Srpen byl celosvětově nejteplejším měsícem historie, uvedl Copernicus

Letošní srpen byl celosvětově nejteplejším měsícem historie, když vyrovnal rekord července 2023. Průměrná teplota vzduchu u zemského povrchu činila 16,96 stupně Celsia a byla o 0,85 stupně nad průměrem z let 1991 až 2020, uvedla ve čtvrtek služba Evropské unie pro sledování klimatu Copernicus. Letní období od června do srpna vyrovnalo rekord průměrné celosvětové teploty z roku 2024.

Teploty se v srpnu opět dostaly nad hranici 1,5 stupně nad průměrem z předindustriálního období let 1850 až 1900, kterou světové společenství označuje za mezní dlouhodobě udržitelnou hodnotu globálního oteplování. Srpen překročil průměr předindustriální éry o 1,65 stupně.

V Evropě byla průměrná srpnová teplota 20,26 stupně čtvrtá nejvyšší v historii a překročila průměr let 1991 až 2020 o 1,1 stupně. Západní Evropa zažila vůbec nejteplejší léto v měřené historii, kdy teplota překonala dosud nejvyšší průměrnou hodnotu z roku 2003.

Evropské země od západu přes střed až po východ zaznamenaly také nadprůměrně suchý srpen, ačkoli nedostatek srážek nebyl tak výrazný jako v předchozích měsících. Extrémně nízké průtoky zaznamenaly řeky Dunaj, Rýn, Dněpr a Jižní Bug, velmi nízkou hladinu měla i Visla, Rhôna, Seina či Pád, kterým k doplnění vody pomohly deště na konci srpna.

Klimatická změna způsobuje extrémy

„V kombinaci s rekordními povrchovými teplotami moří a nejteplejším zaznamenaným létem v západní Evropě tato zjištění ukazují, jak klimatická změna přináší extrémy napříč atmosférou i oceány. Dopady této situace stále více pociťují komunity, ekonomiky a ekosystémy po celém světě,“ uvedla vedoucí klimatické sekce služby Copernicus Samantha Burgessová.

Copernicus již dříve uvedl, že v srpnu byla naměřena historicky nejvyšší teplota ve světových mořích sledovaná od roku 1979. Průměrná denní teplota na povrchu oceánů a moří činila 22. srpna 21,1 stupně Celsia, čímž padl rekord 21,09 stupně z března 2024.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Archeologové našli na Olomoucku hradisko ze starší doby bronzové

Archeologové objevili v Charvátech na Olomoucku dosud neznámé opevněné sídliště ze starší doby bronzové. Pravěké hradisko, které mohlo sloužit jako centrum okolních komunit, chránily tři linie obranných příkopů. Archeologové při záchranném výzkumu odkryli také čtyři hroby a pozůstatky osídlení z několika pravěkých období. Rozsah opevněného areálu pomohl odhalit také geofyzikální průzkum.
před 15 hhodinami

Je tu GTA VI. Očekávají se stamiliardové tržby, unavené palce i kritika

Po třinácti letech vychází další díl videoherní série Grand Theft Auto (GTA). Těší se na něj desítky milionů hráčů po celém světě, ale na výsledky už čekají i ekonomové. Zisk hry by totiž měl překonat všechny filmy v dějinách. Ostatně globálním fenoménem se GTA VI stalo ještě před vydáním.
před 16 hhodinami

Jediná jaderná exploze na orbitě může zničit skoro všechny družice

Moderní civilizace se opírá o satelity. Předpovídají počasí, pomáhají bezpečnosti, přenášejí klíčová data, sledují každý metr zemského povrchu. V současné době je na nízké oběžné dráze asi třináct tisíc družic a každá z nich usnadňuje lidem život. Ale podle nové studie jsou nečekaně zranitelné. Pokud by někdo na nízké oběžné dráze odpálil jadernou zbraň, vyřadilo by to z provozu většinu satelitů, popsali vědci v nové, zatím nerecenzované studii.
před 19 hhodinami

Voyager 1 je nyní světelný den od Země

Americká sonda Voyager 1 dosáhla ve středu v 11:16 jako první lidský výtvor vzdálenosti 25,9 miliardy kilometrů od Země. Dokázala tím překročit hranici jednoho světelného dne od naší planety.
před 21 hhodinami

Spojené státy přišly o status země bez spalniček

Spojené státy po více než čtvrtstoletí ztratily status země bez výskytu spalniček. Rozhodla o tom Panamerická zdravotnická organizace (PAHO) kvůli tomu, že tato vysoce nakažlivá nemoc se po USA nepřerušeně šíří déle než rok.
před 23 hhodinami

Archeologové našli ostatky jednooké holčičky z doby před 1300 lety

Archeologové odhalili první důkaz o historické existenci člověka se vzácnou genetickou poruchou, která způsobuje jednookost.
17. 11. 2026‌‌

Hlubokomořská těžba může vymazat ekosystémy staré miliony let

Pokud by se začalo těžit v hloubkách kolem čtyř až šesti tisíc metrů pod hladinou, zcela by to zničilo křehké ekosystémy, které tam existují ukryté přímo v materiálech, po nichž průmysl touží. Varuje před tím nová studie.
16. 11. 2026‌‌

Datová centra ve vesmíru by mohla znemožnit pozorování hvězd, varují vědci

Rozmístění rozsáhlých sítí datových center do vesmíru by mohlo lidem téměř znemožnit pozorování hvězd. S odkazem na novou studii o tom napsal zpravodajský server Axios. Většina obyvatel Spojených států datová centra v blízkosti svých domovů odmítá a vynesení této technologie do vesmíru vyvolává zase obavy vědců, včetně astronomů. Přesun desetitisíců počítačů pro umělou inteligenci (AI) na oběžnou dráhu totiž s sebou nese řadu nových a neprobádaných rizik.
16. 11. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.