Slovenská sněmovna začala jednat o návrhu části vládních poslanců odvolat šéfa nejsilnějšího opozičního hnutí Progresívne Slovensko (PS) Michala Šimečku z funkce místopředsedy parlamentu. Šimečka už předem řekl, že jde o diskreditační kampaň a mstu premiéra Roberta Fica (Smer) za dobrou opoziční práci a že vládní koalice tímto krokem odpoutává pozornost od faktu, že neřeší problémy lidí.
Sněmovna hlasováním rozhodla, že rozprava potrvá až do ukončení mimořádné schůze, může tak pokračovat i v noci na pátek. Samotné tajné hlasování o odvolání Šimečky má přitom být součástí řádné schůze sněmovny, která sice začala už v úterý, ale byla přerušena právě kvůli mimořádné schůzi. Někteří vládní i opoziční politici dali najevo, že hlasování o Šimečkovi očekávají příští úterý. Do čtvrtečního odpoledne v prvním kole rozpravy vystoupila jen malá část přihlášených poslanců.
Svolání schůze k Šimečkovi vyvolaly Ficova strana Smer a Slovenská národná strana (SNS). Návrh zdůvodnily například tím, že tři nevládní organizace blízké příbuzným šéfa PS v posledních letech, kdy nynější vládní strany nebyly u moci, dostaly od státu dohromady 1,18 milionu eur (zhruba třicet milionů korun). Podle nich také existují podezření z nezákonného postupu při přidělování dotací těmto organizacím.
Tvrdily dále, že Šimečka zneužívá protivládní demonstrace na ochranu finančních zájmů své rodiny a že svými výroky polarizuje společnost. Strany rovněž napsaly, že Šimečkův otec je spoluvlastníkem listu Denník N, který označily za „hlásnou troubu“ PS.
Audit není zveřejněný, podle některých expertů tvrzení koalice neodpovídají realitě
V návrhu vládní strany však nezmínily, že ony nevládní organizace získaly peníze od státu také za předchozích vlád Smeru, jehož předseda Fico je nyní již čtyřnásobným premiérem. Slovenská média uvedla, že předběžné závěry auditu ministerstva spravedlnosti o přerozdělování dotací nevládnímu sektoru nezjistily závažné nedostatky. List Denník N napsal, že Šimečkův otec a novinář Martin Milan Šimečka má podobně jako asi sedm desítek dalších osob několik zaměstnaneckých akcií a jeho podíl v listu nepřesahuje půl procenta.
Slovní přestřelku mezi vládním a opozičním táborem vyvolal krok PS, které zveřejnilo seznam dotací pro organizace či instituce, které jsou podle PS spjaté s vládními politiky. Samotné přidělení těchto peněz hnutí nezpochybnilo, tvrdilo však, že vládní koalice používá vůči Šimečkovi „dvojí metr“.
„Onen audit prozatím není zveřejněný, a právě proto se kolem něj množí jisté dohady. Někteří experti, kteří měli možnost nahlédnout do dokumentu, který audit vysvětluje a zdůvodňuje, namítají, že některá tvrzení a hodnocení tak, jak je předkládala koalice v minulých dnech, de facto neodpovídají realitě a výsledkům, které audit přinesl,“ dodal zpravodaj ČT na Slovensku Jan Šilhan.
Šimečka: Snažíte se odpoutat pozornost od toho, že neřešíte problémy lidí
Šimečka v projevu ve sněmovně poukázal na zaostávání země v mnoha oblastech a v této souvislosti upozornil, že Ficova strana Smer je s přestávkami u moci v zemi dohromady už zhruba třináct let. Vládní koalice se tak podle Šimečky pokusem o jeho odvolání jen snaží odpoutat pozornost od faktu, že nedokáže řešit problémy lidí na Slovensku.
„Je to msta vůči mně a za opoziční práci, kterou děláme. Tato diskreditační kampaň je slabá. Škodíte sami sobě, ukazujete, že problémy lidí jsou vám ukradené a že řešíte vlastní mstu,“ řekl Šimečka ve sněmovně. Dodal, že Slovensko má čtvrtou nejnižší životní úroveň v EU a že stát dosud nedokázal dokončit ani klíčovou dálnici z Bratislavy do Košic na východě země. Šimečka vzkázal Ficovi, že je ten, kdo ho ve volbách porazí.
Šimečka nezpochybnil, že organizace jeho matky či partnerky dostávaly od státu peníze na svou činnost a projekty. Dodal, že finančně je podpořily také například EU. Dotace od slovenských institucí dostávala také nadace pojmenována po dědovi lídra PS Milanovi Šimečkovi, který byl poradcem někdejšího československého prezidenta Václava Havla. Šimečka řekl, že jeho dědečka komunistický režim věznil, zatímco Fico v osmdesátých letech stoupal po kariérním žebříčku v komunistické straně.
Otevření schůze pomohl i Hlas
Návrh na zdůvodnění odvolání Šimečky přednesl ve sněmovně její místopředseda za Smer Tibor Gašpar, který kromě jiného tvrdil, že nevládní sektor na Slovensku spíše působí protivládně a rozkládá ústavní zřízení.
K návrhu na odvolání Šimečky z vedení parlamentu se původně nepřidala třetí vládní strana Hlas. Ta dříve tento týden ale oznámila, že při hlasování návrh svých koaličních partnerů podpoří. Poslanci Hlasu nyní při hlasování pomohli otevřít schůzi a schválit její program.
Šimečky se naopak zastaly další dvě opoziční strany – Svoboda a Solidarita (SaS) a Křesťanskodemokratické hnutí (KDH). „Tato schůze není o Šimečkovi, je o pošlapávání demokracie a právního státu parlamentní většinou. Jsme svědky toho, že narůstá zneužívání moci,“ je přesvědčený předseda KDH Milan Majerský. Připomněl podobnou situaci z roku 2015, kdy Smer navrhl odvolat místopředsedu sněmovny Jána Figeľa za opoziční KDH; tehdy vládní sociální demokraté po ukončení parlamentní rozpravy od své iniciativy ustoupili, a o Figeľovi tak zákonodárci nakonec nehlasovali.
Téma sesazení Šimečky z vedení sněmovny potvrdilo spíše napjaté vztahy PS, KDH a SaS na jedné straně s dalším opozičním hnutím Slovensko expremiéra Igora Matoviče na straně druhé. Matovič sice kritizoval Fica, ale zároveň se vymezil vůči liberální politice PS. Tvrdil také, že se progresivisté napojili na státní dotace. Hnutí Slovensko nicméně oznámilo, že se stejně jako další opoziční strany hlasování o odvolání Šimečky nezúčastní.
PS, které se poprvé dostalo do slovenské sněmovny v loňských předčasných volbách a stalo se druhou nejsilnější parlamentní stranou, se v uplynulých měsících podílelo na organizaci velkých protivládních demonstrací. Lidé na nich protestovali proti změnám v trestním právu, proti novému zákonu o veřejnoprávní televizi a rozhlasu i proti krokům ministrů spravedlnosti a kultury.
Případné odvolání Šimečky by znamenalo, že v původně pětičlenném vedení sněmovny by zůstali jen tři vládní politici. Křeslo šéfa sněmovny se uvolnilo už v dubnu po zvolení tehdejšího šéfa Hlasu Petera Pellegriniho prezidentem. Vládní strany se dosud nedohodly na společném kandidátovi na nového předsedu parlamentu, tuto funkci by chtěla obsadit SNS.
