Přesně před rokem se na Slovensku ujal moci nový kabinet premiéra Roberta Fica (Smer). Vláda učinila řadu kontroverzních kroků včetně personálních zásahů v policii a kulturních organizacích, zrušení elitní prokuratury či změny veřejnoprávní RTVS, což vyvolalo protesty a prohloubilo rozkol ve slovenské společnosti. Západní spojence pak znejistily Ficovy protiukrajinské výroky a koketování s Ruskem.
Slovenskou vládu tvoří už rok kromě Smeru také Hlas a Slovenská národná strana (SNS). Jedná se o čtvrtý Ficův kabinet, který ale není tak stabilní jako jeho předchozí vlády a ve sněmovně disponuje „jen“ 79 ze 150 hlasů.
V posledních měsících trvají třeba koaliční spory o obsazení pozice šéfa parlamentu. Ta zůstává neobsazená od doby, co se Peter Pellegerini (Hlas), který je spojencem Fica, ujal prezidentské funkce. V těchto dnech pak hýbe koalicí odchod nestraníků Rudolfa Huliaka, Ivana Ševčíka a Pavla Luptáka z klubu SNS, který se málem rozpadl, kdyby do něj nevstoupil jeden ze zakládajících členů Smeru Dušan Muňko.
Šéf poslaneckého klubu Smeru Ján Richter to označil za „hostování“, Muňko za formálně-právní řešení, aby koalice nepřišla o třetí klub. Poslanec tak bude fungovat v obou klubech naráz. „V podstatě je to finta, lež, ale formálně jí nic nebrání,“ konstatoval politolog z Prešovské univerzity Michal Cirner.
Část vládních politiků také nesouhlasí s postojem Fica, který se ve středu zastal vládního zmocněnce pro prověření postupu státu za pandemie covidu-19 Petera Kotlára. Ten dlouhodobě vystupuje proti očkování a premiér nyní slíbil posílit jeho pravomoci.
„Patřil jsem mezi lidi, kteří odmítali očkování a ani jednou jsem se nenechal naočkovat, co se týče covidu,“ prohlásil premiér s tím, že podle něj bylo obrovské riziko, že vakcíny způsobí vážné zdravotní problémy. „Nešlo o nic jiného než o obyčejný byznys,“ tvrdí.
Kotlár navrhl kabinetu, aby zastavil očkování mRNA vakcínami proti covidu-19, přičemž ve své zprávě tvrdil, že vakcíny mění lidskou DNA. Toto jeho vyjádření odmítli slovenští vědci a někteří členové koalice zdůraznili, že takovou zprávu by při hlasování v kabinetu nepodpořili.
Rozkol ve slovenské společnosti
Ficův kabinet získal důvěru loni v listopadu a hned začal prosazovat výrazné změny v mnoha oblastech, od bezpečnosti a justice přes kulturu až po sociální záležitosti. Řadu těchto kroků kritizovala nejen opozice, ale také tisíce Slováků protestujících v ulicích.
„Slovensko je velmi silně rozdělené, v politice je velmi vysoká míra emocí, nevraživosti. Když vláda před rokem vytvářela programové prohlášení, tak ho nazvala Lépe, klidněji a bezpečněji žít, ale máme za sebou rok, kdy je slovenská společnost silně rozdělená a nejtvrdší formy politického násilí se obrátily i proti nejvyšším ústavním činitelům. Řadu velkých problémů se nepodařilo zatím vyřešit,“ hodnotí uplynulý rok zpravodaj ČT na Slovensku Jan Šilhan.
Útok, který šokoval zemi
V polovině května otřásl nejen Slovenskem, ale celým světem útok na Fica, který byl postřelen, když po výjezdním zasedání kabinetu ve městě Handlová vyšel na náměstí mezi občany. Útočník z davu na něj vypálil celkem pět ran. Podle slovenského tisku Fica zasáhly čtyři střely, které mu způsobily rozsáhlá zranění v oblasti břicha a na ruce, premiér byl řadu dní v kritickém stavu.
„Nejdříve to byl šok bez ohledu na politické preference, následovaly četné výzvy ke smíru ve společnosti, ale ze strany vládního tábora zaznívaly silné výhrady vůči opozici nebo médiím. Byla to ale současně událost, která zároveň vedla k asi nejsilnějšímu rozdělení ve společnosti. Byl přijat ,lex atentát‘, který například upravil pravidla pro shromažďování a protesty. Nově lidé nesmí protestovat v bezprostřední blízkosti obydlí politiků a nejvyšších ústavních činitelů, zvýšila se ochrana zabezpečení politiků,“ konstatoval Šilhan.
