Mateusz Morawiecki

Kyjev nebude blokovat exhumaci Poláků zavražděných ukrajinskými nacionalisty za druhé světové války, oznámili ministři zahraničí Polska a Ukrajiny. Detaily přelomové dohody se ještě dolaďují, polští opoziční konzervativci už ale vyjádřili skepsi. Téma takzvaného volyňského masakru po dekády vrhalo stín na jinak spojenecké vztahy obou zemí.

Založením nové frakce v Evropském parlamentu nazvané Patrioti pro Evropu se chtějí její členové zaměřit hlavně na své domácí voliče a méně na vlastní evropskou politiku, uvedli politologové v Devadesátce ČT24. Vznik nového seskupení oznámili v neděli maďarský premiér Viktor Orbán, český expremiér Andrej Babiš (ANO) a šéf Svobodné strany Rakouska (FPÖ) Herbert Kickl. Členství v nové frakci zvažují také italské, portugalské, francouzské či polské strany.

Do polské politiky se vrátila kauza nelegálních odposlechů softwarem Pegasus. Způsobila nervozitu v bývalé vládní straně Právo a spravedlnost (PiS). Také část jejích politiků se totiž obává, že v minulosti nelegálním odposlechům čelila, a to ze strany vlastního vedení. Mezi sledovanými mohl podle médií být i tehdejší premiér Mateusz Morawiecki. K věci se v pondělí poprvé sešla speciální poslanecká vyšetřovací komise, která vznikla po nástupu nové vlády v čele s Občanskou koalicí.

„Návrat do Evropy“ ohlásil nový polský premiér Donald Tusk, který tak zavelel k obratu v zahraniční politice. Hned po Novém roce chce vyřešit spory s Bruselem o právní stát a odblokovat po léta zadržované miliardy z unijních fondů. Obměnit chce i vedení státní televize TVP a vrátit zpět kritizovanou reformu soudů.

Polský prezident Andrzej Duda vetoval zákon o státním rozpočtu na příští rok, který navrhla nová vláda premiéra Donalda Tuska. Prezident podle médií odůvodnil veto konfliktem o veřejnoprávní média, která posledních osm let ovládala nyní opoziční strana Právo a spravedlnost (PiS). Ministr kultury v týdnu nechal vyměnit vedení veřejnoprávní televize TVP, rozhlasu a státní tiskové agentury.

Polský prezident Andrzej Duda obvinil nového ministra kultury Bartlomieje Sienkiewicze z porušování ústavy poté, co šéf resortu ve středu nechal vyměnit vedení veřejnoprávní televize TVP, rozhlasu a státní tiskové agentury. Vláda podle prezidenta měla raději pozměnit zákony, aby mohly sloužit ke jmenování šéfů médií veřejné služby. Duda rovněž vyzval kabinet k respektování právního řádu. Premiér Donald Tusk hlavě státu odpověděl, že cílem kroků ministerstva kultury je obnovit právo a obyčejnou slušnost, uvedla ve čtvrtek soukromá televize TVN 24 na svém webu.

Polský ministr kultury Bartlomiej Sienkiewicz odvolal šéfy veřejnoprávní televize, rozhlasu i státní tiskové agentury. Jmenoval též nové správní rady, které povolaly nové vedení těchto médií. Zpravodajský televizní kanál TVP Info přerušil vysílání. Nové vedení televize TVP ve středu večer odvysílalo oznámení, že hlavní zpravodajskou relaci obnoví ve čtvrtek. Předchozí vlády strany Právo a spravedlnost (PiS) používaly veřejnoprávní média jako nástroje své propagandy, připomněla agentura AP. Poslanci nyní opoziční PiS se shromáždili v sídle televizní stanice TVP, aby „bránili svobodu médií a demokracii“. Večer pak zorganizovali protest před sídlem televize.

