Amazonie strana 2 z 4

Americký prezident Joe Biden a jeho brazilský protějšek Jair Bolsonaro se během setkání na summitu amerických států v Los Angeles dohodli, že budou spolupracovat na prevenci dalšího odlesňování Amazonie. Podle agentury Reuters to oznámil Bílý dům. Odlesňování Amazonie prudce vzrostlo od nástupu Bolsonara, podle kterého těžba v amazonském pralese sníží chudobu v regionu. Proti těžbě v chráněných oblastech protestovaly v zemi už tisíce lidí.

Mezinárodní vědecký tým pomocí technologie laserového radaru našel v Bolívii ztracená města civilizací, které tam existovaly ještě před příchodem evropských kolonizátorů. Archeologové výsledky popsali v odborném časopise Nature.

Počet požárů v brazilském amazonském pralese se v květnu meziročně zdvojnásobil. Brazilský Národní ústav pro výzkum vesmíru (INPE) díky záznamům ze satelitu zachytil na 2300 požárů, což byl nejvyšší květnový údaj za posledních 18 let.

Deštný prales je místo plné zvuků. Ozývají se odevšud – vydávají je ptáci, savci i hmyz, ale i vítr, stromy a voda. Pro biology je to jako koncert složený z tisícovek nástrojů. Jenže nový výzkum ukazuje, že tento orchestr zní v poslední době rozladěně – jeho harmonii narušují podle studie v časopise Proceedings of the National Academy of Sciences hlavně opakované požáry.

Ledovce v tropické části jihoamerických And se za posledních třicet let zmenšily téměř o polovinu, vyplývá ze studie skupiny MapBiomas, na níž se podíleli experti z Brazílie či Peru. K bezprecedentnímu úbytku ledovců podle nich přispěly klimatické změny i rozsáhlejší požáry v Amazonii.

Rozsah ničení amazonského pralesa se na začátku letošního roku zvětšil. Podle údajů brazilského Národního ústavu pro výzkum vesmíru (INPE) v lednu a v únoru prales přišel o zhruba 630 kilometrů čtverečních své plochy, což je přibližně třikrát více než před rokem. Vývoj znepokojuje ekology, kteří upozorňují, že kvůli dešťům se odlesňování na začátku roku drželo spíše na nízkých hodnotách.

Amazonské pralesy se dostávají na hranu stability. Úbytek stromů tam stále zrychluje. Podle nové zprávy v tom má nečekaně silnou roli pěstování sóji, která se pak dováží do Evropy.

Na Zemi je přibližně třiasedmdesát tisíc druhů stromů, ale přes devět tisíc z nich zatím nebylo vědecky zdokumentováno. Vyplývá to z nového globálního odhadu, na kterém spolupracovali výzkumníci po celém světě a k němuž byly použity britské dešifrovací techniky z druhé světové války.

Bill Gates, Jeff Bezos nebo Elon Musk. Jména, který zná téměř každý. Vydělali miliardy a teď je investují do záchrany přírody. Trend, který má dlouhou tradici, se stává stále populárnější i na lokální úrovni. Jedním příkladem z mnoha jsou i manželé Bentlyovi. Skotským vřesovištím se rozhodli vrátit původní charakter.

Oči plné prachu a viditelnost na pár desítek metrů. Málokdo zahrne tyto představy do myšlenek o ideální dovolené u moře. Na Kanárských ostrovech, kam se v zimních měsících přijíždí zahřát velké množství turistů z Evropy, se ale počasí může znenadání změnit do písečné bouře i několikrát do roka. Oblaka prachu na ostrovy nedaleko Afriky ženou větry ze Sahary. Co může být pro turisty nepříjemné, a pro místní i zdraví nebezpečné, je však klíčové pro fungování ekosystému celé planety.

Mýcení amazonského deštného pralesa v Brazílii za rok vzrostlo o pětinu, což je nejvíce od roku 2006. S odkazem výroční zprávu vlády zveřejněné ve čtvrtek o tom informuje agentura Reuters. Zjištění podle ní odporuje tvrzení prezidenta Jaira Bolsonara, že brazilské úřady potírají nelegální odlesňování.

Podle nového výzkumu jsou ty nejčistější části amazonského deštného pralesa stále ještě bez přímého kontaktu s lidmi, přesto jsou i ony ovlivněny klimatickými změnami způsobenými člověkem. Nové analýzy údajů shromážděných za poslední čtyři desetiletí ukazují, že se tam nejen snížil počet ptáků, ale u většiny zkoumaných druhů se změnila i velikost těla a délka křídel. Tyto tělesné proměny ptáků jsou podle vědců logickou evoluční reakcí na stále teplejší a suché klima.

Klimatologové popsali varovné příznaky kolapsu Golfského proudu. Mohlo by k tomu dojít už v průběhu desítek let a šlo by o zásadní bod zvratu v klimatu planety.

