Řeky

Čtvrté nejlidnatější město Turecka a významné průmyslové a zemědělské centrum Bursa čelí bezprecedentnímu nedostatku vody. Obě hlavní nádrže téměř vyschly. Podle úřadů i odborníků hrozí, že v jedné z nejúrodnějších oblastí 86milionové země skončí zemědělství.

Eroze v severním Bangladéši každoročně vytlačuje tisíce lidí z říčních ostrovů. Mnoho rodin v severním Kurigramu se muselo opakovaně přesídlit. Úbytek půdy podél hlavních toků, která v posledních letech eroduje rekordním tempem, urychluje především tání pevninských ledovců a nepravidelné monzuny.

Československo patřilo v dobách komunistického režimu k zemím, které se nejvíce spoléhaly na těžký a chemický průmysl. Podepsalo se to na řekách, z nichž se staly zapáchající znečištěné stoky, jejichž stav vládu nezajímal.

Vědci popsali změny řeky, na které je závislý průmysl, zemědělství i náboženství v nejlidnatější zemi světa. Jde o Gangu v Indii. Za vysychání podle nich mohou změny klimatu i znečištění.

Nejnákladnějšími a časově nejnáročnějšími pracemi spojenými s loňskými povodněmi na Moravě budou zřejmě revitalizace toků řek uvnitř obcí, řekl po středečním jednání vlády ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL). Vyžádá si to podle něj zhruba deset miliard korun. Vláda se také zabývala třeba klimatickými cíli EU či vízovou povinností gruzínských diplomatů při cestách do České republiky.

Největší turecké sladkovodní jezero Beysehir, které leží v centrální části země, rychle vysychá, napsal deník Hürriyet. Na některých místech hladina jezera ustoupila o tři sta metrů od původního břehu a v některých částech dokonce až o 1,5 kilometru. Původní dno jezera se v těchto oblastech proměnilo v pastviny nebo bažiny.

Do českých vod se dostává čím dál víc živin jako fosfor a dusík, které tak způsobují celou řadu problémů: od úhynů ryb, bujení vodního květu až po obrovské emise metanu – tedy druhého nejsilnějšího skleníkového plynu. Problém má přitom podle expertů řešení.

Tým amerického viceprezidenta JD Vance požádal členy amerického ženijního vojska (USACE), aby zvýšili hladinu řeky Little Miami River, kde poté Vance jezdil na kajaku během rodinné dovolené. Žádost podala Tajná služba Spojených států (USSS) s cílem zajistit bezpečnou navigaci viceprezidentovy ochranky během viceprezidentova pobytu ve státě Ohio, uvedl deník The Guardian. Podle něj událost vyvolává otázky ohledně zneužívání amerických veřejných služeb.

S mimořádnými záplavami, opakujícími se suchy a trpícími zahradami nejsou zámky na Loiře, stejně jako velká část francouzských památek, ušetřeny mnoha dopadů klimatických změn. Někdy jim hrozí dokonce vysoké škody, píše agentura AFP.

Čínský premiér Li Čchiang tento týden oznámil začátek stavby největší vodní elektrárny na světě. Obří vodní dílo vyroste na východním okraji tibetské náhorní plošiny a podle odhadů vyjde na 170 miliard dolarů (3,6 bilionu korun), uvedla agentura Reuters s odvoláním na státní tiskovou agenturu Nová Čína. Má vyrábět třikrát víc elektřiny než známá nádrž Tři soutěsky.

Vědci z Northeastern University využili nejmodernější a nejdetailnější modely klimatu, aby prostudovali, jak se změní průtoky ve velkých řekách. Zjistili, že na přelomu příštího století pocítí 850 milionů lidí důsledky klesajícího množství vody v největších světových řekách.

Počet obětí bleskových záplav v centrálním Texasu stoupl z 27 na 32, včetně čtrnácti dětí. Mnoho lidí je nadále nezvěstných a pokračuje pátrání po pohřešovaných, včetně desítek dívek z letního tábora. Americký prezident Donald Trump uvedl, že jeho administrativa spolupracuje se státními a místními úřady v Texasu a že na místo tragédie míří ministryně vnitřní bezpečnosti Kristi Noemová.

Až polovina řek na území Česka není momentálně sjízdná pro vodáky. České televizi to potvrdil místopředseda svazu vodáků Vratislav Šembera. Podle hydrometeorologů je nejhorší situace na Vltavě nad Lipnem, nízká hladina je ale i na Sázavě nebo Ohři. Příznivější podmínky zaznamenali na horní Lužnici nebo na Vltavě pod Lipnem. Důvodem je podle nich malé množství srážek během roku nebo málo sněhu v zimě a s tím spojené sucho.

Česko má sedmadvacátou chráněnou krajinnou oblast. Vznikla v úterý na 125 kilometrech čtverečních na soutoku řek Moravy a Dyje. Pečovat bude o meandrující toky, tůně, nivní louky a komplex unikátních lužních lesů, největší nejen v tuzemsku, ale i v celé střední Evropě. O ochraně tamního území se už desítky let vedou debaty, které neutichají ani teď – odpůrci CHKO na její vznik reagují třeba kasačními stížnostmi či návrhem k Ústavnímu soudu, který podali poslanci hnutí ANO.

