Německá armáda z velké části vyčerpala možnosti dodávat další zbraně ze svých zásob na Ukrajinu, tvrdí v rozhovoru s magazínem Spiegel německý kancléř Olaf Scholz. Slovenský premiér Eduard Heger podpořil stupňování sankcí vůči Rusku. O situaci na Ukrajině mluvil v pátek po telefonu s ruským vůdcem Vladimirem Putinem předseda Evropské rady Charles Michel. Vyzval ho k zavedení humanitárního koridorů.
Rusko-ukrajinská válka (únor 2022 až listopad 2023)
- 0:00
Novější zprávy z rusko-ukrajinské války najdete zde.
- 22:29
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na čtvrteční poradě v Záporoží nařídil vojákům rychle budovat opevnění na všech hlavních úsecích fronty, uvedl server Ukrajinska pravda s odvoláním na vyjádření samého prezidenta ve večerním videoprojevu.
"Na všech základních směrech, kde je nutné posílit (ukrajinské pozice), je třeba urychlit výstavbu (opevnění)," uvedl Zelenskyj. Jde podle hlavy státu především o úseky fronty u Avdijivky a Marjinky, Kupjanska a Lymanu, jakož i o výstavbu opevnění v Sumské, Černihivské, Kyjevské, Rivnenské, Volyňské a také na jihu Chersonské oblasti.
- 21:20
Pro americkou vládu by mohlo být po Novém roce velmi složité pokračovat v podpoře Ukrajiny, neuvolní-li Kongres na tento účel dodatečné finance. Na brífinku to řekl mluvčí Bílého domu John Kirby, který vyzval zákonodárce k urychlenému rozhodnutí. Žádost o další miliardy dolarů blokuje Republikánská strana, která chce vyčlenění peněz spojit se zpřísněním imigračních zákonů.
"Přistávací dráha se krátí," prohlásil Kirby. "Myslíme si, že máme čas zhruba do konce roku, než začne být velmi obtížné dál Ukrajinu podporovat. A konec roku přijde brzy," upozornil na tiskové konferenci mluvčí pro otázky národní bezpečnosti.
Scholz je přesvědčen, že Berlín, který odmítá Ukrajině dodávat těžké zbraně jako třeba tanky, dělá vše, co je v jeho silách. Možnosti armády jsou přitom podle něj prakticky vyčerpané. Co ještě může bundeswehr poslat, ale ještě pošle, ujistil.
Zároveň připomněl, že Německo bude Ukrajině financovat nákup zbraní od německých výrobců. Berlín Kyjevu nedávno zaslal seznam, z něhož si zbraně může vybrat. Podle informací deníku Bild z něj ale kancléřství nejprve vyškrtlo téměř všechny těžké zbraně, o které Ukrajina usiluje nejvíce.
Německá armáda musí zůstat bojeschopná, řekl Scholz
Na opakované otázky, proč Německo odmítá dodávat těžké zbraně či průběžně další zbraně ze zásob své armády, Scholz odpověděl mimo jiné tím, že je nezbytné, aby spolková republika byla kdykoliv schopna bránit své území. Ohrožení zemí NATO Ruskem podle něj trvá.
„Velmi brzy jsem řekl, že musíme udělat všechno pro to, abychom se vyhnuli konfrontaci mezi NATO a vysoce vyzbrojenou jadernou supervelmocí, jako je Rusko. Dělám vše pro to, abych zabránil eskalaci, která by vedla k třetí světové válce,“ domnívá se kancléř.
Aby Německo pro vyzbrojení Ukrajiny dělalo více, by si přál mimo jiné český ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti). Němci samotní jsou podle Spiegelu názorově rozděleni. Zatímco 47 procent jich je pro dodávky těžkých zbraní, 45 procent jich je proti.
Vyjádření Scholze potvrzují dlouhodobou podfinancovanost německé armády, na což odborníci a média opakovaně upozorňují. Podle studie ekonomického institutu Ifo je po letech míru na evropském kontinentu a dlouhodobém šetření v resortu obrany bundeswehr v mnoha ohledech výrazně slabší než před 30 lety. Například počet hlavních bojových tanků od roku 1992 klesl o 88 procent, počet bojových letadel a vrtulníků o 78 procent. Navíc zdaleka ne všechny jsou bojeschopné, o čemž svědčí četné mediální zprávy z posledních let.
