Ľudovít Ódor

„Jediná možná cesta“ – tak zhodnotili ekonomickou transformaci po roce 1989 bývalí čeští premiéři Jan Fischer a Mirek Topolánek spolu se slovenským expremiérem Ľudovítem Ódorem v Otázkách Václava Moravce. Ódor jako největší dluh polistopadové politické reprezentace označil nedostatečné vysvětlování důvodů, proč musí Slovensko patřit na Západ. Fischer jako hlavní dluh vnímá problém krátkodobé vize nepřesahující jedno volební období.

Evropská unie má za sebou volby do europarlamentu. Průběžné výsledky už stihly otřást některými zeměmi. Francouzský prezident Emmanuel Macron se rozhodl rozpustit parlament a vypsat nové volby, v Belgii rezignuje premiér Alexandr de Croo. Posílila pravice, Ursula von der Leyenová má šanci na znovuzvolení do čela Evropské komise a výrazný výsledek si připsal vyzyvatel maďarského premiéra Viktora Orbána.

Od podzimních parlamentních voleb na Slovensku, které do křesla předsedy vlády vynesly předsedu Smeru–SD Roberta Fica, se v médiích objevila řada kontroverzních výroků slovenských představitelů na stranu Ukrajiny. Sousední zemi napadenou Ruskem Bratislava odmítá vojensky podporovat, někteří vládní politici také zpochybňují, že je Moskva v konfliktu agresorem. Podporu Kyjevu naopak vyjadřuje dosluhující prezidentka Zuzana Čaputová, kterou v prezidentském paláci vystřídá kritičtější Peter Pellegrini.

Zuzana Čaputová přijíždí do Česka. Letos v červnu skončí jako prezidentka Slovenska, o další mandát se již neuchází. V čele země stála v turbulentním období, které poznamenala pandemie covidu-19 i plnohodnotná ruská invaze na Ukrajinu. I vnitropolitická situace na Slovensku byla bouřlivá. Prezidentka provedla zemi dvěma parlamentními volbami a jmenovala čtyři premiéry.

Slovenské ministerstvo vnitra v Bratislavě zřídilo dočasné ubytovací kapacity pro migranty. Důvodem je stále chladnější počasí a fakt, že se uprchlíci v zemi kvůli kontrolám na hranicích zdržují déle. Na slovenském území byly během první poloviny října zachyceny přes čtyři tisíce migrantů.

Polsko prodlužuje kontroly na hranicích se Slovenskem, platit by měly do druhého listopadu. Oznámil to ministr vnitra Mariusz Kamiński, jehož cituje portál onet.pl. Ve středu tentýž krok udělalo Česko, namátkové kontroly na hranici se Slovenskem potrvají obdobně do druhého listopadového dne. Ve čtvrtek odpoledne stejné rozhodnutí učinilo i Rakousko.

Slovenská prezidentka Zuzana Čaputová se kvůli jednáním o vytvoření nové slovenské vlády postavila proti záměru ministerstva obrany poskytnout další balík vojenské pomoci Ukrajině čelící ruské invazi. Mluvčí Čaputové to zdůvodnil výsledkem sobotních parlamentních voleb na Slovensku, po kterých na základě pověření od hlavy státu jednají o vytvoření vlády strany, jež tuto formu pomoci Kyjevu odmítají. Napsal to Denník N. Tajemník ukrajinské bezpečnostní rady Oleksij Danilov v reakci řekl, že na Slovensku mají silný vliv ruští agenti. Z dalšího vyjádření slovenské prezidentské kanceláře vyplynulo, že Čaputová poskytování vojenské pomoci Ukrajině obecně podporuje a že další pomoc Kyjevu nezablokovala.

Vláda na středečním zasedání potvrdila rozhodnutí ministerstva vnitra, že dočasné namátkové kontroly na hranicích se Slovenskem budou trvat po dobu minimálně deseti dnů. Premiér Petr Fiala (ODS) na tiskové konferenci mimo jiné řekl, že už dnes se ukázalo, že opatření funguje. Vláda zároveň podpořila návrh ministerstva školství (MŠMT) o tom, že zájemci o studium na střední škole pravděpodobně dostanou možnost podat tři přihlášky místo dvou.

