Amazonie

Ve francouzském Marseille byl zastřelen Mehdi Kessaci, druhý bratr protidrogového aktivisty Amina Kessaciho. Podle vyšetřovatelů je možné, že za vraždou stojí jeden z místních gangů, které svádějí boje o území. Podle BBC se tak děje zejména ve čtvrtích s vysokým podílem přistěhovalců. Marseille, kde se vloni stalo 64 vražd, ale není jediným místem, které násilí postihlo. V reakci na rostoucí drogovou kriminalitu už ministr spravedlnosti Gérald Darmanin oznámil plán na výstavbu věznice v Amazonii.

Teploty vody v amazonském jezeře, kde žijí ohrožení kytovci, stouply během vln veder o deset stupňů. Zvířata nebyla schopná se tomu přizpůsobit a zemřela, stejně jako spousta ryb.

Klimatická změna zvýšila riziko extrémních lesních požárů v některých oblastech světa mnohonásobně. Vědci z 60 výzkumných institucí po celém světě, kteří jsou zapojení do projektu State od Wildfires, spočítali, že v severovýchodní Amazonii se pravděpodobnost extrémního požárního počasí zvýšila třicetkrát až sedmdesátkrát. V povodí Konga v Africe je to třikrát až osmkrát. Vyplývá to ze studie, kterou vědci zpracovali k požární sezoně mezi loňským březnem a letošním únorem.

Vědci ze šedesáti univerzit celého světa studovali výšku stromů na téměř dvou stovkách pozemků, kde mohou růst bez dalších negativních vlivů – nikdo je nekácí a jsou daleko od znečištění. Výsledky ukazují, že už nejméně třicet let se tam stromy zvětšují poměrně k tomu, jak v atmosféře přibývá oxidu uhličitého.

Brazilský antimonopolní úřad pozastavil platnost takzvaného sójového moratoria, jehož cílem bylo zmírnit odlesňování Amazonského pralesa. Brazilská pobočka ekologické organizace Greenpeace to označila za velký krok zpět, který podle ní zmaří šance země na splnění jejích klimatických cílů. Podle deníku The Guardian jde o další opatření, jež poškodí image brazilské vlády, která se prezentuje jako ochránce Amazonie a v listopadu hostí klimatickou konferenci OSN.

Nová zpráva vědců z Marylandské univerzity upozorňuje, že nikdy lesů neubylo tolik jako během roku 2024. Největším problémem je situace v Amazonii, naopak naději představuje vývoj v jihovýchodní Asii.

Deset procent nejbohatších lidí na světě přispělo od roku 1990 ke dvěma třetinám globálního oteplování. Kdyby měl svět emise jako polovina chudších, tak by se změna klimatu v podstatě nekonala, konstatovala nová studie.

Přežití malého primáta tamarína pestrého závisí na městském plánování v Manausu, které je hlavním městem brazilského státu Amazonas, píše server The Guardian. Pokud město nechce dopustit vyhynutí této černo-bílé opice, jež žije pouze v okolí města, musí do nových plánů zařadit více zeleně. Rozšířil by se tím životní prostor tohoto drobného savce a z více stromů a parků by těžili i obyvatelé města, tvrdí ochránci přírody. Situace je přitom kritická, očekává se, že se populace tamarína pestrého v následujících dvaceti letech zmenší o osmdesát procent.

Mezi 27 druhy, které v roce 2022 objevili členové expedice v peruánské části amazonského pralesa, je například obojživelná myš. Ta má prsty částečně srostlé blanami a živí se vodním hmyzem. S odvoláním na americkou neziskovou organizaci Conservation International to uvedla agentura Reuters.

Ve světových řekách je úhrnem nejméně vody přinejmenším za posledních 33 let, za která jsou známá data. V nově zveřejněné zprávě na to upozornila Světová meteorologická organizace (WMO). V každém roce z uplynulých pěti let byly hladiny řek výrazně pod dlouhodobým průměrem.

Amazonie čelí nejhoršímu suchu za posledních sedmdesát let, které způsobilo drastické snížení hladin řek a vysychání dříve splavných koryt. Místní obyvatelé, závislí na řekách pro přepravu potravin a vody, se potýkají s uvázlými loděmi a kritickým nedostatkem zásob. Sucho ohrožuje také sladkovodní delfíny a způsobilo rozsáhlé požáry. V některých oblastech klesla hladina řek na historická minima, což se promítá do zhoršujících se životních podmínek a zvyšujícího se rizika nedostatku pitné vody. Vláda reaguje uvolněním prostředků na boj s přírodními katastrofami.

Několik desítek bojovníků z kmene Munduruku prosekávalo amazonský prales, aby vyznačily hranice svého území. Oblast měla označit brazilská vláda, která to doposud neučinila. Kmen bojuje za ochranu své půdy proti invazi nelegálních dřevorubců a zlatokopů, kteří znečišťují řeky a ohrožují místní ekosystém. Ochránci životního prostředí zdůrazňují, že úsilí domorodých obyvatel je klíčové pro zpomalení globálního oteplování. Přestože vláda uznala několik nových rezervací, mnoho dalších území zůstává bez ochrany a čelí rizikům kvůli plánovaným infrastrukturním projektům, jako je například výstavba vodní elektrárny a železnice.

