Ruské rakety zasáhly nádraží v Kramatorsku, odkud se evakuují Ukrajinci. Počet obětí vzrostl na padesát

Nahrávám video

Ruské rakety v pátek zasáhly vlakové nádraží v Kramatorsku na východě Ukrajiny, které využívají civilisté k evakuaci. Při útoku zemřelo nejméně padesát lidí a dalších 87 utrpělo zranění, oznámil gubernátor Doněcké oblasti Pavlo Kyrylenko. Podle ukrajinské tajné služby SBU, na kterou se odvolává agentura Unian, je mezi mrtvými i pět dětí. Ruské ministerstvo obrany zodpovědnost za úder odmítlo.

  • 0:00

    Novější zprávy z rusko-ukrajinské války najdete zde.

  • 22:29

    Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na čtvrteční poradě v Záporoží nařídil vojákům rychle budovat opevnění na všech hlavních úsecích fronty, uvedl server Ukrajinska pravda s odvoláním na vyjádření samého prezidenta ve večerním videoprojevu.

    "Na všech základních směrech, kde je nutné posílit (ukrajinské pozice), je třeba urychlit výstavbu (opevnění)," uvedl Zelenskyj. Jde podle hlavy státu především o úseky fronty u Avdijivky a Marjinky, Kupjanska a Lymanu, jakož i o výstavbu opevnění v Sumské, Černihivské, Kyjevské, Rivnenské, Volyňské a také na jihu Chersonské oblasti.

  • 21:20

    Pro americkou vládu by mohlo být po Novém roce velmi složité pokračovat v podpoře Ukrajiny, neuvolní-li Kongres na tento účel dodatečné finance. Na brífinku to řekl mluvčí Bílého domu John Kirby, který vyzval zákonodárce k urychlenému rozhodnutí. Žádost o další miliardy dolarů blokuje Republikánská strana, která chce vyčlenění peněz spojit se zpřísněním imigračních zákonů.

    "Přistávací dráha se krátí," prohlásil Kirby. "Myslíme si, že máme čas zhruba do konce roku, než začne být velmi obtížné dál Ukrajinu podporovat. A konec roku přijde brzy," upozornil na tiskové konferenci mluvčí pro otázky národní bezpečnosti.

Kyrylenko ruskou armádu obvinil, že nádraží zasáhla záměrně. „Chtějí zasít paniku a strach,“ prohlásil gubernátor. S odvoláním na policii a záchranáře doplnil, že úder mohl zabít nebo zranit až desítky lidí. Na místě podle něj byly tisíce lidí, které se pokoušely kvůli hrozbě ruské ofenzivy na východě Ukrajiny dostat do bezpečnějších regionů země. 

Ruské síly podle něj útočily z raketových komplexů Iskander, napsala agentura Unian, později ale Kyrylenko na svém telegramovém účtu tuto informaci opravil a uvedl, že jde o raketu Točka-U. „To ale nic nemění na podstatě zločinu,“ napsal.

„Hodně lidí je ve vážném stavu, bez rukou a nohou. V pohotovosti je teď 30–40 chirurgů najednou, kteří je operují,“ řekl podle NEXTA TV starosta Kramatorsku Aliksandr Gončarenko. Během útoku na stanici čekaly zhruba čtyři tisíce lidí na evakuaci. 

Nahrávám video
Zdroj: Twitter/GlobeSentinels

„Je to obyčejná stanice, kde lidé čekali v davech na evakuaci do bezpečí. Takto Rusko chrání Donbas, takto si představují ochranu rusky mluvící populace,“ řekl k raketovému útoku na Kramatorsk ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj během pátečního projevu k finskému parlamentu. S poslanci i finským prezidentem Saulim Niinistöem držel na uctění památky obětí minutu ticha.

Zelenskyj později na sociální síti Telegram uvedl, že ruské síly nádraží zasáhly raketou typu Točka-U. „Ruští nelidé neopouštějí své metody. Chybí jim síla a odvaha postavit se nám na bojišti a cynicky ničí civilní obyvatelstvo.“

Na jednom z videí, které k události v Kramatorsku na telegramovém účtu publikoval ukrajinský prezident, je z jedné strany na trosce rakety ležící na trávě vidět nápis v ruštině „za děti“, upozornila agentura AP.

Na sociálních sítích se vzápětí objevily spekulace, jaký má tento nápis význam. Fráze v ruštině nejspíše naznačuje, že raketa byla vypálena ve jménu dětí, tedy na jejich podporu, či jako odveta za útok na děti, nikoliv, že byla namířena na děti, poznamenala na svém webu stanice BBC.