Premiér poprvé veřejně promluvil už po třech týdnech, na začátku června. Projevu využil k útokům své politické rivaly. Útočníka označil za „posla zla a nenávisti“ a aktivistu opozičních stran. „Je kruté to tvrdit, ale v Evropské unii přestalo existovat právo na jiný názor,“ uvedl také zotavující se předseda vlády.
Zrušení elitní prokuratury a zánik RTVS
Bezprostředně po nástupu k moci kabinet zahájil plošné výměny vedoucích pracovníků na různých úřadech a institucích. Vyměnil také některé členy soudní rady, jež rozhoduje o tom, zda kandidát na soudce splňuje požadavky na funkci, a ve vymezených záležitostech také podává disciplinární návrhy týkající se soudců. Ministerstvo zdravotnictví pak zrušilo nařízení, které zjednodušuje proces administrativní změny pohlaví.
„Někteří ministři čtvrté Ficovy vlády začali své kroky velmi razantně. Tehdy na sebe upozornil třeba ministr vnitra Matúš Šutaj Eštok, který pár hodin po jmenování odvolal policejního prezidenta Štefana Hamrana. I když se to očekávalo, ta rychlost byla přeci jen překvapivá, obzvlášť když záhy skončil i jeho viceprezidentský tým. Odstavení od funkce čekalo i vyšetřovací policejní tým kolem Jána Čurily v rámci Národní kriminální agentury, který řešil citlivé kauzy kolem vládních politiků nebo jim blízkých lidí,“ uvedl Šilhan.
Velkou vlnu nevole vyvolal ve společnosti prosincový vládní návrh zrušit Úřad speciální prokuratury (ÚSP), elitní složku prokuratury na Slovensku, která od roku 2004 sledovala vyšetřování případů organizovaného zločinu a korupční kauzy bývalých vládních představitelů.
Ficova vláda k tomu uvedla, že podle ní byla v předchozím volebním období porušována lidská práva a úřad je podjatý, opozice naopak hovoří o ohrožení právního státu. Začátkem února sněmovna sporné změny v trestním právu včetně zrušení ÚSP schválila. Proti zrychlenému odsouhlasení novely se postavila tehdejší prezidentka Zuzana Čaputová, Evropská komise a ambasáda Spojených států na Slovensku.
V ulicích demonstrovaly tisíce lidí, Čaputová ale nakonec novelu podepsala a ústavní soud v červencovém verdiktu drtivou většinu změn v trestním právu včetně zrušení elitní prokuratury nechal v platnosti. Obstálo i snížení trestních sazeb za korupci, majetkovou nebo hospodářskou kriminalitu či zkrácení promlčecích lhůt trestných činů.
Pokud jde o vztah mezi Ficem a Čaputovou, kteří spolupracovali asi půl roku, Šilhan to označil za „partnerství z rozumu“ a za vztah „velmi rezervovaný“. „Museli respektovat titul své funkce, těch pár setkání, které měli, tak zkrátka museli respektovat. Čaputová prostřednictvím své kanceláře podala už před volbami žalobu na Fica kvůli některým jeho výrokům, jež považovala za lež a které se dotýkaly jak jejího nejbližšího okolí, tak jí samotné. Fico ji naopak obvinil z ovlivňování trestních kauz,“ připomněl zpravodaj.
Ficův kabinet pokračoval v „čistkách“ i po Novém roce. V únoru vyměnil šéfy statistického úřadu a úřadu dohlížejícího na systém zdravotního pojištění a poskytování zdravotní péče (ÚDZS). Učinil tak krátce po změně kompetenčního zákona, kterým koalice kromě jiného posílila na úkor hlavy státu personální pravomoci kabinetu vůči předsedům obou zmíněných institucí.
V dubnu slovenská vláda schválila zánik veřejnoprávní RTVS a jejím nástupcem se stala organizace Slovenská televize a rozhlas (STVR). Ve vedení stanice předčasně skončil její generální ředitel Ľuboš Machaj a opozice i nespokojení zaměstnanci RTVS označili zákon za prostředek, kterým chce koalice veřejnoprávní médium ovládnout. Trojice opozičních stran zákon napadla u ústavního soudu, kabinet ale kritiku odmítl a za nový zákon se postavil i Pellegrini.
