Aleksandar Vučić strana 2 z 4

Srbský prezident Aleksandar Vučić podepsal výnos o rozpuštění parlamentu. V zemi se budou konat 17. prosince předčasné volby. Informovala o tom agentura Reuters. Zároveň s parlamentními volbami se mají v 65 srbských městech a obcích včetně hlavního města Bělehradu konat komunální volby.

Kosovští představitelé požadují vydání uprchlých ozbrojenců, kteří mají na svědomí víkendový útok ve vesnici Banjska na severu země. Podle kosovského ministra vnitra se v současnosti ukrývají v Srbsku. V kosovských médiích se objevily záběry ozbrojenců pohybujících se po areálu kláštera, kde se zabarikádovali po přestřelce s kosovskými policisty. Pravost videa pořízeného z dronu nelze nezávisle ověřit.

Na severu Kosova bylo nalezeno tělo dalšího podezřelého z nedělního útoku, při němž zahynul kosovský policista. Informovala o tom s odvoláním na kosovskou prokuraturu stanice Rádio Svobodná Evropa/Rádio Svoboda (RFE/RL), podle níž tímto nálezem stoupl počet zabitých útočníků na čtyři. Po dalších účastnících se stále pátrá, podle kosovských úřadů přešli někteří z nich do Srbska.

Rakouský kancléř Karl Nehammer zkritizoval maďarského premiéra Viktora Orbána po společném jednání o migraci. Zatímco Orbán se podle agentury APA chlubil tím, že Maďarsko je jediným místem Evropy bez migrantů, Nehammer poukázal na to, že většina lidí, kteří do Maďarska vstoupili ilegálně, zemí jen procházejí a přicházejí do Rakouska. Trojstranného „migračního summitu“ ve Vídni se zúčastnil také srbský prezident Aleksandar Vučič.

Evropská unie připravila omezení vůči kosovské vládě. Ta podle Bruselu neusiluje o snížení napětí ohledně srbské menšiny v zemi. Některé z postihů začnou platit okamžitě a mohou se v budoucnu rozšířit. Kosovo mají zasáhnout finančně i politicky, uvedl Brusel bez dalších detailů. Napětí mezi Srbskem a Kosovem se vystupňovalo v posledních měsících v souvislosti s místními volbami. Naposledy kvůli incidentu na hranicích, kdy Bělehrad oznámil, že zadržel tři kosovské policisty na srbském území.

Desetitisíce Srbů se v sobotu v Bělehradě zúčastnily protivládního protestu. Lidé demonstrovali proti násilí v souvislosti se dvěma případy hromadné střelby, které na začátku května otřásly zemí. Informovala o tom agentura Reuters, podle níž demonstranti také žádali demisi ministra vnitra nebo šéfa tajné služby.

Česká republika má zájem prohlubovat s Moldavskem spolupráci v obranném průmyslu, prohlásil český premiér Petr Fiala (ODS) po jednáních s moldavskou prezidentkou Maiou Sanduovou a premiérem země Dorinem Receanem. Česká republika tak například plánuje otevřít kancelář vojenského přidělence v Kišiněvě, přiblížil předseda vlády.

Desítky členů mezinárodních jednotek KFOR opět hlídají radnice na severu Kosova. V pondělí zde byly při střetech srbských demonstrantů s místní policií zraněny tři desítky členů jednotek KFOR a padesát protestujících Srbů. NATO, pod které mise KFOR spadá, podle agentury DPA oznámilo, že jednotky posílí o přibližně sedm set vojáků. Násilí proti jednotkám KFOR označil šéf unijní diplomacie Josep Borrell za zcela nepřijatelné. Vyzval k okamžité deeskalaci v oblasti, a to jak představitele Kosova, tak srbské demonstranty.

