Jeden den zbývá do slovenských parlamentních voleb. V průzkumech dlouhodobě vede Smer–SD expremiéra Roberta Fica, v posledních týdnech posílilo hnutí Progresívne Slovensko europoslance Michala Šimečky. Výsledky hlasování, a především pak sestavování vlády budou sledovat zahraniční partneři Slovenska. Evropa se obává změny postoje Bratislavy k ruské invazi na Ukrajinu.
Slovensko má za sebou ostrou kampaň, volby mohou přinést pat
Slovenské předčasné volby nemají jednoznačného favorita. Hlavní souboj se odehraje mezi Smerem–SD a Progresívným Slovenskem. „Pokud nastoupíte k vládě, tak se má Slovensko na co těšit. Nepřipravený, chaotický, bez jakýchkoliv řešení,“ vzkázal Fico Šimečkovi v předvolební debatě. Ten namítl, že Smer–SD by Slovensko nasměroval na cestu rozkladu a izolace.
Fico v kampani kritizoval politiku Bruselu, vojenskou pomoc Ukrajině i protiruské sankce, Šimečkovo Progresívne Slovensko je silným zastáncem NATO a Evropské unie, prosazuje ochranu klimatu a je pro podporu Ukrajiny. „Progresívne Slovensko je otevřené spolupráci s každou stranou, která bude v Národní radě, která ctí demokratické principy, která je proevropská a zároveň bude ctít právní stát,“ předeslal Šimečka.
„Smer je především garantem suverénní zahraniční politiky. Ne americké, kterou budete dělat vy, protože vy jste v rukou cizích zájmů,“ kontroval Fico na adresu hlavního volebního rivala.
Vyostřená kampaň
Významným předvolebním tématem je ekonomika. Jde zejména o dovoz ukrajinského obilí, které Bratislava jednostranně zakázala, ale i o vysoké ceny bydlení, energií a potravin, stejně jako nízké platy Slováků. Měsíčně pobírají průměrně v přepočtu 34 700 korun. Hůře je na tom v Evropské unii už jen Bulharsko a Řecko.
Ve volební kampani, která na Slovensku vyvrcholila ve středu, nešetřili politici vzájemnými výpady. Zástupci Smeru–SD kritizovali nejen některé své politické soupeře, ale také úřednickou vládu, policii, média, nevládní organizace a prezidentku Zuzanu Čaputovou. Vůči hlavě státu chce strana po volbách navrhnout ve sněmovně podání obžaloby. Fico nařkl prezidentku, že v minulosti chtěla ovlivnit kauzu stíhání tehdejšího policejního prezidenta.
Čaputová označila Ficovy výroky za lež a za součást kampaně. Před zvolením hlavou státu byla Čaputová místopředsedkyní Progresívného Slovenska. Policie vyšetřuje řadu kauz z doby dřívějšího vládnutí Smeru–SD a podle tisku již více než čtyři desítky stíhaných v těchto případech byly odsouzeny.
V posledních hodinách a dnech se také v intenzivnější míře vyrojily dezinformace, reportoval zpravodaj ČT na Slovensku Jan Šilhan s tím, že policie varovala, aby byli lidé v on-line prostoru obzvláště obezřetní. Šíří se například hned několik videí, na nichž Šimečka mluví o povolebním zdražení piva, koluje také domnělý rozhovor lídra Progresívného Slovenska s investigativní novinářkou, v němž Šimečka mluví o zmanipulování voleb ve prospěch své strany.
„Strana se proti videím důrazně ohradila, rezolutně popřela jejich pravost a tvrdí, že jde o podvrh, falešná, zmanipulovaná videa za použití umělé inteligence a automatického generování hlasu,“ říká korespondent ČT.
Strany už v pátek nemohou vést politickou kampaň, čas před otevřením volebních místností v sobotu v sedm hodin ráno využívají k obecným apelům na volební účast. S tímto cílem se v pátek koná řada koncertů, diskusí a debat, líčí Šilhan. Volební účast je jedním ze zásadních otazníků voleb. V minulých týdnech se spekulovalo, že až třetina voličů buď vůbec neví, jestli volit půjde, případně není rozhodnuta, komu hlas odevzdá.
Šilhan o zvolení nového parlamentu na Slovensku (zdroj: ČT24)
Může dojít na pat
S odstupem třetí v průzkumech figuruje Hlas–SD bývalého premiéra Petera Pellegriniho, který v roce 2020 opustil právě Smer–SD. Ačkoliv se stejně jako Fico názvem hlásí k sociálnědemokratické politice, například ohledně ruské invaze na Ukrajinu se od svého bývalého stranického kolegy liší. „Budeme garantem i toho, aby se na Slovensko nevrátily některé manýry z minulosti, ale zároveň chceme, aby nikdo se Slovenskem neexperimentoval, protože to si země nemůže dovolit,“ míní Pellegrini.
Sestavování příští koalice ovlivní to, kolik stran se do Národní rady dostane. Šanci jich má až deset. Prezidentka Zuzana Čaputová v rozhovoru pro ČT avizovala: „Je demokratickou tradicí pověřit sestavováním vlády toho, kdo získá ve volbách nejvíc hlasů.“
Zuzana Čaputová v Interview ČT24 (zdroj: ČT24)
Často se na Slovensku podle Šilhana mluví o povolební trojkoalici Smer–SD, Hlas–SD a Slovenská národná strana, ani ta by ale podle většiny průzkumů nedala dohromady většinu a musela by se opírat o přímou či nepřímou podporu například nacionalistů z Republiky nebo katolicky zaměřeného Kresťanskodemokratického hnutie. KDH se ale proti Smeru ohradilo a s Republikou zase nechce spolupracovat Hlas–SD.
U Progresívného Slovenska by se dle korespondenta ČT nabízela spolupráce s Hlasem–SD, Slobodou a solidaritou (SaS) a Kresťanskodemokratickým hnutiem. Je ale otázkou, zda by s takovým uspořádáním strany, které se v pohledu na některá témata výrazně liší, souhlasily.
„Relevantní možností, kterou se politické strany a širší slovenská veřejnost musí zabývat, je možný volební pat, že zkrátka žádná ze stran nebude schopna sestavit většinovou koalici,“ konstatuje Šilhan. „Možnosti jsou otevřené, v minulosti jsme viděli, že předvolební průzkumy se výrazně lišily od výsledků.“
Tři vlády za jedno období
K předčasným volbám na Slovensku přispěly hlavně spory bývalého premiéra a ministra financí Igora Matoviče (Obyčajní ľudia a nezávislé osobnosti) a šéfa liberální strany Sloboda a Solidarita Richarda Sulíka, které loni vyústily v odchod SaS z vládní koalice.
Kabinet tehdejšího Matovičova stranického kolegy Eduarda Hegera tak přišel o většinu v parlamentu, který pak vládě vyslovil nedůvěru. Poslanci se následně dohodli na vypsání nových voleb, které by v řádném termínu byly v únoru příštího roku.
Letos v květnu pak Hegerovu vládu vystřídal kabinet odborníků v čele s ekonomem Ľudovítem Ódorem, v končícím volebním období sněmovny tak má Slovensko už třetí vládu. První kabinet od předchozích voleb, jehož předsedou byl Matovič, vydržel v úřadu jen asi rok.