Fico s Putinem jednal o plynu

Ruský vůdce Vladimir Putin přijal slovenského premiéra Roberta Fica (Smer–SD), který je v Rusku na pracovní návštěvě. Slovenský předseda vlády po jednání sdělil, že s Putinem hovořil o dodávkách plynu na Slovensko. O cestě prý předem informoval představitele EU. Fico je třetím premiérem členské země Evropské unie, který od začátku plnohodnotné invaze ruských vojsk na Ukrajinu z února 2022 jednal s Putinem osobně v Rusku. Slovenská opozice Ficovu návštěvu tvrdě odsoudila.

Ruské televize odpoledne odvysílaly záběry ze začátku jednání mezi Putinem a Ficem, informovala agentura AFP. Agentura TASS uvedla, že Putin se slovenským premiérem naposledy bilaterálně jednal v roce 2016.

Fico po setkání na Facebooku informoval, že v Moskvě s Putinem hovořil o dodávkách plynu na Slovensko. Kvůli postoji Ukrajiny, která odmítá prodloužit smlouvu o tranzitu ruského plynu dál do zemí Evropské unie i po 1. lednu, je pokračování dodávek prakticky nemožné, napsal Fico. Dodal, že představitele EU o cestě do Moskvy informoval už v pátek.

Slovenský premiér také zmínil, že s Putinem hovořil o rusko-ukrajinské válce a o způsobech, jak ozbrojený konflikt uzavřít mírem. Uvedl, že s vládcem Kremlu jednal rovněž o vztazích mezi Slovenskem a Ruskem, které chce normalizovat.

Podle mluvčího Kremlu se Moskva a Bratislava na nedělním setkání obou představitelů dohodly před několika dny.

Krátce po zahájení plnohodnotné invaze jednal s ruským prezidentem rakouský kancléř Karl Nehammer, a to v dubnu 2022. Jeho diplomatickou cestu označili tehdy někteří kritici za naivní. Letos v červenci navštívil Putina maďarský premiér Viktor Orbán. Návštěva vyvolala odsouzení ze strany Kyjeva a evropských lídrů. Předseda maďarské vlády cestu tehdy vysvětloval snahou o ukončení války na Ukrajině. Svoji výpravu do Moskvy nekonzultoval s Evropskou unií a vyrazil za Putinem na vlastní pěst jen několik dní poté, co Budapešť převzala půlroční předsednictví EU.

Maďarští představitelé jednali o dodávkách plynu v Rusku i nedávno. Maďarska se týká podobný problém s tranzitem jako Slovenska. S Putinem telefonicky hovořil v polovině listopadu německý kancléř Olaf Scholz.

Bratislava se pře s Kyjevem

O Ficově návštěvě Ruska se spekulovalo od konce týdne, protože srbský prezident Aleksandar Vučić uvedl, že Fico se chystá jednat s Putinem o dodávkách plynu. Slovensko odebírá plyn od ruské společnosti Gazprom.

Slovenský premiér už ve čtvrtek řekl, že ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, se kterým Fico jednal na okraj summitu EU v Bruselu, úplným odmítáním tranzitu ruského plynu přes Ukrajinu poškozuje zájmy Slovenska. Zelenskyj naopak tvrdil, že Kyjev dovolí jen tranzit plynu z jiných zemí, tedy ne z Ruska. V reakci na stížnosti Bratislavy, že zastavením tranzitu přijde o peníze, ukrajinský prezident sdělil, že jeho země přichází o daleko více. Ukrajina se od února 2022 brání otevřené vojenské invazi ze strany Ruska.

Fico v listopadu oznámil, že se příští rok v květnu chystá do Moskvy na oslavy výročí konce druhé světové války, kam ho pozval Putin. Opoziční strany na Slovensku Ficovu chystanou cestu do Ruska kritizovaly. Fico už dříve řekl, že je připraven hovořit s Putinem a že po skončení války na Ukrajině chce obnovit standardní vztahy s Ruskem. Fico kritizuje protiruské sankce EU a vojenskou pomoc západních zemí Ukrajině.

Slovenská opozice návštěvu odsoudila

Slovenská opozice Ficovu návštěvu Moskvy ostře odsoudila. „Pokud premiérovi šlo o tranzit, měl jednat s ukrajinskou stranou, a ne dělat ze Slovenska nástroj ruské propagandy,“ sdělil šéf strany Progresívne Slovensko (PS) Michal Šimečka. „Fico je hanbou Slovenska,“ míní další opoziční strana Sloboda a Solidarita (SaS), která se obává, že Slovensko skončí v mezinárodní izolaci.

Cestu odmítla komentovat vládní strana Hlas–SD a nevyjádřil se k ní ani premiérův Smer. Podle slovenského Deníku N není jasné, nakolik byli Ficovi kolegové ve vládě informováni o jeho plánu jednat s Putinem.

