Tání

Eroze v severním Bangladéši každoročně vytlačuje tisíce lidí z říčních ostrovů. Mnoho rodin v severním Kurigramu se muselo opakovaně přesídlit. Úbytek půdy podél hlavních toků, která v posledních letech eroduje rekordním tempem, urychluje především tání pevninských ledovců a nepravidelné monzuny.

Jeden z největších ledovců na světě se rychle rozpadá, uvedli vědci z Britské antarktické služby (BAS). Může úplně zaniknout během pouhých několika týdnů.

Nové výzkumy naznačují, že Antarktida prochází rychlými a náhlými změnami, které by mohly představovat jeden z globálních klimatických „bodů zlomu“, po jehož překročení se účinky klimatických změn stanou v horizontu existence lidské civilizace nevratnými a jejich intenzita se ještě zrychlí.

Íránský prezident Masúd Pezeškján varoval, že kvůli kritickému nedostatku vody, s nímž se potýká velká část země včetně metropole Teheránu, nelze jako nouzové řešení vyloučit ani přemístění hlavního města. Informovala o tom agentura DPA. Podle ní mnoho obyvatel zhruba 15milionovou metropoli už opustilo a odešlo na sever na pobřeží Kaspického moře, kde problémy se zásobováním vodou zatím nejsou.

Většina českých řek se blíží k hranici sucha – může za to nedostatek sněhu a mizivé jarní tání. V ohrožení jsou tak zásoby vody ve studnách a starost si dělají i rybáři, sucho totiž kazí život rybám dlouhodobě. Například ty lososovité mohou v tuzemsku úplně vyhynout. Podle meteorologů se bude situace v nejbližších dnech dále zhoršovat. Sucho navíc mohlo být letos ještě horší, nebýt loňských povodní, i když na Moravě poškodily tolik majetku.

Letošní zima byla nadprůměrně teplá. V tuzemsku málo sněžilo i pršelo, a únor tak byl čtvrtým nejsušším od roku 1961. V jihovýchodních částech republiky spadla v porovnání s obvyklým množstvím jen pětina srážek. Sníh už leží jen v nejvyšších částech hor, a z jeho tání tak vody nepřibyde. Podle ministerstva zemědělství je ale v nádržích dostatečná zásoba pitné i užitkové vody a nedostatek zatím nehrozí.

Permafrostu se dříve říkalo věčně zmrzlá půda. Rychlost klimatických změn v posledních desetiletích ale prokázala, že věčnost je v tomto případě velmi diskutabilní. A nyní už vědci mapují dopady, které tání permafrostu má přímo na komunity, které žijí v příslušných oblastech.

Sníh, teploty pod nulou, ale třeba i náhlá obleva komplikují majitelům vysoušení domů po povodních. Vlhké zdi mohou vlivem stále silnějších mrazů popraskat. Postižené stavby proto také stále objíždějí statici.

Čeští vědci upozorňují na dramatické změny v Antarktidě, tají i vrcholky ledovců, což se dříve nestávalo. Na vině jsou nečistoty, které přináší vítr z odledněných a vyschlých částí a které se na vrcholcích hromadí. Tmavé znečištěné plochy více pohlcují sluneční záření a absorbují více tepla, což tání urychluje, řekl na pražské konferenci Česká věda v Antarktidě vedoucí Českého antarktického výzkumného programu Daniel Nývlt.

Švýcarsko a Itálie znovu překreslí část své společné hranice kvůli tajícím ledovcům, které představují přirozené předěly mezi oběma zeměmi. Alpská země už schválila dohodu vedoucí k úpravě hranic, která začne platit po podpisu Říma. Informaci přinesly zpravodajské servery Sky News a Euronews.

Před necelým rokem zasáhla východní pobřeží Grónska megatsunami. Obří vlna, kterou způsobil rozsáhlý sesuv půdy v neobydleném fjordu Dickson, dosáhla výšky až 200 metrů, což zhruba odpovídá výšce Žižkovské věže, která je nejvyšší budovou v Praze. Vědci teď varují, že k podobným událostem by vzhledem k rychlejšímu tání grónských ledovců v důsledku klimatické změny mohlo do budoucna docházet častěji.

Extrémní léto přineslo Venezuele nejen spoustu teplotních rekordů, ale také zánik jejího posledního ledovce. Zbyla z něj jen plocha velká asi jako polovina pražského Václavského náměstí.