Polský Sejm, dolní komora parlamentu, pověřil Donalda Tuska sestavením nové vlády. Pro hlasovalo 248 poslanců, 201 bylo proti. Tusk potvrdil, že v úterý znovu předstoupí před poslance, aby požádal o důvěru pro svou vládu. Kabinet polského premiéra Mateusze Morawieckého z národněkonzervativní strany Právo a spravedlnost (PiS) po své bezmála dvoutýdenní vládě končí. Morawieckého vláda v pondělí důvěru Sejmu nezískala. Pro kabinet hlasovalo 190 poslanců, proti bylo 266 hlasů.

Slovenští dopravci zahájili časově neomezený protest na hraničním přechodu Vyšné Nemecké – Užhorod. Ten je pro kamiony jediným silničním spojením mezi Slovenskem a Ukrajinou. Akci svolala Unie autodopravců Slovenska (UNAS), která se tak chce vyslovit proti levné ukrajinské konkurenci a zároveň podpořit polské kolegy, kteří obdobný protest na polsko-ukrajinské hranici zahájili v listopadu.

Nová polská vláda pod vedením premiéra Mateusze Morawieckého z národně konzervativního Práva a spravedlnosti (PiS) složila přísahu do rukou prezidenta Andrzeje Dudy. Očekává se však, že tento kabinet v prosinci skončí, protože podle všeho nezíská podporu v Sejmu, dolní komoře parlamentu, kde PiS je sice nejsilnější stranou, ale po říjnových volbách přišlo o většinu. Pokud v Sejmu podporu opravdu nezíská, stane se novým premiérem šéf dosavadní opozice Donald Tusk.

Poslanci polského Sejmu vybraní v říjnových volbách se v pondělí sešli na první schůzi. Dosluhující premiér Mateusz Morawiecki na ní podal demisi své vlády. Polský prezident Andrzej Duda ji oficiálně přijal a současně jej pověřil sestavením nové vlády. Hlavou dolní komory, Sejmu, takzvaným maršálkem, se nově stal Szymon Holownia, šéf strany Polsko 2050 z uskupení Třetí cesta, která společně s Občanskou koalicí a Novou levicí již dříve podepsala koaliční smlouvu. Porazil Elžbietu Witekovou, která Sejm dosud vedla.

Polsko si v sobotu připomíná 105 let od opětovného získání nezávislosti, které se dočkalo po více než staletí, kdy byla země rozdělena mezi Rusko, Rakousko-Uhersko a Prusko. Do ulic Varšavy tak vyšli lidé v rámci Pochodu nezávislosti, který už několik let pořádá polská krajní pravice. Mnozí účastníci drželi červenobílé vlajky, jiní zapalovali světlice. Organizátoři hovoří o „největším vlasteneckém shromáždění v Evropě“, oficiální informace k účasti ale chybí.

Šéfové stran, které chtějí vytvořit příští vládní koalici v Polsku, v pátek podepsali koaliční smlouvu. Podle lídra Občanské koalice (KO) Donalda Tuska jsou strany připravené převzít odpovědnost za Polsko. Prezident Andrzej Duda však tento týden pověřil sestavením vlády současného premiéra Mateusze Morawieckého ze strany Právo a spravedlnost (PiS).

Polský prezident Andrzej Duda v pondělním večerním televizním projevu oznámil, že pověří sestavením nové vlády současného premiéra Mateusze Morawieckého ze strany Právo a spravedlnost (PiS). Ta sice zvítězila v říjnových parlamentních volbách, ale ztratila většinu potřebnou pro potvrzení kabinetu a vládnutí.

Polský prezident Andrzej Duda v úterý podle dřívějšího oznámení prezidentské kanceláře zahájil povolební konzultace s politickými uskupeními o nové vládě. Hlava státu pozvala do prezidentského paláce jejich zástupce v pořadí podle výsledků hlasování. Schůzky mají trvat do středy. Trojice opozičních uskupení Občanská koalice, Třetí cesta a Nová levice před konzultacemi avizovala, že chce utvořit nový kabinet v čele s expremiérem Donaldem Tuskem.

