Grónsko a Antarktida ztrácí ročně třikrát více ledu než před třiceti lety

Grónsko a Antarktida ztrácí ročně třikrát více ledového příkrovu než před třiceti lety. Ukázala to rozsáhlá mezinárodní studie zveřejněná v aktuálním vydání časopisu Earth System Science Data (ESSD). Vědci s pomocí satelitních snímků zjistili, že tání v Grónsku prudce zrychlilo v posledních několika letech.

Průměrné roční odtávání v Grónsku v letech 2017 až 2020 bylo o dvacet procent mohutnější než na začátku dekády a více než sedmkrát větší, než činily průměrné roční úbytky ledu v Grónsku na počátku 90. let.

Nová čísla jsou „opravdu pěkně katastrofální“, řekla podle agentury AP spoluautorka studie Ruth Mottramová z Dánského meteorologického ústavu. „Ztrácíme v Grónsku více a více ledu,“ upozornila.

Zničující trajektorie

Hlavní autorka studie, glacioložka Ines Otosakaová z Leedské univerzity, pokládá za příčinu zrychlujícího mizení ledové vrstvy jednoznačně klimatickou změnu způsobenou lidskou činností.

Od roku 1992 do roku 1996 oba ledové příkrovy, v nichž je soustředěno 99 procent světového sladkovodního ledu, ztrácely dohromady okolo 116 miliard tun ročně, z toho dvě třetiny připadaly na Antarktidu. V letech 2017 až 2020 už úbytek činil dohromady 410 miliard tun ročně, z toho více než dvě třetiny v Grónsku.

„To je zničující trajektorie,“ konstatovala americká glacioložka Twila Moonová, která se na zmíněné studii nepodílela. „Taková míra úbytku ledu je za moderní civilizaci bezprecedentní,“ doplnila.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Češi používají čím dál víc antibiotik. Má to značná rizika

Skutečná spotřeba antibiotik v Česku za posledních pět let výrazně narostla. Podle dat Státního ústavu pro kontrolu léčiv (SÚKL) vzrostl počet spotřebovaných denních dávek z 52 na 73 milionů ročně. Česká lékárnická komora upozorňuje, že tento trend odráží zhoršující se situaci v léčbě infekcí a současně zvyšuje pravděpodobnost vzniku antibiotické rezistence.
před 10 hhodinami

Šimpanzi mění názory dle argumentů. Lépe než tříleté děti

Lidé dělají chyby, prakticky pořád. Jednou větší, jindy menší. Dokáží se z nich ale (v ideálním případě) poučit. Mezinárodní vědecký výzkum teď popsal, že tuto schopnost nemají jen lidé, ale také šimpanzi. V experimentu prokázali, že mohou změnit svůj názor na základě síly dostupných důkazů, což je klíčová vlastnost racionálního myšlení.
před 11 hhodinami

V ženě s husou archeologové našli nejstarší doklad o vztahu lidí a zvířat

Izraelští vědci našli, prostudovali a popsali pravěkou sošku, která zobrazuje ženskou postavu, jíž na zádech sedí husa. Podle archeologů je zcela mimořádná jak zpracováním, tak i příběhem.
před 13 hhodinami

Nacionalismus na talíři. Historici analyzovali gastrodiplomacii

Hostina se správně zvoleným jídlem může prolomit diplomatické bariéry, špatně vybrané menu je ale schopné naopak vztahy mezi státy vyhrotit. A volba pokrmu může posloužit i jako nenápadný, ale o to silnější signál druhé straně, popisují historici, kteří zkoumali sto let diplomatických hostin.
před 15 hhodinami
Načítání...