Krajina se může zdát bohatě zásobená vodou, ale pak se objeví podmínky, které přesto způsobí během velmi krátké doby sucho. Podle nových studií se tento problém se změnou klimatu prohlubuje a dopadá i na Česko.

Evropské ledovce plní roli gigantických přírodních nádrží, a pokud roztají, jejich funkci už nic plnohodnotně nenahradí, říká bioklimatolog Miroslav Trnka z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd ČR. V případě, že by ledovce zcela zmizely, ztratí podle vědce evropská krajina významný stabilizační hydrologický prvek a přeruší se důležité ekosystémové funkce. Ztráta ledovců podle něj není jen vizuálním symbolem změny klimatu, ale představuje hluboký zásah do vodního režimu Evropy.

Silné deště na jihovýchodě Austrálie způsobily bleskové povodně, které zvedly hladiny řek na rekordní úrovně, odřízly celá města, uvěznily mnohé obyvatele na střechách domů a tisíce dalších připravily o dodávky elektřiny. Tamní úřady mezitím vydaly příkazy k okamžité evakuaci, informují ve středu agentura Reuters či web australské veřejnoprávní stanice ABC.

Antibiotika z nemocnic, farem a odpadu se dostávají stále častěji do přírody. A tam škodí zvířatům i rostlinám. Řešení jsou náročná, drahá a mnohdy nepraktická – ale je nutné je hledat, aby řeky netrpěly ještě víc. Se zajímavou možností teď přišel mladý česko-slovenský tým a v pondělí 7. dubna za ni dostal prestižní cenu Earth Prize 2025. Projekt inovativního čištění vody PURA je vůbec prvním vítězem z Česka a Slovenska.

Letošní zima byla nadprůměrně teplá. V tuzemsku málo sněžilo i pršelo, a únor tak byl čtvrtým nejsušším od roku 1961. V jihovýchodních částech republiky spadla v porovnání s obvyklým množstvím jen pětina srážek. Sníh už leží jen v nejvyšších částech hor, a z jeho tání tak vody nepřibyde. Podle ministerstva zemědělství je ale v nádržích dostatečná zásoba pitné i užitkové vody a nedostatek zatím nehrozí.

Nový registr výpustí, který nyní připravují vodohospodáři, má dát odpověď na to, co kdo vypouští do českých řek a potoků. Například hasičům má také dát jasné informace, jaké látky v případě havárií mohou do toků vytékat. Vodohospodáři chtějí přijít zejména na nelegální výpustě a případně dosáhnout potrestání těch, kteří do vody vypouštějí to, co nemají. „Bylo by vhodné, kdyby byl připravovaný registr výpustí doplněn o automatický emisní monitoring jakosti,“ dodal mluvčí výzkumného Ústavu vodohospodářského T. G. Masaryka Tomáš Hrdinka.

Přesně před měsícem začaly v Česku extrémní povodně – hladiny řek a vodních toků se rapidně zvedly kvůli silným dešťům. Velká voda tehdy zasáhla téměř celou republiku a stála život nejméně pět lidí. S jejími následky se potýká země doteď. Úklid v postižených regionech pokračuje a řada domácností stále nemá přístup k plynu.

Ve světových řekách je úhrnem nejméně vody přinejmenším za posledních 33 let, za která jsou známá data. V nově zveřejněné zprávě na to upozornila Světová meteorologická organizace (WMO). V každém roce z uplynulých pěti let byly hladiny řek výrazně pod dlouhodobým průměrem.

V době, kdy v nejpostiženějších oblastech Česka napršelo v uplynulých dnech více než pět set milimetrů, se s největšími problémy v oblasti nejdelší české řeky potýkají podle generálního ředitele Povodí Vltavy Petra Kubaly jižní Čechy. Ten v Interview ČT24 sdělil, že podle pondělních informací by na Šumavě mělo padnout dalších až osmdesát milimetrů srážek. Déšť podle něj zasáhne jak levostranné, tak pravostranné přítoky Vltavy. Uklidnil však, že v rámci příprav bylo uvolněno dostatečné množství objemu nádrží na Vltavě a alespoň v Praze tedy výraznější problémy neočekává.

Letní vedra vybízejí k tomu, aby se člověk zchladil v rybníce nebo přehradě, bohužel ale také znamenají zvýšené riziko výskytu různých choroboplodných zárodků ve vodě, které mohou prázdniny ošklivě zkomplikovat. Nejčastěji hrozí střevní potíže nebo zánětlivá onemocnění uší a očí. Nezpůsobují je ale jen dobře známé sinice. Na první pohled člověk některé patogenní organismy pozná jen těžko, proto se vyplatí vždy sledovat aktuální informace hygieniků.