Třeba v květnu 2018 byly podle magazínu Spiegel bojeschopné jen čtyři ze 128 stíhaček Eurofighter německé armády. K okamžitému nasazení bylo rok předtím v průměru připraveno jen třináct z 58 dopravních vrtulníků NH90, dvanáct z 52 vrtulníků Tiger a tři z 15 dopravních letounů A400M. Z celkového počtu 244 tanků Leopard 2 jich bylo možné do bojové akce nasadit v průměru 105. Podobně neutěšený stav panoval u námořnictva, kde ze třinácti fregat bylo bojeschopných pouze pět a z šesti ponorek třídy 212A dokonce jen jedna.
Embargo na ruský plyn Scholz znovu odmítl
Do budoucna je podle Scholze nutné uzavření příměří a stažení ruských jednotek. Mírová dohoda pak podle něj musí být taková, aby Ukrajině umožnila se bránit. „Vyzbrojíme ji tak, aby byla garantována její bezpečnost. Jsme k dispozici jako garanční mocnost,“ podotkl.
Německý kancléř také znovu odmítl embargo na dovoz ruského plynu. K zastavení války by to podle něj nevedlo. Pokud by totiž ruský vůdce Vladimir Putin reagoval na hospodářské argumenty, válku by vůbec nezačal.
Zároveň Scholz připustil, že se spolková republika měla dříve začít zbavovat závislosti na ruském dovozu. Také podle něj spojenci už po ruské anexi Krymu v roce 2014 měli přijmout část sankcí, které přišly na řadu až letos.
Heger se vyslovil pro stupňování sankcí
Pro stupňování sankcí vůči Rusku kvůli jeho invazi na Ukrajině se vyslovil slovenský premiér Eduard Heger, stejný názor má podle něj také Polsko, řekl po pátečním jednání členů slovenské a polské vlády.
„Tlak ruské strany neutichá. Je důležité, abychom stupňovali sankce vůči Rusku. V tomto jsme s Polskem jednotní,“ uvedl Heger. Dodal, že je důležité, aby Ukrajina zůstala svobodnou a demokratickou zemí a aby byla respektována její územní celistvost.
Západ už na Moskvu po invazi na Ukrajině v několika krocích sankce uvalil. Polský premiér Mateusz Morawiecki se vyslovil pro konfiskaci ruského majetku v bankách západní Evropy. Takto získané zdroje by podle něj měly sloužit na poválečnou rekonstrukci Ukrajiny a na pomoc uprchlíkům.
Morawiecki také předeslal, že Polsko už letos bude nezávislé na dodávkách zemního plynu z Ruska. V létě by mělo začít v testovacím provozu fungovat nové polsko-slovenské plynovodní propojení, které umožní Bratislavě využívat při dodávkách plynu nové zdroje. V současnosti je Slovensko na dovozu ruského plynu závislé.
Polský premiér také vyjádřil zklamání nad přístupem Maďarska k Ukrajině. „Když někdo protestuje proti sankcím vůči Rusku, ať je to Německo nebo Maďarsko, jsme pobouřeni stejnou mírou. Nesmíme schovávat hlavu do písku. Kdyby všechny státy západní Evropy bránily bezpečnost tak, jako bojují Ukrajinci za svou svobodu, tak dnes by bylo po válce. Některé státy něco jiného říkají a něco jiného dělají,“ zdůraznil Morawiecki.
Michel telefonoval s Putinem
Šéf Evropské rady Michel v pátek jednal po telefonu s Putinem. Podle svých slov apeloval na okamžité zavedení humanitárního koridoru z obléhaného Mariupolu a dalších měst, a to tím spíše, že se blíží pravoslavné velikonoční svátky.
Putin prý Michelovi popisoval kroky, která ruská strana přijímá na ochranu civilního obyvatelstva, včetně „každodenního zřizování humanitárních koridorů a vyhlašování klidu zbraní v zájmu bezpečné evakuace civilistů z oblasti bojů“. Ukrajina si ale opakovaně stěžuje, že ruská armáda na dojednané koridory útočí. Kyjev také varuje, že ruské úřady ve jménu „ochrany civilistů“ odvezly proti jejich vůli do Ruska statisíce občanů Ukrajiny.
