Česko, Polsko a Rakousko zavedou kontroly na hranicích se Slovenskem. To žádá evropské řešení

Kvůli rostoucímu počtu migrantů zavede Česko od středy kontroly na hranicích se Slovenskem. Podle ministra vnitra Víta Rakušana (STAN) budou namátkové a po celé délce hranice. Česko koordinuje krok s Polskem, které oznámilo obdobné opatření. Později avizovalo stejný záměr také Rakousko. Slovenský premiér Ľudovít Ódor vyzval k evropskému řešení, jeho kabinet o reakci rozhodne ve středu.

Před rokem kvůli migrantům Česko zřídilo stálé hraniční kontroly na česko-slovenských hranicích koncem září, opatření zrušilo začátkem února. „Počty nelegálních migrantů do EU začínají opět růst. Nebereme to na lehkou váhu a rychle reagujeme na vzniklou situaci. Díky kontrolám budeme schopni ještě lépe zajišťovat bezpečnost našich občanů,“ prohlásil premiér Petr Fiala (ODS).

Prověrky začnou fungovat od půlnoci na středu. „Budou probíhat namátkově po celé délce hranic se Slovenskem tak, aby co nejméně omezily přeshraniční provoz a zbytečně nezatěžovaly dopravu ani cestující,“ doplnil Rakušan. České úřady jsou podle něj v kontaktu se slovenskými, rakouskými i německými sousedy.

„Upozorňujeme, že občané k překročení hranice potřebují platný pas nebo občanský průkaz,“ napsalo ministerstvo vnitra. Platné doklady by dle úřadu měli mít i lidé poblíž hranice, kontrolován může být kdokoliv.

5 minut
Ministr vnitra Rakušan ke kontrolám na hranicích kvůli migrantům
Zdroj: ČT24

„My jako Česká republika jsme museli během úterý velmi operativně reagovat, protože všechny ilegální migrační proudy by se přesunuly logicky do České republiky,“ uvedl pro ČT ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) s tím, že Polsko oznámilo Česku v pondělí svůj záměr zavést kontroly na slovenských hranicích. Dodal, že je potřeba přistoupit k těmto opatřením, aby se podařilo udržet v oblasti stabilitu. 

Podotkl, že na tomto se ukazuje, že pokud neexistuje celoevropský migrační rámec, společně chráněná hranice a dobrá návratová politika a dobrá azylová politika, tak je to nahrazováno regionální spoluprací. „Ale my se takto zbavujeme té výsady, kterou má EU pro mě osobně pocitově jako číslo jedna – schengenského prostoru. Je to dočasné opatření,“ uvedl Rakušan s tím, že bude sledovat další vývoj.  

46 minut
90’ ČT24 – Omezí nelegální migraci namátkové kontroly na hranicích?
Zdroj: ČT24

Koten: Krok správným směrem, ale přichází pozdě

Poslanec SPD a člen sněmovního výboru pro bezpečnost Radek Koten v pořadu 90' ČT24 zmínil, že jde o krok správným směrem, ale přichází pozdě. „Loni přišlo zhruba tři tisíce ilegálních migrantů přímo na Slovensko, nicméně v letošním roce se slovenská policie potýká s téměř devítisetprocentním nárůstem migrantů,“ podotkl Koten s tím, že ministr vnitra zareagoval až vechvíli, kdy opatření zavádějí ostatní státy.

Dodal, že celoevropské řešení neexistuje, protože Evropa si reálně nevybírá, koho vpustí. „Právě ilegální pašeráci lidí tady klepou na dveře na hranicích Evropy a bohužel v loňském roce se z Rakouska jako země tranzitní stává cílová, což není dobré pro něj ani pro Česko,“ dodal.

Předseda sněmovního výboru pro bezpečnost Pavel Žáček (ODS) se v pořadu ohradil. Podle něj kontroly přišly v pravý čas. „Není to reakce na situaci v České republice. (…) Dneska je migrantů pětkrát méně, než bylo minulý rok,“ podotkl s tím, že pro něj jsou rozhodující německá čísla. „Z těch vyplývá, že největší část migrantů jde do Německa přes Polsko, na druhém místě je Rakousko a na třetím místě je s velkým odstupem Česko,“ zmínil.

Pokud by podle něj Česko nepřistoupilo k opatřením a ostatní státy ano, tak by se tuzemsko stalo jakýmsi hrdlem, přes které by migranti proudili. Situace ale podle něj není tak dramatická, o čemž svědčí i to, že nebyla přizvána armáda.

Vláda kontroly potvrdí na středečním zasedání, zatím jsou v plánu do 13. října, případné prodloužení bude záležet na aktuální situaci. Zajistí je svými silami policie, počítá se spoluprací s celní správou a nasazením zhruba 130 policistů v úvodní fázi, především z příhraničí. „Pomáhat jim budou kolegové z cizinecké policie a ostatních krajských ředitelství,“ nastínila policie.

