Srpen byl celosvětově nejteplejším měsícem historie, uvedl Copernicus

Letošní srpen byl celosvětově nejteplejším měsícem historie, když vyrovnal rekord července 2023. Průměrná teplota vzduchu u zemského povrchu činila 16,96 stupně Celsia a byla o 0,85 stupně nad průměrem z let 1991 až 2020, uvedla ve čtvrtek služba Evropské unie pro sledování klimatu Copernicus. Letní období od června do srpna vyrovnalo rekord průměrné celosvětové teploty z roku 2024.

Teploty se v srpnu opět dostaly nad hranici 1,5 stupně nad průměrem z předindustriálního období let 1850 až 1900, kterou světové společenství označuje za mezní dlouhodobě udržitelnou hodnotu globálního oteplování. Srpen překročil průměr předindustriální éry o 1,65 stupně.

V Evropě byla průměrná srpnová teplota 20,26 stupně čtvrtá nejvyšší v historii a překročila průměr let 1991 až 2020 o 1,1 stupně. Západní Evropa zažila vůbec nejteplejší léto v měřené historii, kdy teplota překonala dosud nejvyšší průměrnou hodnotu z roku 2003.

Evropské země od západu přes střed až po východ zaznamenaly také nadprůměrně suchý srpen, ačkoli nedostatek srážek nebyl tak výrazný jako v předchozích měsících. Extrémně nízké průtoky zaznamenaly řeky Dunaj, Rýn, Dněpr a Jižní Bug, velmi nízkou hladinu měla i Visla, Rhôna, Seina či Pád, kterým k doplnění vody pomohly deště na konci srpna.

Klimatická změna způsobuje extrémy

„V kombinaci s rekordními povrchovými teplotami moří a nejteplejším zaznamenaným létem v západní Evropě tato zjištění ukazují, jak klimatická změna přináší extrémy napříč atmosférou i oceány. Dopady této situace stále více pociťují komunity, ekonomiky a ekosystémy po celém světě,“ uvedla vedoucí klimatické sekce služby Copernicus Samantha Burgessová.

Copernicus již dříve uvedl, že v srpnu byla naměřena historicky nejvyšší teplota ve světových mořích sledovaná od roku 1979. Průměrná denní teplota na povrchu oceánů a moří činila 22. srpna 21,1 stupně Celsia, čímž padl rekord 21,09 stupně z března 2024.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Vědci dronem odebrali hleny keporkaků. Zkoumají jejich DNA

Skotští vědci zkoumající keporkaky používají dron, který odebírá hlen obsažený ve výdechové fontáně těchto kytovců. Sbírají tak vzorky DNA těchto mořských savců, informoval server britské BBC.
před 34 mminutami

Dosáhnout dna Hranické propasti vědcům pomůže nový robot

Vědci by mohli příští rok dosáhnout na dno Hranické propasti na Přerovsku, která je nejhlubší zatopenou jeskyní světa. Před čtyřmi lety se jim s robotem podařilo dostat do hloubky 450 metrů, níže kvůli technickým omezením nemohl. Příští rok však vědci plánují spustit pod vodu robota, který se může ponořit až do hloubky 1300 metrů, řekl František Kuda z Ústavu geoniky Akademie věd. Dno by podle něj teoreticky mohlo být zhruba v kilometrové hloubce, protože taková je mocnost vápence v nedalekém lomu.
před 1 hhodinou

Archeologové našli na Olomoucku hradisko ze starší doby bronzové

Archeologové objevili v Charvátech na Olomoucku dosud neznámé opevněné sídliště ze starší doby bronzové. Pravěké hradisko, které mohlo sloužit jako centrum okolních komunit, chránily tři linie obranných příkopů. Archeologové při záchranném výzkumu odkryli také čtyři hroby a pozůstatky osídlení z několika pravěkých období. Rozsah opevněného areálu pomohl odhalit také geofyzikální průzkum.
před 18 hhodinami

Je tu GTA VI. Očekávají se stamiliardové tržby, unavené palce i kritika

Po třinácti letech vychází další díl videoherní série Grand Theft Auto (GTA). Těší se na něj desítky milionů hráčů po celém světě, ale na výsledky už čekají i ekonomové. Zisk hry by totiž měl překonat všechny filmy v dějinách. Ostatně globálním fenoménem se GTA VI stalo ještě před vydáním.
před 18 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.