Fico s Putinem jednal o plynu

Ruský vůdce Vladimir Putin přijal slovenského premiéra Roberta Fica (Smer–SD), který je v Rusku na pracovní návštěvě. Slovenský předseda vlády po jednání sdělil, že s Putinem hovořil o dodávkách plynu na Slovensko. O cestě prý předem informoval představitele EU. Fico je třetím premiérem členské země Evropské unie, který od začátku plnohodnotné invaze ruských vojsk na Ukrajinu z února 2022 jednal s Putinem osobně v Rusku. Slovenská opozice Ficovu návštěvu tvrdě odsoudila.

Ruské televize odpoledne odvysílaly záběry ze začátku jednání mezi Putinem a Ficem, informovala agentura AFP. Agentura TASS uvedla, že Putin se slovenským premiérem naposledy bilaterálně jednal v roce 2016.

Fico po setkání na Facebooku informoval, že v Moskvě s Putinem hovořil o dodávkách plynu na Slovensko. Kvůli postoji Ukrajiny, která odmítá prodloužit smlouvu o tranzitu ruského plynu dál do zemí Evropské unie i po 1. lednu, je pokračování dodávek prakticky nemožné, napsal Fico. Dodal, že představitele EU o cestě do Moskvy informoval už v pátek.

Slovenský premiér také zmínil, že s Putinem hovořil o rusko-ukrajinské válce a o způsobech, jak ozbrojený konflikt uzavřít mírem. Uvedl, že s vládcem Kremlu jednal rovněž o vztazích mezi Slovenskem a Ruskem, které chce normalizovat.

Podle mluvčího Kremlu se Moskva a Bratislava na nedělním setkání obou představitelů dohodly před několika dny.

Krátce po zahájení plnohodnotné invaze jednal s ruským prezidentem rakouský kancléř Karl Nehammer, a to v dubnu 2022. Jeho diplomatickou cestu označili tehdy někteří kritici za naivní. Letos v červenci navštívil Putina maďarský premiér Viktor Orbán. Návštěva vyvolala odsouzení ze strany Kyjeva a evropských lídrů. Předseda maďarské vlády cestu tehdy vysvětloval snahou o ukončení války na Ukrajině. Svoji výpravu do Moskvy nekonzultoval s Evropskou unií a vyrazil za Putinem na vlastní pěst jen několik dní poté, co Budapešť převzala půlroční předsednictví EU.

Maďarští představitelé jednali o dodávkách plynu v Rusku i nedávno. Maďarska se týká podobný problém s tranzitem jako Slovenska. S Putinem telefonicky hovořil v polovině listopadu německý kancléř Olaf Scholz.

Bratislava se pře s Kyjevem

O Ficově návštěvě Ruska se spekulovalo od konce týdne, protože srbský prezident Aleksandar Vučić uvedl, že Fico se chystá jednat s Putinem o dodávkách plynu. Slovensko odebírá plyn od ruské společnosti Gazprom.

Slovenský premiér už ve čtvrtek řekl, že ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, se kterým Fico jednal na okraj summitu EU v Bruselu, úplným odmítáním tranzitu ruského plynu přes Ukrajinu poškozuje zájmy Slovenska. Zelenskyj naopak tvrdil, že Kyjev dovolí jen tranzit plynu z jiných zemí, tedy ne z Ruska. V reakci na stížnosti Bratislavy, že zastavením tranzitu přijde o peníze, ukrajinský prezident sdělil, že jeho země přichází o daleko více. Ukrajina se od února 2022 brání otevřené vojenské invazi ze strany Ruska.

Fico v listopadu oznámil, že se příští rok v květnu chystá do Moskvy na oslavy výročí konce druhé světové války, kam ho pozval Putin. Opoziční strany na Slovensku Ficovu chystanou cestu do Ruska kritizovaly. Fico už dříve řekl, že je připraven hovořit s Putinem a že po skončení války na Ukrajině chce obnovit standardní vztahy s Ruskem. Fico kritizuje protiruské sankce EU a vojenskou pomoc západních zemí Ukrajině.

Slovenská opozice návštěvu odsoudila

Slovenská opozice Ficovu návštěvu Moskvy ostře odsoudila. „Pokud premiérovi šlo o tranzit, měl jednat s ukrajinskou stranou, a ne dělat ze Slovenska nástroj ruské propagandy,“ sdělil šéf strany Progresívne Slovensko (PS) Michal Šimečka. „Fico je hanbou Slovenska,“ míní další opoziční strana Sloboda a Solidarita (SaS), která se obává, že Slovensko skončí v mezinárodní izolaci.

Cestu odmítla komentovat vládní strana Hlas–SD a nevyjádřil se k ní ani premiérův Smer. Podle slovenského Deníku N není jasné, nakolik byli Ficovi kolegové ve vládě informováni o jeho plánu jednat s Putinem.

