Zelenskyj jednal s představiteli severských zemí, podpořili vstup Ukrajiny do EU a NATO

Severské země podporují vstup Ukrajiny do NATO a Evropské unie, řekli jejich představitelé na společném summitu s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským v Helsinkách. Finský prezident Sauli Niinistö prohlásil, že jeho země připravuje již patnáctý balíček vojenské pomoci a bude nadále podporovat Ukrajinu, napsala agentura Ukrinform.

Severské země podporují Ukrajinu v jejím úsilí stát se nakonec členem Evropské unie a NATO, uvedli ve středu ve společném prohlášení s prezidentem Zelenským představitelé Finska, Švédska, Norska, Dánska a Islandu na společném seversko-ukrajinském summitu ve Finsku, napsala agentura Reuters.

„Severské země budou pokračovat ve své politické, finanční, humanitární a vojenské podpoře tak dlouho, jak bude třeba,“ uvádí se ve společném prohlášení.

Ukrajinský prezident na tiskové konferenci popřel, že by jeho země vyslala drony na moskevský Kreml, sídlo ruského prezidenta Vladimira Putina. Reagoval na videa vybuchujících dronů nad budovami Kremlu, která se ve středu objevila na sociálních sítích a které Moskva označila za ukrajinský pokus o útok. 

„Bojujeme na svém území, neútočíme na Putina nebo Moskvu,“ řekl Zelenskyj. Ze strany Ruska jde podle něj o trik; Putin prý musí nějak motivovat ruské občany, protože mu v jeho agresi proti Ukrajině chybí vítězství.

Jednání s finským prezidentem

Před summitem se Zelenskyj setkal s finským prezidentem. „Podpoříme vás a budeme v tom pokračovat i nadále. Patnáctý balíček se nyní připravuje a jsem si jist, že další bude šestnáctý,“ řekl Niinisto podle agentury Ukrinform. Zároveň však vysvětlil, že jeho země nemůže Ukrajině poskytnout stíhačky Hornet, dokud nedostane nové bojové letouny.

„Naše pozice se geograficky výrazně liší od většiny zemí EU a NATO… Kdysi jsme nakoupili Hornety a nyní je nahrazujeme letouny F35. Pro tak malou zemi, jako je naše, jsou to velmi velké výdaje… Ale víme, že potřebujeme silnou obranu. Nemůžeme se Hornetů vzdát, dokud nezískáme nová letadla. A tou dobou budou Hornety bohužel prakticky nepoužitelné,“ řekl.

Finsko již poskytlo Ukrajině vojenskou pomoc v hodnotě více než 900 milionů eur (21 miliard korun).   

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Británie a Norsko odstrašovaly ruské ponorky v Atlantiku

Velká Británie společně s Norskem provedla v severním Atlantiku vojenskou operaci na odstrašení ruských ponorek, které ohrožovaly podvodní kabely a produktovody. Oznámil to podle agentury AP britský ministr obrany John Healey. Dodal, že fregata, letadla a stovky expertů monitorovaly ruskou útočnou ponorku a dvě špionážní ponorky poblíž podmořských kabelů a potrubí severně od Spojeného království. Ruská plavidla nakonec podle britského šéfa obrany po operaci, která trvala víc než měsíc, odplula z britských vod dále na sever. Do operace byly zapojeny speciální ponorky, konstatoval.
před 32 mminutami

Izrael pokračoval v bombardování Libanonu, útočil i Hizballáh

Izrael i ve čtvrtek bombardoval Libanon, kde cílí na teroristické hnutí Hizballáh, píší podle Reuters tamní média. Také na severu židovského státu zněly sirény kvůli střelám Hizballáhu. Ten dříve v souvislosti se svými nočními útoky na Izrael prohlásil, že má jít o „reakci na porušení příměří“ ve válce na Blízkém východě. Podle zpravodajských agentur šlo o první útok hnutí proti židovskému státu za posledních více než 24 hodin, kdy platí klid zbraní mezi USA a Íránem.
05:33Aktualizovánopřed 40 mminutami

