V Utahu předepisuje léky AI místo lékaře. Experti varují před chybami

Místo, aby léky předepisoval člověk, kterému to bere spoustu času, postará se o to umělá inteligence. Tohle je nyní možné na jediném místě světa, v Utahu. Experiment vzbuzuje naději na omezení byrokracie, ale současně vyvolává obavy z omylů nelidské „inteligence“.

Utah spustil první pilotní program na světě, který umožní systému umělé inteligence předepisovat 190 běžně předepisovaných léků pro pacienty s chronickými onemocněními. Jedná se zatím jen o obnovování předpisů, které nejprve předepsal lidský lékař.

Podle serveru Politico jsou z programu zatím vyloučené některé léky, které by se daly potenciálně zneužívat, typicky se jedná o přípravky proti bolesti a léky na ADHD. Program bude zpočátku stát čtyři dolary za každé obnovení, ale bude buď hrazen pojišťovnou, nebo se bude nabízet za roční poplatek.

Utah na tomto pilotním programu spolupracuje se start-upem Doctronic. Ten nabízí lékařské nástroje umělé inteligence určené k automatizaci některých poměrně rutinních činností, které ale musí vykonávat lékaři. Patří k nim i chatbot, který poskytuje bezplatné lékařské konzultace a podle potřeby generuje poznámky pro lékaře.

Jádrem práce Doctronic má být odstranění překážek v přístupu ke zdravotní péči, snížení nákladů a zmírnění zátěže zdravotnických pracovníků. To všechno by podle nich měla dokázat právě správně používaná umělá inteligence.

AI vstupuje do medicíny mnoha branami

Nástroje umělé inteligence se v medicíně používají stále více. Jednak v samotné lékařské vědě, kde pomáhá zkoumat nemoci a hledat nové léky – ostatně právě za to dostala společnost Google DeepMind roku 2024 Nobelovu cenu za chemii. Možnosti AI například právě v předpovídání vlastností proteinů nebo testování nových léčebných látek jsou podle expertů obrovské.

Stále častěji se ale využívají také chatboty, a to přímo zdravotníky. Nedávná zpráva OpenAI uvádí, že 46 procent amerických zdravotních sester je používá každý týden. Zpráva firmy, která stojí za populárním ChatGPT, také tvrdí, že sedm z deseti konverzací souvisejících se zdravotní péčí s chatboty AI se odehrává mimo běžnou ordinační dobu.

Podle Politica testy nového systému ukázaly, že doporučení umělé inteligence se při tomto rutinním rozhodování shoduje s lidskými lékaři v 99,2 procenta případů. Podařilo se také zajistit, aby systém (neboli majitel AI) nesl stejnou míru odpovědnosti jako lékař v případě jakýchkoli chyb nebo problémů.

Varování před omylností

Umělá inteligence je sice v medicíně velmi zajímavý nástroj, stále ale ještě není ani zdaleka neomylná. Což v oboru, kde jakákoliv chyba může znamenat celoživotní zdravotní následky, nebo dokonce smrt člověka, představuje větší riziko než třeba v segmentu videa nebo hudby.

S masovým rozšířením chatbotů s umělou inteligencí také přichází obrovský potenciál pro jejich zneužití. K lidem, kteří AI uvěřili ohledně zdravotních rad – a zaplatili za to životem – nedávno přibyl další člověk. Devatenáctiletý Sam Nelson zemřel na předávkování drogami poté, co se rok a půl obracel právě na zmiňovaný ChatGPT s žádostmi o radu ohledně drog, domácích úkolů a osobních vztahů.