Černínský palác: Rusko se chová jako teroristé

Ruské ministerstvo obrany útok na železniční stanici v Kramatorsku popřelo a obvinění ukrajinských úřadů označilo za provokaci. „Taktické rakety Točka-U, jejichž úlomky byly nalezeny poblíž kramatorského nádraží a zveřejněny svědky, používá pouze ukrajinská armáda,“ tvrdí ruská státní agentura RIA Novosti s odvoláním na resort obrany. Ruská armáda ale systémy Točka-U podle pozorovatelů používá.

Taktický raketový systém Točka byl vyvinut v SSSR v 60. a 70. letech minulého století, navzdory svému stáří je stále ve výzbroji ukrajinských ozbrojených sil a jak se ukázalo, také ruské armády, komentuje situaci agentura Unian.

Moskva podle agentury oznámila vyřazení těchto systémů z provozu v roce 2019, ale nyní ho prý používá ve válce na Ukrajině. Zřejmě kvůli nedostatku modernějších raket Iskander, píše agentura.

Ukrajinské síly mají ve svém inventáři rakety sovětské konstrukce Točka, které však v minulosti používaly i ruské a proruské separatistické síly, poznamenala stanice CNN. Ta rovněž píše, že páteční ruské popření zodpovědnosti za útok se podobá tomu, jak v předchozích dnech Moskva odmítala odpovědnost za zabití civilistů v Buče u Kyjeva.

Šéf unijní diplomacie Josep Borrell, který společně s předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou a slovenským premiérem Eduardem Hegerem v pátek navštívil Kyjev, útok, který rovněž připsal Rusům, odsoudil. „Je to další pokus o uzavření únikových cest pro ty, kteří prchají před touto neodůvodněnou válkou,“ napsal na Twitteru Borrell. Útok na nádraží v Kramatorsku odsoudila také britská ministryně zahraničí Liz Trussová. „Cílit na civilisty je válečný zločin,“ uvedla.

„Raketový útok na nádraží v Kramatorsku, který mířil na rodiny s dětmi čekajícími na evakuaci, je dalším odporným zločinem. Rusko už nezakrývá, že záměrně vraždí civilní obyvatelstvo. Ruské chování se nijak neliší od teroristických organizací. Za své jednání ponese následky,“ uvedla česká diplomacie.

„Útok na ukrajinskou vlakovou stanici je dalším strašlivým zvěrstvem spáchaným Ruskem. Zasáhlo civilisty, kteří se snažili evakuovat a dostat do bezpečí,“ napsal zase na Twitteru prezident USA Joe Biden.

Kramatorsk se nachází na severu Doněcké oblasti, nedaleko města Slovjansk. Ukrajinští představitelé tvrdí, že se ruské síly přeskupují k nové ofenzivě a že Moskva plánuje zabrat co nejvíce území ve východní části Ukrajiny. Kramatorsk je jedním z evakuačních uzlů. Následující video ukazuje situaci na Kramatorském nádraží ze 7. dubna, den před útokem:

Úprk z východu

Jen vlakem se z části Donbasu, která je pod ukrajinskou kontrolou, evakuovalo na západ země více než 170 tisíc lidí. Provoz evakuační soupravy ale ohrožuje ruské ostřelování. V pátek ráno gubernátor Doněcké oblasti Pavlo Kyrylenko uvedl, že po leteckém úderu na trať v Barvinkove spoj opět funguje.

Železniční spojení u obce Barvinkove je jediné, které vede přes neokupované ukrajinské území do velkých donbaských měst Slavjansk a Kramatorsk. Vyřazení tratě z provozu by výrazně zkomplikovalo nejen evakuace civilistů z Donbasu, ale i přísun posil ukrajinské armády bránící tuto část Ukrajiny.

Evakuace civilistů má v pátek pokračovat i z obležených měst. Ukrajinská vicepremiérka Iryna Vereščuková uvedla, že v pátek by mělo fungovat až deset humanitárních koridorů. Lidé, kteří se snaží uprchnout z Mariupolu, budou ale muset použít soukromá vozidla. Podle Vereščukové se ve čtvrtek z obklíčených měst dostalo 4676 civilistů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

V centru Kyjeva vypukl požár. Úřady hlásí sestřelení ruských dronů

V centru Kyjeva ve středu večer vypukl požár kvůli výbuchu, k němuž došlo během leteckého poplachu. S odkazem na svého reportéra to napsala agentura AFP. Agentura Reuters připojila, že v centru a na předměstí Kyjeva dopadly úlomky sestřelených ruských bezpilotních letounů. Ukrajina se brání ruské vojenské invazi od února 2022. Obě země proti sobě od té doby podnikají vzdušné údery.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Žháři při útocích v Soluni zabili matku političky řecké vládní strany

