Progresívne Slovensko strana 2 z 5

Slovenská sněmovna v úterý předčasně a bez hlasování ukončila jednání o návrhu odvolat vládu Roberta Fica (Smer). Opozice kvůli utajenému režimu schůze návrh odvolala. Předseda nejsilnějšího opozičního hnutí Progresívne Slovensko (PS) Michal Šimečka předtím návrh na schůzi vysvětloval slovy, že vláda prý nezlepšila kvalitu života obyvatel a její politici připustili možnost odchodu Slovenska z EU. Fico naopak tvrdí, že opozice kritizuje nedostatky, ke kterým sama přispěla. Neveřejnost rozpravy opozice už dříve během dne označila za ostudu, která nemá obdoby v historii slovenské sněmovny. Opozice chce vyvolat nové jednání o odvolání vlády, to ale Fico odmítá.

Evropští politici i generální tajemník Severoatlantické aliance Mark Rutte blahopřejí Donaldu Trumpovi, který se stal novým americkým prezidentem. Šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová uvedla, že Evropská unie a Spojené státy spolu mohou dosáhnout větší prosperity a posílit společnou bezpečnost. Podle šéfa NATO Rutteho mohou rovněž společně dosáhnout míru skrze sílu a prostřednictvím Severoatlantické aliance. Německý kancléř Olaf Scholz na síti X napsal, že dobrý vztah s USA byl vždy cílem německé politiky. Zdůraznil ale i nutnost jednoty EU.

Slovenský premiér Robert Fico (Smer) obvinil opozici, že chystá státní převrat. Pohrozil také Kyjevu, že bude vetovat finanční pomoc Evropské unie Ukrajině, která se skoro tři roky brání Rusku. Fico to uvedl v příspěvku na Facebooku, který zveřejnil v sobotu pozdě večer.

Slovenský premiér Robert Fico (Smer) nepojede v pátek do Kyjeva, aby jednal s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským o tranzitu zemního plynu, sdělil ruské státní agentuře TASS místopředseda slovenského parlamentu Tibor Gašpar (Smer). Ten je od neděle spolu s pěti dalšími slovenskými poslanci včetně dalšího místopředsedy Národní rady SR Andrejem Dankem (SNS) na návštěvě v Moskvě.

Podle slovenského premiéra Roberta Fica se ruský vůdce Vladimir Putin zaručil, že Moskva dostojí svým závazkům ohledně dodávek plynu. Fico to sdělil poslancům evropského výboru slovenského parlamentu, před nimiž hovořil o své nedávné cestě do Moskvy. Současně označil Rusko za spolehlivého dodavatele energetických surovin, byť v minulosti dodávky plynu na Slovensko krátilo. Fico také znovu kritizoval Ukrajinu. Ta reagovala, že neochota „jistých politiků“ ukončit závislost na ruském plynu je skutečným problémem.

Rozhodnutí prezidenta Volodymyra Zelenského zastavit tranzit ruského plynu přes Ukrajinu výrazně poškozuje Slovensko, a především Evropskou unii, prohlásil v Bruselu ve čtvrtek slovenský premiér Robert Fico (Smer). Zmínil, že pokud se současná situace nevyřeší, Bratislava může zastavit humanitární pomoc na Ukrajinu nebo snížit či odejmout dávky pro ukrajinské uprchlíky.

Ruský vůdce Vladimir Putin přijal slovenského premiéra Roberta Fica (Smer–SD), který je v Rusku na pracovní návštěvě. Slovenský předseda vlády po jednání sdělil, že s Putinem hovořil o dodávkách plynu na Slovensko. O cestě prý předem informoval představitele EU. Fico je třetím premiérem členské země Evropské unie, který od začátku plnohodnotné invaze ruských vojsk na Ukrajinu z února 2022 jednal s Putinem osobně v Rusku. Slovenská opozice Ficovu návštěvu tvrdě odsoudila.

Slovenská sněmovna v úterý schválila návrh státního rozpočtu na příští rok, který předpokládá snížení schodku veřejných financí v přepočtu na 4,72 procenta hrubého domácího produktu (HDP) z letos původně plánovaných téměř šesti procent výkonu ekonomiky.

