Změny klimatu strana 2 z 5

Klimatická změna působí v současnosti v České republice škody v řádu desítek miliard korun. Vyplývá to ze zjištění pořadu ekonomické publicistiky ČT Bilance. Reportér Filip Černý mapoval dopady klimatických změn a oteplování na několik sektorů hospodářství.

Chmelařské oblasti, které nebudou podle vědeckých perspektiv natolik zasažené klimatickou změnou, získávají konkurenční výhodu. Česká chmelařská oblast by mohla patřit mezi vítěze v celosvětovém měřítku. Tuzemští chmelaři by tak mohli vydělat, řekl Martin Možný z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd ČR.

Jonathan Pershing je jedním z nejvýznamnějších světových expertů na řešení změn klimatu. Zásadně se například podílel na vytvoření Pařížské dohody o klimatu z roku 2015 a následně byl jako hlavní mezinárodní poradce Bílého domu a ministra zahraničí pro klima pověřen dohledem nad jejím brzkým prováděním. Česká televize se ho ptala na souvislost zemědělství a klimatických změn.

Pozemní měřicí zařízení a letecký radar provozovaný na severovýchodě Grónska ukazují, kolik ledu ztrácí tamní ledovec. Podle měření provedených Institutem Alfreda Wegenera se jeho tloušťka od roku 1998 snížila o více než 160 metrů. Teplá oceánská voda proudící pod ním totiž rozpouští led zespodu.

Lidstvo se nikdy nespoléhalo na lesy tolik jako dnes. Stále častěji se o nich totiž mluví jako o nejlepší obraně proti klimatické krizi – protože mohou pohlcovat obrovské množství oxidu uhličitého. Jenže to není tak jednoduché.

Vodní hmyz většinou uniká lidské pozornosti. To se ale mohutnatce stát nemůže. Je tak velká, že si jí každý snadno všimne. Právě díky pozorováním obyčejných lidí se vědcům podařilo popsat první případy, kdy se tvor usadil na ostrově Kypr.

V brazilských městech je už několik dní nesnesitelné horko, v Riu de Janeiro v neděli naměřili 42 stupňů Celsia. V šestimilionové megapoli panovala o víkendu pocitová teplota 62,3 stupně Celsia, což je nejvíce za deset let měření tohoto ukazatele. Situace je nejhorší v chudinských čtvrtích, kde není žádná zeleň. Ani na jihu města v okolí botanické zahrady navzdory vegetaci nebylo pocitově o mnoho chladněji, píše agentura AFP.

V Británii se velmi daří nejmohutnějším stromům na světě. Sekvojovců obrovských je v zemi nyní mnohem více než v americké Kalifornii, odkud pocházejí. Mohutné stromy tam ohrožují změny klimatu. S odkazem na studii londýnské University College London (UCL) to uvedl server BBC News.

Přestože jsou dlouhodobé předpovědi počasí složité, nová studie naznačuje, že z rychlosti tání grónského ledovce lze předpovědět, jaké počasí letos v létě čeká Evropu. Umístění, rozsah a síla nedávných sladkovodních událostí naznačují, že jih Evropy zasáhne neobvyklé teplo a sucho, tvrdí nový výzkum.

Evropská komise vyhověla zemědělcům a navrhla zrušit některé ekologické požadavky, které na ně dosud měla v rámci společné zemědělské politiky. Jedním z nich je například vyčlenit část půdy pro podporu biologické rozmanitosti. Plnění těchto požadavků bude nyní dobrovolné.

Severní sámština, jeden z deseti jazyků, kterými mluví obyvatelé Laponska Sámové, má víc než tři stovky slov pro sníh a zvláštní výrazy pro vyděšeného soba. Má ale takový jazyk šanci přežít na planetě, která se ohřívá? Ptá se se britská stanice BBC.

Vědci se až doposud domnívali, že naši pravěcí předkové zvládali přežívat doby ledové díky kožešinám býložravců. Nový výzkum ale ukazuje, že se alespoň občas mohli oblékat i do těch získaných z predátorů. A možná to mohlo mít i symbolickou rovinu.

