Řeky

Přesně před měsícem začaly v Česku extrémní povodně – hladiny řek a vodních toků se rapidně zvedly kvůli silným dešťům. Velká voda tehdy zasáhla téměř celou republiku a stála život nejméně pět lidí. S jejími následky se potýká země doteď. Úklid v postižených regionech pokračuje a řada domácností stále nemá přístup k plynu.

Ve světových řekách je úhrnem nejméně vody přinejmenším za posledních 33 let, za která jsou známá data. V nově zveřejněné zprávě na to upozornila Světová meteorologická organizace (WMO). V každém roce z uplynulých pěti let byly hladiny řek výrazně pod dlouhodobým průměrem.

V době, kdy v nejpostiženějších oblastech Česka napršelo v uplynulých dnech více než pět set milimetrů, se s největšími problémy v oblasti nejdelší české řeky potýkají podle generálního ředitele Povodí Vltavy Petra Kubaly jižní Čechy. Ten v Interview ČT24 sdělil, že podle pondělních informací by na Šumavě mělo padnout dalších až osmdesát milimetrů srážek. Déšť podle něj zasáhne jak levostranné, tak pravostranné přítoky Vltavy. Uklidnil však, že v rámci příprav bylo uvolněno dostatečné množství objemu nádrží na Vltavě a alespoň v Praze tedy výraznější problémy neočekává.

Letní vedra vybízejí k tomu, aby se člověk zchladil v rybníce nebo přehradě, bohužel ale také znamenají zvýšené riziko výskytu různých choroboplodných zárodků ve vodě, které mohou prázdniny ošklivě zkomplikovat. Nejčastěji hrozí střevní potíže nebo zánětlivá onemocnění uší a očí. Nezpůsobují je ale jen dobře známé sinice. Na první pohled člověk některé patogenní organismy pozná jen těžko, proto se vyplatí vždy sledovat aktuální informace hygieniků.

Kvalitu vody ve vodovodní síti ohrožují toto léto vedra, silné bouřky, lidé, kteří porušují zákazy, a dokonce i rybáři. V létě se totiž mnohem častěji čerpá voda z povrchových zdrojů, jako jsou přehrady a řeky. V nich se přitom v tomto období objevuje také víc sinic, bakterií nebo kalu.

Sjízdnost některých úseků řek omezí ještě letos v létě stavební práce. Na Sázavě musí vodáci počítat s omezením na jezech Čtyřkoly a Kácov, na Lužnici na jezu Nový. A po sezoně začne přestavba jezu Mrskoš na Otavě.

Z intenzivních přívalových srážek dokáže krajina zadržet několik procent vody. Nejúčinnější systém k zadržování vody jsou nádrže, které zachytí až desítky procent dešťové vody, popisuje Tomáš Hrdinka z Výzkumného ústavu vodohospodářského T. G. Masaryka. Schopnost krajiny zadržovat vodu je podle něj v Česku neuspokojivá, ročně zde ale vznikají tisíce drobných opatření pro zlepšení.

Silné bouřky provázené vydatným deštěm zvedly v neděli večer a v noci na pondělí hladiny řek a potoků na Moravě, ve Slezsku a na východě Čech. Přívalové deště znovu zasáhly také obce na Přerovsku, které minulý týden postihly bleskové povodně. Hasiči měli kvůli počasí stovky výjezdů, tisíce domácností v Česku bouřky připravily o dodávky elektřiny. Povodňová bdělost platí v části Jihomoravského a Zlínského kraje do úterního večera.

Modrá, zelená, blankytná i azurová – všechny tyto barvy mizí z aljašských řek. A nahrazuje je monotónní hnědo-oranžová. Ekosystém severní Ameriky se vyvíjí pod vlivem klimatických změn způsobených člověkem.

Na severovýchodě Česka bude v pondělí večer a v úterý silně pršet. V části Zlínského a Moravskoslezského kraje spadne až 70 milimetrů srážek. Zároveň v části středních a západních Čech budou dále stoupat hladiny řek. V části Plzeňského kraje mohu dosáhnout i nejvyššího povodňového stupně. Vyplývá to z výstrahy, kterou večer zveřejnil Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ).

Kvůli vydatným dešťům a nasycení půdy mohou hladiny některých řek na západě Čech překročit v sobotu třetí povodňový stupeň. Týká se to především Radbuzy, Mže a jejích přítoků. Meteorologové zpřísnili výstrahu, od půlnoci na sobotu do nedělního večera platí v několika regionech na západě Čech povodňové ohrožení s extrémním stupněm nebezpečí. Druhý povodňový stupeň překročí řeky v povodí horní Ohře v části Karlovarského kraje i hladina střední a dolní Berounky v Plzeňském a Středočeském kraji. Kvůli následkům dešťů už během pátku vyjížděli hasiči v Olomouckém a Středočeském kraji. Povodí v Česku začala preventivně odpouštět některé nádrže.

Vládní novela vodního zákona míří ve sněmovně opět k závěrečnému schvalování. Původně návrh nezahrnoval v úpravě, která zjednodušovala a zkracovala povolovací proces pro stavbu obnovitelných zdrojů, vodní elektrárny. Podle ministerstva životního prostředí totiž tvoří na tocích překážky, a jejich stavba tedy není ve veřejném zájmu. Nakonec by se ale po úpravě ve druhém čtení omezení nemělo týkat všech vodních elektráren, ale jen těch v současnosti plánovaných.

Řeky patří k nejohroženějším ekosystémům na Zemi hlavně kvůli tomu, jak moc je zasáhla doba industrializace. Málo se zatím ví o tom, jak je postihnou klimatické změny. Vědci se teď proto detailně zaměřili na Dunaj.

