Brněnští vědci úspěšně testují čištění vody světlem a močovinou

Vědci testují metodu čištění vody pomocí světla a močoviny. Výsledky jsou zatím slibné, proto chtějí autoři zjistit, jestli by stejný způsob fungoval i na mikroplasty.

Močovina je organická látka, která se v přírodě běžně vyskytuje, takže je široce dostupná, a zejména levná. Její další úpravou vědci získají sloučeninu uhlíku a dusíku, kterou mohou využít k takzvané fotokatalýze. „Naše sloučenina slouží jako katalyzátor, který se aktivuje dopadajícím světlem. Díky tomu se začnou uvolňovat látky, které likvidují nečistoty přítomné ve vodě,“ uvedla vedoucí výzkumu Daina Arenas Buelvasová.

Nová metoda by podle vědců z CEITEC oproti současným postupům znamenala výrazný posun. K čištění vody se totiž obvykle využívají filtry, které nečistoty zachycují. Následně je ale potřeba filtry vyměňovat a jimi zachycené látky zlikvidovat.

Lepší než filtry

Sloučenina uhlíku a dusíku vytvořená z močoviny ale při styku se světlem škodliviny nejen zachytí, ale také rozloží. V laboratorních testech to dokázala s účinností až 97 procent. To sice ještě nemusí znamenat stejně vysokou účinnost v praxi, ale naznačuje to, že výzkum má potenciál, do kterého se vyplatí investovat.

Vědci si účinnost grafitického nitridu uhlíku, jak zní název použité sloučeniny uhlíku a dusíku, ověřili ve vodě znečištěné methylenovou modří. Plánují další výzkumy a pokusy. „Chci zjistit, zda je možné využít fotokatalýzu u grafitického nitridu uhlíku i k odstraňování mikroplastů. Zatím jsme ale teprve na začátku,“ doplnila vědkyně, která do Česka přišla z Kolumbie.

Výsledky výzkumu odborníků z institutu CEITEC Vysokého učení technického v Brně (VUT) publikoval vědecký časopise Sustainable Materials and Technologies. Podílely se na něm také další vědecké týmy z Brazílie a Kolumbie.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Skoro tři miliony „úhořů“ na jednom místě. Vědci popsali obří mumraj u Tasmánie

Mořští biologové zdokumentovali hejno téměř tří milionů ryb, které se pravidelně objevuje u jedné podmořské hory poblíž pobřeží Tasmánie jižně od Austrálie. S pomocí kombinace několika metod dokonce dokázali spočítat, kolik tvorů ho tvoří.
před 6 mminutami

Studie odhalila skrytou souvislost mezi zpěvem ptáků, řečí a hudbou

Ptačí cvrlikání má s lidskou řečí a hudbou společného více, než by se mohlo na první pohled zdát. Studie zveřejněná v časopise Science odhalila společné akustické vzorce u stovek druhů ptáků a v lidské řeči a písních z 52 jazyků.
včera v 09:00‌‌

Vědci popsali nový druh dinosaura velikosti krocana, živil se ovocem

Vědci popsali nový druh dinosaura, který po území dnešních Spojených států kráčel před zhruba 66 miliony let. Byl velký přibližně jako krocan, neměl zuby a místo nich měl zobák uzpůsobený k rozmělňování měkké potravy. Vědci mu dali jméno Infernogallus jamesi, tedy „pekelné kuře“. Byl to však býložravec a živil se nejspíše ovocem, což podle vědců ukazuje, že jídelníček dinosaurů byl mnohem pestřejší, než se dosud předpokládalo. O studii publikované v časopise Nature Communications informovala agentura Reuters.
31. 10. 2026‌‌

Skarabové udrží trasu rovnou jako pravítko. Vědci to chtějí využít v biorobotice

Schopnost některých druhů hmyzu pohybovat se rovně ve složitém terénu fascinuje vědce už desítky let. Teď se skupina evropských expertů pokusila přenést toto poznání do praxe.
30. 10. 2026‌‌

Úspěšné vědecké granty mají skončit. Ať pokračují, vyzývá učená společnost

Rada Učené společnosti České republiky vyzvala vládu a sněmovnu, aby umožnily pokračování programu ERC CZ zaměřeného na podporu špičkového tuzemského výzkumu.
30. 10. 2026‌‌

Google podcenil rizika AI, akcie jeho domovské firmy rekordně oslabily

Akcie společnosti Alphabet, která provozuje vyhledávač Google, ztratily během jediného dne téměř půl bilionu dolarů (kolem deseti bilionů korun) hodnoty. Vyhledávání pomocí umělé inteligence, které sama zavedla, totiž firmu obírá o její tradiční zdroj příjmů z reklamy. A zisky z AI to zatím nedokázaly kompenzovat.
30. 10. 2026‌‌

Polární vír se může rozpadnout už začátkem listopadu. To se zatím nikdy nestalo

V dějinách pozorování se polární vír (někdy i polární vortex) nikdy nerozpadl před koncem listopadu. Letos se to možná stane už o tři týdny dříve, naznačují evropské meteorologické modely. To by mohlo mít zřejmě značné dopady na počasí v Evropě.
30. 10. 2026‌‌

Vědci: Za oběžnou dráhou Pluta je další „zakrslá“ planeta. Může být obrem mezi trpaslíky

Za oběžnou dráhou Pluta pravděpodobně obíhá kolem Slunce další trpasličí planeta. Ledové těleso astronomové objevili s pomocí teleskopu umístěného v Chile a označili 2026 ED138. K potvrzení toho, že jde skutečně o trpasličí planetu, jsou nicméně zapotřebí další pozorování.
30. 10. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.