Na severu Kosova, kde žije většinově srbská menšina, v pondělí pokračovaly protesty Srbů proti novým starostům z albánských stran. Ty zvítězily v komunálních volbách, které ovšem místní Srbové na protest bojkotovali, a účast tak dosáhla pouze jednotek procent. Ve čtyřech městech se srbskou většinou, kde v čele radnic stanuli albánští starostové, posílily své hlídky mezinárodní jednotky KFOR, píše agentura Reuters. Podle agentury ANSA bylo při střetech s demonstranty zraněno 41 příslušníků těchto jednotek, KFOR o něco později potvrdila zhruba 25 raněných mezi svými příslušníky. V oblasti se protesty konaly už minulý týden.

Protiruské sankce mají podle slovenské prezidentky Zuzany Čaputové smysl, protože Moskvu připravují o prostředky na nákup zbraní. Prohlásila to na zahájení bezpečnostní konference Globsec v Bratislavě. Prezidentka také orodovala za udržení jednoty Západu v přístupu vůči Rusku. Akce se ve slovenské metropoli účastní desítka hlav států a vlád, včetně francouzského prezidenta Emmanuela Macrona, řada ministrů a dalších hostů, včetně známého kritika ruské vlády Michaila Chodorkovského.

Tisíce lidí v sobotu večer znovu protestovaly v centru Bělehradu proti násilí v souvislosti s dvěma hromadnými střelbami s osmnácti mrtvými, které na začátku května otřásly Srbskem. Podle agentury APA šlo již o čtvrtou demonstraci proti násilí. Desetitisíce demonstrantů podle srbského vysílání BBC požadovaly odstoupení prezidenta Aleksandara Vučiče. O desítkách tisíc lidí na protivládní demonstraci informovala také agentura Reuters.

NATO vyzvalo kosovské úřady, aby okamžitě zmírnily napětí se Srbskem, a urgovalo všechny strany konfliktu, aby spor řešily dialogem. Organizace reagovala na páteční střety kosovské policie s etnickými Srby a oznámení srbského prezidenta Aleksandara Vučiče, že uvedl armádu do bojové pohotovosti. Ruská diplomacie hovoří o „kosovské provokaci“. Podle Moskvy mohou za vyhrocení situace Spojené státy a Evropská unie.

Osm lidí zemřelo a dalších čtrnáct utrpělo zranění při střelbě, která se odehrála ve čtvrtek večer u srbského města Mladenovac. Policie již pachatele dopadla. Srbský prezident Aleksandar Vučić označil střelbu za terorismus a slíbil zpřísnění zákonů o držení zbraní a výrazné zvýšení pokut za jejich nelegální držení. Incident se odehrál jen den poté, co třináctiletý chlapec v bělehradské škole zastřelil osm spolužáků a pracovníka ostrahy. V zemi platí třídenní smutek.

Ve škole v srbském hlavním městě Bělehradě došlo ve středu ráno ke střelbě. O život přišlo osm žáků a člen ochranky, píše agentura Tanjug. Další lidé jsou zřejmě zraněni. Podezřelého čtrnáctiletého chlapce policie zadržela a bude umístěn na psychiatrii, informovala agentura Reuters. Motiv zatím není znám.

Etničtí Srbové žijící na severu Kosova bojkotovali místní volby na protest proti tomu, že nebyly splněny jejich požadavky na větší autonomii. Podle agentury Reuters se jedná o další známku toho, že mírová dohoda podepsaná minulý měsíc mezi Kosovem a Srbskem nefunguje.

Bělehrad souhlasil, že dodá Kyjevu zbraně, vyplývá podle agentury Reuters z jednoho z uniklých dokumentů Pentagonu. Není ale jasné, zda už výzbroj je na Ukrajině. Srbsko patří mezi nejbližší spojence Moskvy v Evropě a jako jediné odmítlo zavést protiruské sankce. O dodávkách srbských zbraní Ukrajincům psala v minulosti ruská i srbská média, Bělehrad to však nyní znovu popřel. Z uniklých dokumentů podle BBC také vyplývá, že na Ukrajině bylo nasazeno více než devadesát členů speciálních jednotek ze zemí NATO včetně Velké Británie a Francie.

