Sauli Niinistö

Novým finským prezidentem se stane bývalý premiér Alexander Stubb. Jeho soupeř, někdejší ministr zahraničí Pekka Haavisto, po nedělním druhém kole prezidentských voleb uznal svou porážku. Podle konečných výsledků získal Stubb 51,6 procenta hlasů, zatímco Haavisto obdržel 48,4 procenta hlasů. Volební účast činila 70,7 procenta, uvedla agentura DPA.

V druhém kole prezidentských voleb se Finové rozhodují mezi Alexanderem Stubbem z vládní pravicové Národní koaliční strany a zeleným kandidátem Pekkou Haavistem. Oba jsou známými tvářemi, Stubb byl předsedou vlády, Haavisto vystřídal několik ministerských funkcí. Půjde zřejmě o těsný souboj. Rozhodnou jej voliči kandidátů, kteří skončili v prvním kole, předpokládá veřejnoprávní televize Yle. Hlasování se koná v neděli 11. února.

Finsko uzavře čtyři hlavní přechody na hranicích s Ruskem, aby omezilo počty přicházejících žadatelů o azyl z třetích zemí. Opatření by mělo začít platit v noci na sobotu a trvat do 18. února. Podle agentury Reuters to oznámil finský premiér Petteri Orpo. Také do Estonska podle tamních úřadů přicházejí z Ruska migranti bez dokladů. Norská ministryně spravedlnosti Emilie Engerová Mehlová řekla, že pokud to bude nutné, je její země připravena hranici narychlo také uzavřít.

Ve věku 86 let v pondělí zemřel bývalý finský prezident a nositel Nobelovy ceny za mír Martti Ahtisaari. V prohlášení o tom informovala kancelář exprezidenta, který stál v čele Finska v letech 1994 až 2000. Nobelovu cenu Ahtisaari dostal za zásluhy při vyjednávání míru například v Indonésii, Namibii, Severním Irsku a Kosovu.

Na plynovodu spojujícím Finsko a Estonsko se objevilo poškození, jehož důsledkem byl únik plynu. Finský premiér Petteri Orpo podle agentury Reuters řekl, že byl pravděpodobně způsoben vnějším zásahem. Je však podle něj příliš brzy na vyvozování závěrů, kdo nebo co poškození způsobilo. Šéf NATO Jens Stoltenberg před zasedáním ministrů obrany NATO prohlásil, že pokud se prokáže, že šlo o úmyslnou sabotáž, bude Aliance reagovat.

Politici z celého světa vyjadřují soustrast Maroku, kde zemětřesení zabilo stovky lidí. Silné otřesy poničily mnoho budov v Marrákeši i v dalších městech, včetně těch historických. Organizace OSN a řada státníků chtějí Maroku poskytnout podporu. Pomoc nabízí také český premiér Petr Fiala (ODS). Do Maroka večer odletí dvoučlenný tým hasičů, který dohodne případné nasazení českých záchranářů. Přepravu by zabezpečila česká armáda.

Finský prezident Sauli Niinistö jmenoval novou vládu, která je podle agentury AP nejpravicovější v moderních dějinách země. Novým premiérem je lídr konzervativní Národní koaliční strany Petteri Orpo, kterého podle očekávání do funkce zvolil parlament. Orpo, který v čele vlády střídá sociální demokratku Sannu Marinovou, se na vytvoření vlády dohodl s nacionalistickou Stranou Finů a dvěma menšími uskupeními.

Severské země podporují vstup Ukrajiny do NATO a Evropské unie, řekli jejich představitelé na společném summitu s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským v Helsinkách. Finský prezident Sauli Niinistö prohlásil, že jeho země připravuje již patnáctý balíček vojenské pomoci a bude nadále podporovat Ukrajinu, napsala agentura Ukrinform.

Maďarský parlament ratifikoval přistoupení Finska k NATO. Zákonodárci mají dále jednat o přistoupení Švédska. Obě dosud neutrální severské země se rozhodly stát se členem Aliance kvůli bezpečnostním obavám, které vzbudila velká ruská invaze na Ukrajinu. Jejich členství v NATO musí kromě Maďarska odsouhlasit ještě Turecko.

Turecko zahájí ratifikaci finské žádosti o vstup do Severoatlantické aliance. Po jednání s finským prezidentem Saulim Niinistöem to oznámil turecký prezident Recep Tayyip Erdogan. O žádosti tak bude jednat turecký parlament. Erdogan doufá, že zákonodárci vstup Finska schválí před květnovými prezidentskými a parlamentními volbami v Turecku. Švédsko, které rovněž usiluje o vstup do NATO, bude muset na začátek ratifikace v tureckém parlamentu ještě počkat.

Švédsko respektuje turecký proces schvalování své žádosti o členství v NATO, zároveň ale věří, že po květnových volbách Ankara rychle ratifikuje rozšíření Aliance. Po jednání s německým kancléřem Olafem Scholzem to řekl švédský premiér Ulf Kristersson. Blíže ke schválení má Finsko, které by mohlo získat souhlas Ankary ještě před volbami v Turecku. Rozšíření Aliance o dva donedávna neutrální státy ale závisí ještě na Maďarsku, jehož parlament hlasování nově odložil.

