Slovenská vláda pokračuje ve změnách v oblasti justice a bezpečnosti. Ke konci srpna má zaniknout elitní protikorupční policejní útvar NAKA. Mimo službu byl v posledních týdnech postaven prokurátor akce Očistec Michal Šúrek a výkon trestu byl naopak pozastaven bývalému šéfovi speciální prokuratury Dušanu Kováčikovi odsouzenému za korupci. Kontroverze budí i jmenování Pavola Gašpara šéfem tajné služby SIS, je totiž synem bývalého policejního prezidenta a stíhaného poslance Smeru Tibora Gašpara. Opozice hovoří o rozkladu právního státu.
Peter Pellegrini jmenoval favorita vládního Smeru novým ředitelem SIS v pondělí, kdy uplynulo sedmdesát dnů od jeho nástupu do prezidentské funkce. Gašpar přitom slovenskou civilní tajnou službu neoficiálně vedl už měsíce.
Po schůzce s hlavou státu sdělil novinářům, že chce brzy představit své cíle a slíbil, že zaručí nezávislost SIS a bude mluvit s médii. „Od dnešního dne jsem oficiálně ředitelem a budu se snažit toto téma více komunikovat,“ uvedl v pondělí Gašpar podle serveru Aktuality.sk.
Otálení hlavy státu s jeho jmenováním do funkce podle něj nebylo předmětem diskuse. Prezident při této příležitosti vyzdvihl důležité poslání SIS při ochraně státu, ale i v případě boje proti terorismu a nenávistným projevům na sociálních sítích, píše slovenský web.
Server iRozhlas v dubnu upozornil, že Gašpar nechce zveřejnit detaily o svém majetku či bezpečnostní prověrce. Rozhlas připomněl také nahrávky z myslivecké chaty v Čifárech z dob, kdy byl Smer v opozici, na nichž nový šéf tajné SIS mluvil o pomstě Smeru, až se strana vrátí k moci. Zmiňoval v té době konkrétně odstavení speciálního prokurátora Daniela Lipšice.
Předchozího ředitele SIS Michala Aláče odvolala tehdejší prezidentka Zuzana Čaputová z funkce loni v srpnu kvůli tomu, že byl spolu se svým předchůdcem Vladimírem Pčolinským a dalšími několika osobami obviněn kvůli podezření z maření vyšetřování korupčních a jiných trestných činů. Výkon pravomocí šéfa SIS následně převzal Aláčův náměstek Tomáš Rulíšek.
Sporné změny statutu tajné služby
Gašparovo jmenování vyvolalo spory na slovenské politické scéně už v zimě. V únoru vláda premiéra Roberta Fica (Smer–SD) navrhla Čaputové, aby ředitelem SIS jmenovala právě Gašpara. Prezidentská kancelář reagovala sdělením, že změna ve vedení tajné služby není tak prioritní, aby se jí prezidentka musela v nejbližší době zabývat.
Kabinet poté v utajeném režimu změnil statut SIS. Podle médií se Gašpar stal náměstkem šéfa služby, přičemž s touto funkcí získal ředitelské kompetence.
Čaputová se v reakci ohradila s tím, že vláda obešla jmenovací pravomoc prezidentky. Exministryně spravedlnosti a poslankyně opoziční strany Sloboda a Solidarita Mária Kolíková označila změnu statutu za protizákonnou.
Opoziční politici kritizují jmenování Gašpara do funkce i kvůli tomu, že podle nich není tento bývalý soudní úředník a náměstek na ministerstvu spravedlnosti dostatečným expertem na danou oblast.
Otcem nového šéfa civilní služby je navíc současný předseda výboru pro obranu a bezpečnost a bývalý policejní prezident Tibor Gašpar (Smer), který byl v roce 2020 zadržen Národní kriminální agenturou v rámci akce Očistec a následně obviněn z řady trestných činů včetně korupce, založení, zosnování a podporování zločinecké skupiny a zneužívání pravomoci veřejného činitele. Gašpar vinu popírá.