Výstraha Českého hydrometeorologického ústavu před povodněmi zůstává v platnosti. V úterý po půl osmé večer se vyskytoval maximálně druhý stupeň povodňové aktivity, který panoval na Labi v Děčíně, Kostelci nad Labem, v Němčicích nad Labem, ale také na Moravě v Olomouci – Nových Sadech. Na druhém stupni zůstávala i Cidlina v Sánech.

V Královéhradeckém a Libereckém kraji stouply hladiny toků. Na téměř patnácti místech pak platil k půlnoci z pondělí na úterý některý z povodňových stupňů. Labe ve Vestřevi, na přehradě Les Království a také ve Stanovicích bylo dokonce až na nejvyšším, třetím stupni, který značí povodňové ohrožení. Jizera, která byla v Jablonci nad Jizerou velkou část pondělí rovněž na třetím stupni, již klesla zpět na druhý. Vyplývá to z údajů na webu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). Podle nedělní výstrahy meteorologů platí riziko vzestupu hladin toků až do úterních šesti hodin ráno.

Hladiny řek v Česku se před koncem roku zklidnily, povodňový stav v neděli večer zůstával na dvanácti místech. Vltava v Českém Krumlově, kde hladinu zvedá řízený odtok vody z lipenské přehrady, klesla na stupeň pohotovosti a jinde už platila jen bdělost. Vyplývá to z informací na webu Českého hydrometeorologického ústavu.

Povodňový stav platil k páteční osmé hodině večerní na sedmnácti místech v Česku. Hladina řeky Labe večer klesla v Děčíně na druhý stupeň. Na třetím, nejvyšším, byla od úterý. Pohotovost platí na Labi ještě v Ústí nad Labem a v Litoměřicích. Třetí stupeň je už jen na Vltavě v Českém Krumlově, vodohospodáři totiž pouští vodu z lipenské nádrže.

Povodňový stav ve čtvrtek vpodvečer platil na osmadvaceti místech. Nejvyšší stupeň ohrožení pak zůstává na třech místech na dolním toku Labe. Vystoupala na něj kvůli upouštění vody z lipenské přehrady také Vltava v Českém Krumlově, kolem desáté večer se začala pohybovat pod třetím stupněm. Výstraha meteorologů před rozvodněním toků platí už jen v některých oblastech kolem Labe, řeky se vracejí dál k normálu. V Litoměřicích se ovšem na Střeleckém ostrově uvolnilo molo i s lodí, která uvázla pod Tyršovým mostem. Hasiči ji zachytili lany u břehu.

Výcvik ukrajinských vojáků bude v Česku pokračovat i příští rok, schválila během úterní schůze sněmovna. Dolní parlamentní komora odsouhlasila také prodloužení většiny misí českých vojáků v cizině. V úvodním kole podpořila vládní novelu vodního zákona, která má minimalizovat rizika havárií na vodách a současně upřesnit pravomoci při likvidaci jejich následků. Souhlasila i s vládním návrhem změn ve vzdělávání úředníků nebo přísnějšími pravidly pro nelicencované správce majetku. Poslanci také podpořili novelu zákona o ochraně zemědělského půdního fondu.

Přišli jsme o bohatství krajiny, ztrácí produktivitu, uvedl v pořadu Události, komentáře výzkumný pracovník Centra pro otázky životního prostředí Univerzity Karlovy Vojtěch Kotecký. To, že přibývá navíc sucha, mění se klima, situaci podle něj ještě více zhoršuje a potřeba opatření je ještě více urgentní.

Až 40 litrů na metr čtvereční může napršet v části Čech v pondělí odpoledne a v noci na úterý. Podobné úhrny očekávají meteorologové i na Moravě a ve Slezsku, kde ale déšť navíc doprovodí silné nebo velmi silné bouřky. Po vydatných deštích hrozí také rozvodnění řek v jižní části Čech a také v oblasti Jeseníků a Beskyd.

Velmi silné bouřky, které se v sobotu večer a v noci vyskytovaly na jihu a severovýchodě Česka, zaměstnaly hasiče i energetiky. Hasiči zaznamenali více než tisícovku výjezdů. Omezené dodávky elektřiny měly v neděli večer asi dva tisíce odběratelů. Popadané stromy komplikovaly i provoz na železnici. Černovický potok v Tučapech na Táborsku dosáhl dopoledne třetího stupně povodňové aktivity. Od 17:40 se jeho hladina snížila na první stupeň.

V italském regionu Emilia-Romagna, který v úterý a ve středu zasáhly ničivé bleskové záplavy, se začíná s odklízením škod. Ty podle guvernéra Stefana Bonacciniho dosáhnou několika miliard eur (desítek miliard korun). V oblasti dál platí nejvyšší stupeň výstrahy před povodněmi, tisíce lidí musely opustit domovy. Potvrzených obětí je podle agentury ANSA třináct, jeden člověk se pohřešuje.

Hladiny rozvodněných toků na východě Česka kulminovaly a v noci začaly klesat. První povodňový stupeň bdělosti platil v 10:30 jen na dvou menších tocích v Beskydech a těsně pod ním byla řeka Morava u Lanžhota na Břeclavsku. Deště, které hladiny zejména menších toků zvedly někde až na povodňový stupeň ohrožení, postupně ustaly. Vyplývá to z informací Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ), který krátce před desátou hodinou zrušil poslední výstrahu před povodněmi platnou pro části Jihomoravského a Zlínského kraje.