Pod Jizerskými, Orlickými horami a Jeseníky mohou hladiny řek vystoupat na první stupeň povodňové aktivity, v Podkrkonoší hrozí i dosažení druhého stupně. Český hydrometeorologický ústav vydal výstrahu, která souvisí s aktuálním počasím – na horách prší a zároveň po oteplení taje sníh. Řeky by se mohly rozvodnit večer, případně v pondělí přes den. Dál platí i výstraha před silným větrem, která se týká celé republiky, ale nejdůraznější je pro Českomoravskou vrchovinu, případně Podyjí.

Řeky a potoky v celém Česku od Chebu až pod Beskydy jsou k pondělní půlnoci rozvodněné. Český hydrometeorologický ústav eviduje kolem 170 měřicích stanic s dosaženými povodňovými stupni, na jednadvaceti místech jsou hladiny na úrovni, která odpovídá nejvyššímu, třetímu stupni povodňové aktivity. Na velkou vodu se připravuje i Praha, která zavřela vrata na Čertovce a zakázala vstup na náplavky. Hladiny se zvedly nejen proto, že před Vánocemi silně pršelo a na horách sněžilo, ale také proto, že se na Štědrý den výrazně oteplilo a sníh zase začal tát. Vydána je výstraha na povodně, která platí pro většinu republiky do odvolání.

Za posledních 25 let se výrazně zmenšilo čtyřicet procent šelfových ledovců v Antarktidě. V důsledku tání od roku 1997 do roku 2021 došlo ke ztrátě hmotnosti 71 ze 162 antarktických šelfových ledovců, u 68 z nich byl zaznamenán „statisticky významný“ pokles. Evropská kosmická agentura (ESA) to označila za „alarmující“ zjištění.

Švýcarské ledovce tají stále rychleji. Za poslední dva roky se podle Švýcarské akademie přírodních věd zmenšily o celou desetinu. Letošní čtyřprocentní úbytek je druhý nejhorší v dějinách měření. Proces tání probíhá od šedesátých let minulého století. Nejvíc ledu ubylo loni, a to šest procent.

Arktický i antarktický mořský led v současné době prožívají rekordní období. Obě místa sdílejí historický nedostatek ledové pokrývky na hladině. Bez ní přitom není možná celá řada procesů, které zajišťují stabilní svět.

První kvalitní studie upozorňují, že se mohou zastavit mořské proudy. Ty jsou přitom zásadní pro přenos tepla po naší planetě. Změna může přijít ještě rychleji, než se čekalo – a na opačné části planety než vědci předpokládali.

Grónsko a Antarktida ztrácí ročně třikrát více ledového příkrovu než před třiceti lety. Ukázala to rozsáhlá mezinárodní studie zveřejněná v aktuálním vydání časopisu Earth System Science Data (ESSD). Vědci s pomocí satelitních snímků zjistili, že tání v Grónsku prudce zrychlilo v posledních několika letech.

Rozsah ledu kolem Antarktidy je rekordně malý. Za jeho zmizení může zejména teplá voda v oceánech. Doposud přitom byl mořský led kolem jižního pólu stabilnější než kolem severního.

Zamrzlé vodní hladiny rychle roztávají. Hasiči tento týden zasahovali v Radotíně, kde se na řece Berounce propadl bruslař. Povodí po celé republice proto vydávají výstrahy, aby lidé na zamrzlé plochy dál nevstupovali. Obleva, která přišla začátkem týdne, rychle zeslabuje před pár dny ještě vyhovující tloušťku ledu.

Letošní opakované vlny veder se výrazně projevily na stavu horských ledovců v Alpách. Velehory nejspíš přijdou o padesát procent víc ledovců než v dlouhodobém průměru. To překračuje statistiky za poslední dekády. Mnohé ledovce přišly až o tři metry své tloušťky, v oblasti ledovcových splazů a jazyků až o deset metrů. Sezona tání přitom nekončí, úbytek může pokračovat až do druhé poloviny října.

Na východě Libereckého a severu Olomouckého kraje hrozí do sobotního poledne vzestup hladin některých řek a potoků. Na Jilemnicku mohou místy dosáhnout i druhého stupně, kdy už se voda vylévá z břehů. Důvodem je tání sněhu spolu s očekávaným deštěm, vyplývá z aktualizovaného varování, které v pátek ráno zveřejnil Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ).

V posledních desetiletích himálajské ledovce ztrácejí led desetkrát rychleji než v minulosti. Vědci z univerzity v Leedsu to prozkoumali za dobu sedmi set let.