Změny klimatu strana 2 z 5

Italské Benátky by nejpozději do konce století mohly zůstat bez účinné obrany před extrémními projevy počasí. Uvádí to nová studie italského Národního ústavu geofyziky a vulkanologie (INGV). Při bouřích a přílivech by moře mohlo překonat systém Mose, který v současnosti chrání město před vzestupy vodní hladiny. Podle vědců za nepříznivým výhledem do budoucna stojí stoupání hladiny moře způsobené změnami klimatu a také klesání podloží staveb, takzvaná subsidence.

Snaha o úspory v americké federální vládě zasáhla už i klimatické programy, které provozuje armáda. Devět desítek jich přišlo o finance, a to přes odpor expertů, kteří považují oteplování za „násobič hrozeb“. Navíc není pravděpodobné, že tím vláda ušetří tolik, kolik plánuje.

Podle nové zprávy Světové meteorologické organizace (WMO) dosáhly v roce 2024 známky změny klimatu způsobené člověkem nových rozměrů. Některé z důsledků jsou nevratné po stovky, ne-li tisíce let, upozorňuje WMO.

Analýza nezávislého think tanku InfluenceMap odhalila, že přibližně polovina světových emisí oxidu uhličitého pochází z fosilních paliv vyráběných pouhými 36 společnostmi. Právě toto znečištění způsobuje oteplování planety a vede ke změnám, které se projevují narušením počasí, suchem, vlnami veder a dalšími projevy.

Současná globální politická nestabilita a geopolitické napětí společně s rostoucím nacionalismem, byrokracií a ekonomickým tlakem stále více omezují volný přístup k datům potřebným ke studiu klimatické změny. Navíc komplikují jejich výměnu. Podle vědců, kteří se zabývají změnou klimatu a jejími dopady, by vznikaly lepší a reprezentativnější výsledky, kdyby existovala mezinárodní úmluva zajišťující otevřený přístup ke všem datům.

Město Belém na severovýchodě Brazílie se připravuje na Konferenci OSN o změně klimatu COP30, kterou bude hostit v listopadu. Dorazí na ni podle očekávání na padesát tisíc lidí, včetně světových lídrů. Místní i odborníci ale kritizují některé stavební projekty, které kvůli tomu vláda spustila. V oblasti vzniká třeba čtyřproudá dálnice, jejíž stavba kvůli konferenci je podle kritiků „definicí absurdity“. Nachází se totiž v chráněné části Amazonského pralesa. Někteří obyvatelé města a obchodníci ale míní, že Belém rozvoj potřebuje.

Habry v Lanžhotě na Břeclavsku letos znovu vyrašily velmi brzy při porovnání s údaji z pravidelného pozorování od roku 1951. V posledních dvaceti letech se datum rašení posunulo proti 50. a 60. letům minulého století v průměru o čtrnáct dnů. V posledních třech letech ale rašily extrémně brzy a posun proti průměru činil téměř měsíc.

Globální změna klimatu ohrožuje stále více lidských aktivit na Zemi. Podle nové studie ale dokonce i mimo Zemi. Inženýři z Massachusettského technologického institutu (MIT) detailně popsali hrozbu, o níž se mezi experty na družice spekuluje už déle: emise skleníkových plynů mění prostor na hranici Země tak, že to může snížit množství satelitů, které by tam mohly fungovat.

Světový rozsah mořského ledu dosáhl na začátku února rekordního minima, informovala meteorologická služba Evropské unie Copernicus. A také únorová data u arktického ledu byla za tento měsíc dosud nejnižší. Uplynulý měsíc byl podle služby Copernicus navíc i třetím nejteplejším únorem v historii měření.

Administrativa Donalda Trumpa začala s propouštěním v Národním úřadu pro oceán a atmosféru (NOAA). O práci přišlo několik stovek zaměstnanců, včetně těch, kteří se podílejí na předpovídání hurikánů, povodní, tornád a lavin.

Rostliny snášejí zásahy do chromozomů ještě lépe, než naznačovaly dosavadní poznatky. Popsal to mezinárodní výzkum, ve kterém měli důležitou roli i čeští vědci. Tato tolerance znamená naději pro budoucí úpravy plodin, které by mohly urychlit jejich evoluci směrem výhodným pro člověka.

Jednou z nejzávažnější živelních katastrof, která může nastat, je erupce takzvaného supervulkánu. Starší předpovědi naznačovaly, že by mohla ochladit planetu na stovky let. Nový výzkum přináší mnohem optimističtější výsledky.

