Změny klimatu

Želvušky, které obývají povrchy ledovců napříč Arktidou, jsou skvěle přizpůsobené životu v ledovcových ekosystémech. Jejich jednotlivé populace naznačují, že ztráta každého ledovce může znamenat nevratnou ztrátu místní genetické rozmanitosti. Výzkum českých vědců ale odhalil, že právě tyto želvušky dokážou lokálně přežívat i dlouhá období bez ledu.

Kvalita ovzduší a vody v Česku se loni dále zlepšovala, ubývá ale stále orné půdy a ptáků. Vyplývá to ze Zprávy o životním prostředí ČR za rok 2023, jejíž výsledky zveřejnilo ministerstvo životního prostředí. Krajina v zemi čelí rizikům spojeným se změnou klimatu, což podle úřadu dokládají častější extrémní projevy počasí, například povodně. Odklon od fosilních zdrojů energie k obnovitelným brzdí kolísání cen a dostupnost energie, třeba doprava je nadále závislá především na fosilních palivech, uvedlo ministerstvo.

Téměř polovině tropických druhů korálů, které tvoří korálové útesy, hrozí vyhynutí, uvádí zpráva Mezinárodního svazu ochrany přírody (UICN). Na vině je podle vědců klimatická změna způsobená člověkem.

„Evropa jde s praporem vepředu, ale měla by se ohlédnout,“ hodnotí boj s klimatickými změnami bývalý ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO). Podle současného šéfa resortu Petra Hladíka (KDU-ČSL) by Česko mělo v tomto ohledu postupovat rozumně. Jejich předchůdce Martin Bursík upozornil, že současná klimatická situace je „veliký malér“. Okolnostem klimatické konference COP29 v Baku se věnoval pořad Události, komentáře.

Na konferenci OSN o změně klimatu COP 29 do Ázerbájdžánu přijela i afghánská delegace, poprvé od návratu islamistického hnutí Taliban k moci. Kábul usiluje o zapojení do mezinárodních klimatických diskusí, protože Afghánistán je šestou nejzranitelnější zemí vůči změně klimatu. Africké státy se podle francouzského deníku Le Monde na konferenci spojily a chtějí usilovat o získání finančních prostředků, aby se klimatické změně mohly lépe přizpůsobit.

Účastnické země se na klimatické konferenci COP29 v ázerbájdžánském Baku dohodly na nových pravidlech pro – Organizací spojených národů podporovaný – trh s takzvanými uhlíkovými kredity. Ten má být klíčovým nástrojem pro plnění klimatických závazků. Informovaly o tom agentury AFP a Reuters.

Arktickou tundru pokrývají miliony kilometrů čtverečních zmrzlé půdy. Ta tvoří celou čtvrtinu souše na severní polokouli. Půda a vegetace v této oblasti v minulosti uchovávala velké zásoby uhlíku, metanu a dusíku, které jsou součástí skleníkových plynů. Teď ale taje a část těchto prvků se vrátí do atmosféry. Problém je, že věda neví, jak velká část to bude. V novém výzkumu se to vědci pokusili spočítat.

Tým zvoleného amerického prezidenta Donalda Trumpa, který se úřadu ujme 20. ledna příštího roku, už připravuje opětovné odstoupení od Pařížské dohody o klimatu. Podle informací deníku New York Times (NYT) již má tým připraven příslušný exekutivní příkaz, který odstoupení od dohody nařizuje. Deník The Wall Street Journal (WSJ) zase popisuje přípravy na masové deportace imigrantů bez povolení k pobytu, které byly jedním z hlavních Trumpových předvolebních slibů.

Změna klimatu dopadá stále významněji nejen na lidi, ale i na jejich čtyřnohé mazlíčky. V některých případech jde o rizika podobná, ale někdy i poměrně odlišná. Dopad jednotlivých jevů se přitom napříč různými plemeny může i výrazněji lišit.

Letošní rok bude prakticky jistě nejteplejším rokem v historii měření a prvním rokem s teplotou o více než 1,5 stupně Celsia vyšší než v předindustriálním období. Informovala o tom ve čtvrtek meteorologická služba Evropské unie Copernicus, která zároveň ve svém pravidelném měsíčním bulletinu uvedla, že letošní říjen byl druhý nejteplejší v historii, hned za tím loňským.

Vědci stále studují obří tsunami, která se přelévala vloni v září vlnami grónského fjordu. Vědci z NASA zjistili, že nad oblastí náhodou v té době prolétala družice, která je schopná měřit výšku vodní hladiny. Teď ukázali, co naměřila.

