Brazilská Amazonie podle vědců přestává zadržovat oxid uhličitý

Brazilská Amazonie přestává zadržovat oxid uhličitý a v brzké době hrozí, že začne vypouštět tohoto plynu více, než kolik ho v určité době pohltí. K těmto závěrům došel tým vědců, jejichž studii ve středu zveřejnil časopis Nature. Za nepříznivou bilancí, která podle nich už v některých částech Amazonie nastala, stojí kombinace změn klimatu, odlesňování a další lidské aktivity.

 V brazilské Amazonii se rozkládá prales, který patří podle odborníků k největším přírodním úložištím oxidu uhličitého (CO2) na světě. Podle několika set místních měření v různých oblastech pralesa v letech 2010 až 2018 vědci došli k závěru, že východní Amazonie už teď vypouští více oxidu uhličitého, než kolik ho zadrží. Saldo je nepříznivé hlavně v měsících, kdy panuje sucho. Severozápadní Amazonie je podle vědců zatím v rovnováze, protože v oblasti jsou příznivější meteorologické podmínky a panuje tam větší vlhkost.

Za nepříznivý vývoj mohou podle vědců lidské aktivity. „Mýcení a ničení pralesa snižuje schopnost Amazonie zadržovat oxid uhličitý,“ uvádějí autoři studie. Poukazují především na kácení ze strany zemědělců, kteří chtějí získat nové pastviny. Porost také oslabuje růst teplot. Souběh všech těchto okolností „zpochybňuje schopnost tropických pralesů v budoucnosti pohlcovat velké objemy oxidu uhličitého,“ poznamenal Scott Denning z Coloradské univerzity.

Jako jehla v pralese

Podle Denninga je studie ojedinělá také z toho důvodu, že sledovat údaje o zadržování a vypouštění CO2 je v případě pralesů velice těžké. Mnohé oblasti jsou totiž pro badatele obtížně přístupné a optimální není ani měření za pomoci satelitů. A to kvůli časté oblačnosti, která panuje nad regionem.

Ekologický význam amazonského pralesa si uvědomuje i brazilská vláda. Na konci loňského roku přišla s návrhem, aby jí ostatní státy za jeho udržování a schopnosti pohlcovat CO2 platily alespoň deset miliard dolarů (zhruba 220 miliard korun) ročně. Rétoriku v posledních měsících změnil i brazilský prezident Jair Bolsonaro, který se dříve vyjadřoval na podporu většího využití ekonomických zdrojů Amazonie.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Deset let po Pařížské dohodě se vědci obávají, že je mrtvá

Pařížská úmluva OSN o změně klimatu byla uzavřena přesně před deseti lety, 12. prosince 2015, vstoupila ale v platnost až skoro o rok později – v listopadu 2016. Podle dokumentu, který nahradil Kjótský protokol, se má oteplování udržet pod dvěma stupni Celsia, nejlépe do 1,5 stupně ve srovnání s předindustriálním obdobím. Průměrné teploty i emise skleníkových plynů se ale stále zvyšují.
před 10 hhodinami

AI umí znepokojivě účinně ovlivňovat voliče, ukazují dvě studie

Nové výzkumy ukazují, že chatboty mohou velmi silně ovlivňovat rozhodování voličů. Výsledky, které vydaly odborné časopisy Nature a Science, podle autorů vyvolávají zásadní otázky ohledně role umělé inteligence v budoucích volbách.
před 12 hhodinami

Publikace Martina Rychlíka provede Dějinami skalpování

Vyšly Dějiny skalpování. Držitel Litery za publicistiku Martin Rychlík se v rozsáhlé publikaci věnuje zvyku zbavovat nepřítele vlasů s částí kůže napříč historií lidstva. Nabourává přitom i zažité představy.
před 13 hhodinami

Věčné chemikálie ve vodě škodí dětskému zdraví i peněženkám

Negativní dopady na zdraví, které způsobují takzvané věčné chemikálie v pitné vodě, stojí Spojené státy v současné době už nejméně osm miliard dolarů (160 miliard korun) ročně v sociálních nákladech. Popsali to vědci z Arizonské univerzity.
před 16 hhodinami

Osamělost zvyšuje riziko srdečních onemocnění

Nedostatek sociálních vazeb a osamělost mají vliv na riziko srdečního onemocnění. Lidé s omezenými sociálními kontakty čelí podle dlouhodobých studií o zhruba třicet procent vyššímu riziku úmrtí na srdeční a cévní onemocnění, upozornili zástupci České kardiologické společnosti.
před 17 hhodinami

Mezi bobrem a surikatou. Člověk patří mezi nejmonogamnější savce, ukázal výzkum

Studie vědců z Cambridge se pokusila sestavit žebříček nejvíce monogamních druhů savců. Podle starších odhadů patří člověk na hranu mezi monogamními a polygamními druhy, nový detailnější výzkum ho nicméně řadí pod vrchol pomyslné „hitparády“ monogamie.
před 20 hhodinami

Alkohol poškozuje DNA a působí rakovinu, buňky se mu brání, ukazuje český výzkum

Alkohol poškozuje lidskou DNA a způsobuje rakovinu, zjistila studie vědců z Ústavu organické chemie a biochemie Akademie věd ČR (ÚOCHB). Buňky se dle výzkumu poškození brání a DNA opravují, u některých lidí ale méně účinně. Článek o studii zveřejnil časopis Communications Biology ze skupiny Nature, uvedl ÚOCHB. V míře, která poškozuje zdraví, pije podle výzkumů alkohol 1,5 milionu Čechů.
11. 12. 2025

Lidé si ochočili oheň o 350 tisíc let dříve, než se předpokládalo, hlásí vědci

Objev zažehnutí ohně měl prehistorického člověka vrhnout na dráhu směřující k modernímu lidstvu. Doposud se vědci domnívali, že se toto odehrálo relativně nedávno. Nový objev ale posouvá „zkrocení“ tohoto živlu o statisíce let dál do minulosti.
11. 12. 2025
Načítání...