Při třech útocích v řecké Soluni na domy, v nichž bydlí členové vládní pravicové strany Nová Demokracie (ND), bylo časně ráno zraněno pět lidí. Jedna žena utrpěla rozsáhlé popáleniny a zraněním v nemocnici podlehla. Informoval o tom deník Kathimerini.
před 5 hhodinami

Trump za rok ve funkci vydělal přes dvě miliardy dolarů

Americký prezident Donald Trump v prvním roce od návratu do Bílého domu vydělal nejméně 2,2 miliardy dolarů (v přepočtu zhruba 46 miliard korun), informoval server The New York Times s odkazem na prezidentovo finanční prohlášení za rok 2025. Částka výrazně převyšuje údaje za předcházející rok 2024, kdy Trump vykázal příjmy ve výši přes 600 milionů dolarů. Bílý dům popřel, že by Trump byl ve střetu zájmů a že by na výkonu prezidentského úřadu vydělával. Více než miliardu dolarů (21,3 miliardy korun) vydělal na obchodování s kryptoměnami.
před 5 hhodinami

VideoNemocnice v Evropě se připravují na další vlnu veder

Evropské státy po extrémní vlně veder počítají oběti po tisících. Podle nejnovější statistiky ve Španělsku zemřelo v červnu kvůli vysokým teplotám víc než tisíc lidí. Francie zaznamenala v posledním rekordně horkém týdnu o tisícovku víc úmrtí než je v tomto období obvyklé. Světová zdravotnická organizace varuje, že Evropa je nejrychleji oteplující se kontinent, který za poslední čtyři roky zaznamenal kvůli horkům dvě stě tisíc úmrtí. A kritická situace nekončí. Ve čtvrtek mají čtyřicetistupňová vedra sevřít Portugalsko a nemocnice napříč Evropou se připravují na další vlnu extrémních teplot.
před 5 hhodinami

„Byli jsme opuštěni“. Venezuelská vláda čelí po zemětřeseních kritice

Ve Venezuele téměř týden po dvojici ničivých zemětřesení pokračují záchranné práce, které usilují o nalezení přeživších a vyprošťování těl. Podle agentury AP však místní obyvatelé hovoří o tom, že vláda jim v době, kdy na tom nejvíce záleželo, neposkytla dostatečnou pomoc. Podle nejnovějších vládních údajů si katastrofa vyžádala nejméně 2295 obětí a nejméně 11 267 zraněných. V zemi působí i zahraniční záchranáři včetně českého týmu.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

VideoVaršavská smlouva zanikla před 35 lety, pakt politici rozpustili v Praze

Prvního července 1991 politici v Praze podepsali protokol o definitivním ukončení platnosti vojenského paktu socialistických zemí zvaného Varšavská smlouva, který byl v době studené války protiváhou Severoatlantické aliance. „Naše rozhodnutí je vpravdě historické, neboť se jím loučíme s dobou, kdy byla Evropa rozdělena ideologickou nesnášenlivostí,“ komentoval to tehdejší prezident Československa Václav Havel. Pakt vznikl v roce 1955, oficiálně jako smlouva o přátelství, spolupráci a vzájemné pomoci. Ve skutečnosti šlo jednak o kodifikaci poválečného rozdělení Evropy, jednak o upevnění vlivu Sovětského svazu na jeho satelity. Po rozpadu Varšavské smlouvy postupně vstoupily do NATO všechny její členské státy kromě Sovětského svazu, který zanikl.
před 5 hhodinami

Ukrajinský parlament schválil vytvoření památníku národních hrdinů

Ukrajinský parlament ve středu schválil vytvoření národního památníku, jehož cílem bude uctít význačné Ukrajince, informoval deník Ukrajinska pravda. Prezident Volodymyr Zelenskyj to označil za důležitý krok pro budoucí jednotu společnosti. Vznik takzvaného panteonu budí kontroverze v Polsku s ohledem na předpokládaný výběr osobností, které do něj budou zahrnuty.
před 5 hhodinami

Google má podle soudu zaplatit firmě PriceRunner odškodné 31 miliard korun

Americká společnost Google ze skupiny Alphabet má kvůli porušení pravidel hospodářské soutěže zaplatit jako odškodné 14,3 miliardy švédských korun (31,3 miliardy korun) firmě PriceRunner, která provozuje internetový srovnávač cen. Stockholmský patentový a tržní soud rozhodl, že Google řadu let ve výsledcích vyhledávání nezákonně zvýhodňoval svou vlastní službu pro porovnání cen, napsala agentura Reuters. Mluvčí Googlu reagoval, že firma s rozhodnutím soudu nesouhlasí a až text prostuduje, zváží své právní možnosti.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Evropský pohled