Policisté se zaměří hlavně na silniční a železniční přechody, prověrky se ale mohou týkat i pěších či cyklistů. Mezi Českem a Slovenskem je 27 bývalých hraničních přechodů, z toho sedmnáct silničních, sedm železničních a tři říční, doplnilo vnitro.

Opatření zavádí i Varšava a Vídeň

Od půlnoci zavede na deset dní kontroly na hranicích se Slovenskem také Polsko, avizoval ministr vnitra Mariusz Kamiński. „Balkánská trasa, jejíž jedna větev vede přes Polsko, bude účinně zablokována,“ citoval ho polský server Onet.pl.

Podle agentury Reuters mluvil o skokovém nárůstu nelegální migrace. „V posledních týdnech jsme na hranici se Slovenskem odhalili a zadrželi 551 nelegálních migrantů. Tato situace nás nutí podniknout rozhodné kroky,“ řekl Kamiński.

Pohraniční stráž podle své mluvčí Anny Michalské letos na hranici se Slovenskem zadržela 1603 migrantů, na hranici s Českem 279, napsala agentura PAP. Loni to bylo na hranicích s ČR i Slovenskem dohromady 78, předloni 32 migrantů.

Ministr obrany Mariusz Blaszczak později informoval o rozmístění vojáků na polsko-slovenské hranici, jejich úkolem bude podpora pohraniční stráže. „Vojáci budou mít stejné pravomoci jako pohraniční stráž včetně provádění kontrol,“ dodal.

Už koncem září polský premiér Mateusz Morawiecki upozorňoval, že Polsko hodlá na hraničních přechodech se Slovenskem prověřovat autobusy, auta a dodávky, u nichž je podezření, že převážejí migranty.

Čeští vládní představitelé konstatovali, že s Varšavou hraniční opatření koordinují. Fiala k zavedení kontrol uvedl, že vláda aktivně bojuje především proti převaděčům a obchodníkům s lidským neštěstím. Podle vyjádření předsedy opozičního hnutí ANO a expremiéra Andreje Babiše se počty nelegálních migrantů zvýšily kvůli „pozvánce“, jak označil evropskou dohodu o migraci a z níž Fialovu vládu viní.

V úterý odpoledne ohlásilo zavedení kontrol na hranici se Slovenskem na deset dní také Rakousko. Stejně jako Praha a Varšava Vídeň odstartuje prověrky o půlnoci na středu. Ministr vnitra Gerhard Karner řekl, že kontroly mají zabránit pašerákům lidí využívat rakouské území jako náhradní cestu.

Bratislava volá po evropském řešení

Slovenská vláda podle premiéra Ódora rozhodne o reakci ve středu. „Migrace potřebuje evropské řešení na vnějších hranicích. Jakmile některá země začne více chránit svou hranici, vyvolá to kaskádový efekt, všichni za to zaplatíme peníze a výsledek bude velmi nejasný,“ míní Ódor.

Předseda slovenské strany Smer – sociálná demokracia Robert Fico po vítězství v sobotních předčasných volbách avizoval, že v případě účasti své formace v nové vládě bude jedním z prvních rozhodnutí obnovení kontrol na zelené hranici Slovenska s Maďarskem. K řešení nelegální migrace je podle Fica potřeba použít sílu.

Slovensko už loni, kdy dočasné kontroly na hranicích se Slovenskem zavedly a později odvolaly Česko i Rakousko, zaznamenalo nárůst migrantů, kteří přišli do země nelegálně po takzvané západobalkánské trase.

Slovenský ministr vnitra Roman Mikulec tehdy uvedl, že Bratislava považuje stávající české kontroly na společné hranici za porušení schengenského kodexu. Česko podle něj v souvislosti s předáváním migrantů porušuje readmisní dohodu uzavřenou mezi oběma zeměmi.

Letos počty běženců na Slovensku dále stouply a téma migrace zasáhlo i do předvolební kampaně před parlamentními volbami. Slovenská policie tehdy tvrdila, že nemá dostatek techniky a personálu na uzavření 655 kilometrů dlouhé hranice s Maďarskem.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Před 35 lety začala operace Pouštní bouře

Koalice osmadvaceti zemí včetně Československa pod vedením Spojených států a s mandátem Rady bezpečnosti OSN zahájila před 35 lety osvobození Kuvajtu okupovaného Irákem. Pro tuzemské vojáky byla operace Pouštní bouře první bojová mise po pádu totality, zhruba dvě stě jich zajišťovalo chemický a radiační průzkum. Jednotka složená z profesionálů i vojáků základní služby byla rozmístěna nedaleko první linie, hned druhý den po zahájení operace jeden z členů jednotky zahynul. Válka v zálivu skončila osvobozením Kuvajtu koncem února, českoslovenští vojáci se vrátili v květnu.
před 8 hhodinami

