Grónsko a Antarktida ztrácí ročně třikrát více ledu než před třiceti lety

Grónsko a Antarktida ztrácí ročně třikrát více ledového příkrovu než před třiceti lety. Ukázala to rozsáhlá mezinárodní studie zveřejněná v aktuálním vydání časopisu Earth System Science Data (ESSD). Vědci s pomocí satelitních snímků zjistili, že tání v Grónsku prudce zrychlilo v posledních několika letech.

Průměrné roční odtávání v Grónsku v letech 2017 až 2020 bylo o dvacet procent mohutnější než na začátku dekády a více než sedmkrát větší, než činily průměrné roční úbytky ledu v Grónsku na počátku 90. let.

Nová čísla jsou „opravdu pěkně katastrofální“, řekla podle agentury AP spoluautorka studie Ruth Mottramová z Dánského meteorologického ústavu. „Ztrácíme v Grónsku více a více ledu,“ upozornila.

Zničující trajektorie

Hlavní autorka studie, glacioložka Ines Otosakaová z Leedské univerzity, pokládá za příčinu zrychlujícího mizení ledové vrstvy jednoznačně klimatickou změnu způsobenou lidskou činností.

Od roku 1992 do roku 1996 oba ledové příkrovy, v nichž je soustředěno 99 procent světového sladkovodního ledu, ztrácely dohromady okolo 116 miliard tun ročně, z toho dvě třetiny připadaly na Antarktidu. V letech 2017 až 2020 už úbytek činil dohromady 410 miliard tun ročně, z toho více než dvě třetiny v Grónsku.

„To je zničující trajektorie,“ konstatovala americká glacioložka Twila Moonová, která se na zmíněné studii nepodílela. „Taková míra úbytku ledu je za moderní civilizaci bezprecedentní,“ doplnila.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Jiří Grygar slaví 90 let. Desítky let popularizuje vědu a chrání ji před pavědou

Astrofyzik a popularizátor vědy Jiří Grygar je věřícím skeptikem, který bojuje proti pavědeckému tmářství, často oponuje kupříkladu paranormálním jevům či astrologii. Autor mnoha knih, oblíbený řečník a někdejší náruživý cyklista nechal generacím diváků nahlížet na hvězdy v televizních Oknech vesmíru dokořán. V úterý slaví devadesáté narozeniny.
před 8 hhodinami

Čeští vědci popsali nový druh rypoše. Je to specialista na přežití

Čeští vědci popsali nový druh rypoše, drobného afrického hlodavce, který se vyznačuje dlouhověkostí a dobře snáší nedostatek kyslíku. Studii, na které se podíleli odborníci z Ústavu biologie obratlovců Akademie věd ČR, publikoval časopis Communications Biology.
před 10 hhodinami

Mozek dětí bez horní končetiny se dokáže handicapu přizpůsobit

Mozek dětí, které se narodily bez dlaně nebo i celé paže, je schopen se handicapu v raném věku přizpůsobit. Mezinárodní tým vědců s českou účastí dokázal, že u takových dětí dochází k rozsáhlé reorganizaci mozkové mapy těla.
před 12 hhodinami

Einsteinův teleskop za 61 miliard může vyrůst nedaleko českých hranic

Že v Evropě vznikne velký podzemní detektor gravitačních vln, je už rozhodnuté. Právě v těchto dnech se řeší, kde by mohl fungovat. O zařízení, jemuž se říká Einsteinův teleskop, se ucházejí tři lokality, definitivně se rozhodne na začátku příštího roku.
před 13 hhodinami
Načítání...