Vědci zjistili, co všechno ovlivňuje pestrost lesů. Na rozsáhlém výzkumu se podíleli i Češi

2 minuty
Události: Rozsáhlá studie lesních porostů
Zdroj: ČT24

Amazonský prales je nejrozmanitější vegetace naší planety. Nemůže za to ale jen teplota a množství srážek. Mezinárodní tým vědců, jehož součástí byli i Češi, prozkoumal téměř všechny lesní ekosystémy na světě a zjistil, co všechno jejich různorodost ovlivňuje. Data chtějí využít i na cílenější ochranu přírody.

Jen za červenec ztratila Brazílie téměř 1500 kilometrů čtverečních pralesa. Svět tak přichází o nejrozmanitější lesní ekosystém na světě. „Na jednom hektaru můžete najít klidně i přes dvě stě druhů stromů, což je vlastně větší počet než v celé Evropě,“ vysvětluje Robert Tropek, který se spolu se svým kolegou Štěpánem Janečkem a dalšími vědci podílel na rozsáhlé studii, jejíž výsledky zveřejnil prestižní vědecký časopis Nature Ecology and Evolution. 

Mezinárodní konsorcium 249 autorů z padesáti zemí světa nasbíralo data o více než pětapadesáti milionech stromů na 1,3 milionu výzkumných ploch, které reprezentují 97 procent lesních ekosystémů světa. Jak autoři studie upozorňují, shromáždění takového množství dat a následná analýza byly možné nejen díky spolupráci velkého počtu vědeckých kapacit z různých států a institucí, ale i díky účasti vědců z jinak přehlížených tropických oblastí.

Vliv má i teplota či typ půdy

Na různorodost lesního porostu má vliv i jeho poloha k rovníku – čím blíže k rovníku dané místo je, tím bohatší lesy jsou. Jenže nejde o jediný faktor, na kterém záleží. Roli hrají kromě teploty a vlhkosti i typy půd nebo to, v jakém terénu les roste. To ukázala i data, která Tropkův a Janečkův tým nasbíral v Africe v okolí Kamerunské hory.

„Hlavním autorům studie chyběla data z obtížně dostupných hor střední Afriky, proto nás vyzvali, abychom se ke konsorciu připojili. Na Kamerunské hoře počítáme a měříme stromy při dlouhodobých výzkumech vztahů mezi rostlinami a jejich opylovači, a při studiu denních i nočních motýlů Kamerunské hory,“ dodal Tropek s tím, že diverzita v okolí Kamerunské hory je velmi ochuzená.

„Je to vlastně mladá sopka, mladý vulkán. Ekosystémy tam existují poměrně krátce, třeba kolem milionu let,“ podotýká. To je z pohledu přírody v tropech málo – jiné druhy stromů neměly čas na místě začít růst. I tak ale patří Kamerun k těm rozmanitějším oblastem.

Nejbohatší lesy v mírném pásmu má Chile

„Úplně nejbohatší lesy v mírném pásmu jsou v Chile, kde můžete najít na hektaru třeba padesát druhů stromů,“ dodává Tropek. Naopak Česká republika patří mezi extrémně chudé oblasti. Můžou za to hory, které zemi obklopují, ale i ti, kteří se o lesy v minulosti starali.  

Rozsáhlá studie bude nyní důležitá i pro ochranu lesů. Všechna data budou dostupná pro širokou veřejnost a mohou pomoci pro ochranu lokálně i globálně cenných lesních porostů. Z velké části tropických lesů předtím takto podrobná data chyběla, případně nebyla nikde centrálně dostupná. Nyní bude podle vědců mnohem snazší stanovit priority v ochraně lesů a přikročit k jejich efektivní ochraně.  

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Vědci na Trutnovsku našli v trase D11 hromadné vojenské hroby z 18. a 19. století

Vědci v trase budoucí dálnice D11 v úseku mezi Jaroměří a Trutnovem objevili hromadné vojenské hroby z 18. a 19. století, které považují za mimořádný archeologický soubor doplňující poznání tehdejších válečných konfliktů. Kromě hrobu z druhé slezské války z roku 1745, o kterém již informovali, našli také tři z roku 1866.
před 23 hhodinami

Ničivé počasí v části Asie není náhoda, ale klimatické varování, tvrdí vědci

Jihovýchodní Asie letos čelí neobvykle silným bouřím. Počet obětí povodní a sesuvů půdy v Indonésii, na Srí Lance a v Thajsku dosud přesáhl 1400, přičemž více než tisícovka lidí se stále pohřešuje. V Indonésii zůstávají celé vesnice odříznuté od zbytku světa poté, co voda zničila mosty a silnice. Tisíce lidí na Srí Lance nemají přístup k pitné vodě, zatímco thajský premiér přiznal nedostatečnou reakci své vlády, píše agentura AP.
včera v 11:44

Stárnutí ženských vajíček se dá zvrátit, zjistili náhodou čeští vědci

Projevy stárnutí ženských vajíček, takzvaných oocytů, je možné zvrátit a jejich poškození opravit. To, co bylo dosud považováno za biologicky nemožné, dokázal mezinárodní tým vedený reprodukční bioložkou Helenou Fulkovou z Ústavu experimentální medicíny Akademie věd ČR, který o průlomu informoval v tiskové zprávě. Výsledky zveřejnil časopis Aging Cell. Podle vědců otevírají závěry práce nové otázky o biologii stárnutí a také prostor pro vývoj budoucích léčebných postupů.
včera v 10:47

Univerzitní spin-offy sílí. Pomáhají výzkumu a míří do světového byznysu

Univerzitní firmy, takzvané spin-offy, které vysokým školám přinášejí zisk, jsou v zahraničí běžné. V tuzemsku se tento model prosazuje pomaleji. Na konferenci v Ostravě, pořádané agenturou CzechInvest, zazněly příklady úspěšných firem, které dokážou z akademického výzkumu vytvořit mezinárodně konkurenceschopný produkt i finanční přínos pro vysoké školy.
včera v 09:24
Načítání...