Kvůli rostoucímu počtu migrantů zavede Česko od středy kontroly na hranicích se Slovenskem. Podle ministra vnitra Víta Rakušana (STAN) budou namátkové a po celé délce hranice. Česko koordinuje krok s Polskem, které oznámilo obdobné opatření. Později avizovalo stejný záměr také Rakousko. Slovenský premiér Ľudovít Ódor vyzval k evropskému řešení, jeho kabinet o reakci rozhodne ve středu.

Na Slovensku se konaly volby do parlamentu, lidé v jednodenním hlasování rozhodli o novém složení Národní rady. V předvolebních průzkumech dlouhodobě vedla strana Smer–SD, kterou vede bývalý slovenský premiér Robert Fico, během posledních týdnů ale výrazně posílilo hnutí Progresívne Slovensko, jehož lídrem je europoslanec Michal Šimečka. Volební místnosti se uzavřely v deset hodin večer, kvůli kolapsu jednoho z voličů a drobným incidentům ale bylo na několika místech hlasování prodlouženo. První odhady výsledků, takzvané exit polly, tak média mohou zveřejnit nejdřív ve 22:45.

Jeden den zbývá do slovenských parlamentních voleb. V průzkumech dlouhodobě vede Smer–SD expremiéra Roberta Fica, v posledních týdnech posílilo hnutí Progresívne Slovensko europoslance Michala Šimečky. Výsledky hlasování, a především pak sestavování vlády budou sledovat zahraniční partneři Slovenska. Evropa se obává změny postoje Bratislavy k ruské invazi na Ukrajinu.

Slovensko si o víkendu vybere nový parlament. Volby přicházejí po kampani, která byla mimořádně napjatá a došlo při ní dokonce i na fyzické potyčky kandidátů. Premiér úřednické vlády Ľudovít Ódor v Interview ČT24 s odkazem na uplynulé měsíce a týdny poznamenal, že na Slovensku se dá spíš hovořit o „politické nekultuře“ než kultuře. To, co bylo ještě před pár lety mimořádné, se dnes podle něj dostává do hlavního proudu. Kromě končící kampaně Ódor v rozhovoru se zpravodajem ČT Janem Šilhanem mluvil o ekonomické kondici Slovenska nebo o budoucích vztazích s Českem.

Na Slovensku stoupá napětí před nadcházejícími předčasnými parlamentními volbami. Bývalý slovenský premiér Igor Matovič (OBYČAJNÍ ĽUDIA a nezávislé osobnosti – OĽaNO) se dostal do potyčky s exministrem vnitra Robertem Kaliňákem ze strany Smer – sociálna demokracia (Smer-SD) Roberta Fica. Přijel na jejich mítink, kde zahájil vlastní proslov a Kaliňák mu chtěl vzít mikrofon. Při střetu došlo na kopance i vulgární nadávky. Matovičovo hnutí podle průzkumů nemá jistotu, že zůstane ve sněmovně.

Běženci na Slovensku by už neměli automaticky dostávat potvrzení o možnosti setrvat v zemi a obnovit by se mělo vyhošťování migrantů, které je pozastaveno v souvislosti s pandemií nemoci covid-19. V novele zákona o pobytu cizinců to v úterý navrhla úřednická vláda premiéra Ľudovíta Ódora, a to v reakci na výrazný nárůst nelegální migrace.

Silným tématem před slovenskými parlamentními volbami se stala otázka nelegální migrace. Policie zvýšila kontroly při jižní hranici – úřady o víkendu vyhlásily mimořádnou situaci v okrese Velký Krtíš. Část opozičních politiků viní vládu a hlavně policii z nečinnosti. Vedení policie se ale hájí, že mu chybí lidé, a mluví o zneužívání tématu ve volební kampani. Cizinci dosud na jihu země nespáchali žádný přestupek.

Bývalý slovenský ministr zahraničí Ivan Korčok bude příští rok na jaře kandidovat na prezidenta země. Rozhodnutí oznámil na tiskové konferenci v Banské Bystrici. Korčok v diplomacii působil třicet let, mimo jiné jako velvyslanec v Německu nebo USA. Patří k nejdůvěryhodnějším a zároveň proevropským slovenským politikům. O prezidentský post se chce znovu ucházet kontroverzní soudce Štefan Harabin. Zuzana Čaputová naopak obhajobu odmítla.