Brazilská Amazonie přestává zadržovat oxid uhličitý a v brzké době hrozí, že začne vypouštět tohoto plynu více, než kolik ho v určité době pohltí. K těmto závěrům došel tým vědců, jejichž studii ve středu zveřejnil časopis Nature. Za nepříznivou bilancí, která podle nich už v některých částech Amazonie nastala, stojí kombinace změn klimatu, odlesňování a další lidské aktivity.

Podle oficiálních údajů zveřejněných brazilskými vědci dosáhlo odlesňování brazilské Amazonie v červnu už čtvrtý měsíc po sobě rekordní hodnoty. Celkem bylo zničeno 1062 kilometrů čtverečních pralesa, což je přibližně třetina rozlohy Karlovarského kraje.

Brazílie na ochranu deštného pralesa v Amazonii znovu vyšle armádu. Vojáci ho mají chránit zejména před nelegálními těžaři dřeva a klučením. Dekretem o tom rozhodl prezident Jair Bolsonaro. Podobná vojenská mise, která měla bránit odlesňování, skončila teprve před dvěma měsíci. Ta nynější má trvat nejméně do konce srpna, napsala agentura AP.

Brazilský ministr životního prostředí Ricardo Salles ve středu podal demisi kvůli obvinění z nelegálního vývozu dřeva z Amazonie. Ministr rezignaci oznámil na tiskové konferenci, prezident Jair Bolsonaro ji podle jeho slov přijal. Ve funkci ho nahradí Joaquim Alvaro Pereira Leite, napsala agentura AFP.

Dávní domorodí obyvatelé Amazonie dokázali v deštném pralese žít po tisíce let bez toho, aby vyhubili byť jen jediný rostlinný druh nebo nějak významněji proměnili jejich skladbu.

Silné deště v amazonském deštném pralese způsobily, že hladiny řek v povodí největšího toku světa stouply na rekordní úroveň. Voda v posledních čtrnácti dnech zaplavila několik desítek měst a vesnic a ohrozila i hlavní město brazilského státu Amazonas, kde zůstalo uvězněno kolem pěti tisíc rodin. Pro Brazílii, těžce postiženou pandemií koronaviru, jde v krátké době o další katastrofu. Galerie fotografií ukazuje aktuální situaci na řece Río Negro, která se vlévá do Amazonky u města Manaus.

Dopady klimatických změn, které se projevily v amazonském deštném pralese už před příchodem evropských kolonistů po roce 1492, vedly k tomu, že populace původních obyvatel byly na ústupu před takzvaným „velkým vymíráním“. Tuto možnost popsal nový výzkum, který analyzoval údaje o pylu a dřevěném uhlí z celé Amazonie.

Brazílie bojuje proti nové variantě covidu-19 z Amazonie, která by mohla ohrozit celý svět. Tato latinskoamerická země je domovem jen necelých tří procent světové populace, ale v současnosti na ni připadá téměř třetina denních případů úmrtí na covid-19 - a za tento vysoký počet je zodpovědná převážně nová varianta infekce. V Brazílii už po nákaze koronavirem zemřelo více než 312 tisíc lidí a denně přibývají více než tři tisíce dalších obětí; hůře na tom jsou jen lidnatější Spojené státy, napsal serverThe Wall Street Journal.

Brazilský nejvyšší soud v úterý nařídil zahájit vyšetřování prodeje půdy v amazonském deštném pralese na inzertních stránkách Marketplace sociální sítě Facebook. Informoval o tom server BBC News Brasil, který na tyto inzeráty minulý týden upozornil. Některé nabízené pozemky jsou v chráněných oblastech, a patří tak k území domorodých obyvatel, kteří o jejich prodeji neměli tušení.

V brazilském městě Manaus, které je považováno za bránu do Amazonie, se během první vlny onemocnění covid-19 nakazila téměř celá populace. Přesto ve městě nedošlo k vytvoření očekávané kolektivní imunity a celý region zasáhla další koronavirová vlna, za kterou zřejmě stojí brazilská linie onemocnění označovaná jako P1. Vědci a vláda se obávají, že by se virus mohl masivně šířit i mimo města po amazonském pralese. Minulý týden vyrazili do zdánlivě neobydlených končin týmy zdravotníků, ty s sebou vezou vakcínu firmy AstraZeneca, kterou se budou snažit očkovat místní obyvatele.

„Zabránit, zastavit a zvrátit hroucení ekosystémů na každém kontinentu a v každém oceánu.“ OSN vyhlásila ekologickou desetiletou výzvu, snadná ale není, možná v lecčems i nereálná. Na řadě míst planety může být už pozdě, oteplování oceánů nevratně ničí korálové útesy, dramaticky ubývají po celé planetě rozlohy pralesů. Proti se navíc mohou postavit lokální vlády, které nemají životní prostředí jako svoji prioritu. To se hodně vytýká například Brazílii, konkrétně prezidentu Jairu Bolsonarovi. Požáry a systematické kácení amazonského pralesa je ale jen jednou z mnoha ran na solar planety, která je kromě člověka domovem pro více než osm milionů druhů živočichů.