Progresívne Slovensko

Slovenská sněmovna v úterý schválila návrh státního rozpočtu na příští rok, který předpokládá snížení schodku veřejných financí v přepočtu na 4,72 procenta hrubého domácího produktu (HDP) z letos původně plánovaných téměř šesti procent výkonu ekonomiky.

Poslanci slovenské vládní koalice odsunuli na únor projednávání opozičního návrhu na odvolání ministra vnitra Matúše Šutaje Eštoka (Hlas). Opozice návrh zdůvodnila mimo jiné nedávnými případy policejní brutality, za které by podle opozice měl ministr převzít politickou odpovědnost. Kritikům vlády vadí i personální změny v policii čí smír ministerstva se šéfem hnutí ANO Andrejem Babišem ohledně jeho evidence jako agenta StB. Opozice ale nemá dostatek hlasů k prosazení návrhu na vyslovení nedůvěry členovi vlády.

Slovenský premiér Robert Fico se setkal se třemi poslanci, kteří odešli z poslaneckého klubu vládní Slovenské národné strany (SNS) a odmítají podporovat jeho vládu. Jednání skončilo bez dohody, informovala v úterý agentura SITA s odvoláním na slovenská média.

Slovenské ministerstvo kultury navrhlo novelu zákona, který by prosadil přísnější pravidla pro užívání jazyka. Ministerstvo požaduje povinnou slovenštinu na poštách nebo v dopravě a výrazně zvyšuje pokuty za porušení. Kritici mluví o omezení práv menšin. Situaci a probíhající politickou diskuzi pečlivě sleduje maďarská menšina i vláda v Budapešti.

Ve věcné rovině to považuji za nebezpečné, vyjádřil se předseda slovenské opoziční strany Progresívne Slovensko Michal Šimečka k plánu změnit pravidla ke vstupu do Národní rady. Slovenský premiér Robert Fico (Smer–SD) totiž žádá změnu volebního systému včetně vyšší volební kauce nebo vyššího limitu pro vstup do Národní rady. O návrhu chce mluvit s více stranami a prosadit ho do příštích volebních období. Zbytek koalice je zdrženlivý, opozice mluví o narušení politické soutěže.

Slovenský premiér Robert Fico (Smer) poskytl rozhovor ruské televizi Rossija-1, kde mimo jiné prohlásil, že je připraven hovořit s ruským vládcem Vladimirem Putinem a považoval by za čest zúčastnit se příští rok v Moskvě oslav konce druhé světové války. Předseda opozičního uskupení Progresívne Slovensko (PS) Michal Šimečka vystoupení šéfa slovenské vlády v ruské propagandistické televizi označil za hanbu.

Přesně před rokem se na Slovensku ujal moci nový kabinet premiéra Roberta Fica (Smer). Vláda učinila řadu kontroverzních kroků včetně personálních zásahů v policii a kulturních organizacích, zrušení elitní prokuratury či změny veřejnoprávní RTVS, což vyvolalo protesty a prohloubilo rozkol ve slovenské společnosti. Západní spojence pak znejistily Ficovy protiukrajinské výroky a koketování s Ruskem.

Slovenská národná strana (SNS) nepřijde ve sněmovně o poslanecký klub po odchodu tří z původního počtu deseti členů v čele s Rudolfem Huliakem. Klub totiž na poslední chvíli posílil osmdesátiletý Dušan Muňko, poslanec a jeden ze zakládajících členů nejsilnější vládní strany Smer – sociálna demokracia. Ve středu o tom informoval šéf poslaneckého klubu Smeru Ján Richter. Slovenský zákon stanoví, že poslanecký klub musí mít alespoň osm členů.

Slovenský parlament odsouhlasil vládní konsolidační balíček v hodnotě kolem 2,7 miliardy eur (68 miliard korun). Pokud změny podepíše prezident, v příštím roce stoupne základní sazba daně z přidané hodnoty (DPH) z dvaceti na 23 procent. Kabinet po kritice ustoupil od plánu zvýšit DPH na ubytovací služby či knihy. Neporoste ani speciální daň pro energetické firmy, balíček ale zavádí novou daň z finančních transakcí, která zatíží i nevládní organizace. Kromě opozice předlohu kritizovali i zaměstnavatelé a odbory.