Země je křehká planeta, z těch pohledů běhal mráz po zádech, říkají astronauti

Křehkost planety Země v nezměrném vesmíru či krása úplného zatmění Slunce za odvrácenou stranou Měsíce patří k nejsilnějším dojmům, které popsali astronauti mise Artemis II novinářům dva dny před návratem na Zemi. Šéf mise Reid Wiseman za nejsilnější okamžik označil pojmenování měsíčního kráteru po své zesnulé ženě Carroll. Loď Orion se po obletu Měsíce vrací se spoustou zajímavých fotografií a příběhů, o něž se astronauti chtějí podělit s ostatními, řekl pilot Victor Glover.
před 1 hhodinou

Litevští politici chtějí navzdory protestům prosadit reformu veřejnoprávní LRT

Předseda litevského parlamentu Juozas Olekas ve čtvrtek uvedl, že vládní koalice neustoupí od plánů na reformu veřejnoprávního vysílatele, a to navzdory pokračujícím protestům proti politizaci LRT.
před 1 hhodinou

Ceny ropy se vrátily k růstu

Ceny ropy se po středečním prudkém poklesu vrátily k růstu, zůstávají ale pod sto dolary za barel. Trhy ve středu reagovaly na zprávu o dvoutýdenním příměří schváleném Íránem a Spojenými státy a slibovaly si od toho odblokování klíčového Hormuzského průlivu. Ačkoliv úžinou od té doby proplulo několik lodí, provoz je nadále výrazně omezený. Podle agentury Bloomberg lze hovořit o tom, že průliv zůstává prakticky uzavřen. Paliva v Česku dál zdražují. Průměrně jsou ale pod cenovým stropem, který pro čtvrtek stanovila vláda.
10:46Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Námořní doprava v Hormuzském průlivu je stále omezená

Námořní doprava v Hormuzském průlivu stále není plně odblokovaná. Média informovala o tom, že některé tankery se kvůli uzavření úžiny musely vrátit. Námořnictvo íránských revolučních gard podle tamních médií zveřejnilo mapu s alternativními trasami pro plavbu touto oblastí. Její úplné znovuotevření byla hlavní podmínka amerického prezidenta Donalda Trumpa pro ohlášení stávajícího příměří mezi Washingtonem a Teheránem. Británie a Francie naléhají na úplné otevření průlivu.
před 2 hhodinami

Ve Spojených státech roste nespokojenost s Trumpovou politikou

I přes relativně nízké ztráty – 15 padlých vojáků a zhruba šest set zraněných – vyvolala ve Spojených státech válka s Íránem vlnu kritiky proti krokům administrativy prezidenta Donalda Trumpa. Kromě demokratů a jejich voličů, kteří vyšli masově do ulic, se ozvali i někteří republikáni nebo členové užšího jádra hnutí MAGA. Popularita Trumpa je napříč USA nejnižší od jeho loňského návratu do Bílého domu, klesla pod čtyřicet procent. U většiny svých skalních podporovatelů si nicméně oblibu stále drží.
před 6 hhodinami

Na únosech ukrajinských dětí se podílejí i Gazprom a Rosněfť, uvádějí výzkumníci

Do únosů ukrajinských dětí Ruskem a jejich následné indoktrinace jsou přímo zapojené i ruské státní energetické společnosti Gazprom a Rosněfť. Vyplývá to z nové zprávy výzkumníků z Yaleovy univerzity. Energetičtí giganti prostřednictvím svých dceřiných firem přímo řídí některé tábory, kde jsou ukrajinské děti „převychovávány“ s cílem zničit jejich ukrajinskou identitu. Naprostá většina zařízení a firem, kterých se tato zjištění týkají, přitom nyní nepodléhá americkým ani evropským sankcím.
před 7 hhodinami
Načítání...