Ve světových řekách je úhrnem nejméně vody přinejmenším za posledních 33 let, za která jsou známá data. V nově zveřejněné zprávě na to upozornila Světová meteorologická organizace (WMO). V každém roce z uplynulých pěti let byly hladiny řek výrazně pod dlouhodobým průměrem.
Příčinou tohoto stavu je klimatická změna, zesilovaná každých několik let přirozeně se vyskytujícím klimatickým jevem El Niňo, který na celém světě ovlivňuje srážky. Rok 2023 byl navíc nejteplejším od počátku industrializace a ledovce ztratily nejvíce ledu za nejméně 50 let, zdůraznila WMO.
V řekách, které jsou napájeny ledovci, hladina zpočátku roste, protože led taje a odtéká, vysvětlil podle agentury DPA ředitel hydrologického oddělení WMO Stefan Uhlenbrook. Když ale ledovce zmizí, má to pro tyto řeky dramatické důsledky. Lidé se na to podle Uhlenbrooka musí připravit – jednak budováním vodních nádrží, ale především obezřetnější spotřebou mizejících zdrojů.
Ne všechny řeky jsou postiženy stejně. V oblasti Mississippi, v Amazonii nebo v asijských řekách Ganga, Brahmaputra a Mekong bylo loni méně vody, než by odpovídalo dlouhodobému průměru. Naopak ve východní Africe, na severu Nového Zélandu, na Filipínách a v severní Evropě bylo vody více, uvádí WMO.
Extrémů přibývá
„Voda je kanárem v uhelném dole klimatické změny,“ podotkla generální tajemnice WMO Celeste Sauloová s narážkou na dřívější praxi, kdy byli kanárci v klecích umísťováni v uhelných šachtách, kde sloužili jako specifické „signalizační zařízení“, protože při zvýšené koncentraci potenciálně smrtícího oxidu uhelnatého upadli do bezvědomí dříve než lidé.
„Dostáváme nouzové signály ve formě stále extrémnějších dešťových srážek, záplav a sucha, které silně zatěžují život, ekosystémy a ekonomiky,“ dodala Sauloová.
Podle údajů OSN nejméně 3,6 miliardy lidí, tedy více než 40 procent světové populace, nemá dostatek vody nejméně jeden měsíc v roce. Podle modelových propočtů by počet takových lidí mohl do roku 2050 stoupnout na pět miliard.
Zpráva WMO dokumentuje vodní stavy v jezerech a řekách, vlhkost půdy a měření ledovců a sněhu. Některé země ale údaje neposkytly. V takových případech je WMO nahrazuje modelovými propočty.