Listopad je obdobím, kdy se v Česku často daří mlhám. Právě mlhavo doprovázené mrholením naplňuje typickou představu o dušičkovém počasí. Ale změny klimatu způsobené vlivem člověka mají na výskyt mlh poměrně významný dopad.

Španělsko stále pokračuje ve zjišťování rozsahu škod, které napáchaly bleskové povodně. Živel si podle tamních médií vyžádal nejméně 155 životů. Za vysokým počtem obětí stojí podle vědců dva faktory – nebývalá síla a rychlost povodní. Kritici také upozorňují na nedostatečné varování úřadů v okolí Valencie, kde jsou škody nejrozsáhlejší.

Změna klimatu zhoršila dopad katastrof způsobených počasím a platí to u všech deseti nejvíce smrtelných událostí za posledních dvacet let, konstatuje studie organizace World Weather Attribution (WWA). Vědci u všech našli posilující vliv lidmi způsobené změny klimatu. Celkem si tyto katastrofy vyžádaly přes 570 tisíc lidských životů.

Společná studie australské Organizace vědeckého a průmyslového výzkumu Commonwealthu (CSIRO) a čínské Akademie věd zjistila, že množství oblastí s výrazně teplejší vodou v hlubinách oceánů může být značně podhodnocené. Poukazuje to na dosud z velké části přehlížený aspekt oteplování moří, napsala agentura Reuters.

Emise skleníkového plynu metanu rostou a v poslední době dost prudce. Když vědci v novém výzkumu analyzovali zdroje metanu, zjistili, že jejich hlavním zdrojem nečekaně nejsou fosilní paliva, ale mikrobi. Výsledky si podle nich zaslouží další analýzu.

Lidstvo se na stromy, půdu a mikroorganismy v oceánech spoléhá jako na pohlcovače oxidu uhličitého. Jenže nové údaje ukazují, že se na tyto procesy nedá úplně vsadit.

Studenti medicíny se mají na univerzitách učit o tom, jak klimatické změny ovlivňují naše zdraví. Jde o projekt pětadvaceti evropských fakult, které chtějí, aby se v nových učebních plánech objevilo více informací o nemocích typu malárie nebo o tom, jaké dopady na lidské zdraví mají vysoké teploty, informoval list The Guardian.

Podle nového výzkumu se vegetační pokryv na Antarktickém poloostrově za poslední čtyři desetiletí zvýšil více než desetkrát. Tyto změny nahrávají tomu, aby se světadíl v dalších letech ještě víc změnil.

Solární energie je jedním z hlavních zdrojů, který by měl nahradit zdroje fosilní. Zatím se ale příliš neví, jaký by byl dopad takové změny, kdyby k ní došlo opravdu masivně. Podle nových modelů může plošné pokrytí střech budov běžnými fotovoltaickými panely zvýšit teploty v horkých dnech, ale naopak je snížit v noci.

Americký prezident Joe Biden navštívil odpoledne místa zasažená hurikánem Milton u Saint Petersburgu. Od Kongresu žádá další mimořádnou peněžitou pomoc postiženým oblastem, které i několik dní po zásahu hurikánu připomínají ničivou sílu přírodního živlu. Předseda Sněmovny reprezentantů chce schvalování dalších příspěvků obětem řešit až po listopadových prezidentských volbách.

Oteplování klimatu v Evropě mění zemědělské podmínky, což umožňuje rozšíření plodin typických pro jih kontinentu na sever. V Maďarsku se například olivovníky, tradičně pěstované v teplejších oblastech, stávají novým symbolem těchto změn. Pěstitelé jako Csaba Torok popisují, že mírnější zimy a příznivé mikroklima na svazích v blízkosti Balatonu poskytují ideální podmínky pro růst olivovníků, které se stále více adaptují na tamní prostředí. Tento posun v pěstování oliv odráží širší evropský trend, kdy klimatické změny místy otevírají nové možnosti pro zemědělské plodiny, zatímco jižní oblasti čelí rostoucím problémům se suchem a vlnami veder.

Expertní organizace World Weather Attribution pravidelně hodnotí, jestli mají přírodní katastrofy nějakou souvislost se změnami klimatu. Mnohdy dospěje k tomu, že ne – a že jde jen o náhodu. V případu hurikánu Helene, který v září zasáhl Floridu, je ale podle nového výzkumu vliv oteplování jednoznačný.

Takhle pozdě na podzim ještě nikdy Mexický záliv žádný hurikán nezasáhl. Může za to výjimečně teplá voda v oceánu, která dává tropické bouři výjimečnou sílu. A ničivost. Americká Florida se nedlouho po řádění ničivé bouře Helene chystá na příchod hurikánu Milton.