Protest proti premiérovi kvůli jednání v Kremlu svolala na pondělní poledne před sídlo úřadu vlády v centru Bratislavy iniciativa Mír Ukrajině.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Papež na jednání s Pavlem ve Vatikánu přijal pozvání do Prahy

Papež Lev XIV. přijal v pondělí dopoledne k audienci českého prezidenta Petra Pavla. Hovořili spolu mimo jiné o globálních tématech. „Církev v tomto ohledu hraje velkou roli, protože má mimořádný politický i diplomatický dosah,“ poznamenal Pavel, který s papežem diskutoval i o vztazích Česka a Vatikánu. Lva XIV. pozval na návštěvu Česka, což podle něj hlava katolické církve přijala. Věří, že se návštěva uskuteční brzy.
10:50Aktualizovánopřed 55 mminutami

Počet obětí srážky vlaků ve Španělsku stoupl na čtyřicet

Počet obětí po nedělní srážce dvou rychlovlaků v Andalusii na jihu Španělska vzrostl podle místních médií na čtyřicet. Desítky dalších lidí utrpěly zranění. České úřady nemají informace od tom, že by se nehoda týkala českých občanů, vyšetřování ale ještě neskončilo. Španělský ministr dopravy Óscar Puente srážku označil za extrémně podivnou, příčiny neštěstí nejsou známé. Na trase mezi Madridem a jihošpanělskou provincií zrušily úřady více než dvě stě železničních spojů.
07:43Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Prokurdské síly ohlásily dohodu s Damaškem, brzy nato se opět střetly

Kurdy vedená koalice Syrské demokratické síly (SDF) potvrdila sjednání dohody o příměří s vládou v Damašku, uvedla v noci na pondělí agentura AFP. Stalo se tak poté, co ji v neděli ohlásil prozatímní syrský prezident Ahmad Šará. Velitel SDF Mazlúm Abdí oznámil, že prokurdské milice odchází ze dvou oblastí, aby prý konflikt „nepřerostl do občanské války“. Navzdory ujednání ale v pondělí započala nová vlna konfliktu a SDF ztratily kontrolu nad věznicí s tisíci členy teroristického Islámského státu.
00:44Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Už necítím povinnost myslet čistě na mír, napsal Trump do Norska

Americký prezident Donald Trump v dopise norskému premiérovi Jonasi Gahrovi Störeovi napsal, že už necítí povinnost myslet čistě na mír poté, co za své mírové úsilí nedostal Nobelovu cenu. Šéf Bílého domu opět zdůraznil svůj záměr získat Grónsko, arktický ostrov, který je autonomním územím Dánska. V rozhovoru s televizí NBC později Trump odmítl říct, jestli by k získání Grónska použil sílu. V minulosti to nevyloučil.
10:29Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Českým zbrojařům už kapacity v tuzemsku nestačí

Investice českých zbrojařů v zahraničí rostou. Firmy tam zakládají výrobu nebo kupují jiné společnosti. Stojí za tím snaha rozšiřovat své portfolio i to, že kapacity v Česku už nestačí. Firmu Fiocchi, která letos slaví 150 let své existence, vlastní ze sta procent tuzemský zbrojařský holding Czechoslovak Group (CSG). Italská společnost má kromě muničních továren nedaleko Milána a v Boloni závody také ve Velké Británii nebo Spojených státech. Americká půda je lákavá i pro českého výrobce leteckých motorů PBS Group. Loni tam spustil sériovou výrobu a teď už hledá místa pro další továrny. Už dříve na americkému trhu – pod českým vedením – expandoval i Colt. Největší tuzemský holding CSG zároveň vstoupí na burzu – podle agentury Bloomberg to bude v pátek v Amsterodamu.
před 2 hhodinami

Bulharský prezident Radev oznámil, že podá demisi

Bulharský prezident Rumen Radev sdělil, že v úterý podá demisi, uvedly tiskové agentury. Svým krokem podle agentury Reuters vyvolal spekulace, že založí vlastní stranu, která by se ucházela o přízeň voličů v předčasných volbách. Ty zemi čekají nejspíše na jaře.
19:19Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Zemřel italský módní návrhář Valentino Garavani, bylo mu 93 let

Italský módní návrhář Valentino Garavani a zakladatel značky Valentino zemřel ve věku 93 let, informovala tisková agentura ANSA. Zesnul v pondělí pokojně ve svém římském sídle obklopen blízkými, oznámila v prohlášení Nadace Valentina Garavaniho a Giancarla Giammettiho, který byl Valentinovým dlouhodobým společníkem a obchodním partnerem.
18:29Aktualizovánopřed 4 hhodinami

The Times píší, že po protestech v Íránu je přes šestnáct tisíc obětí a statisíce raněných

Britský deník The Times s odkazem na zprávu íránských lékařů uvedl, že protesty v Íránu si vyžádaly 16 500 mrtvých a 330 tisíc zraněných. Většina obětí je podle těchto informací mladší třiceti let, přičemž policie podle svědectví nejčastěji střílí do oblasti hlavy, krku nebo hrudníku. Šéf íránské policie dal v pondělí podle agentury AFP lidem tři dny na to, aby se sami přihlásili úřadům, pokud se neúmyslně zapletli do protestů. Přislíbil jim větší shovívavost.
11:27Aktualizovánopřed 6 hhodinami
Načítání...