TÉMA

Změny klimatu strana 2 z 5

„To už je Středomoří,“ reaguje vědec na loňské teploty na Moravě

Loňský rok byl v Česku plný meteorologických extrémů, ale už brzy by nám takový rok mohl připadat normální, řekl v úterý bioklimatolog Zdeněk Žalud z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd ČR – CzechGlobe na setkání tvůrců a uživatelů projektu Intersucho. Podle něj by politici měli říkat, že když nebudeme omezovat emise, bude se zvyšovat množství extrémních meteorologických jevů a jejich řešení bude stát značné množství peněz.
25. 2. 2025|

Aprílové počasí v únoru. V USA něco takového nezažili desítky let

Konec letošní klimatologické zimy na severní polokouli přináší značné výkyvy teplot, kdy se zima zdánlivě snaží dokázat, že má ještě hodně sil. V některých oblastech proniká studený vzduch z polárních oblastí daleko na jih do subtropů, jinde se naopak subtropický vzduch dostává až do polárních oblastí.
23. 2. 2025|

Ledovce tají v posledních deseti letech stále rychleji, popsala studie

Tání ledovců za poslední desetiletí dramaticky zrychlilo, svět tak přichází o zdroje sladké vody a hladiny oceánů se kvůli tomu zvyšují. Vyplývá to z rozsáhlé mezinárodní studie, jejíž výsledky ve středu zveřejnil odborný magazín Nature.
22. 2. 2025|

Sucho ohrožuje půlku zemědělské půdy ve střední Evropě. Problém hrozí Slovensku

Středoevropské zemědělství ohrožují budoucí změny teplot. Dospěli k tomu vědci, kteří na základě dat získaných i z českých dubů vytvořili přehled klimatu v tomto regionu a podívali se na to, jak vypadá možný vývoj do budoucna.
18. 2. 2025|

Korejci zvažují obchodní loď na jaderný pohon

Jihokorejská loďařská společnost zveřejnila svoje plány na stavbu masivní kontejnerové lodi, která by nemusela řešit kolísavé ceny fosilních paliv ani se zdržovat čerpáním pohonných hmot. Nebyla by omezena ani délkou trasy, protože má být poháněna malým jaderným reaktorem. Pomoci by to mohlo i dekarbonizaci námořní dopravy.
17. 2. 2025|

V Arktidě je rekordně málo mořského ledu

Za běžných okolností v lednu v Arktidě mořského ledu přibývá. Letos ale v druhé polovině měsíce ledu příliš nepřibývalo, anebo ho dokonce mírně ubylo. Rozsah mořského ledu v Arktidě celkově klesá dlouhodobě. Chaotické však byly i srážky, kdy například v Texasu bylo víc sněhu než na Aljašce.
16. 2. 2025|

Kjótský protokol se pokusil před 20 lety snížit emise

Před dvaceti lety, 16. února 2005, vstoupil po ratifikaci Ruskem v platnost Kjótský protokol o snížení emisí skleníkových plynů. Podle dokumentu měly být v letech 2008 až 2012 sníženy celkové světové emise oxidu uhličitého a dalších skleníkových plynů v průměru o 5,2 procenta v porovnání s rokem 1990. Platnost protokolu byla nakonec prodloužena do roku 2020. Nahradila ho pařížská úmluva OSN o změně klimatu, která vstoupila v platnost v listopadu 2016.
16. 2. 2025|
Doporučujeme

Malá doba ledová způsobila v Transylvánii rozsáhlé společenské změny

I drobné klimatické změny mohou mít dalekosáhlé společenské dopady. Vědci sledovali v historických pramenech, jak ovlivnilo středověké ochlazování, označované za malou dobu ledovou, sedmihradskou (transylvánskou) společnost.
12. 2. 2025|