Kontroverzní kroky v oblasti kultury
Dalším z kontroverzních kroků nynějšího kabinetu byly změny v kultuře zahájené v srpnu, kdy ministryně kultury Martina Šimkovičová (SNS) odvolala šéfa Slovenského národního divadla Mateje Drličku. Resort to zdůvodnil ztrátou důvěry vůči Drličkovi a vymezil se vůči některým jeho manažerským postupům. Ministryně poté vyhodila také šéfku Slovenské národní galerie Alexandru Kusou za údajně špatné nakládání s veřejnými financemi.
Bez uvedení důvodu pak Šimkovičová ke konci září odvolala i generálního ředitele Slovenského národního muzea Branislava Panise, který ve funkci působil 25 let. Opozice v čele se stranou Progresívne Slovensko se ministryni snaží odvolat.
V posledních dnech vyvolaly na Slovensku rozruch zprávy o tom, že Šimkovičová spolu se svým tajemníkem Lukášem Machalou řeší novou podobu hymny. Její text je daný sice ústavou, ale hudební stránka se změní a Šimkovičová hovoří o chystaném „překvapení“. Ministerstvo podle serveru Aktuality.sk spolupracuje se slovenským dirigentem Oskarem Rózsou. Zapojit se má orchestr, sbor Slovenské filharmonie či dětské soubory.
Odvolání Šimečky z předsednictva parlamentu
V září se Ficově kabinetu podařilo v tajném hlasování odvolat z funkce místopředsedy parlamentu šéfa Progresívneho Slovenska Michala Šimečku. Podle koalice měly nevládní organizace blízké Šimečkovým příbuzným v posledních letech, kdy nynější vládní strany nebyly u moci, brát dotace od státu. Progresívne Slovensko v reakci zveřejnilo seznam dotací pro organizace či instituce, které jsou podle tohoto opozičního hnutí spojené s vládními politiky.
Opozice nyní volá po odstoupení Šútaje Eštoka poté, co ministerstvo vnitra uzavřelo smír s českým expremiérem Andrejem Babišem (ANO) ohledně jeho evidence v archivních dokumentech StB jako agenta. Šútaj Eštok tvrdí, že za tímto krokem není žádná zákulisní dohoda, jako třeba Babišova podpora Pellegriniho v prezidentských volbách, a že mu šlo o to vyhnout se ekonomickým ztrátám.
„Nevyhnutelné“ zvyšování daní
Nový kabinet sáhl i do ekonomické oblasti. Ministr sociálních věcí Erik Tomáš (Hlas) podle Deníku N připomněl, že vláda splnila už dvě klíčová opatření z programového prohlášení, a to schválení plnohodnotného třináctého důchodu pro penzisty a výraznějšího navyšování minimální mzdy.
Návrh státního rozpočtu na příští rok počítá s poklesem schodku veřejných financí v přepočtu na 4,72 procenta hrubého domácího produktu z letos původně plánovaných téměř šesti procent HDP.
Fico před nástupem do funkce sliboval Slovákům lepší časy, odsouhlasil ale změny, které se lidí významně dotknou. Koalice v září prosadila konsolidační balíček, jenž zvyšuje základní sazbu DPH z 20 na 23 procent i daň z příjmů pro právnické osoby a k tomu zavádí zdaňování bankovních převodů firem a jiných finančních transakcí podnikatelů, což se dotkne mimo jiné i nevládních organizací.
Podle Fica je konsolidace nevyhnutelná. „Toto není naše dítě. V letech 2020 až 2023 se vystřídaly tři vlády, bez jakékoliv kontroly se vyhazovaly miliardy na nákup nesmyslných zdravotnických pomůcek, různých vakcín,“ řekl předseda vlády o období, kdy nebyl u moci a kdy země čelila také silným vlnám epidemie nemoci covid-19.
Opoziční strany konsolidační balíček kritizují kromě jiného z důvodu, že podle nich způsobí zdražování. Progresívne Slovensko tvrdilo, že tříčlenná rodina přijde o tisíc eur (přes 25 tisíc korun) ročně, zatímco členové kabinetu si už letos výrazně přilepšili.
Vyšší DPH může mít dopad na cenu paliv. Ty přitom aktuálně v zemi už třetím týdnem v řadě rostou. Nicméně v meziročním srovnání byl v minulém týdnu pokles cen u Naturalu 95 o 5,5 procenta a u nafty dokonce o 15,1 procenta, současné zdražování tak zatím nemá na Slováky takový dopad.
Nejen v souvislosti s konsolidačním balíčkem skončila ve funkci ministryně zdravotnictví Zuzana Dolinková (Hlas), které se nelíbily škrty v platech zdravotníků. Ministryně čelila kritice lékařů a opozice, která ještě letos na jaře neuspěla ve sněmovně s návrhem vyslovit Dolinkové nedůvěru.