Novým šéfem ODS je Kupka. Prvním místopředsedou se stal Portlík

Občanští demokraté v sobotu na kongresu v Praze zvolili novým lídrem strany dosavadního místopředsedu Martina Kupku, po dvanácti letech vystřídal v čele strany expremiéra Petra Fialu. Neuspěl Kupkův protikandidát, kterým byl místostarosta městského obvodu Ostrava-Jih Radim Ivan. Strana si v sobotu zvolila také prvního místopředsedu, kterým se stal starosta Prahy 9 Tomáš Portlík.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Post šéfa Pirátů obhájil Hřib. „Míříme do příští vlády,“ řekl po zvolení

Funkci předsedy opozičních Pirátů obhájil na celostátním fóru strany v Prachaticích poslanec Zdeněk Hřib. Jeho vyzyvatelem byl místostarosta městského obvodu Moravská Ostrava a Přívoz David Witosz. Hřib v projevu po zvolení prohlásil, že Piráti míří do příští vlády. Místopředsedy strany byli zvoleni poslanec Martin Šmída, místopředsedkyně poslaneckého klubu Kateřina Stojanová, podnikatel Jiří Hlavenka a šéfka poslaneckého klubu strany Olga Richterová.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Vondráček kritizuje Hrad za „kádrovací materiál“ k Turkovi. Lipavský mluví o šedé zóně v ústavě

Šéf sněmovního zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) a exministr zahraničí Jan Lipavský (za ODS) debatovali v Událostech, komentářích o situaci okolo vládního zmocněnce pro klimatickou politiku Filipa Turka (za Motoristy) a jeho nejmenování ministrem. Podle Vondráčka je odůvodnění Hradu k nejmenování Turka ministrem „kádrovací materiál“. „Měli bychom ctít, že ústava v tomto případě ten prostor nejmenovat prezidentovi nedává, i když je přímo volený občany,“ vyzval. Lipavský se kloní k tomu, že by měl prezident premiérovi v případě jmenování ministrů vyhovět, ale ta určitá šedá zóna v ústavě podle něj dává prostor k politickým jednáním. „Andrej Babiš (ANO) v tomto případě nečiní další kroky a netrvá na tom, aby byl Turek jmenován ministrem,“ podotknul. Debatu, v níž probrali také návštěvu prezidenta Petra Pavla na Ukrajině či nezvolení předsedy STAN Víta Rakušana místopředsedou sněmovny, moderovala Tereza Řezníčková.
před 16 hhodinami

Volodymyr Zelenskyj předal Petru Pavlovi řád za zásluhy o Ukrajinu

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj po pátečním jednání v Kyjevě předal českému prezidentovi Petru Pavlovi Řád knížete Jaroslava Moudrého nejvyššího stupně za osobní přínos ke spolupráci a za obhajobu územní celistvosti země. Ukrajina udělila Pavlovi tento řád již loni v srpnu, ale oficiálně si ho převzal až nyní. Český prezident pokračuje druhým dnem v návštěvě země. Podle něj česká iniciativa zajišťuje polovinu dodávek munice pro ukrajinskou armádu.
16. 1. 2026Aktualizováno16. 1. 2026

Čech vězněný ve Venezuele Jan Darmovzal byl propuštěn

Po několika týdnech intenzivního vyjednávání se podařilo propustit Čecha Jana Darmovzala vězněného ve Venezuele. Na mimořádném brífinku to ve sněmovně oznámili ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) a premiér Andrej Babiš (ANO). Český občan byl dle Macinky propuštěn v pátek okolo 04:00 SEČ a je v docela uspokojivém zdravotním stavu v Caracasu. Česko pro něj do země posílá letadlo. Macinka později Radiožurnálu sdělil, že letoun do Prahy přepraví i dalších šest propuštěných jiných národností.
16. 1. 2026Aktualizováno16. 1. 2026

Pavel: Česká iniciativa dodává Kyjevu půlku munice. Zelenskyj za ni děkoval

Česká muniční iniciativa zajišťuje polovinu dodávek velkorážní munice pro ukrajinskou armádu, řekl prezident Petr Pavel po pátečním setkání se svým ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským v Kyjevě. Ten ocenil, že bude projekt pokračovat i za nové vládní koalice. Hlavy státu hovořily také o stavu mírových jednání či situaci v ukrajinské energetice, která se potýká s problémy v důsledku ruských útoků.
16. 1. 2026Aktualizováno16. 1. 2026

Sněmovna vyzvala Pavla ke jmenování ministrů. Postoj Hradu nezměnila

Sněmovna vyzvala prezidenta Petra Pavla, aby jmenoval ministry podle návrhů premiéra. Výzva se týká čestného prezidenta Motoristů Filipa Turka, kterého Pavel kvůli jeho postojům a výrokům odmítl jmenovat ministrem životního prostředí. Hrad vzal usnesení na vědomí, sněmovna má ke stanovisku právo, nemůže ale prý prezidentovi ukládat povinnosti. Názor prezidenta dokument nezměnil, poznamenal Hrad.
16. 1. 2026Aktualizováno16. 1. 2026
Načítání...