Kresťanskodemokratické hnutie

Slovenská sněmovna začala jednat o návrhu části vládních poslanců odvolat šéfa nejsilnějšího opozičního hnutí Progresívne Slovensko (PS) Michala Šimečku z funkce místopředsedy parlamentu. Šimečka už předem řekl, že jde o diskreditační kampaň a mstu premiéra Roberta Fica (Smer) za dobrou opoziční práci a že vládní koalice tímto krokem odpoutává pozornost od faktu, že neřeší problémy lidí.

Slovenské opoziční strany Progresívne Slovensko (PS), Sloboda a Solidarita (SaS) a Kresťanskodemokratické hnutie (KDH) ohlásily vyvolání mimořádné schůze sněmovny o návrhu odvolat ministryni kultury Martinu Šimkovičovou (za SNS) a ministra spravedlnosti Borise Suska (Smer). Opozice ale nemá ve sněmovně dostatek hlasů na odvolání člena vlády, podobný pokus opozice Šimkovičová přečkala už letos na jaře. Slovenský premiér Robert Fico (Smer) se Šimkovičové i Suska zastal.

Několik tisíc lidí v Bratislavě opět demonstrovalo proti změnám v tamním veřejnoprávním médiu RTVS. Akci svolalo nejsilnější opoziční hnutí Progresívne Slovensko (PS), protest se však koná bez podpory dalších opozičních uskupení. Demonstrující chtějí vyjádřit nesouhlas s některými kroky vlády současného premiéra Roberta Fica (Smer–SD).

Slovensko čeká 23. března první kolo prezidentských voleb. O post se uchází devět kandidátů, současná prezidentka Zuzana Čaputová úřad neobhajuje. Průzkumy veřejného mínění favorizují zejména současného předsedu parlamentu Petera Pellegriniho a diplomata Ivana Korčoka. Na hlasy voličů cílí ale i bývalý předseda Nejvyššího soudu, expremiér, politik z maďarské menšiny, historik a archivář či policista. Průzkumy naznačují, že voliči o budoucím prezidentovi rozhodnou až v druhém kole, které je stanovené na 6. dubna.

Protesty na Slovensku pokračují i v novém roce. Lidé znovu demonstrovali proti zrušení speciální prokuratury. Shromáždění od loňského prosince organizují tři opoziční strany kvůli návrhu kabinetu premiéra Roberta Fica zrušit elitní útvar prokuratury či snížit tresty za korupci a ekonomickou kriminalitu. Tentokráte opozice a občanští aktivisté svolali protesty do více než desítky měst po celé zemi.

Strany Smer – Sociálna demokracia (Smer–SD), Hlas–SD a Slovenská národná strana (SNS) se dohodly, že vytvoří novou slovenskou vládu. Vyplývá to z memoranda o porozumění, které během středy v Bratislavě podepsali předsedové trojice stran Robert Fico (Smer–SD), Peter Pellegrini (Hlas–SD) a Andrej Danko (SNS).

Slovenští voliči vyslali v sobotním hlasování do parlamentu mezi 150 novými poslanci řadu známých jmen, ale třeba také čtyři politiky, kteří čelí obvinění z trestných činů. Do sněmovny se zároveň dostalo 33 žen, což o jednu poslankyni překonalo rekord z minulého období. Polovina z nich přitom uspěla na kandidátce liberálního Progresívného Slovenska.

Na Slovensku se potvrdila silná polarizace společnosti na linii rusofilství a příklonu k Evropské unii, míní bývalá premiérka Iveta Radičová. Předseda strany Smer–SD Robert Fico podle ní oslovuje skupinu voličů, která inklinuje k vládě silné ruky a přerozdělování. Při sestavování vlády se mu nabízí koalice s Hlasem a křesťanskými demokraty nebo nacionalisty.

Vítězství ve slovenských parlamentních volbách slaví Smer – sociálná demokracia (Smer–SD) bývalého premiéra Roberta Fica. Druhé je s odstupem Progresívne Slovensko (PS), které exit polly favorizovaly na výhru. Na třetím místě skončí Hlas – sociálná demokracia (Hlas–SD) a bude mít klíčovou roli při sestavování vlády. V Národní radě usedne sedm stran, volební účast je nejvyšší od roku 2002.

