Podle slovenského ministra spravedlnosti Borise Suska vracejí změny v trestním právu včetně zrušení Úřadu speciální prokuratury (ÚSP), které ve čtvrtek schválil tamější parlament, Slovensko ze středověku do moderní Evropy. Předlohu, jež kromě jiného zpravidla snižuje trestní sazby za korupci a hospodářskou kriminalitu a zkracuje promlčecí lhůty u některých závažných trestných činů, kritizovaly opoziční strany, prezidentka Zuzana Čaputová a také evropské instituce.
Změny v trestním právu vracejí Slovensko ze středověku do moderní Evropy, řekl ministr Susko
8 minut
Spor o změny ve slovenském trestním právu
„Poslední tři roky jsme upozorňovali, že docházelo k masivnímu porušování základních lidských práv a svobod pod dozorem Úřadu speciální prokuratury, na což upozorňovala i petice, kterou podepsali soudci, advokáti, profesoři trestního práva a další odborníci. Máme druhé nejvyšší, ne-li nejvyšší trestní sazby v celé Evropě,“ tvrdil na tiskové konferenci Susko, jehož strana Smer – sociálna demokracia (Smer–SD) byla od roku 2020 do loňských voleb v opozici.
Vláda obhajuje změny v trestním právu snahou o sladění slovenské právní úpravy se zákony platnými v evropských zemích. Podle opozice je cílem hlavně zajistit beztrestnost pro stíhané lidi s vazbami na nynější vládní koalici.
Úřad speciální prokuratury (ÚSP) na Slovensku vykonává dozor také nad kauzami z doby dřívějšího vládnutí Smeru–SD již čtyřnásobného premiéra Roberta Fica, v nichž byly obviněny nebo odsouzeny desítky lidí. Stíhání čelí také dva poslanci Smeru–SD, včetně policejního exprezidenta Tibora Gašpara. Vyšetřování řady těchto případů začalo, když byl Smer–SD v opozici. Až v tomto období Ficova strana kritizovala vysoké trestní sazby na Slovensku a činnost ÚSP, který v zemi funguje od roku 2004.
„Všechny kompetence Úřadu speciální prokuratury převezme generální prokuratura,“ dodal Susko.
Úřad speciální prokuratury je součástí slovenské generální prokuratury a od zahájení činnosti v roce 2004 má na starost stíhání těch nejzávažnějších kriminálních případů.
Zabývá se kupříkladu extremismem, mafiánskou činností či zneužíváním pravomocí. Řeší také korupční kauzy, mimo jiné ty z doby předchozích vlád premiéra Roberta Fica a jeho Smeru.
Právě Fico ještě z pozice opozičního politika speciální prokuraturu opakovaně napadal.
Po návratu Fica k moci jeho vláda v prosinci 2023 schválila návrh novely trestního zákona, který Úřad speciální prokuratury ruší. Kompetence se mají přesunout do krajských prokuratur. „Úřad nelze napravit, přispíval k porušování lidských práv,“ hájil krok Fico.
Slovenská prezidentka Zuzana Čaputová kritizovala Ficův záměr přijmout návrh zákona ve zkráceném řízení, vytýkala absenci odborné i laické debaty. Proti úmyslu Ficovy vlády protestují opoziční strany i tisíce Slováků.
Reakce vzbudil Ficův záměr i v zahraničí, Evropská komise vyzvala Bratislavu, aby od změn ve zrychleném řízení upustila a další kroky důkladně uvážila.
V čele speciální prokuratury stojí od února 2021 exministr vnitra a spravedlnosti Daniel Lipšic, šéfa úřadu volí Národní rada.
Pokud schválená novela trestního zákoníku a souvisejících zákonů opravdu nabyde právní moci, podle plánu v březnu, budou se například nižší tresty vztahovat také na kauzy, které soudy dosud nestihly právoplatně uzavřít. To platí i pro případ, že by později byla ustanovení schváleného zákona zrušena nebo zpřísněna.
Veto Čaputové lze ve sněmovně snadno prolomit
Prezidentka Čaputová uvedla, že jejím cílem je, aby schválené změny nenabyly právní moci. Hlava státu může schválenou předlohu vrátit sněmovně či se obrátit na ústavní soud s podnětem na její prozkoumání a na pozastavení platnosti. Na prolomení jejího veta má ovšem vládní koalice ve sněmovně dostatečné množství hlasů.
Novela trestního zákoníku mimo jiné umožní viníkům, aby za některé trestné činy vyvázli od soudu s podmínkou i v případě, že jim nyní hrozí dlouholeté vězení. Například při ekonomické kriminalitě nově půjde o trestný čin až v případě, že způsobená škoda přesáhne 700 eur (17 460 korun), zatímco dosud je tato hranice stanovena na 266 eur (6635 korun).
„Je to děsivá novela, která ohrožuje majetek a bezpečnost všech lidí na Slovensku, protože vychází vstříc kriminálníkům, zlodějům a násilníkům,“ uvedl po čtvrteční schůzi parlamentu Michal Šimečka, předseda opoziční strany Progresívne Slovensko.
2 minuty
Události: Slovenský ministr spravedlnosti obhajoval kritizované změny v trestním právu
Další opoziční poslankyně přišly v pátek do slovenské sněmovny v tričkách oranžové barvy, která je podle nich symbolem lepší budoucnosti bez násilí. Učinily tak kvůli tomu, že obecné zkrácení promlčecích lhůt se bude vztahovat také na znásilnění, které podle nich ženy na Slovensku často nahlašují s velkým časovým odstupem nebo vůbec. Po uplynutí promlčecí lhůty, která se podle předlohy například při znásilnění zkrátí na polovinu z nynějších 20 let, již zpravidla nelze podezřelého za daný skutek obvinit.
Susko postup opozice, která se před čtvrtečním hlasováním sněmovny zaměřila právě na kritiku zkrácení promlčecí lhůty u znásilnění, označil za hru na city. Dodal, že promlčení se zkracuje plošně, tresty za znásilnění se nemění a Slovensko má v této záležitosti přísnější právní úpravu než například Česko.