Poslanci slovenské vládní koalice odsunuli na únor projednávání opozičního návrhu na odvolání ministra vnitra Matúše Šutaje Eštoka (Hlas). Opozice návrh zdůvodnila mimo jiné nedávnými případy policejní brutality, za které by podle opozice měl ministr převzít politickou odpovědnost. Kritikům vlády vadí i personální změny v policii čí smír ministerstva se šéfem hnutí ANO Andrejem Babišem ohledně jeho evidence jako agenta StB. Opozice ale nemá dostatek hlasů k prosazení návrhu na vyslovení nedůvěry členovi vlády.

Slovenský premiér Robert Fico se setkal se třemi poslanci, kteří odešli z poslaneckého klubu vládní Slovenské národné strany (SNS) a odmítají podporovat jeho vládu. Jednání skončilo bez dohody, informovala v úterý agentura SITA s odvoláním na slovenská média.

Slovenské ministerstvo kultury navrhlo novelu zákona, který by prosadil přísnější pravidla pro užívání jazyka. Ministerstvo požaduje povinnou slovenštinu na poštách nebo v dopravě a výrazně zvyšuje pokuty za porušení. Kritici mluví o omezení práv menšin. Situaci a probíhající politickou diskuzi pečlivě sleduje maďarská menšina i vláda v Budapešti.

Ve věcné rovině to považuji za nebezpečné, vyjádřil se předseda slovenské opoziční strany Progresívne Slovensko Michal Šimečka k plánu změnit pravidla ke vstupu do Národní rady. Slovenský premiér Robert Fico (Smer–SD) totiž žádá změnu volebního systému včetně vyšší volební kauce nebo vyššího limitu pro vstup do Národní rady. O návrhu chce mluvit s více stranami a prosadit ho do příštích volebních období. Zbytek koalice je zdrženlivý, opozice mluví o narušení politické soutěže.

Slovenský premiér Robert Fico (Smer) poskytl rozhovor ruské televizi Rossija-1, kde mimo jiné prohlásil, že je připraven hovořit s ruským vládcem Vladimirem Putinem a považoval by za čest zúčastnit se příští rok v Moskvě oslav konce druhé světové války. Předseda opozičního uskupení Progresívne Slovensko (PS) Michal Šimečka vystoupení šéfa slovenské vlády v ruské propagandistické televizi označil za hanbu.

Přesně před rokem se na Slovensku ujal moci nový kabinet premiéra Roberta Fica (Smer). Vláda učinila řadu kontroverzních kroků včetně personálních zásahů v policii a kulturních organizacích, zrušení elitní prokuratury či změny veřejnoprávní RTVS, což vyvolalo protesty a prohloubilo rozkol ve slovenské společnosti. Západní spojence pak znejistily Ficovy protiukrajinské výroky a koketování s Ruskem.

Slovenská národná strana (SNS) nepřijde ve sněmovně o poslanecký klub po odchodu tří z původního počtu deseti členů v čele s Rudolfem Huliakem. Klub totiž na poslední chvíli posílil osmdesátiletý Dušan Muňko, poslanec a jeden ze zakládajících členů nejsilnější vládní strany Smer – sociálna demokracia. Ve středu o tom informoval šéf poslaneckého klubu Smeru Ján Richter. Slovenský zákon stanoví, že poslanecký klub musí mít alespoň osm členů.

Slovenský parlament odsouhlasil vládní konsolidační balíček v hodnotě kolem 2,7 miliardy eur (68 miliard korun). Pokud změny podepíše prezident, v příštím roce stoupne základní sazba daně z přidané hodnoty (DPH) z dvaceti na 23 procent. Kabinet po kritice ustoupil od plánu zvýšit DPH na ubytovací služby či knihy. Neporoste ani speciální daň pro energetické firmy, balíček ale zavádí novou daň z finančních transakcí, která zatíží i nevládní organizace. Kromě opozice předlohu kritizovali i zaměstnavatelé a odbory.

Slovenská sněmovna v úterním tajném hlasování odvolala z funkce místopředsedy šéfa nejsilnějšího opozičního hnutí Progresívne Slovensko (PS) Michala Šimečku. Návrh předložili vládní zákonodárci a podpořilo ho 76 poslanců, tedy minimální většina potřebná pro sesazení místopředsedy parlamentu. Opoziční strany předem oznámily, že jejich poslanci hlasovat nebudou. Vládní koalice se v parlamentu o sto padesáti členech opírá o 79 poslanců, hlasování o Šimečkovi se jich zúčastnilo 77.