Slovenská sněmovna v úterním tajném hlasování odvolala z funkce místopředsedy šéfa nejsilnějšího opozičního hnutí Progresívne Slovensko (PS) Michala Šimečku. Návrh předložili vládní zákonodárci a podpořilo ho 76 poslanců, tedy minimální většina potřebná pro sesazení místopředsedy parlamentu. Opoziční strany předem oznámily, že jejich poslanci hlasovat nebudou. Vládní koalice se v parlamentu o sto padesáti členech opírá o 79 poslanců, hlasování o Šimečkovi se jich zúčastnilo 77.

Slovenská sněmovna začala jednat o návrhu části vládních poslanců odvolat šéfa nejsilnějšího opozičního hnutí Progresívne Slovensko (PS) Michala Šimečku z funkce místopředsedy parlamentu. Šimečka už předem řekl, že jde o diskreditační kampaň a mstu premiéra Roberta Fica (Smer) za dobrou opoziční práci a že vládní koalice tímto krokem odpoutává pozornost od faktu, že neřeší problémy lidí.

Slovensko chce výrazně rozšířit aktivní zálohy. Jejich součástí by mohli být všichni dospělí mladší 55 let, dosud se mohli zapojit jen vojáci a lidé se základním výcvikem. Vláda tím chce podpořit obranyschopnost země. Slováci v posledních letech projevovali o takovou službu jen velmi malý zájem, na pětiapůlmilionovém Slovensku v aktivních zálohách oficiálně slouží ani ne dvě stě lidí. Například v Česku je to víc než tři a půl tisíce. Novinku chce strana Smer předložit v parlamentu během října. Návrh zákona podporuje i opozice.

Slovenská vláda pokračuje ve změnách v oblasti justice a bezpečnosti. Ke konci srpna má zaniknout elitní protikorupční policejní útvar NAKA. Mimo službu byl v posledních týdnech postaven prokurátor akce Očistec Michal Šúrek a výkon trestu byl naopak pozastaven bývalému šéfovi speciální prokuratury Dušanu Kováčikovi odsouzenému za korupci. Kontroverze budí i jmenování Pavola Gašpara šéfem tajné služby SIS, je totiž synem bývalého policejního prezidenta a stíhaného poslance Smeru Tibora Gašpara. Opozice hovoří o rozkladu právního státu.

Slovenské opoziční strany Progresívne Slovensko (PS), Sloboda a Solidarita (SaS) a Kresťanskodemokratické hnutie (KDH) ohlásily vyvolání mimořádné schůze sněmovny o návrhu odvolat ministryni kultury Martinu Šimkovičovou (za SNS) a ministra spravedlnosti Borise Suska (Smer). Opozice ale nemá ve sněmovně dostatek hlasů na odvolání člena vlády, podobný pokus opozice Šimkovičová přečkala už letos na jaře. Slovenský premiér Robert Fico (Smer) se Šimkovičové i Suska zastal.

Slovenský ústavní soud ve středu zrušil jen malou část z balíku změn v trestním právu, které letos v únoru schválil parlament. U soudu obstál kromě jiného zánik elitního útvaru prokuratury (ÚSP), dále snížení trestních sazeb za korupci, majetkovou či hospodářskou kriminalitu i zkrácení promlčecích dob trestných činů. Vyplývá to z vyjádření předsedy soudu Ivana Fiačana na tiskové konferenci. Nová právní úprava se tak bude vztahovat také na kriminální případy, které soudy nestihly dosud pravomocně uzavřít.

Na Slovensku začal platit zákon o zrušení veřejnoprávní stanice Rozhlas a televize Slovenska (RTVS). Místo ní je nově zřízena Slovenská televízia a rozhlas (STVR). Předčasně tak končí dosavadní generální ředitel RTVS Ľuboš Machaj. Změny od začátku kritizuje slovenská opozice i část zaměstnanců stanice. Zákon označují za prostředek, kterým chce vládní koalice ovládnout veřejnoprávní médium. Vláda i prezident to odmítají.

Nejsilnější slovenská vládní strana Smer-sociálna demokracia (Smer) premiéra Roberta Fica mírní po kritice ze strany opozice a nevládních organizací podobu návrhů na omezení shromažďovacího práva a jiných opatření, která vláda navrhla po květnovém atentátu na Fica. Vyplývá to z pátečního vyjádření poslance Smeru a policejního exprezidenta Tibora Gašpara. Vládní koalice ale dál trvá na tom, aby součástí změn bylo zavedení doživotní renty a státní ochranky pro další bývalé vrcholné politiky, byť by to pomohlo patrně pouze Ficovi samotnému. Zákon o RTVS nicméně vládní strany v parlamentu prosadily a ten tak míří k podpisu prezidentovi.

