Vědci zjistili, co všechno ovlivňuje pestrost lesů. Na rozsáhlém výzkumu se podíleli i Češi

Nahrávám video

Amazonský prales je nejrozmanitější vegetace naší planety. Nemůže za to ale jen teplota a množství srážek. Mezinárodní tým vědců, jehož součástí byli i Češi, prozkoumal téměř všechny lesní ekosystémy na světě a zjistil, co všechno jejich různorodost ovlivňuje. Data chtějí využít i na cílenější ochranu přírody.

Jen za červenec ztratila Brazílie téměř 1500 kilometrů čtverečních pralesa. Svět tak přichází o nejrozmanitější lesní ekosystém na světě. „Na jednom hektaru můžete najít klidně i přes dvě stě druhů stromů, což je vlastně větší počet než v celé Evropě,“ vysvětluje Robert Tropek, který se spolu se svým kolegou Štěpánem Janečkem a dalšími vědci podílel na rozsáhlé studii, jejíž výsledky zveřejnil prestižní vědecký časopis Nature Ecology and Evolution. 

Mezinárodní konsorcium 249 autorů z padesáti zemí světa nasbíralo data o více než pětapadesáti milionech stromů na 1,3 milionu výzkumných ploch, které reprezentují 97 procent lesních ekosystémů světa. Jak autoři studie upozorňují, shromáždění takového množství dat a následná analýza byly možné nejen díky spolupráci velkého počtu vědeckých kapacit z různých států a institucí, ale i díky účasti vědců z jinak přehlížených tropických oblastí.

Vliv má i teplota či typ půdy

Na různorodost lesního porostu má vliv i jeho poloha k rovníku – čím blíže k rovníku dané místo je, tím bohatší lesy jsou. Jenže nejde o jediný faktor, na kterém záleží. Roli hrají kromě teploty a vlhkosti i typy půd nebo to, v jakém terénu les roste. To ukázala i data, která Tropkův a Janečkův tým nasbíral v Africe v okolí Kamerunské hory.

„Hlavním autorům studie chyběla data z obtížně dostupných hor střední Afriky, proto nás vyzvali, abychom se ke konsorciu připojili. Na Kamerunské hoře počítáme a měříme stromy při dlouhodobých výzkumech vztahů mezi rostlinami a jejich opylovači, a při studiu denních i nočních motýlů Kamerunské hory,“ dodal Tropek s tím, že diverzita v okolí Kamerunské hory je velmi ochuzená.

„Je to vlastně mladá sopka, mladý vulkán. Ekosystémy tam existují poměrně krátce, třeba kolem milionu let,“ podotýká. To je z pohledu přírody v tropech málo – jiné druhy stromů neměly čas na místě začít růst. I tak ale patří Kamerun k těm rozmanitějším oblastem.

Nejbohatší lesy v mírném pásmu má Chile

„Úplně nejbohatší lesy v mírném pásmu jsou v Chile, kde můžete najít na hektaru třeba padesát druhů stromů,“ dodává Tropek. Naopak Česká republika patří mezi extrémně chudé oblasti. Můžou za to hory, které zemi obklopují, ale i ti, kteří se o lesy v minulosti starali.  

Rozsáhlá studie bude nyní důležitá i pro ochranu lesů. Všechna data budou dostupná pro širokou veřejnost a mohou pomoci pro ochranu lokálně i globálně cenných lesních porostů. Z velké části tropických lesů předtím takto podrobná data chyběla, případně nebyla nikde centrálně dostupná. Nyní bude podle vědců mnohem snazší stanovit priority v ochraně lesů a přikročit k jejich efektivní ochraně.  

