Mateusz Morawiecki strana 5 z 5

V černouhelném dole Zofiówka u města Jastřebje na jihu Polska došlo k silnému otřesu a rozsáhlému úniku metanu. Neštěstí si vyžádalo životy nejméně čtyř horníků, dalších šest se pohřešuje. Informace uvádějí polská média s odvoláním na vlastníka dolu, společnost Jastrzembska Spólka Wenglowa (JSW). Jde o druhé důlní neštěstí v Polsku v tomto týdnu. Nejméně tři lidé přišli v sobotu také o život při výbuchu v dole na měď ve městě Gaj v Orenburské oblasti v ruském Povolží.

Německá armáda z velké části vyčerpala možnosti dodávat další zbraně ze svých zásob na Ukrajinu, tvrdí v rozhovoru s magazínem Spiegel německý kancléř Olaf Scholz. Slovenský premiér Eduard Heger podpořil stupňování sankcí vůči Rusku. O situaci na Ukrajině mluvil v pátek po telefonu s ruským vůdcem Vladimirem Putinem předseda Evropské rady Charles Michel. Vyzval ho k zavedení humanitárního koridorů.

Při neštěstí v černouhelném Dole Pniówek na jihu Polska zahynulo pět lidí, dalších sedm se pohřešuje. Příčinou incidentu byl pravděpodobně výbuch metanu, oznámila společnost JSW, která důl v Pavlovicích ve Slezském vojvodství vlastní. V nemocnicích jsou dvě desítky pracovníků dolu, několik horníků má vážné popáleniny.

Předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS) přijel ve čtvrtek s několika dalšími senátory vlakem na Ukrajinu. Doprovázejí ho kolegové Pavel Fischer (nez.) a Jiří Růžička (TOP 09) a také senátoři z Polska v čele s předsedou komory Tomaszem Grodzkým. Zákonodárci navštívili poničené město Borodjanka. Vystrčil odpoledne vystoupil s projevem před ukrajinským parlamentem, kde zopakoval podporu Ukrajině.

Do Kyjeva v sobotu dorazil k jednáním s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským i britský premiér Boris Johnson, před ním se se Zelenským setkal rakouský kancléř Karl Nehammer. Už v pátek Kyjev navštívili šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová, šéf unijní diplomacie Josep Borrell a slovenský premiér Eduard Heger. Maďarský premiér Viktor Orbán odsuzuje masakr v ukrajinském městě Buča, kde během ruské invaze zemřely stovky civilistů. Bývalý italský premiér Silvio Berlusconi je hluboce zklamaný chováním Putina, měl ho za muže míru.

Americký prezident Joe Biden označil ruského prezidenta Vladimira Putina v souvislosti se stovkami zabitých civilistů ve městě Buča u Kyjeva za válečného zločince a vyzval k dalším protiruským sankcím. Stejný postoj ohledně sankcí požaduje také Francie a Velká Británie. Hlavní překážkou pro zpřísnění kroků vůči Moskvě je Německo, uvedl polský premiér Mateusz Morawiecki. Světová obchodní organizace (WTO) upozornila v souvislosti s válkou na Ukrajině na rostoucí ceny potravin a narušení dodávek zejména pšenice a kukuřice.

Maďarský premiér Viktor Orbán se prohlásil za vítěze nedělních parlamentních voleb a následně v projevu kritizoval bruselskou byrokracii i ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského. Po sečtení více než 99 procent odevzdaných hlasů má Orbánova konzervativní strana Fidesz přes 53 procent hlasů.

Předsedkyně Evropského parlamentu (EP) Roberta Metsolová v pátek navštívila Kyjev a ujistila, že Evropa stojí za Ukrajinou a pomůže jí po válce s Ruskem znovu postavit její města. Invazí na Ukrajinu se Rusko pustilo do přímého střetu s Evropou, řekla politička, která stanula v čele europarlamentu v lednu. Při své návštěvě se setkala s předsedou ukrajinského parlamentu Ruslanem Stefančukem a premiérem Denysem Šmyhalem.

Rusko nebude požadovat, aby odběratelé ihned platili za zemní plyn v rublech. Polsko plánuje přestat používat ruskou ropu do konce letošního roku, nejpozději do konce května pak chce přestat dovážet ruské uhlí. Varšava vyzvala zbytek EU ke zdanění dovozu obou surovin. Německo očekává problémy s dodávkami ruského plynu. Ministr hospodářství a ochrany klimatu Robert Habeck oznámil, že vyhlásil stupeň včasného varování, což je první ze tří varovných stupňů. Ruský prezident Vladimir Putin a německý kancléř Olaf Scholz spolu mluvili o záměru banky Gazpromu měnit platby za plyn z eur na rubly.