Slovenská sněmovna ve čtvrtek večer hlasy vládních poslanců schválila nový zákon o veřejnoprávní Slovenské televizi a rozhlasu (STVR), který opozice označila za prostředek k ovládnutí této stanice nynějším kabinetem premiéra Roberta Fica (Smer–SD). Norma například předpokládá, že ve funkci předčasně skončí generální ředitel tohoto média, které nyní funguje pod značkou RTVS jako Rozhlas a televize Slovenska. Proti změnám opakovaně protestovala také část pracovníků RTVS, opoziční poslanci před hlasováním sněmovny zase opustili jednací sál.

Přísnější bezpečnostní opaření na Slovensku se mají dotknout politiků, online prostoru i demonstrací. Lidé třeba nebudou moci protestovat u vládních budov. Dlouhodobí premiéři mají získat doživotní rentu. Zákon zvaný „lex atentát“ podle útoku na premiéra Roberta Fica začal řešit parlament. Opozice varuje před možným zneužitím. Vicepremiér Robert Kaliňák připustil, že ve sporném návrhu může dojít ke změnám, v některých pasážích však úpravy předlohy odmítl.

Vzájemné vztahy mezi Českem a Slovenskem jsou nadstandardní a je třeba o ně dbát, vůle k tomu je na obou stranách, prohlásil v úterý český ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti). Podle Lipavského česká vláda „v nějaký moment“ povede diskusi ohledně možného obnovení mezivládních konzultací se Slovenskem, které pozastavila letos v březnu kvůli rozdílným názorům obou zemí na klíčová témata zahraniční politiky. Ty se projevují hlavně ve vztahu k Ukrajině, která se již déle než dva roky brání ruské vojenské invazi. Lipavský jednal se svým slovenským protějškem Jurajem Blanárem (Smer), sešel se i s novým slovenským prezidentem Peterem Pellegrinim.

Volby do Evropského parlamentu (EP) na Slovensku podle oficiálních výsledků vyhrálo opoziční proevropské hnutí Progresívne Slovensko (PS) se ziskem 27,81 procenta hlasů před vládní stranou Smer premiéra Roberta Fica s podporou 24,76 procenta. Celkově 15 křesel v EP si rozdělilo pět stran; osm mandátů získaly strany, které odmítají vojenskou pomoc Ukrajině bránící se ruské invazi. Oficiální výsledky hlasování, které v neděli večer oznámila státní volební komise, se shodují s údaji o podpoře stran, jež dříve během dne zveřejnila některá slovenská média. Volební účast dosáhla rekordních 34,38 procenta.

Slovenský premiér Robert Fico v prvním veřejném vyjádření od pokusu o atentát na něj z poloviny května řekl, že vůči útočníkovi necítí nenávist. Střelce ale zároveň označil za aktivistu slovenské opozice a uvedl, že prý nemá důvod věřit, že se jednalo o útok „osamělého pomatence“. Řekl, že do práce by se mohl vrátit na přelomu června a července. Ministr obrany a Ficův blízký spolupracovník Robert Kaliňák (Smer) už dříve ve středu novinářům řekl, že většina závažných zdravotních komplikací premiéra pominula.

Nejsledovanější slovenská televize Markíza v pondělí oznámila, že s okamžitou platností přerušuje vysílání dvou diskusních pořadů. Učinila tak poté, co moderátor pořadu Na telo (Na tělo) Michal Kovačič v neděli v živém vysílání vedení stanice kritizoval. Slovenský vicepremiér a ministr obrany Robert Kaliňák (Smer) využil sporu ke kritice novinářů. Prezidentka Zuzana Čaputová zmínila tlak na úpravu zpravodajství a opoziční politici zdůraznili význam svobody médií.

Zdravotní stav slovenského premiéra Roberta Fica (Smer) je po atentátu nadále stabilizovaný, lékaři zaznamenali mírné zlepšení. Ve stručném společném prohlášení to v pátek uvedly slovenský úřad vlády a fakultní nemocnice v Banské Bystrici, kde je předseda slovenské vlády od útoku z minulé středy hospitalizovaný.