Řeky

„Liniovými stavbami krájíme krajinu na menší části, čímž porcujeme i možnost zvířat migrovat a zavíráme ty populace v menších lokalitách, což je cestou k jejich postupné záhubě,“ říká ředitelka Odboru druhové ochrany Agentury ochrany přírody a krajiny (AOPK) Jindřiška Jelínková. V obsáhlém rozhovoru o ekologické konektivitě, tedy průchodnosti krajiny pro zvířata na zemi, ve vodě i ve vzduchu, vysvětluje, jak lidská infrastruktura krajinu narušuje, co to způsobuje zvířatům i jak lze tyto nežádoucí efekty kompenzovat. Na to se zaměřuje i aktuální projekt AOPK, jehož je Jelínková odbornou garantkou.

Stav vody na českých řekách se stále horší, vody v nich ubývá už od června. Situaci by sice mohly dočasně zlepšit bouřky předpovídané na tento týden, ale dlouhodobě to nepomůže, k tomu by byly zapotřebí vydatnější a delší srážky.

Vedra, silné bouřky a pak zase teplo – proměnlivé počasí ovlivňuje i kvalitu kohoutkové vody. Úpravny vody tak v současné době fungují na plný výkon. V Česku je jich celkem dva a půl tisíce. Způsob úpravy vodohospodáři musí měnit i několikrát denně.

Do Česka přichází období slunečného a teplého počasí. Denní teploty budou většinou kolem pětadvaceti stupňů, místy vystoupají i nad tropickou třicítku. Teplé počasí bude pokračovat i v příštím týdnu, pravděpodobnost přeháněk bude malá. Od středy podle meteorologů nebude pršet vůbec, bude se tak proto dál prohlubovat sucho. Aktuálně platí výstraha před nebezpečím požárů v Jihomoravském kraji, v příštích dnech se má rozšiřovat i na další regiony v Česku. Zvyšuje se také nedostatek vody v půdě a mělkých vrtech, na mnoha místech je situace mimořádně podnormální. Ve spojitosti se suchem meteorologové také upozorňují na vysoké koncentrace pylů a alergenů.

V Česku je letos v polovině května oproti obvyklému stavu sjízdných osmdesát procent řek, uvedl předseda Svazu vodáků ČR Libor Polák s tím, že hlavním důvodem je nedostatek jarních srážek. Stav vody brání sjíždění řeky Lužnice, Teplé Vltavy, úseků řeky Sázavy, horních částí Labe a Ohře, Divoké i Tiché Orlice. Meteorologové očekávají v následujících dnech více srážek, které by podle nich mohly situaci zlepšit.

Do řeky Moravy v úterý odpoledne unikla nad Bělovským jezem u Otrokovic neznámá látka. Událost si vyžádala zásah hasičů, položením norných stěn se snažili zabránit dalšímu šíření. Zlínští hasiči o zásahu v úterý večer informovali na facebooku. Podle zástupců města Otrokovice unikla do řeky ropná látka. Na událost upozornily Zlínský deník a Česká televize.

Rostoucí poptávka po vzácných kovech pro moderní technologie má i temnou stránku. Stále vyšší kontaminace řeky Mekong i jejích přítoků těžkými kovy z těžby v Myanmaru a Laosu vyvolává obavy o zdraví lidí i ekonomickou stabilitu regionu. Dopady pociťují rybáři i zemědělci, kteří jsou na řece dlouhodobě závislí.

Sucho v Česku zesiluje. Už teď na jaře je například v části jižních Čech a Vysočiny extrémní. Vyplývá to z dat projektu Intersucho. I podle vodohospodářů je letošní duben nejsušší za posledních třicet šest let. Některé řeky jsou na pětině svého běžného průtoku – například na Vysočině chybí miliarda metrů krychlových vody. A podle předpovědí se bude situace zhoršovat. Nedostatek vody komplikuje nejen zemědělskou produkci, ale i volnočasové aktivity. S vodou tak musí šetřit i vodáci na českobudějovickém kanále.

Kvůli dešti a tání sněhu platí v pondělí večer na pětadvaceti místech na severu a jihu Čech, na Českomoravské vrchovině a na Moravě první stupeň povodňové aktivity ze tří. Na takzvanou povodňovou bdělost klesla večer řeka Sázava na Vysočině a Svratka v Pardubickém kraji, které odpoledne krátce vystoupaly na druhý stupeň – tedy pohotovost. Vyplývá to z informací na webu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).

Meteorologové rozšířili dřívější varování před vzestupem hladin toků v Česku. Hrozí od nedělního večera hlavně na východě Čech. Mandava ve Varnsdorfu večer překročila první povodňový stupeň a možná stoupne na druhý. Rozvodnit se v noci mají i další toky, ČHMÚ tak znovu rozšířil dřívější výstrahu.

Čtvrté nejlidnatější město Turecka a významné průmyslové a zemědělské centrum Bursa čelí bezprecedentnímu nedostatku vody. Obě hlavní nádrže téměř vyschly. Podle úřadů i odborníků hrozí, že v jedné z nejúrodnějších oblastí 86milionové země skončí zemědělství.

