Ganga vysychá nejrychleji v dějinách. Neobejde se bez ní půl miliardy lidí

Vědci popsali změny řeky, na které je závislý průmysl, zemědělství i náboženství v nejlidnatější zemi světa. Jde o Gangu v Indii. Za vysychání podle nich mohou změny klimatu i znečištění.

Řeka Ganga je některými uctívaná jako bohyně, která přináší život, očišťuje a přináší klid a mír. Životodárná tepna, kterou proudí voda pro přibližně 600 milionů lidí v Indii i sousedních zemích, teď ale vysychá. Podle mezinárodní studie zažívá nejhorší období sucha za posledních třináct set let a hlavním viníkem je člověk.

Vědci upozorňují, že současné vysychání řeky je závažnější než jakékoli zaznamenané sucho v její historii. Zjistili to poté, co rekonstruovali průtok řeky právě za období třinácti set let a vytvořili pak časovou osu. Aby zajistili její přesnost, porovnali ji s dokumentovanými historickými suchy a hladomory.

Autoři tvrdí, že vysychání řeky Gangy v letech 1991 až 2020 je o 76 procent horší než předchozí nejhorší zaznamenané sucho, ke kterému došlo v šestnáctém století. Řeka je totiž nejen celkově sušší, ale sucha jsou nyní častější a trvají déle. I když podle nich ve změnách hrají roli některé přirozené klimatické vzorce, hlavní vliv má oslabení letního monzunu. A za to je zodpovědná lidská aktivita.

Negativní vliv má rovnou několik lidských aktivit: těmi hlavními jsou oteplování Indického oceánu a také znečištění ovzduší antropogenními aerosoly. Jedná se o drobné kapičky a jemné pevné částice, které pocházejí mimo jiné z továren, automobilů a uhelných elektráren a které mohou snižovat množství srážek. Vědci také zjistili, že většina klimatických modelů nedokázala tento závažný trend vysychání Gangy odhalit.

„Nedávné vysychání daleko přesahuje rámec klimatických výkyvů minulého tisíciletí a většina globálních klimatických modelů jej nedokáže zachytit,“ konstatuje studie. „Naše zjištění podtrhují naléhavou potřebu prozkoumat interakce mezi faktory, které ovlivňují letní monzunové srážky, včetně rozsáhlých klimatických výkyvů a antropogenních vlivů.“

Delta Gangy ze satelitu
Zdroj: NASA

Jak zabránit vyschnutí

Autoři studie navrhují dva hlavní postupy, pomocí nichž by chtěli situaci alespoň částečně řešit. Tím nejjednodušším by mělo být zlepšení klimatických modelů, které selhávají v tomto konkrétním předvídání daného problému.

Současně volají po zavedení adaptivních strategií hospodaření s vodou, které by měly dokázat zmírnit dopady nedostatku vody. V Indii je totiž na vodě z Gangy závislých mnoho odvětví, od zemědělství přes průmysl až po takové oblasti života, jako je náboženský život.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Tabulová hora na Pálavě byla v pravěku hustě osídlená. Dle artefaktů ji zničila neznámá válka

Osídlení Tabulové hory na jihomoravské Pálavě prožilo období rozkvětu kolem roku tisíc před naším letopočtem a zaniklo nejspíš kvůli vojenskému konfliktu. Nasvědčují tomu archeologické nálezy bronzových předmětů z posledních let. Uvedli to vědci z projektu RES-HUM z Masarykovy univerzity.
před 22 hhodinami

Přemnožení sloni v Thajsku dostávají antikoncepci. Ekosystém země je neuživí

Thajsko poprvé použilo antikoncepční vakcínu pro volně žijící slony, píše agentura AFP s odvoláním na místní úřady. Asijská země totiž chce mít rychle rostoucí populaci těchto velkých chobotnatců pod kontrolou.
31. 1. 2026

Výzkum analyzoval 2,6 milionu studií o rakovině, každá desátá byla podvodná

Vědci našli víc než 250 tisíc vědeckých studií o rakovině, které zřejmě pocházejí z „papírny“. Tímto termínem (anglicky papermill) se označují takzvané továrny na články neboli falešné, ukradené nebo zcela nekvalitní studie, které jsou masově chrlené do veřejného prostoru.
30. 1. 2026

Pět kilogramů ryzího zlata. Zakopaný poklad našli turisté

Novověký poklad nalezený loni u Zvičiny u Dvora Králové nad Labem na Trutnovsku je podle Puncovního úřadu zlatý, informovali zástupci Muzea východních Čech (MVČ) v Hradci Králové. Poklad byl zakopán po roce 1921. Zlaté předměty obsahující 598 mincí a více než tři desítky šperků, tabatěrek a jednotlivostí našli turisté na úbočí vrchu a odevzdali muzeu. Provedená analýza potvrdila ryzost zlata téměř u šesti set mincí. Hodnota nalezeného zlata je přes 11 milionů korun.
30. 1. 2026

Bílý strom Blanenska roste i bez fotosyntézy. Vědci zkoumají unikátní záhadu

Český vědecký tým zaujal mimořádný buk albín z Moravského krasu. Metr vysoký strom postrádá chlorofyl, a přestože nefotosyntetizuje, roste zhruba třicet let. Odborníci se zaměřili na zdroje, ze kterých strom získává cukry, aby přežil. Výsledky publikovali v časopise Tree Physiology.
30. 1. 2026

Vymřely. Vědci popsali, co se stalo s ježovkami u Kanárských ostrovů

Úplné vyhynutí. To je něco, co se děje s ježovkami, které laici označují i jako mořské ježky, v moři kolem Kanárských ostrovů. Podle vědců navíc existují náznaky, že by tento problém mohl být ještě mnohem rozšířenější.
29. 1. 2026

Indie a její sousedé zesilují opatření proti viru nipah. Obávají se epidemie

Stačily dva případy nakažených virem nipah v indickém Západním Bengálsku a rovnou několik okolních asijských států zavádí nebo posiluje opatření na letištích a v přístavech. Kolem nákazy se navíc začaly na sociálních sítích šířit nepravdivé zprávy a spekulace, které musejí úřady vyvracet.
29. 1. 2026

Olomoučtí vědci objevili neznámého brouka. Jeho původ sahá do doby dinosaurů

Mezinárodní tým vědců objevil hluboko v půdě ve středním Chile dosud neznámého brouka. Unikátnost miniaturního tvora, který měří kolem jednoho milimetru, je slepý a bezkřídlý, potvrdila genetická analýza odborníků z Českého institutu výzkumu a pokročilých technologií (CATRIN) Univerzity Palackého v Olomouci. Brouk podle nich pochází z prastaré vývojové linie, jejíž původ sahá do období zhruba před 220 miliony let. Odborníci tuto linii nově popsali jako samostatnou čeleď a nazvali ji Badmaateridae.
29. 1. 2026
Načítání...