbského hlavního města a požadovaly zastavení projektu na těžbu lithia společnosti Rio Tinto na západě země kvůli obavám, že by těžba mohla způsobit znečištění půdy a vody v okolí. Vládní představitelé označují protesty za politicky motivované, jejich cílem má podle nich být svrhnout prezidenta Aleksandara Vučiće a jeho kabinet.

Valné shromáždění OSN schválilo návrh vyhlásit 11. červenec mezinárodním dnem připomínky genocidy ve Srebrenici. Před téměř třiceti lety ve městě zahynulo osm tisíc bosenských muslimských mužů a chlapců. Rezoluci společně navrhla Bosna a Hercegovina, Rwanda a Německo. Cílem návrhu bylo uznání genocidy jako klíčové historické události. Pro bylo nakonec 84 zemí včetně České republiky; proti bylo 19 států. Rezoluci ostře odmítli bosenští Srbové i vláda v Bělehradě.

Čínský vůdce Si Ťin-Pching se vydává na turné po Evropě. Mezi 5. a 10. květnem postupně navštíví Francii, Srbsko a Maďarsko. Jde o jeho první cestu na starý kontinent od roku 2019. S lídry hodlá mluvit o světové bezpečnosti i ekonomické spolupráci.

Opozice svolala na pondělí další protest proti výsledku voleb do parlamentu i do městských rad včetně té bělehradské, které považuje za zfalšované. Protesty se konají každý den, v neděli poprvé přerostly v násilnosti, když se demonstranti pokusili vniknout do budovy bělehradské radnice a policie jim v tom zabránila. Po střetech zůstali dva ranění policisté a přes třicet zadržených demonstrantů.

Téměř úplné výsledky nedělních srbských parlamentních voleb potvrdily vítězství vládnoucí Srbské pokrokové strany (SNS), ale kvůli nahlášeným nesrovnalostem v hlavním městě Bělehradu vzrostlo politické napětí. Opoziční uskupení tvrdí, že mu ukradli vítězství v místních volbách v Bělehradu, a proto neuzná výsledky a bude požadovat opakování voleb, napsala agentura AP. Na protest proti údajným podvodům při hlasování vyšly do ulic Bělehradu tisíce demonstrantů.

Lídr srbského opozičního proevropského bloku Srbsko proti násilí (SPN) Miroslav Aleksić prohlásil, že jeho strana nemůže uznat výsledky voleb kvůli kupčení s hlasy v Bělehradu. Aleksić obvinil vládní Srbskou pokrokovou stranu (SNS) prezidenta Aleksandra Vučiče, že z jiných měst do metropole přivážela voliče, kteří měli hlasovat v její prospěch. Vučić a jeho strana obvinění odmítli. Prezidentovi už k výhře gratuloval Kreml.

Srbsko míří 17. prosince k předčasným parlamentním volbám, ve kterých se hraje o budoucí vztahy s Evropskou unií, ale i stabilitu celého regionu. Prezident Aleksandar Vučić vypsal hlasování v reakci na rozsáhlé protesty po květnových masových vraždách, důvodů měl ale podle expertů mnohem víc. Opozice volá po obnově právního státu a demokracie, podle odborníků nicméně nemá na celostátní úrovni příliš šancí uspět. Překvapit ale může v komunálních volbách v Bělehradu.

Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg při středečním setkání s lídry balkánských členů Aliance ve Skopje vyzval k překonání konfliktů na západním Balkáně. Žádná ze zemí podle něj nečelí bezprostřední vojenské hrozbě, znepokojení však vyvolává nárůst napětí v Kosovu, rozvrat v Bosně a Hercegovině či nárůst ruského vlivu v regionu. Stoltenberg to prohlásil závěrem svého čtyřdenního turné po Balkánu.