V Amazonii, která je zásobárnou pětiny sladké vody na světě, začíná období sucha. Mnoho místních řek má ale už nyní kriticky nízkou hladinu vody. Vlády této oblasti proto připravují mimořádná opatření k řešení různých očekávaných problémů, od narušení plavby až po rostoucí počet lesních požárů, napsala agentura AP.

Jan Dungel je milovník Amazonie, biolog, cestovatel a protagonista třídílného dokumentu České televize s názvem Ohrožená Amazonie. V rozhovoru pro Interview ČT24 vypráví o setkání s jaguárem, posledních bílých místech na mapě i o tom, zda by si dal v Česku brazilský steak.

Vědci v Peru prozkoumali lebku obřího říčního delfína nalezenou před pěti lety. Předpokládají, že před 16 miliony let tento druh uprchl z moře a našel útočiště v amazonských řekách. Jeho nejbližší příbuzní ale žijí až v jihovýchodní Asii. Vyhynulý druh měřil tři a půl metru, což znamená, že to byl vůbec největší říční delfín, jaký byl kdy nalezen.

V Brazílii letos zažívají celé měsíce extrémů v řadě za sebou. Zatímco jih země zasáhly v minulých týdnech rekordní srážky, které mimo jiné rozvodnily i známé vodopády Iguazú, jihovýchod země trápila extrémní vedra. Ve druhé polovině října teplota vyšplhala až k 45 °C, na řadě stanic padly dosavadní historické rekordy. Centrální a severní části země pak hlásí extrémní sucho – to všechno v situaci, kdy je na jižní polokouli stále teprve jaro a největší vedra se teprve očekávají.

Kvůli nebývalému suchu v brazilské části Amazonie klesla hladina řeky Río Negro, jednoho z přítoků Amazonky, tak nízko, že lodě v přístavu v Manaus zůstaly stát na říčním dně. Nedostatek vody do značné míry způsobený jevem El Niño narušuje říční dopravu, na níž závisí stovky tisíc lidí v okolních vesnicích, a ohrožuje také pralesní ekosystémy.

V roce 1918 natočil kameraman Silvino Santos němý dokument o Amazonii, který je pokládán za hodnotné dobové svědectví. Jenže filmový kotouč napřed někdo ukradl a pak zmizel ze světa úplně. Dokud jeho kopii neobjevili v Národním filmovém archivu (NFA) v Praze. Po více než sto letech od premiéry se tak Divy veletoku Amazonky opět dostávají k divákům. Nálezu si všimla i zahraniční média. Britský list The Guardian o snímku píše jako o „svatém grálu brazilské němé kinematografie“.

V brazilské Amazonii havarovalo v sobotu menší letadlo společnosti Manaus Aerotaxi. Neštěstí se stalo při pokusu o přistání v městě Barcelos. Na palubě bylo čtrnáct lidí, všichni zahynuli. Stroj Embraer EMB-110 s imatrikulací PT-SOG byl 32 let starý, okolnosti jeho nehody vyšetřuje brazilské letectvo.

Emise oxidu uhličitého z brazilské části amazonského pralesa se v prvních dvou letech vlády bývalého prezidenta Jaira Bolsonara (2019 a 2020) prudce zvýšily. Podle autorů studie, kterou zveřejnil vědecký časopis Nature, za to může oslabení ochrany pralesa ze strany brazilských úřadů. Výrazně se také zvýšila plocha pralesa, která byla zničena.

Soukromé rezervace mohou být dalším příspěvkem k ochraně biodiverzity. Vedle státem prohlášených oblastí mohou pomoci naplnit unijní Nařízení o obnově přírody. Chystaný předpis počítá kromě jiného s rozšířením chráněných území.

Den před zahájením amazonského summitu v brazilském Belému vyrazili brazilští původní obyvatelé do ulic. Chtěli tak upozornit na opomíjení vládou a na násilí páchaném na jejich lidech. Toho se nejčastěji dopouštějí právě nelegální těžaři dřeva a horníci v Amazonii. Latinskoamerické státy na summitu vyzvaly rozvinuté země, aby naplnily své závazky spojené s klimatickými změnami a přispěly k získávání 200 miliard dolarů ročně do roku 2030 do fondu biodiverzity, píše agentura Reuters.

Osm latinskoamerických států se v úterý dohodlo na společné alianci proti odlesňování amazonského pralesa. Společné datum konce ničení tohoto ekosystému však prohlášení amazonského summitu v brazilském Belému neobsahuje, uvedl brazilský tisk. Státy také chtějí spolupracovat na tom, aby amazonský prales nezačal vypouštět do vzduchu více oxidu uhličitého, než dokáže pohltit.

Brazílie zaznamenala od začátku roku pokles odlesňování amazonského pralesa. Ve srovnání se stejným obdobím loňského roku se zničená plocha snížila o více než 42 procent. Administrativa prezidenta Luize Inácia Luly da Silvy považuje vývoj mimo jiné za důsledek vládních opatření. Poslední údaje ocenili i ekologové, upozorňují ale, že k úplnému zastavení odlesňování vede ještě dlouhá cesta.