Bezpečnostní ohrožení Švédska se podle tamních tajných služeb zvyšuje. Za největší hrozbu nyní civilní i vojenská rozvědka označují Rusko. Situaci hodnotí jako nejvážnější od začátku osmdesátých let. Švédsko vloni na jaře společně s Finskem požádalo o vstup do Severoatlantické aliance. Schválení vstupu ale nyní zdržuje Turecko.

Finsko svůj postoj ke vstupu do Severoatlantické aliance nezměnilo, nadále se chce k NATO přidat jen společně se Švédskem. V sobotu to v bavorské metropoli na Mnichovské bezpečnostní konferenci prohlásila finská premiérka Sanna Marinová. V Mnichově vystoupil i přední čínský diplomat Wang I, prohlásil, že Čína v konfliktu na Ukrajině podporuje dialog. Dodal, že pro bezpečnost světa je třeba respektovat suverenitu. Ještě před konferencí český ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti) a nově zvolený prezident ČR Petr Pavel jednali s polským prezidentem Andrzejem Dudou.

Britský premiér Rishi Sunak v sobotním telefonickém rozhovoru s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským potvrdil záměr dodat Ukrajině moderní tanky Challenger 2. S odvoláním na mluvčího Sunaka to uvedla agentura Reuters. Chystá se i dodávka tanků Leopard. Kromě Polska a Finska, které už záměr ohlásily, to podle ukrajinského ministra zahraničí Dmytra Kuleby plánují další tři nejmenované země.

Turecko souhlasilo s podporou členství Finska a Švédska v Severoatlantické alianci. Změna tureckého postoje přišla na madridském summitu podle finského prezidenta Sauliho Niinistöa poté, co tato trojice zemí podepsala společné memorandum, které obavy Turecka řeší. Souhlas Turecka se vstupem severských zemí do Aliance potvrdil generální tajemník NATO Jens Stoltenberg.

Americký prezident Joe Biden podepsal zákon o poskytnutí finanční pomoci Ukrajině v objemu téměř čtyřicet miliard dolarů (téměř 933 miliard korun). Oznámil to Bílý dům. Podle médií jde o největší balík americké zahraniční pomoci za posledních alespoň dvacet let. Moskva mezitím zakázala vstup do Ruska tisícovce Američanů, včetně Bidena. Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan také v sobotu mluvil s představiteli Švédska a Finska o členství v NATO.

Finský prezident Sauli Niinistö a premiérka Sanna Marinová oznámili, že jejich země požádá o členství v Severoatlantické alianci. Vstup své země do NATO v neděli podpořila i švédská vládní sociálnědemokratická strana. Oficiální žádost by Švédsko podle premiérky Magdaleny Anderssonové mělo podat během několika dní.

Finský prezident Sauli Niinistö v telefonickém rozhovoru řekl ruskému protějšku Vladimiru Putinovi o plánech Finska vstoupit do NATO. Podle agentury Interfax Putin prohlásil, že změna finské zahraniční politiky by měla negativní dopad na bilaterální vztahy. Podle úřadu finského prezidenta se telefonát uskutečnil z iniciativy Helsinek. Pro vstup své země do Aliance se jasně vyslovili také finští vládní sociální demokraté.

Finský prezident Sauli Niinistö a ministerská předsedkyně Sanna Marinová oznámili, že podporují vstup země do Severoatlantické aliance. Finsko a Švédsko přehodnocují svou neutralitu a zvažují členství v NATO v souvislosti s ruskou invazí na Ukrajinu.

Ruské rakety v pátek zasáhly vlakové nádraží v Kramatorsku na východě Ukrajiny, které využívají civilisté k evakuaci. Při útoku zemřelo nejméně padesát lidí a dalších 87 utrpělo zranění, oznámil gubernátor Doněcké oblasti Pavlo Kyrylenko. Podle ukrajinské tajné služby SBU, na kterou se odvolává agentura Unian, je mezi mrtvými i pět dětí. Ruské ministerstvo obrany zodpovědnost za úder odmítlo.

Neutrálních států je v Evropě jen hrstka. Jedním z nich je Finsko, které svou neutralitu desetiletí pěstovalo, aby se nedostalo mezi „konfliktní zájmy velmocí“. S ruskou invazí na Ukrajinu se ale postoj Finů mění. „Finsko je západní země, nikoli šedá zóna mezi Východem a Západem,“ popsal své pocity pro zpravodajský server Iltalehti.fi Antti Koskela. A není sám, podle průzkumů veřejného mínění se vstupem do NATO souhlasí už více než polovina obyvatel. Severská země se tak rozhoduje, zda nadále bude spoléhat jen na vlastní armádu, nebo vstupem do obranné aliance prohloubí své spojenectví se Západem, ale zároveň popudí svého východního souseda.