Přerušení trestu pro bývalého šéfa ÚSP
Emoce budí i další kroky Ficovy vlády. Sedmého srpna se dostal z vězení bývalý šéf nyní již zrušeného elitního útvaru speciální prokuratury ÚSP Dušan Kováčik, který si odpykával osmiletý trest za korupci a za vynášení důvěrných informací. Kováčikovi pomohlo rozhodnutí ministra spravedlnosti Borise Suska (Smer), který mu výkon trestu přerušil a současně podal mimořádný opravný prostředek proti odsuzujícímu verdiktu z roku 2022.
Kováčik si dříve vysloužil přezdívku „pan 61:0“ vycházející z toho, že za několik let jako speciální prokurátor nepodal obžalobu v žádném z případů, na jejichž vyšetřování dohlížel. Proto jej tisk označoval i jako zametače kauz. V čele ÚSP stál od jeho vzniku v roce 2004 do obvinění v roce 2020.
Ministerstvo spravedlnosti k případu uvedlo, že Susko vyhověl podnětu Kováčikova obhájce k podání takzvaného dovolání. Má za to, že v případu mohlo být porušeno právo na spravedlivé soudní líčení. Přerušení výkonu Kováčikova nepodmíněného trestu potrvá do rozhodnutí nejvyššího soudu o podaném dovolání.
„Suskovo jednání je bezprecedentním zásahem do soudní moci,“ napsala v reakci exministryně spravedlnosti Kolíková. Podle ní se už v minulosti sice stalo, že ministr spravedlnosti s podáním dovolání propustil odsouzeného na svobodu. Dodala ale, že šlo o výjimečnou situaci kvůli pochybení soudů, nikoliv ovšem v otázce uznání viny, ale stanovení výše trestu.
Fico se ministra zastal s tím, že k porušení zákona podle něho nedošlo. Kováčikův případ považuje za monstrproces.
Prokurátor postaven mimo službu
Ve stejném týdnu, kdy byl přerušen Kováčikův trest, byl postaven mimo službu slovenský prokurátor Michal Šúrek poté, co byl obviněn ze spolupachatelství ve věci zneužití pravomoci veřejného činitele.
Šúrek v rozhovoru pro Denník N uvedl, že podle jeho názoru odvolání souvisí s jeho prací v elitní speciální prokuratuře. Spekuluje se o tom, že konkrétně je důvodem snaha zabránit dalšímu angažování Šúrka v akci Očistec, jež se týká policejních činitelů s vazbami na Smer, píše na webu Český rozhlas Plus.
Opozice nyní volá po Suskově odvolání. Ministra kritizuje kromě přerušení trestu pro Kováčika rovněž za prosazení rozsáhlých změn v trestním právu, které vedly mimo jiné právě ke zrušení elitního útvaru speciální prokuratury, ale také ke snížení trestních sazeb zpravidla za korupci či ekonomickou kriminalitu a ke zkrácení promlčecích dob trestných činů.
Drobné krádeže na vzestupu
Nově už trestným činem v zemi nejsou například opakované drobné krádeže. Ty jsou nyní pouze přestupkem, které projednávají okresní úřady a za které viníkům hrozí pokuta. Zatímco dříve byla krádež automaticky trestným činem mimo jiné při způsobené škodě nad 266 eur (6700 korun), nyní musí škoda přesáhnout 700 eur (17 630 korun).
Podle slovenského tisku hlásil zvýšený nárůst krádeží po novele trestního zákoníku například maloobchodní řetězec Billa či prodejce sportovního oblečení, obuvi a sportovních potřeb pro volný čas EXIsport. Lidl zase k cenovkám zboží na svých pultech doplnil oznámení, že výrobky jsou elektronicky chráněné proti krádežím a že každá krádež s sebou nese následky.
Vláda to popírá. „To, co tvrdí řetězce, není pravda. Proč bychom měli věřit tomu, že to řetězce dávají do souvislosti s novelou trestního zákoníku. Důvody je třeba věcně zjistit,“ reagoval místopředseda parlamentu Tibor Gašpar. Podle Suska nelze udělat seriózní statistiku po několika týdnech platnosti nových zákonů. Slovensko podle ministra zvažuje zvýšení pokut i nové tresty pro pachatele přestupků.