Slovenská sněmovna začala jednat o návrhu části vládních poslanců odvolat šéfa nejsilnějšího opozičního hnutí Progresívne Slovensko (PS) Michala Šimečku z funkce místopředsedy parlamentu. Šimečka už předem řekl, že jde o diskreditační kampaň a mstu premiéra Roberta Fica (Smer) za dobrou opoziční práci a že vládní koalice tímto krokem odpoutává pozornost od faktu, že neřeší problémy lidí.

Slovensko chce výrazně rozšířit aktivní zálohy. Jejich součástí by mohli být všichni dospělí mladší 55 let, dosud se mohli zapojit jen vojáci a lidé se základním výcvikem. Vláda tím chce podpořit obranyschopnost země. Slováci v posledních letech projevovali o takovou službu jen velmi malý zájem, na pětiapůlmilionovém Slovensku v aktivních zálohách oficiálně slouží ani ne dvě stě lidí. Například v Česku je to víc než tři a půl tisíce. Novinku chce strana Smer předložit v parlamentu během října. Návrh zákona podporuje i opozice.

Slovenská vláda pokračuje ve změnách v oblasti justice a bezpečnosti. Ke konci srpna má zaniknout elitní protikorupční policejní útvar NAKA. Mimo službu byl v posledních týdnech postaven prokurátor akce Očistec Michal Šúrek a výkon trestu byl naopak pozastaven bývalému šéfovi speciální prokuratury Dušanu Kováčikovi odsouzenému za korupci. Kontroverze budí i jmenování Pavola Gašpara šéfem tajné služby SIS, je totiž synem bývalého policejního prezidenta a stíhaného poslance Smeru Tibora Gašpara. Opozice hovoří o rozkladu právního státu.

Slovenské opoziční strany Progresívne Slovensko (PS), Sloboda a Solidarita (SaS) a Kresťanskodemokratické hnutie (KDH) ohlásily vyvolání mimořádné schůze sněmovny o návrhu odvolat ministryni kultury Martinu Šimkovičovou (za SNS) a ministra spravedlnosti Borise Suska (Smer). Opozice ale nemá ve sněmovně dostatek hlasů na odvolání člena vlády, podobný pokus opozice Šimkovičová přečkala už letos na jaře. Slovenský premiér Robert Fico (Smer) se Šimkovičové i Suska zastal.

Slovenský ústavní soud ve středu zrušil jen malou část z balíku změn v trestním právu, které letos v únoru schválil parlament. U soudu obstál kromě jiného zánik elitního útvaru prokuratury (ÚSP), dále snížení trestních sazeb za korupci, majetkovou či hospodářskou kriminalitu i zkrácení promlčecích dob trestných činů. Vyplývá to z vyjádření předsedy soudu Ivana Fiačana na tiskové konferenci. Nová právní úprava se tak bude vztahovat také na kriminální případy, které soudy nestihly dosud pravomocně uzavřít.

Na Slovensku začal platit zákon o zrušení veřejnoprávní stanice Rozhlas a televize Slovenska (RTVS). Místo ní je nově zřízena Slovenská televízia a rozhlas (STVR). Předčasně tak končí dosavadní generální ředitel RTVS Ľuboš Machaj. Změny od začátku kritizuje slovenská opozice i část zaměstnanců stanice. Zákon označují za prostředek, kterým chce vládní koalice ovládnout veřejnoprávní médium. Vláda i prezident to odmítají.

Nejsilnější slovenská vládní strana Smer-sociálna demokracia (Smer) premiéra Roberta Fica mírní po kritice ze strany opozice a nevládních organizací podobu návrhů na omezení shromažďovacího práva a jiných opatření, která vláda navrhla po květnovém atentátu na Fica. Vyplývá to z pátečního vyjádření poslance Smeru a policejního exprezidenta Tibora Gašpara. Vládní koalice ale dál trvá na tom, aby součástí změn bylo zavedení doživotní renty a státní ochranky pro další bývalé vrcholné politiky, byť by to pomohlo patrně pouze Ficovi samotnému. Zákon o RTVS nicméně vládní strany v parlamentu prosadily a ten tak míří k podpisu prezidentovi.