Eroze v severním Bangladéši každoročně vytlačuje tisíce lidí z říčních ostrovů. Mnoho rodin v severním Kurigramu se muselo opakovaně přesídlit. Úbytek půdy podél hlavních toků, která v posledních letech eroduje rekordním tempem, urychluje především tání pevninských ledovců a nepravidelné monzuny.

Československo patřilo v dobách komunistického režimu k zemím, které se nejvíce spoléhaly na těžký a chemický průmysl. Podepsalo se to na řekách, z nichž se staly zapáchající znečištěné stoky, jejichž stav vládu nezajímal.

Vědci popsali změny řeky, na které je závislý průmysl, zemědělství i náboženství v nejlidnatější zemi světa. Jde o Gangu v Indii. Za vysychání podle nich mohou změny klimatu i znečištění.

Nejnákladnějšími a časově nejnáročnějšími pracemi spojenými s loňskými povodněmi na Moravě budou zřejmě revitalizace toků řek uvnitř obcí, řekl po středečním jednání vlády ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL). Vyžádá si to podle něj zhruba deset miliard korun. Vláda se také zabývala třeba klimatickými cíli EU či vízovou povinností gruzínských diplomatů při cestách do České republiky.

Největší turecké sladkovodní jezero Beysehir, které leží v centrální části země, rychle vysychá, napsal deník Hürriyet. Na některých místech hladina jezera ustoupila o tři sta metrů od původního břehu a v některých částech dokonce až o 1,5 kilometru. Původní dno jezera se v těchto oblastech proměnilo v pastviny nebo bažiny.

Do českých vod se dostává čím dál víc živin jako fosfor a dusík, které tak způsobují celou řadu problémů: od úhynů ryb, bujení vodního květu až po obrovské emise metanu – tedy druhého nejsilnějšího skleníkového plynu. Problém má přitom podle expertů řešení.

Tým amerického viceprezidenta JD Vance požádal členy amerického ženijního vojska (USACE), aby zvýšili hladinu řeky Little Miami River, kde poté Vance jezdil na kajaku během rodinné dovolené. Žádost podala Tajná služba Spojených států (USSS) s cílem zajistit bezpečnou navigaci viceprezidentovy ochranky během viceprezidentova pobytu ve státě Ohio, uvedl deník The Guardian. Podle něj událost vyvolává otázky ohledně zneužívání amerických veřejných služeb.

S mimořádnými záplavami, opakujícími se suchy a trpícími zahradami nejsou zámky na Loiře, stejně jako velká část francouzských památek, ušetřeny mnoha dopadů klimatických změn. Někdy jim hrozí dokonce vysoké škody, píše agentura AFP.

Čínský premiér Li Čchiang tento týden oznámil začátek stavby největší vodní elektrárny na světě. Obří vodní dílo vyroste na východním okraji tibetské náhorní plošiny a podle odhadů vyjde na 170 miliard dolarů (3,6 bilionu korun), uvedla agentura Reuters s odvoláním na státní tiskovou agenturu Nová Čína. Má vyrábět třikrát víc elektřiny než známá nádrž Tři soutěsky.

Vědci z Northeastern University využili nejmodernější a nejdetailnější modely klimatu, aby prostudovali, jak se změní průtoky ve velkých řekách. Zjistili, že na přelomu příštího století pocítí 850 milionů lidí důsledky klesajícího množství vody v největších světových řekách.

Počet obětí bleskových záplav v centrálním Texasu stoupl z 27 na 32, včetně čtrnácti dětí. Mnoho lidí je nadále nezvěstných a pokračuje pátrání po pohřešovaných, včetně desítek dívek z letního tábora. Americký prezident Donald Trump uvedl, že jeho administrativa spolupracuje se státními a místními úřady v Texasu a že na místo tragédie míří ministryně vnitřní bezpečnosti Kristi Noemová.

Až polovina řek na území Česka není momentálně sjízdná pro vodáky. České televizi to potvrdil místopředseda svazu vodáků Vratislav Šembera. Podle hydrometeorologů je nejhorší situace na Vltavě nad Lipnem, nízká hladina je ale i na Sázavě nebo Ohři. Příznivější podmínky zaznamenali na horní Lužnici nebo na Vltavě pod Lipnem. Důvodem je podle nich malé množství srážek během roku nebo málo sněhu v zimě a s tím spojené sucho.

Česko má sedmadvacátou chráněnou krajinnou oblast. Vznikla v úterý na 125 kilometrech čtverečních na soutoku řek Moravy a Dyje. Pečovat bude o meandrující toky, tůně, nivní louky a komplex unikátních lužních lesů, největší nejen v tuzemsku, ale i v celé střední Evropě. O ochraně tamního území se už desítky let vedou debaty, které neutichají ani teď – odpůrci CHKO na její vznik reagují třeba kasačními stížnostmi či návrhem k Ústavnímu soudu, který podali poslanci hnutí ANO.