Slovenská prezidentka Zuzana Čaputová odvolala stíhaného ředitele civilní tajné služby SIS Michala Aláče. Podle prezidentské kanceláře bude pravomoci šéfa SIS v plném rozsahu vykonávat dosavadní náměstek Tomáš Rulíšek, který je dlouholetým příslušníkem SIS a v jehož kompetenci dosud byly také mezinárodní vztahy této tajné služby.

S ohledem na situaci na Ukrajině nebyl odkaz srpna 1968 nikdy tak aktuální jako dnes, řekl slovenský premiér Ľudovít Ódor při pietní vzpomínce na oběti okupace někdejšího Československa vojsky zemí Varšavské smlouvy. Akce v centru slovenské metropole, kterou každoročně organizuje Konfederace politických vězňů Slovenska, se zúčastnili také další vrcholní politici či diplomaté.

Na Slovensku jednala za účasti prezidentky Zuzany Čaputové bezpečnostní rada státu. Schůzku svolal premiér Ľudovít Ódor poté, co policie ve čtvrtek obvinila několik současných a bývalých pracovníků bezpečnostních složek. Čaputová uvedla, že vyšetřováním dotčené orgány jsou funkční a že postup policie probíhá pod kontrolou prokuratury a soudů. Ódor ubezpečil, že tyto orgány zůstávají nezávislé. Slovensko je nadále právním státem, doplnil. Oba se také ohradili vůči „nesmyslům a lžím“, které se v souvislosti se zásahem policie objevily ve veřejném prostoru.

Slovenská státní firma Konštrukta-Defence předala Ukrajině dvě houfnice Zuzana 2. Jedná se o první kusy z celkem šestnácti dělostřeleckých souprav, jejichž výrobu financují Dánsko, Norsko a Německo. Všechny slíbené houfnice dostane Kyjev do konce roku 2024, sdělilo slovenské ministerstvo obrany. Houfnice patří na Ukrajině k nejžádanějšímu arzenálu. Ty slovenské poprvé zasáhly do ostrých bojů loni na podzim. Ve výrobě nových konstruktéři zohlednili i zkušenosti z fronty.

Podle slovenské prezidentky Zuzany Čaputové je perspektiva Ukrajiny v Severoatlantické alianci. Spravedlivý mír podle ní musí respektovat územní celistvost země napadené Ruskem. Po jednání s ukrajinskou hlavou státu Volodymyrem Zelenským také ohlásila spolupráci obou zemí při výrobě munice či vývoji nového typu houfnice. Ukrajinský prezident následně zamířil do Istanbulu, kde jeho turecký protějšek Recep Tayyip Erdogan řekl, že si Ukrajina zaslouží stát se členem NATO.

Premiér Petr Fiala (ODS) se v Kramářově vile setkal se slovenským předsedou vlády Ľudovítem Ódorem. Během zhruba hodinového jednání hovořili o energetické a obranné spolupráci, pomoci Ukrajině či nelegální migraci. Ódor se poté přesunul na Pražský hrad, kde ho přijal prezident Petr Pavel, s nímž mluvil zejména o nadcházejícím summitu NATO ve Vilniusu a dalších bilaterálních otázkách.

Do zářijových předčasných parlamentních voleb na Slovensku se zaregistrovalo 24 politických stran a hnutí a také jedna tříčlenná koalice. Její součástí je kromě jiných dosud nejsilnější parlamentní hnutí Obyčajní ľudia a nezávislé osobnosti (OĽaNO) expremiéra Igora Matoviče. Lhůta pro podávání kandidátních listin skončila v neděli o půlnoci. Podle sondáží má šanci na zisk křesel jen menší část z celkového počtu přihlášených formací.

Slovenská prezidentka Zuzana Čaputová oznámila, že se příští rok nebude ucházet o znovuzvolení. Uvedla, že by na další mandát už neměla dost sil. Hlavou slovenského státu se stala po vítězství v přímé volbě v roce 2019 a její pětiletý prezidentský mandát skončí v polovině června 2024. Čaputová je dlouhodobě nejpopulárnějším politikem v zemi, její obliba podle sondáží oproti minulosti ale klesla. Dlouhodobě je terčem slovních výpadů některých politiků a už v květnu uvedla, že spolu s rodinou čelí novým vyhrůžkám zabitím.