Prezidenti a premiéři zemí Evropské unie v pátek odsouhlasili novou společnou obrannou strategii, která v reakci na ruskou invazi na Ukrajinu počítá s výrazným zvýšením vojenských výdajů. Součástí schváleného plánu je vytvoření brigády rychlé reakce o síle až 5000 vojáků a navýšení společných investic do vojenských inovací.

Vyslání mírových sil NATO na Ukrajinu by vedlo k přímé konfrontaci mezi Ruskem a Severoatlantickou aliancí. V Moskvě to prohlásil ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov. Obvinil také USA z údajného maření „obtížných“ rozhovorů mezi Ruskem a Ukrajinou. V Bruselu ve čtvrtek začne mimořádný summit NATO, na kterém chce k vyslání mírové mise vyzvat své spojence Polsko. Ministerstvo zahraničí Polska si ve středu ráno předvolalo ruského velvyslance, Varšava později oznámila, že vyhostí 45 ruských diplomatů, které viní ze špionáže.

Státy Evropské unie se v pondělí shodly na nové obranné strategii počítající mimo jiné s vytvořením brigády rychlého nasazení o síle až pěti tisíc vojáků. Podle šéfa unijní diplomacie Josepa Borrella se Rusko dopouští v ukrajinském Mariupolu masivních válečných zločinů. Velvyslankyně USA při OSN zopakovala, že Spojené státy nevyšlou vojáky na Ukrajinu, budou ale bránit země NATO. Slovinsko do Kyjeva vrátí své diplomatické zastoupení. O další pomoci Ukrajině rozhodl Nový Zéland. Podle Kremlu jednání mezi Ukrajinou a Ruskem nepokročila. Moskva také oznámila, že kvůli sankcím ukončila jednání o mírové smlouvě s Tokiem.

Češi mají nyní menší obavy než na začátku války na Ukrajině. Ubylo i těch, kteří mají strach, že Rusko napadne tuzemsko. Vyplývá to z exkluzivního průzkumu společnosti STEM/MARK pro pořad 168 hodin. Česká vláda si v této krizi podle 78 procent dotázaných počíná dobře. Vysoká je i podpora zapojení Ukrajinců do práce a jejich dětí do škol.

Ruská armáda v obléhaném ukrajinském městě Mariupol bombardovala uměleckou školu, ve které se údajně ukrývalo asi čtyři sta lidí. Oznámila to rada města; počet obětí útoku není znám. Rusko večer vyzvalo ukrajinské síly v Mariupolu, aby se vzdaly, což Ukrajina odmítla. Ukrajinský prezident Volodomyr Zelenskyj ve svém pravidelném nočním projevu prohlásil, že ruské obléhání Mariupolu je válečný zločin, který se bude připomínat po staletí. Ukrajinská armáda se obává, že do země vpadnou běloruské jednotky. Očekává jejich útok v oblasti Volyně na západě Ukrajiny. V současnosti zatím útočí pouze ruské síly, ačkoli přicházejí i z běloruského území.

Návrh polského premiéra Mateusze Morawieckého, aby EU zavedla úplný zákaz obchodování s Ruskem, není podle ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) realistický. Řekl to v Otázkách Václava Moravce. Guvernér České národní banky Jiří Rusnok si myslí, že americké a evropské sankce vrátí Rusko sociálně a ekonomicky o dvacet let zpět. Podle ekonoma Jana Švejnara si Evropa může dovolit ještě tvrdší postup než dosud. Rusnok se ale také domnívá, že v tuzemsku může kvůli vysoké inflaci růst HDP klesnout koncem roku k nule.

Polský premiér Mateusz Morawiecki oznámil, že navrhl úplný zákaz obchodu Evropské unie s Ruskem. V zemi, která napadla Ukrajinu, omezuje aktivity řada západních firem, naposledy to oznámila německá společnost Bosch, která je největším dodavatelem automobilových součástek na světě. Náměstek čínského ministra zahraničí Le Jü-čcheng podrobil protiruské sankce kritice.