Grónský ledovec může úplně roztát. Hranicí je oteplení o 3,4 stupně

Grónský ledový příkrov se v současnosti rozkládá na ploše více než 1,7 milionu kilometrů čtverečních a je největší zásobárnou sladké vody na severní polokouli. Od 80. let minulého století už ale ztratil více než bilion tun své celkové hmotnosti, přičemž v posledním desetiletí bylo tání šestkrát rychlejší. Nedávná studie zjistila, že v současnosti se z něj každou hodinu ztrácí v průměru třicet milionů tun ledu.
12. 2. 2025|

Program 100 ostrovů obnovy přírody podpoří biodiverzitu

Státní podnik Lesy ČR si novým programem „100 ostrovů obnovy přírody“ klade za cíl vytvořit krajinu, v níž se prolínají různé způsoby hospodaření a ochrany přírody. Správce poloviny porostů v zemi vybere stovku míst, kde podpoří biodiverzitu anebo adaptaci na klimatické změny. Nepůjde o bezzásahová území, cílené zásahy mají pomoci k obnově přírody v oblastech mimo chráněné krajinné oblasti a národní parky.
11. 2. 2025|

Nad dohodou o klimatu se smráká, státy mlčí ohledně nových cílů

Drtivá většina signatářů Pařížské dohody, ke kterým patří takřka všechny státy světa, nepředstavila klimatické cíle na další dekádu. V pondělí přitom uplynula lhůta dohodnutá před deseti lety. OSN doufá, že v návaznosti na tvrdou realitu v podobě teplotních rekordů tak většina zemí učiní do konce roku. Už jen proto, že svět stojí před další výzvou, kterou je velká spotřeba energií spojená s rozvojem umělé inteligence.
10. 2. 2025|

Změna klimatu vysává Mrtvé moře. Zbývá mu posledních 25 let

Mrtvé moře kvůli změnám klimatu i značnému odběru vody z přítoků dále vysychá. Slané jezero, jehož břehy se dotýkají Izraele, palestinských území a Jordánska, by mohla zachránit silnější mezinárodní spolupráce, která je ale v současné době značně komplikovaná. Napsala to agentura AFP. Úpadek jezera, které by mohlo zaniknout do roku 2050, představuje i těžkou ránu pro tamní cestovní ruch.
3. 2. 2025|

Model: Horko bude v Evropě zabíjet stále víc, ubude ale úmrtí kvůli chladu

Podle nové studie extrémní teploty připraví o život v Evropě do konce století až 2,3 milionu lidí. Vědci navrhují adaptační i mitigační strategie – tedy jednak lepší přizpůsobení se horku, ale také snížení emisí.
30. 1. 2025|

Hladík by od pařížské dohody neodstupoval, dle Brabce se stala „cárem papíru“

Spojené státy s návratem Donalda Trumpa do Bílého domu odstupují od pařížské klimatické dohody. Odmítavě se Trump vyjádřil také v otázce Green Dealu, který ovšem prosazuje Evropská unie. Podle ministra životního prostředí Petra Hladíka (KDU-ČSL) nesmí být Green Deal ideologický, má však dle něj několik výhod, které se odrazí i v českém průmyslu – například investice do modernizace. Stínový ministr životního prostředí, předseda sněmovního zahraničního výboru a hejtman Ústeckého kraje Richard Brabec (ANO) by však od dohody ustoupil, protože se podle něj v podstatě stala „cárem papíru“. O problematice diskutovali v úterních Událostech, komentářích.
29. 1. 2025|

Kalifornské požáry poháněla klimatická změna, tvrdí studie

Požáry, které zasáhly v uplynulých týdnech Los Angeles, byly nejničivější v dějinách Spojených států. Síle ohně podle nového výzkumu výrazně pomohlo globální oteplování spojené s lidskou činností.
28. 1. 2025|

Na jih USA vpadl arktický vzduch, sněžilo na Floridě a panovaly mrazy

Zatímco Česko během letošní zimy zůstává ušetřeno déletrvajících epizod se silnějšími mrazy, značná část kontinentálních Spojených států zažila v posledních dnech nezvykle rozsáhlý vpád arktického vzduchu. Ten přinesl teploty o 15 až 25 stupňů Celsia nižší oproti dlouhodobým průměrům v této roční době.
24. 1. 2025|