Protest proti premiérovi kvůli jednání v Kremlu svolala na pondělní poledne před sídlo úřadu vlády v centru Bratislavy iniciativa Mír Ukrajině.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

USA znovu útočily na Írán, tamní úřady hlásí mrtvé

Spojené státy dokončily další vlnu vzdušných úderů na Írán. Na síti X to oznámilo oblastní velitelství amerických sil na Blízkém východě (CENTCOM). Íránská státní média hlásila výbuchy z oblastí jihoíránských měst Búšehr, Ahváz a Sírík, píše agentura Reuters. Při americkém vzdušném úderu na hraniční přechod Šalamčeh mezi Íránem a Irákem zahynuli dva lidé, sdělila s odkazem na bezpečnostní zdroje íránská agentura SNN. Kuvajt mezitím uvedl, že čelí íránskému dronovému útoku.
00:58Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Izrael v Sýrii tiše rozšiřuje okupační zónu, v Libanonu sází na zkázu

Navzdory sílícímu tlaku Spojených států Izrael nadále okupuje části okolních zemí. V Libanonu podle expertů změnil strategii a místo masivního nasazení sil spoléhá na drony, umělou inteligenci a přesné zásahy. Oproti předchozím okupacím také židovský stát srovnal se zemí obce v pohraničí. V Sýrii pak dle místních obyvatel a médií tiše rozšiřuje oblast vojenské přítomnosti a podniká přeshraniční razie. Jeruzalém hájí své kroky nutností zajistit bezpečnost Státu Izrael.
před 2 hhodinami

Bezpečnostní složky evakuovaly kvůli požáru několik obcí v okolí Madridu

Španělské bezpečnostní složky kvůli lesnímu požáru, který vypukl ve středu odpoledne, evakuovaly několik obcí v madridském regionu. V další obci vyzvaly občany, aby až do odvolání neopouštěli své domovy, podotkla agentura AFP. Požár vypukl u Almoroxu, který se nachází přibližně 70 kilometrů jihozápadně od španělské metropole.
před 9 hhodinami

Evropská komise schválila převzetí Warnerů konkurenčním Paramountem

Evropská komise schválila převzetí americké mediální společnosti Warner Bros. Discovery konkurenčním konglomerátem Paramount Skydance v hodnotě 110 miliard dolarů (zhruba 2,3 bilionu korun). Souhlas unijní exekutivy je podmíněn splněním řady podmínek, jež mají zabránit narušení hospodářské soutěže, zejména na trhu distribuce filmů v Evropském hospodářském prostoru, uvedl Brusel.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

USA udeřily na Írán jedenáctou noc po sobě. Teherán mířil na americké základny

Americké velitelství CENTCOM oznámilo v noci na středu novou vlnu úderů na Írán, a to jedenáctou noc po sobě. Íránská média hlásila sérii explozí na několika místech v zemi. Nad Teheránem zasahovala protivzdušná obrana. Íránská armáda zase podle agentury IRNA sdělila, že útočila na americké základny v Jordánsku, Kuvajtu a Bahrajnu. Americké síly tvrdí, že cílem úderů je snížit íránskou schopnost napadat obchodní lodě v Hormuzském průlivu.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

VideoZemě na jihu Evropy zápolí s požáry

Francie oznámila, že během extrémních teplot v druhé polovině června stoupla úmrtnost v zemi o víc než třetinu. S důsledky horka a sucha bojují Francouzi pořád. Tamní hasiči například zápolili s rozsáhlým požárem, který předtím spálil dva a půl tisíce hektarů na jihu země u Marseille. Od začátku roku už shořelo skoro 40 tisíc hektarů, což je víc než za celý minulý rok. Další požáry se šíří ve Španělsku, které zažilo podobné vlny veder a sucha jako Francie. Vítr žene jiskry a ve vyprahlých lesích snadno vytváří nová ohniska. Mnoho obcí na jihu Evropy navíc musí nařizovat svým obyvatelům, aby šetřili s vodou. Sucho se projevuje dřív, než bylo běžné, a má vážnější dopady na zemědělce. Požáry trápí také Itálii nebo země v severní Africe.
před 11 hhodinami

Soud s Madurem začne v červnu. Obhájce namítá porušení prezidentské imunity

Někdejší autoritářský vládce Venezuely Nicolás Maduro, kterého americké speciální síly v lednu unesly ze země, byl ve středu opět předveden před soud k předběžnému projednání obžaloby, podle níž pašoval drogy do USA. Podle agentury Reuters byl začátek procesu stanoven na 1. červen příštího roku.
před 12 hhodinami

Zelenskyj vs. Fedorov. Stomatová přibližuje zákulisí vládní krize na Ukrajině

Výměna populárního ministra obrany Mychajla Fedorova vyvolala na Ukrajině novou vlnu protestů. Proč se prezident Volodymyr Zelenskyj odhodlal k rizikovému politickému kroku uprostřed války? A v čem se pohled ukrajinské veřejnosti liší od reality na frontové linii? Zpravodajka ČT Darja Stomatová odpovídá v podcastu Za Horizont přímo z centra Charkova o zákulisních sporech mezi vedením armády a modernizátory, o unavené společnosti i o tom, proč mají tamní demonstrace stále sílu měnit rozhodnutí vládních špiček. Moderuje Barbora Maxová.
před 14 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.