Pellegrini do čela resortu jmenoval dosavadního tajemníka ministerstva hospodářství Kamila Šaška, což opozice označila za „politickou nominaci“. Šaško podle ní nemá potřebné zkušenosti, ani se neorientuje ve zdravotnictví.
Proruské výroky
Příchod nového Ficova kabinetu k moci přinesl výrazné proměny také na zahraničněpolitickém poli. Současný slovenský premiér stejně jako maďarský premiér Viktor Orbán kritizuje protiruské sankce a odmítá vojenskou pomoc Kyjevu. Uvnitř Visegrádské skupiny (V4) tak panují silné rozpory vzhledem k tomu, že Česko a Polsko poskytují Ukrajině vojenský materiál a významnou finanční pomoc.
Fico v únoru vzbudil rozruch, když prohlásil, že ruský vůdce Vladimir Putin je na Západě neprávem démonizován, že strategie Západu proti ruské válce na Ukrajině selhala či že Moskvu nelze vojensky porazit. Uvedl také, že válka „začala běsněním ukrajinských neonacistů“, což je jedna ze lží ruské propagandy.
Fico, který v předvolební kampani hlásal „Už ani náboj na Ukrajinu“, také odmítá možné členství Ukrajiny v NATO, vstřícnější je ale ke vstupu země do EU. Slovensko za jeho vlády pokračuje v humanitární pomoci Kyjevu, dodávkách elektřiny a přijalo ukrajinské uprchlíky.
Premiér nebrání ani komerčním dodávkám munice Ukrajině. V dubnu se ale posměšně vyjádřil na adresu úspěšné slovenské sbírky na náboje pro Kyjev, když mimo jiné poznamenal, že „tři miliony eur do války na Ukrajině, to je jako prd do Stromovky“.
Přístup Slovenska a Maďarska, které jsou dosud do značné míry závislé na energiích včetně ropy z Ruska, často komplikuje jednání o nezbytné vojenské pomoci napadené zemi na půdě Evropské unie, která navíc potřebuje prodlužovat a rozšiřovat restrikce namířené proti Moskvě. Obě země spojují také silně protiimigrační postoje.
Zhoršené vztahy s Prahou
Zejména rozdílné názory na válku na Ukrajině v zimě vyvolaly to, co Progresívne Slovensko nazvalo „nejhorším momentem od vzniku samostatné České republiky a Slovenska“. Začátkem března totiž tuzemský premiér Petr Fiala (ODS) oznámil, že jeho kabinet nepovažuje za vhodné, aby se v dalších měsících konaly mezivládní konzultace s Bratislavou.
Česká vláda tehdy označila za problematické například setkání slovenského ministra zahraničí Juraje Blanára s ruským protějškem Sergejem Lavrovem na regionálním fóru v Turecku. „Naši partneři doslova na druhé straně zeměkoule, na druhém konci světa rozumí tomu, že bezpečnost Evropy ovlivňuje bezpečnost celého světa. Proto mě mrzí, že kolegové na Slovensku to nevidí úplně stejně,“ konstatoval šéf české diplomacie Jan Lipavský (nestr.).
„Myslím, že přátelé k sobě mají být upřímní a mají si umět sdělit i nepříjemné věci. Pokud se Slovensko snaží o diplomacii na obě strany, tak zkušenost velí tak, že většinou zůstanete na jedné straně,“ dodal na jaře šéf české diplomacie.
Fico tehdy kritiku odmítl. Česká vládní garnitura se podle něj rozhodla ohrozit slovensko-české vztahy jen proto, že má zájem podporovat válku na Ukrajině, zatímco slovenská vláda otevřeně mluví o míru. Zdůraznil také, že tento krok „suverénní zahraniční politiku“ Bratislavy neovlivní.
„Pokud skončí válka během mandátu této vlády, udělám všechno pro obnovení hospodářských a standardních vztahů s Ruskou federací. Evropská unie potřebuje Ruskou federaci, Ruská federace potřebuje Evropskou unii. Bude nám velmi záležet na přátelských vztazích s Ukrajinou,“ prohlásil Fico na začátku října.
Podle zpravodaje ČT Šilhana podobné výroky slovenského premiéra vyvolávají na Západě značnou nejistotu. Bratislava ale na své zahraniční politice nic měnit nechce a současně ujišťuje, že vidí svou budoucnost ve stávajících západních organizacích.