Lídři Srbska a Kosova dosáhli částečné dohody na tom, jak naplnit ujednání o normalizaci vztahů. Po jednání ve městě Ohrid v Severní Makedonii, kde se za zprostředkování Evropské unie uskutečnilo další kolo obtížných rokování, to uvedl srbský prezident Aleksandar Vučić. Šéf unijní diplomacie Josep Borrell řekl, že se podařilo najít cestu, jak dohodu o normalizaci vztahů implementovat.

Prezident Miloš Zeman se setkal v Bělehradě se svým srbským protějškem Aleksandarem Vučičem. Prezidenti podepsali memorandum, ve kterém se Srbsko zavazuje České republice darovat Český dům v Bělehradě. Zeman také ocenil, že Srbsko odsoudilo ruskou agresi na Ukrajině. Podle něj by se mohlo stát v konfliktu společně s Čínou a Tureckem mediátorem.

Srbský prezident Aleksandar Vučić naznačil, že je připraven ke kompromisnímu řešení sporu s Kosovem, které ve svém plánu navrhly Německo s Francií. Západní vyjednavači podle Vučiće postavili Srbsko před volbu plán přijmout, nebo čelit důsledkům v podobě přerušení přístupových jednání s Evropskou unií a stažení zahraničních investic ze země. Informovala o tom agentura DPA.

Rusko se snaží v Srbsku naverbovat bojovníky do konfliktu na Ukrajině. Protestoval proti tomu srbský prezident Aleksandar Vučić, který tento týden také prohlásil, že Krym i Donbas vnímá jako část Ukrajiny. Tradiční evropský spojenec Moskvy však nepřijal žádné protiruské sankce a z federace levně nakupuje zemní plyn. Agentura Reuters s odvoláním na bezpečnostního mluvčího Bílého domu Johna Kirbyho navíc uvedla, že americké ministerstvo financí označí ruskou žoldnéřskou Wagnerovu skupinu za nadnárodní zločineckou organizaci a uvalí na ni další sankce.

V severním Kosovu se v pátek otevřely oba hraniční přechody se Srbskem, jejichž provoz v posledních třech týdnech blokovaly barikády postavené místními Srby. Informovala o tom srbská stanice RTS. Kosovští Srbové začali silniční zábrany rozebírat ve čtvrtek po dohodě prezidenta Aleksandara Vučiče s představiteli mezinárodního společenství.

Kosovští Srbové, kteří dosud blokovali silnice na severu Kosova, souhlasili s odstraněním barikád. Oznámil to srbský prezident Aleksandar Vučić, který zároveň zrušil stav zvýšené bojové připravenosti armády. První barikády zmizely ve čtvrtek dopoledne u hraničního přechodu Merdare, uvedla agentura AFP. Ten nechalo Kosovo ve středu kvůli protestům uzavřít, ve čtvrtek jej ale opět otevřelo. Šéf unijní diplomacie Josep Borrell uvedl, že zvítězila diplomacie.

Srbská armáda uvedla v pondělí večer na pokyn prezidenta Aleksandara Vučiče své jednotky do stavu zvýšené pohotovosti. Reagovala tím na napětí v sousedním Kosovu, jehož bezprostřední příčinou byl spor o registrační značky aut. Protestující kosovští Srbové v úterý v pohraničním kosovském městě Mitrovica postavili nové barikády, uvedla agentura Reuters. Podle kosovského ministra vnitra Xhelala Sveçly usiluje Srbsko, pod vlivem Ruska, o destabilizaci Kosova.

Srbové žijící na severu Kosova už druhý den blokovali hlavní silnice. Protestovali tak proti nedávnému zatčení bývalého srbského policisty. Napětí v oblasti neustále narůstá, v noci došlo i na přestřelku s policií, napsala agentura Reuters. Srbský prezident Aleksandar Vučić vyzval všechny strany k zachování míru. V rozhovoru se stanicí RTS prohlásil, že neděle je pro něj „nejtěžším dnem od zvolení prezidentem“.