Antarktický cirkumpolární proud kvůli tání ledu na Antarktidě zpomaluje. Dopady mohou být poměrně zásadní – na zvyšování hladiny moří, oteplování oceánů a životaschopnost mořských ekosystémů.

Do Česka se vrátili první čápi bílí, letos rekordně brzy. Zpět jsou nejméně v pěti hnízdech, třeba v Horažďovicích na Klatovsku. Úplně první letošní čáp přiletěl do Kdyně na Domažlicku už třetího února – běžně se tito ptáci přitom v Česku objevují až od poloviny března do poloviny dubna.

Loňský rok byl v Česku plný meteorologických extrémů, ale už brzy by nám takový rok mohl připadat normální, řekl v úterý bioklimatolog Zdeněk Žalud z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd ČR – CzechGlobe na setkání tvůrců a uživatelů projektu Intersucho. Podle něj by politici měli říkat, že když nebudeme omezovat emise, bude se zvyšovat množství extrémních meteorologických jevů a jejich řešení bude stát značné množství peněz.

Konec letošní klimatologické zimy na severní polokouli přináší značné výkyvy teplot, kdy se zima zdánlivě snaží dokázat, že má ještě hodně sil. V některých oblastech proniká studený vzduch z polárních oblastí daleko na jih do subtropů, jinde se naopak subtropický vzduch dostává až do polárních oblastí.

Tání ledovců za poslední desetiletí dramaticky zrychlilo, svět tak přichází o zdroje sladké vody a hladiny oceánů se kvůli tomu zvyšují. Vyplývá to z rozsáhlé mezinárodní studie, jejíž výsledky ve středu zveřejnil odborný magazín Nature.

Středoevropské zemědělství ohrožují budoucí změny teplot. Dospěli k tomu vědci, kteří na základě dat získaných i z českých dubů vytvořili přehled klimatu v tomto regionu a podívali se na to, jak vypadá možný vývoj do budoucna.

Jihokorejská loďařská společnost zveřejnila svoje plány na stavbu masivní kontejnerové lodi, která by nemusela řešit kolísavé ceny fosilních paliv ani se zdržovat čerpáním pohonných hmot. Nebyla by omezena ani délkou trasy, protože má být poháněna malým jaderným reaktorem. Pomoci by to mohlo i dekarbonizaci námořní dopravy.

Za běžných okolností v lednu v Arktidě mořského ledu přibývá. Letos ale v druhé polovině měsíce ledu příliš nepřibývalo, anebo ho dokonce mírně ubylo. Rozsah mořského ledu v Arktidě celkově klesá dlouhodobě. Chaotické však byly i srážky, kdy například v Texasu bylo víc sněhu než na Aljašce.

Před dvaceti lety, 16. února 2005, vstoupil po ratifikaci Ruskem v platnost Kjótský protokol o snížení emisí skleníkových plynů. Podle dokumentu měly být v letech 2008 až 2012 sníženy celkové světové emise oxidu uhličitého a dalších skleníkových plynů v průměru o 5,2 procenta v porovnání s rokem 1990. Platnost protokolu byla nakonec prodloužena do roku 2020. Nahradila ho pařížská úmluva OSN o změně klimatu, která vstoupila v platnost v listopadu 2016.

I drobné klimatické změny mohou mít dalekosáhlé společenské dopady. Vědci sledovali v historických pramenech, jak ovlivnilo středověké ochlazování, označované za malou dobu ledovou, sedmihradskou (transylvánskou) společnost.

Grónský ledový příkrov se v současnosti rozkládá na ploše více než 1,7 milionu kilometrů čtverečních a je největší zásobárnou sladké vody na severní polokouli. Od 80. let minulého století už ale ztratil více než bilion tun své celkové hmotnosti, přičemž v posledním desetiletí bylo tání šestkrát rychlejší. Nedávná studie zjistila, že v současnosti se z něj každou hodinu ztrácí v průměru třicet milionů tun ledu.

Státní podnik Lesy ČR si novým programem „100 ostrovů obnovy přírody“ klade za cíl vytvořit krajinu, v níž se prolínají různé způsoby hospodaření a ochrany přírody. Správce poloviny porostů v zemi vybere stovku míst, kde podpoří biodiverzitu anebo adaptaci na klimatické změny. Nepůjde o bezzásahová území, cílené zásahy mají pomoci k obnově přírody v oblastech mimo chráněné krajinné oblasti a národní parky.