Moskva a Kyjev se nacházejí „někde napůl cesty“, pokud jde o diplomatická jednání o otázkách demilitarizace Ukrajiny, sdělil v pátek podle agentury TASS hlavní ruský vyjednavač Vladimir Medinskij. V hlavních bodech jednání, mezi něž patří mimo jiné otázka možného vstupu Ukrajiny do Severoatlantické aliance, se pak obě strany podle Medinského „maximálně přiblížily“. Ukrajinský vyjednavač Mychajlo Podoljak nedlouho po zveřejnění Medinského komentářů na Twitteru uvedl, že cílem ruských prohlášení je vyvolat tlak v médiích, a upozornil, že Moskva se vyjadřuje jen ke svým požadavkům. Otázku vstupu Ukrajiny do NATO nekomentoval.

Premiér Petr Fiala (ODS) se ve středu vrátil po návštěvě Kyjeva do Česka. Tu absolvoval spolu s předsedy vlád Polska a Slovinska. Výpravy se účastnil také bezpečnostní poradce tuzemského premiéra Tomáš Pojar. Okamžitě jsem souhlasil s tím, že je potřeba jet a že je to dobré, přiblížil Pojar ve středečních Událostech, komentářích.

Ukrajina potřebuje hlavně protitankové a protiletecké zbraně, řekl český premiér Petr Fiala (ODS), který se ve středu vrátil z cesty do Kyjeva. Zopakoval, že podporuje myšlenku mírové mise. Jde ale podle něj až o následný krok, nyní je třeba zemi podporovat v jejím boji. Fiala se na Ukrajinu vydal společně s polským premiérem Mateuszem Morawieckým, polským vicepremiérem Jaroslawem Kaczyńským a slovinským premiérem Janezem Janšou, aby se setkali s tamními představiteli.

Český premiér Petr Fiala a premiéři Polska Mateusz Morawiecki a Slovinska Janez Janša jednali v obléhaném Kyjevě s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským a předsedou vlády Denysem Šmyhalem. Zelenskyj označil návštěvu za silný projev podpory pro zemi bojující s ruským agresorem. Fiala prohlásil, že Ukrajina není ve svém zápase sama, Morawiecki a Janša mluvili o pozvánce do Evropské unie.

Premiér Petr Fiala (ODS) a jeho polský a slovinský protějšek Mateusz Morawiecki a Janez Janša přijeli v úterý do Kyjeva. O cestě přitom předem vědělo jen minimum lidí. Vlak, kterým jeli, přejel polsko-ukrajinské hranice kolem půl deváté ráno a do cíle dorazil v podvečerních hodinách. Podle bezpečnostních analytiků jde o bezprecedentní misi.

V turecké Antalyi jednali ministři zahraničí Ruska a Ukrajiny, Sergej Lavrov a Dmytro Kuleba. Kuleba se snažil vyjednat otevření humanitárních koridorů z města Mariupol a také přerušení palby. V těchto otázkách ale nedošlo k pokroku. Schůzka nebyla snadná, Lavrov se držel tradiční rétoriky, řekl po jednání ukrajinský ministr. Je ale připraven sejít se znovu. Podle Lavrova se Západ chová nebezpečně, když dodává zbraně na Ukrajinu. Americká viceprezidentka Kamala Harrisová je kvůli válce na Ukrajině na návštěvě Polska.

Ukrajinský ministr zahraničí Dmytro Kuleba se ve čtvrtek setká s šéfem ruské diplomacie Sergejem Lavrovem na diplomatickém fóru v Turecku. Jednání potvrdily obě strany. Spojené státy mezitím odmítly přesun polských stíhaček na Ukrajinu přes americkou základnu a uvedly, že jsou proti jakémukoliv plánu, aby členské země NATO poskytly Kyjevu bojové letouny. Zároveň Polsku slíbily raketový systém Patriot. Velká Británie zvažuje, že okupované zemi pošle vedle tisíců protitankových střel také protiletecké zbraně Starstreak.

Vládní Piráti se ve stranickém hlasování většinově postavili proti česko-polské smlouvě o řešení vlivu těžební činnosti v příhraničním Dole Turów. Smlouva, kterou podepsal premiér Petr Fiala (ODS) se svým polským protějškem Mateuszem Morawieckým, byla podle nich projednávána utajeně a tedy v rozporu se základními principy transparentnosti. Předseda Pirátů a vicepremiér Ivan Bartoš výsledek hlasování respektuje, nemá ale podle něj na uzavřenou smlouvu vliv. Podle ministryně životního prostředí Anny Hubáčkové (za KDU-ČSL) bylo vyjednávání smlouvy o Turówu plně v souladu s právem.