V indonéské části ostrova Nová Guinea rychle mizí poslední zbytky „věčného sněhu“ z vrcholů hor nedaleko rovníku. Úbytek tamních ledovců je výrazným příkladem dopadů klimatických změn a dle odhadů expertů by tamní ledovce mohly do jednoho až dvou let zmizet úplně. Ještě před sto lety přitom pokrýval sníh a trvalý led všechny čtyři hlavní vrcholy 300 kilometrů dlouhého pohoří Sudirman, napsal server BBC.
Aktuálně se zbytky sněhu nacházejí pouze v okolí nejvyšší hory Puncak Jaya, známé také jako Carstenszova pyramida. Rozloha ledovců v okolí Puncak Jaya se od 19. století zmenšila z téměř 1900 na současných zhruba 16 hektarů. Ledovce přitom vědcům poskytují informace o vývoji klimatu a pro mnoho místních obyvatel mají také hluboký duchovní význam.
Loni v březnu se k vrcholu Puncak Jaya vydala i česká glacioložka Marie Šabacká, aby se zařadila mezi poslední vědce, kteří budou moci tamní věčný sníh studovat. Úbytek ledu dle ní ukazuje na „hlubokou nespravedlnost“ změn klimatu. Podle ní jsou tropické ledovce na ostrově jedinečné, protože jsou od ostatních ledovcových systémů vzdáleny tisíce kilometrů.
Ledovce na vrcholu Puncak Jaya jsou totiž posledními zbytky tropického ledu mezi Andami a Himálajem. V jejich jádrech je uchována historie klimatu, která vědcům umožňuje zkoumat podmínky v atmosféře i změny v nejteplejších oceánských vodách, které ostrov obklopují. Tento cenný záznam o vývoji klimatu ale mizí dříve, než ho badatelé stačili plně prozkoumat. S rychlým úbytkem tamních ledovců totiž mizí také informace, které po staletí uchovávaly.
Led u rovníku
Hory v indonéské provincii Papua leží jen asi 450 kilometrů jižně od rovníku, kde může trvalý led zůstat pouze ve velkých nadmořských výškách a za velmi specifických klimatických podmínek. I malé zvýšení teploty nebo změna sněžení na déšť může rozhodnout o tom, zda ledovec nezmizí. Jejich ústup podle Šabacké dokládá dlouhodobé oteplování Země a zároveň znamená „ztrátu přirozeného prostředí i kulturně významné součásti krajiny“.
Pro nejméně pět skupin původních obyvatel má navíc Puncak Jaya po generace hluboký duchovní význam. Lidé z kmene Moni ho nazývají Mbainggela a věří, že na horu dohlížejí jejich předkové. Pro lidi z kmene Amungme pohoří představuje symbol toho, jak by lidé měli žít. Tání ledu proto místní nevnímají jen jako ekologický problém, ale také jako ohrožení svých tradic a kulturních kořenů. Aktivistka z kmene Amungme Adolfina Kumová přirovnává důležitost hory pro svůj lid k významu Mekky pro muslimy nebo Říma a Vatikánu pro katolíky.