Průběžným výsledkům sobotních slovenských parlamentních voleb vévodí strana Smer – sociálná demokracia (Smer–SD) bývalého premiéra Roberta Fica. Na druhém místě je hnutí Progresívne Slovensko, kterému první odhady výsledků přisuzovaly vítězství. Třetí pozici zastává Hlas – sociálná demokracia (Hlas–SD) někdejšího Ficova spolustraníka Petera Pellegriniho.

Jeden den zbývá do slovenských parlamentních voleb. V průzkumech dlouhodobě vede Smer–SD expremiéra Roberta Fica, v posledních týdnech posílilo hnutí Progresívne Slovensko europoslance Michala Šimečky. Výsledky hlasování, a především pak sestavování vlády budou sledovat zahraniční partneři Slovenska. Evropa se obává změny postoje Bratislavy k ruské invazi na Ukrajinu.

Ve třech z pěti průzkumů popularity politických stran a volebních modelů před sobotními parlamentními volbami na Slovensku skončili na prvním místě sociální demokraté (Smer–SD) expremiéra Roberta Fica s nepatrným náskokem před proevropským a liberálním hnutím Progresivne Slovensko (PS). V dalších dvou sondážích naopak neparlamentní PS těsně předstihlo Smer–SD. Vyplývá to z průzkumů, které zadala různá slovenská média a jejichž výsledky byly postupně zveřejněny v úterý a ve středu. Od čtvrtka, kdy v zemi začne moratorium na volební kampaň, nebude zveřejňování výsledků sondáží ze zákona možné.

Proevropské hnutí Progresívne Slovensko (PS) se podle výsledků volebního modelu, který si objednal list Sme, před sobotními parlamentními volbami poprvé těsně dostalo do čela žebříčku popularity slovenských stran. Do sněmovny by se podle tohoto zdroje dostalo devět stran či koalic, podpora hned několika z nich se ovšem pohybuje blízko pětiprocentního volebního prahu. Do předvolební kampaně promluvila zahraniční politika i otázka migrace.

Zatímco předvolební průzkumy predikují za vítěze nadcházejících předčasných parlamentních voleb na Slovensku Smer bývalého premiéra Roberta Fica, menší středopravé strany jsou v těžké pozici. Balancují totiž na hranici zvolitelnosti a hrozí jim, že se do parlamentu nedostanou. Oslovení politologové vidí hned několik důvodů, proč se stranám OĽaNO (Obyčajní ľudia a nezávislé osobnosti), SaS (Sloboda a solidarita), Demokrati a KDH (Kresťanskodemokratické hnutie) nedaří přitáhnout více voličů. Klín do jejich bližší spolupráce podle expertů vráží i lídr OĽaNO, bývalý premiér a ministr financí Igor Matovič, s nímž řada dalších politiků už odmítá spolupracovat.

Předvolební průzkumy slovenských parlamentních voleb dále vede strana bývalého premiéra Roberta Fica –⁠ Smer-SD. Její náskok před konkurencí se ale snižuje. Podle nedělních výsledků průzkumu agentury Focus by Ficovo uskupení získalo 18,9 procenta hlasů, strana Progresívne Slovensko (PS) pak 16,5 procenta. V srpnu přitom činil náskok Smeru-SD pět procentních bodů. Do parlamentu by se podle aktuálních voličských preferencí dostalo sedm politických stran.

Elitní jednotka slovenské policie dnes zadržela šéfa civilní tajné služby SIS Vladimíra Pčolinského, podle médií kvůli podezření z korupce. Policie tyto informace zatím nekomentovala, zatímco prezidentka Zuzana Čaputová dočasně Pčolinského postavila mimo službu. Advokátka zadrženého Eva Mišíková řekla, že se její klient cítí nevinen. Pčolinský se vedení SIS ujal loni po nástupu nynější vlády premiéra Igora Matoviče, která mezi své hlavní cíle zařadila i boj proti korupci.

Slovenští poslanci zvolili novým generálním prokurátorem Maroše Žilinku. Dosud působil jako prokurátor zvláštního úseku, který se věnuje vyšetřování nejzávažnější hospodářské kriminality. Dozoruje i některé kauzy podnikatele Mariana Kočnera. Žilinku ještě musí jmenovat prezidentka.