Problémy se ale údajně vyskytují i v jiných oblastech. Opoziční poslankyně a bývalá vicepremiérka Veronika Remišová (Za ľudí) uvedla, že lidé na Slovensku hlásí mnoho případů krádeží kol a koloběžek. Podle ní se policisté těmito případy nezabývají, protože vzhledem k nízké škodě jde pouze o přestupky.
„Všichni se dozvídáme, že lidé se bojí o svůj majetek, Novela je nastavená tak, že dává prostor krádežím a zločinnosti místo toho, aby lidé vnímali, že krást se nesmí a nemá,“ řekla exministryně spravedlnosti Kolíková.
Zrušení elitního útvaru NAKA
Dopady změn v trestním právu přitom neberou konce. Opozici se nelíbí rozhodnutí vlády nechat ke konci srpna po dvanácti letech zaniknout policejní složku NAKA, na což upozornil začátkem srpna server Aktuality.sk.
Ministr vnitra Matúš Šutaj Eštok (Hlas–SD) již dříve hovořil o nutné reorganizaci kvůli podstavu v policii, zrušení speciální prokuratury, ale také potřebě reagovat na aktuální bezpečnostní situaci.
Elitní útvar nahradí Úřad boje proti organizované kriminalitě (ÚBOK), který existoval už před NAKA, ovšem nezabýval se korupcí, připomíná televize TA3 s tím, že změny mají být důsledkem zrušení speciální prokuratury (ÚSP), kde se dozorovala většina velkých případů, které vyšetřovali policisté z NAKA.
ÚBOK se nově bude dělit na pět samostatných útvarů, a to protidrogovou a protikorupční jednotku, protizločineckou jednotku, finanční policii a jednotku finančního vyšetřování a analytických činností, zjistil server Aktuality. Každá jednotka přitom bude mít svá centra na západě, v centrální oblasti a na východě země.
Lídr opoziční strany Progresívne Slovensko Michal Šimečka označil zrušení NAKA za další krok v rozkladu právního státu ve prospěch mafie.
„Zrušení NAKA (reorganizace) znamená, že vyšetřovatelé budou přeřazeni na oddělení po celém Slovensku, případy budou znovu rozděleny. Nepohodlní vyšetřovatelé budou odveleni na druhý konec země, aby byli donuceni odejít z policie,“ cituje TA3 místopředsedu neparlamentní strany Demokrati Juraje Šeligu.
Podle opozice je cílem legislativních úprav v oblasti trestního práva, které v létě z velké části posvětil slovenský ústavní soud, dosáhnout beztrestnosti pro stíhané lidi s vazbami na nynější vládní strany. Kabinet změny, proti nimž opakovaně demonstrovaly tisíce lidí, zdůvodnil snahou přiblížit slovenskou právní úpravu jiným evropským zemím.
Kritika ze strany Bruselu
Evropská komise přitom ve své letošní zprávě hodnotící stav právního státu uvedla, že na Slovensku přetrvávají významné problémy ohrožující boj proti korupci, nezávislost médií či fungování občanské společnosti. Brusel dříve mimo jiné žádal Bratislavu, aby nerušila elitní prokuraturu bez důkladného uvážení.
Ficova vláda označila zprávu Komise za nevyváženou a místy hrubě zavádějící. Kabinet také v reakci uvedl, že některá doporučení vnímá s porozuměním a snažil se je vyřídit. „Je proto politováníhodné, že Evropská komise nereflektovala pozitivní změny realizované vládou, a naopak nekriticky převzala zejména informace znevažující kroky vykonané po volbách,“ uvedla slovenská vláda.
Ta tvrdí, že se Brusel opírá o články ze tří „protivládních“ deníků. „Neověřené informace z médií nemohou nahradit důkladnou analýzu objektivního stavu věcí,“ zdůraznil kabinet ve svém stanovisku, které má 37 stran.
V reakci na výtky evropských institucí slovenská vládní koalice už dříve upravila předlohu změn v trestním právu tak, že například zpřísnila tresty mimo jiné za podvody s penězi EU či za krácení cla, které je příjmem unijního rozpočtu.
Soudy také nebudou muset přednostně ukládat tresty domácího vězení místo trestu odnětí svobody, jak původně navrhovala vláda.