Michel během telefonátu zdůraznil nepřijatelnost ruské agrese a vyzval Putina k přímému jednání s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským. Podle ruské státní agentury TASS, která citovala Kreml, Putin Michelovi odpověděl, že případné jednání se Zelenským záleží na výsledcích rozhovorů mezi Kyjevem a Moskvou. Ukrajina podle Putina však není připravená hledat vzájemně přijatelná řešení.
„V reakci na výzvu Charlese Michela k přímému setkání s Volodymyrem Zelenským ruský prezident znovu potvrdil známé stanovisko,“ citovala ruská agentura vyjádření Kremlu.
Putin si Michelovi také postěžoval, že „vedení většiny členských zemí Evropské unie svými kroky podporuje otevřenou nenávist k Rusku, projevující se například v kulturní, humanitární a sportovní oblasti“.
Ruský prezident podle komuniké s Michelem diskutoval o situaci na Ukrajině. Putin zopakoval ruský pohled, že vojenské operace mají za cíl „obranu“ dvou proruskými separatisty ovládaných „republik“ v ukrajinském Donbasu, jejichž nezávislost Moskva krátce před útokem na sousední zemi uznala. Šéfovi unijních summitů Putin prý také popisoval kroky, která ruská strana přijímá na ochranu civilního obyvatelstva, včetně „každodenního zřizování humanitárních koridorů a vyhlašování klidu zbraní v zájmu bezpečné evakuace civilistů z oblasti bojů“.
Michel na Twitteru napsal, že v rozhovoru s Putinem důrazně vyzval k okamžitému zřízení humanitárního přístupu do Mariupolu a bezpečné cesty pryč z tohoto i dalších obléhaných měst, také v souvislosti s blížícími se pravoslavnými velikonočními svátky.
Lavrov: „Kyjev asi rozhovory nepotřebuje“
Ruský šéfvyjednávač a Putinův poradce Vladimir Medinskij podle agentury Interfax potvrdil, že v pátek několikrát dlouze jednal se svým ukrajinským protějškem. Stalo se tak poté, co si šéf ruské diplomacie Sergej Lavrov postěžoval, že rusko-ukrajinská jednání přešlapují na místě a Moskva ještě nedostala odpověď na své návrhy; Kyjev asi rozhovory nepotřebuje, poznamenal Lavrov.
„Rusko nestrpí žádná ultimáta,“ zareagoval ministr na vyjádření Zelenského, že smrt ukrajinských obránců oceláren Azovstal v Mariupolu by udělala tečku za veškerými rozhovory s Rusy. Putin tento týden nařídil útok na ocelárny zastavit.
Michel ve středu navštívil Kyjev, kde jednal se Zelenským. Kreml v podvečer informoval, že příští úterý bude Putin v Moskvě jednat s generálním tajemníkem OSN Antóniem Guterresem. Ten zde bude také hovořit se šéfem ruské diplomacie Sergejem Lavrovem.
Guterres 19. dubna požádal prezidenty Ruska a Ukrajiny o přijetí, aby s nimi posoudil kroky, které by mohly vést k rychlému ukončení války. Vyzval také k vyhlášení příměří po dobu pravoslavných Velikonoc o začínajícím víkendu. Příměří ruská strana podle ukrajinského prezidenta Zelenského odmítla. Ruští představitelé tvrdí, že by Ukrajinci mohli příměří využít k přeskupení svých sil.
Ruskem zahájená válka vůči sousední zemi má desetitisíce obětí, svět se po ústupu ruských jednotek od Kyjeva postupně dozvídá o mučení, znásilňování a vraždách civilistů v oblastech okupovaných ruskou armádou. Michel sám při své nedávné návštěvě Ukrajiny navštívil obec Borodjanka severně od ukrajinské metropole. Na sociální síti pak napsal, že žádná slova nemohou popsat, co tam cítil „nikoliv jako předseda Evropské rady, ale jako otec a lidská bytost“.