Podle kalifornského serveru SFGATE poskytoval chatbot mladíkovi celou dobu zavádějící rady a podceňoval rizika užívání drog a léků a jejich kombinace tak dlouho, až chlapec zemřel na předávkování.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Před dvaceti lety varoval Al Gore svět před klimatickou krizí

Před dvaceti lety vstoupil do kin dokument, který zásadně proměnil veřejnou debatu o změně klimatu. Snímek An Inconvenient Truth („Nepříjemná pravda“) s bývalým americkým viceprezidentem Alem Gorem v hlavní roli se v roce 2006 stal globálním fenoménem. Pro miliony lidí šlo o první setkání s představou, že klimatická změna není vzdáleným problémem budoucnosti, ale procesem probíhajícím právě teď. O dvě dekády později se ale nabízí otázka: Jak dobře film obstál ve světle aktuálních poznatků?
před 5 hhodinami

V prvním kole přijímacích zkoušek na střední školy uspělo více zájemců než vloni

V prvním kole přijímacích zkoušek na střední školy uspělo 93,3 procenta žáků, kteří se hlásili z devátých tříd základních škol. Je to podobně jako loni, kdy jich podle aktualizovaných dat bylo 92,9 procenta, informovala v pátek v tiskové zprávě státní organizace Cermat. Do čtyřletých a kratších oborů letos školy přijaly 89,8 procenta uchazečů. Je to více než v roce 2025, kdy bylo podle aktualizovaných dat Cermatu přijato 87,9 procenta uchazečů.
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami

Restaurování hrobek v egyptském Luxoru odhalilo malby z 18. dynastie

Po dokončení restaurátorských prací v hrobce Samuta v nekropoli El Chocha na západním břehu Nilu v Luxoru se znovu objevilo několik staroegyptských maleb. Fresky na stěnách komplexu zachycují výjevy z každodenního života, pohřebních rituálů i náboženské motivy egyptské civilizace z doby před zhruba 3500 lety.
před 23 hhodinami

Obavy z hantaviru zesiluje zkušenost s pandemií covidu-19, upozorňují experti

„Kolektivní pandemická paměť“ vyvolává ve společnosti obavy spíše kvůli vzpomínkám na to, co se stalo, než kvůli skutečné situaci. Odborníci na sociologii a psychologii vysvětlují, jak vzniká někdy iracionální strach, a varují před dalším velkým „virem“ – dezinformacemi.
včera v 14:40

Voda na měsících Jupiteru a Saturnu mrzne do podoby štrůdlu, popsali čeští vědci

Dvojice českých geofyziků ve spolupráci se zahraničními vědci provedla originální experiment. Pokusila se v něm vytvořit podmínky, které panují na měsících Europa a Enceladus. A zjistit tak, jak vypadá ledová krusta, která pokrývá oceány v místech, kde by mohl být život a jež chce lidstvo zkoumat. Závěry pokusu jsou varováním pro mise, které by na měsících Jupiteru a Saturnu měly v budoucnu přistát.
včera v 13:00

Řada zvířat využívá město pravidelně, mimo pozornost lidí, ukázal výzkum

Soužití lidí a volně žijících zvířat ve městech se neodehrává náhodně, ale řídí se jasnými zákonitostmi. Ukázal to tříletý výzkum brněnských vědců, kteří sledovali pohyb zvířat v městském prostředí. Nově vzniklá databáze má pomoci například s prevencí škod způsobených přemnoženými divokými prasaty. V jihomoravské metropoli jich je aktuálně přes tři stovky.
včera v 11:04

Sysli mizí z Evropy. Škodí jim moderní zemědělství, chráněná území nestačí

Nový výzkum českých biologů z Akademie věd popsal, jak a proč mizí z Evropy sysli. Mají sice rádi obdělávanou půdu, moderní zemědělství spojené s těžkou technikou, monokulturami a zhutněním půdy jim ale neprospívá.
včera v 09:57

Nedostatek i nadbytek spánku jsou spojeny s předčasným stárnutím, ukazuje studie

Spánek zřejmě hraje klíčovou roli v procesu stárnutí, protože jak jeho nedostatek, tak naopak příliš dlouhé vyspávání mohou negativně ovlivňovat mozek, srdce, plíce i imunitní systém. Vyplývá to z výzkumu publikovaného ve vědeckém časopise Nature.
14. 5. 2026
Načítání...