Vědci z MIT vymysleli nový způsob výroby čpavku. Práci odvede „Továrna Země“

Bez čpavku by neexistovala moderní civilizace. Je klíčový v dusíkatých hnojivech pro moderní zemědělství, bez něj by se nedalo nasytit lidstvo. Teď skupina vědců z prestižní americké univerzity MIT vymyslela způsob, jak ho vyrábět bez elektřiny a mnohem ekologičtěji.
22. 1. 2025|

Bělení korálů u Austrálie je katastrofální, konstatuje studie

Australští vědci popsali, jak rozsáhlé je takzvané bělení nebo blednutí korálů na Velkém bariérovém útesu. Označili ho za katastrofální. Útesu se přitom toto blednutí, které významně přispívá k úmrtnosti korálů, dříve většinou vyhýbalo.
22. 1. 2025|

Tání permafrostu přímo ohrožuje tři miliony lidí, varuje studie

Permafrostu se dříve říkalo věčně zmrzlá půda. Rychlost klimatických změn v posledních desetiletích ale prokázala, že věčnost je v tomto případě velmi diskutabilní. A nyní už vědci mapují dopady, které tání permafrostu má přímo na komunity, které žijí v příslušných oblastech.
21. 1. 2025|

Vysoké Mýto pokácí skoro sto usychajících stromů. Chřadnou a mohly by se zlomit

Radnice ve Vysokém Mýtě nechá ve městě pokácet víc než osmdesát stromů – jehličnanů, vesměs borovic a smrků, které usychají. S problémem se potýkají i jiná města a jde o dlouhodobější trend nejen v Česku, ale v celé střední Evropě. Někteří experti přisuzují hynoucí jehličnany klimatické změně.
18. 1. 2025|

Green Deal europoslanci schválili před pěti lety. Ochranu klimatu řeší i další země

Před pěti lety schválil Evropský parlament (EP) Zelenou dohodu pro Evropu, neboli Green Deal. Jde o soubor řady politických iniciativ, který má EU nasměrovat k několika hlavním cílům. Patří k nim omezit emise skleníkových plynů nejméně o 55 procent do roku 2030 oproti hodnotám z roku 1990 a do poloviny století pak dosáhnout uhlíkové neutrality. Opatření na ochranu klimatu do jisté míry zavádějí i další země, jako je třeba Čína, Spojené státy nebo Indie.
15. 1. 2025|

Česká republika je můj druhý domov, říká končící americký velvyslanec

Česko po dvou letech opustí americký velvyslanec Bijan Sabet. Ten v Interview ČT24 řekl, že má Českou republiku rád, považuje ji za svůj druhý domov a v jeho srdci bude mít vždy své místo. „Když se zamyslím nad těmi dvěma lety, jsem nesmírně hrdý na to úžasné partnerství, přátelství a spolupráci mezi Spojenými státy a Českou republikou, hodně jsme toho dosáhli a byly to také velké výzvy a Spojené státy jsou hrdé, že mají takového spojence,“ zdůraznil.
14. 1. 2025|

Čirok místo pšenice? Klimatické změny v Česku nahrávají novým plodinám

Vědci chtějí šlechtěním podpořit využití a pěstování čiroku v Česku, podle nich je to obilnina budoucnosti s řadou pozitivních vlastností. Například při použití v zemědělství uvolňuje do půdy látky, které ji zbavují škůdců, je suchovzdorný a zároveň bezlepkový, má tak široké využití v potravinářství.
13. 1. 2025|

Kalifornské požáry pohání hydroklimatický bič

Ohně, které svírají Los Angeles, jsou kvůli klimatickým podmínkám jedny z nejsilnějších v dějinách. Podle vědců se letos sešlo rovnou několik příčin, jež udělaly z Kalifornie extrémně hořlavé místo.
10. 1. 2025|
Načítání...