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Ebola v Evropě není velkou hrozbou, ukazují zkušenosti

Pacient, který může mít ebolu a bude hospitalizovaný v Česku, může vyvolávat obavy. Ale zkušenosti naznačují, že kvalitní přijatá opatření i samotné vlastnosti viru dokáží šíření nemoci účinně zabránit.
před 14 hhodinami

Příznaky Alzheimera odhalí rychlý test. Zkuste si ho

První příznaky demence může odhalit nový test kognitivních funkcí, jako je paměť nebo porozumění. Ve věku 65 až 80 let je teď součástí preventivní prohlídky u praktického lékaře, dostupný je i na internetu. Trvá jen několik minut, informovala Společnost všeobecného lékařství České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně (ČLS JEP).
před 15 hhodinami

WHO zkoumá možnosti vakcín a léčby proti epidemii eboly v Kongu

Světová zdravotnická organizace (WHO) zkoumá, zda by některé kandidátské vakcíny, tedy očkovací látky ve fázi výzkumu, nebo léčebné postupy, mohly být použity k potlačení epidemie eboly v Kongu (Demokratické republice Kongo). Informovala o tom v úterý agentura AFP. Organizace již dříve vyhlásila nárůst počtu případů vysoce nakažlivé hemoragické horečky za mezinárodní zdravotní stav nouze.
19. 5. 2026Aktualizováno19. 5. 2026

Kde leží hranice medicíny? Odpovědi hledal nový pořad Daniela Stacha Na dosah

Česká televize spouští nový diskusní pořad Na dosah. Bude se snažit přiblížit zásadní společenská témata, která mají potenciál rozdělovat společnost tak, aby odborníci i obyčejní lidé mohli hledali shodu. První díl se v úterý 19. května od 20:07 na ČT24 věnuje medicíně, která občas může vypadat jako všemocná – ale zatím taková rozhodně není.
19. 5. 2026

Svět je dle expertů k pandemiím náchylnější než před covidem

Ani po epidemii eboly v západní Africe před necelými deseti lety, pandemii covidu-19 a nouzové situaci kolem infekčního onemocnění mpox (dříve opičí neštovice) není svět bezpečnějším místem před propuknutím nových pandemií. Uvedlo to mezinárodní expertní grémium na úvod výročního zasedání Světového zdravotnického shromáždění, které je orgánem Světové zdravotnické organizace (WHO). Šéf WHO Tedros Adhanom Ghebreyesus prohlásil, že svět nyní zažívá nebezpečné časy.
19. 5. 2026

Po týdnu tréninku se lidský mozek naučí přijmout nemožné. Včetně létání

Člověk neumí vlastní silou létat. Nikdy to neuměl, a pokud se genetika nestane opravdu neskutečně pokročilou, nebude to umět nikdy. Lidský mozek je na tento fakt naprogramovaný miliony let evoluce našeho druhu. A přesto – náš mozek je tak neuvěřitelně přizpůsobivý a současně učenlivý, že se dá přesvědčit k tomu, že jeho nositel létat umí. A dokonce pak podle toho mění své další funkce. Prokázal to pozoruhodný experiment čínských vědců.
19. 5. 2026

Historička: „Bílí“ migranti z Ruska nakopli československou vědu i techniku

Když do Československa přišli po první světové válce ruští emigranti, nabídla jim nově vzniklá republika vzdělání, pomoc i zázemí. A oni se jí za to odvděčili špičkovými výkony v technických oborech, popisuje v rozhovoru pro ČT24 historička Dana Hašková.
19. 5. 2026

Klíšťata ve městech jsou infikovanější než v lesích, upozorňují vědci

Klíšťata ve městech jsou prokazatelně až dvakrát infikovanější než ta ze 150 lesních lokalit po celém Česku, kde pracovníci Státního zdravotního ústavu sbírají a testují vzorky. Vědci je hledají pozemním sběrem, informace získávají i přímo od lidí prostřednictvím aplikace Klíšťapka nebo webu Klíšťata ve městě. Za tři roky nasbírali více než dvanáct tisíc klíšťat. Některou z bakterií bylo infikováno 44 procent z nich, čtvrtina pak boreliózou.
19. 5. 2026
Načítání...