Opoziční hnutí Obyčajní ľudia a nezávislé osobnosti (OĽaNO) zvítězilo ve slovenských volbách. Na druhém místě skončil dlouholetý hegemon Smer-SD se svým nejslabším volebním výsledkem. Čtyři setiny procenta chyběly k zisku mandátů liberální koalici PS-Spolu. K volbám přišlo téměř 66 procent Slováků. Matovič už oznámil, že o vládě bude jednat se stranami Sme rodina, Sloboda a Solidarita a Za ľudí. Neplánuje zavádět registrovaná partnerství nebo přistoupit na kvóty na přerozdělování žadatelů o azyl.

„Historická šance na změnu“, „bod zlomu“, „restart“. Volební programy slovenských politických stran se hemží odkazy na nové začátky, „zodpovědnou změnu“ slibuje na svých billboardech dokonce i vládnoucí Smer-sociálna demokracia (Smer-SD). Předvolební průzkumy naznačují, že si Slováci v sobotu změnu nejspíš skutečně zvolí, z pohledu Smeru půjde ale dost možná o zvrat větší, než by si strana přála. Favoritem je totiž díky drtivému finiši opoziční hnutí Obyčajní ľudia a nezávislé osobnosti (OĽaNO) v čele s nepředvídatelným Igorem Matovičem. Kromě něj však posiluje i krajní pravice.

Slovenská politická scéna je mimořádně roztříštěná. Do parlamentu by se v sobotních volbách mohlo dostat až 13 stran. Programově jsou rozestoupeny od mírné levice až po krajní pravici, přičemž některé dělí jen drobné nuance. Přinášíme přehled všech relevantních uskupení v pořadí podle preferencí z posledního zveřejněného průzkumu na Slovensku.

Na Slovensku sílí napětí před blížícími se parlamentními volbami, které se konají poslední únorový den. Podle nově zveřejněného průzkumu opoziční hnutí Obyčajní ľudia a nezávislé osobnosti (OĽaNO) dotahuje vládní Smer-SD expremiéra Roberta Fica, která je dlouhá léta nejoblíbenější stranou v zemi. OĽaNO by aktuálně dokázalo sestavit vládu s několika dalšími opozičními či neparlamentními formacemi.

Na Slovensku před nadcházejícími parlamentními volbami výrazně stoupla popularita opozičního hnutí Obyčajní ľudia (OĽANO), které se prezentuje jako protikorupční. V nejnovějším žebříčku preferencí agentury AKO se přiblížilo k dlouhodobě nejoblíbenější vládní straně Smer-sociálna demokracia (Smer-SD), jejíž popularita u voličů naopak dál klesá. Stávající tříčlenná koalice by neměla většinu v parlamentu, do kterého by se podle průzkumu dostalo až devět stran, hnutí či koalic. Od soboty až do uzavření hlasovacích místností v den voleb 29. února bude na Slovensku platit zákaz zveřejňování výsledků předvolebních průzkumů. Ztráty Smeru-SD a nárůst popularity OĽANO ukázaly už i dřívější průzkumy.

Nejpopulárnější stranou na Slovensku před nadcházejícími parlamentními volbami zůstal vládní Smer-sociálna demokracia (Smer-SD), na druhé místo se dostalo opoziční protikorupční hnutí Obyčajní ľudia a nezávislé osobnosti (OĽaNO). Vyplynulo to ze sondáže agentury Polis Slovakia pro list Pravda, který její výsledky zveřejnil na svém webu. Podle průzkumu by se do sněmovny dostalo devět stran, hnutí a koalic. Stávající tříčlenná vládní koalice by většinu ve sněmovně neměla.

Porážka komunismu a osamostatnění Česka a Slovenska, tak vidí hlavní klady revoluce v listopadu 1989 a pozdějšího vývoje bývalý disident a někdejší slovenský premiér Ján Čarnogurský. Naopak za problematické považuje, že příliš velký význam nabyly peníze. Uvedl to v Interview ČT24. Vyzdvihl i smysl Visegrádské skupiny (V4 – Česko, Slovensko, Polsko, Maďarsko), která podle něj pomohla zastavit návrh na automatické rozdělování migrantů podle kvót.