Největší zaledněná jeskyně na Slovensku – Dobšinská – má délku 1388 metrů. Přestože je zde průměrná roční teplota jeden stupeň Celsia pod nulou, i na ni má vliv globální oteplování. Výzkumníci složitý systém zkoumají a snaží se zjistit, jaká je budoucnost jeskyně.

Evropská unie zveřejnila svou první zprávu o tom, jak změny klimatu ovlivní kontinent. Rozsáhlý materiál varuje před obrovskými ekonomickými škodami, které globální oteplování už způsobuje, a nastiňuje, jak se ještě mohou zvýšit.

Ve světě v posledních letech přibývá hromadných úhynů průmyslově chovaných lososů, podle vědců je to kvůli oteplování moří a také kvůli technologiím, které se k chovu na farmách používají. Informovala o tom BBC. Počet uhynulých lososů na těchto farmách jde za posledních deset let do stovek milionů.

Podle klimatických modelů se mění směřování ekonomik, nastavení dotací i plánování zemědělské výroby. Na dnešní svět tak mají obrovský vliv – a je proto důležité vědět, jestli se nepletou. Jak dobře dokázaly ty z minulosti předpovědět současnost?

Země se vlivem lidské činnosti stále více zahřívá a lidstvu se nedaří splnit cíle Pařížské dohody o snižování emisí. A tak vědci přemýšlejí, co by se dalo udělat, kdyby se vývoj ještě zhoršil. Jedním z řešení by mohlo být takzvané klimatické inženýrství, tedy umělé změny vlastností atmosféry.

Kvůli klimatické změně nebude patrně největší česká vodárenská nádrž Švihov na Želivce schopna pokrýt budoucí poptávku po pitné vodě. Po roce 2040 může nastat situace, kdy nebude možné zajistit ani všechny povolené odběry. Je třeba udělat řadu opatření, která mají zajistit, aby bylo zásobování pitnou vodou zachované v současné míře a existoval prostor pro další rozvoj zásobovaných území. Na konferenci tvůrců a uživatelů projektu Intersucho to řekl generální ředitel Povodí Vltavy Petr Kubala. Zjištění vyplývají ze studie, kterou si nechal státní podnik v minulých letech zpracovat.

Podle nové studie, která pomocí umělé inteligence shromáždila data ze sociálních sítí, téměř patnáct procent Američanů stále popírá, že by docházelo ke změně klimatu.

Měsíc s bezprecedentním počtem rekordů – takový byl letošní únor v Česku i ve světě. Na finální čísla za celý měsíc si budeme muset ještě pár dnů počkat, už teď lze konstatovat, že únor 2024 se zapíše jako globálně nejteplejší únor v historii pozorování. Stane se tak už devátým měsícem v řadě s přívlastkem globálně nejteplejší, prvním takovým byl loňský červen.

Celosvětové emise oxidu uhličitého související s energetikou loni stouply na nový rekord. Částečně k tomu přispělo zvýšené využívání fosilních paliv v zemích, kde sucho omezilo výrobu elektřiny ve vodních elektrárnách.

Omezovat stavy skotu kvůli snaze o uhlíkovou neutralitu není v Česku potřeba, významné snížení u nás už totiž proběhlo v devadesátých letech, kdy celé zemědělství procházelo náročnou postsocialistickou transformací, řekli na konferenci tvůrců a přispěvatelů projektu Intersucho bioklimatologové Zdeněk Žalud a Miroslav Trnka z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR. Díky tomu tak dnes produkuje tuzemské zemědělství jen sedm procent českých emisí, zatímco evropský průměr je deset procent a celosvětový dokonce pětadvacet procent.

Podle nové studie vídeňských vědců se v teplejších půdách vyskytuje větší rozmanitost aktivních mikrobů. Protože dosavadní poznání o životě mikroorganismů není pro vědce dostatečné a protože půda současně skýtá největší světovou zásobárnu uhlíku, od nového zjištění si slibují, že jim pomůže lépe modelovat budoucnost s vyššími teplotami.

Klimatická změna může uvolnit do životního prostředí radioaktivní zbytky po amerických jaderných testech. Problém se týká zejména Grónska a Španělska, konstatuje nová zpráva amerických úřadů.