Předseda opoziční Občanské koalice (KO) Donald Tusk vyzval prezidenta Andrzeje Dudu, aby rychle jmenoval novou vládu. Tu chce vytvořit s Třetí cestou a Levicí, dohromady ve volbách získaly většinu. Šéf kanceláře prezidenta, který je z dosud vládnoucího Práva a spravedlnosti (PiS), prohlásil, že Duda má na konzultace dost času. Zástupci PiS již oznámili, že nejspíš míří do opozice.

Po sečtení více než 99 procent okrsků v nedělních volbách do polského Sejmu, dolní komory parlamentu, má vládnoucí národně-konzervativní Právo a spravedlnost (PiS) 35,7 procenta hlasů, opoziční Občanská koalice (KO) 30,43 procenta. Do dolní komory parlamentu se dostanou ještě tři uskupení. Sčítání hlasů postupuje pomalu, protože volby provázela mimořádná, až 74procentní účast, a zároveň s nimi se konalo i referendum.

Polsko během neděle čekají parlamentní volby a v zemi nyní vrcholí politická kampaň. Její součástí jsou i televizní debaty, jedna z těch nejočekávanějších přitom proběhla v pondělí. Odvysílala jí polská veřejnoprávní televize Telewizja Polska (TVP). Poláci budou kromě vybírání nového osazenstva Sejmu a Senátu během hlasování odpovídat i na několik otázek v referendech. Dění v Polsku okomentoval zahraniční zpravodaj ČT Andreas Papadopulos.

Polsko podle premiéra Mateusze Morawieckého odmítlo prohlášení zemí Evropské unie (EU) týkající se migrace. Sdělil to po pátečním neformálním summitu sedmadvacítky ve španělské Granadě. Podle nejmenovaného unijního představitele, kterého citovala agentura Reuters, tak ze summitu sice vznikla závěrečná deklarace, kterou odsouhlasily všechny státy, nicméně otázka migrace je obsažena pouze ve zvláštním prohlášení předsedy Evropské rady Charlese Michela.

Polská energetika prochází dramatickou proměnou. Vláda podepsala bez výběrového řízení kontrakt na vybudování první jaderné elektrárny v zemi. Postavit ji má americká společnost Westinghouse. Proud má začít vyrábět za deset let. Mnohem větší podíl má mít i energie z obnovitelných zdrojů. Informoval o tom zpravodaj ČT v Polsku Andreas Papadopulos.

V jihošpanělské Granadě se koná summit Evropského politického společenství (EPC), jehož se zúčastní přes čtyři desítky šéfů států a vlád evropských zemí. Na setkání promluvil i ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, který prohlásil, že díky Ukrajině se vojáci evropských zemí nemusí bránit Rusku. EPC je mezivládní fórum evropských zemí, které vzniklo loni na jaře několik měsíců po začátku ruské invaze na Ukrajinu. Českou republiku na setkání zastupuje premiér Petr Fiala (ODS).

Kvůli rostoucímu počtu migrantů zavede Česko od středy kontroly na hranicích se Slovenskem. Podle ministra vnitra Víta Rakušana (STAN) budou namátkové a po celé délce hranice. Česko koordinuje krok s Polskem, které oznámilo obdobné opatření. Později avizovalo stejný záměr také Rakousko. Slovenský premiér Ľudovít Ódor vyzval k evropskému řešení, jeho kabinet o reakci rozhodne ve středu.

Do hlasování o novém složení polského parlamentu zbývá osmnáct dní a v kampani se vyostřují spory o migraci nebo se diskutuje o vztazích s Ukrajinou. Letošní volby zároveň experti označují za nejvyhrocenější v historii. Klíčovým tématem je zpomalující tempo hospodářství a inflace, která tlačí na ceny zboží i služeb.

Polsko kvůli nárůstu nelegální migrace zavede kontroly vozidel na hraničních přechodech se Slovenskem, uvedl podle polských médií premiér Mateusz Morawiecki. Podobná opatření může Varšava zavést do budoucna také na hranicích s Německem, uvedla stanice Polsat News s odkazem na mluvčího polské vlády. Varšava a Berlín už dříve uvedly, že hodlají ohledně situace na hranicích brzy jednat. Kvůli migraci jedná Německo o opatřeních na hranicích i s Českem.