Brazilská Amazonie podle vědců přestává zadržovat oxid uhličitý

Brazilská Amazonie přestává zadržovat oxid uhličitý a v brzké době hrozí, že začne vypouštět tohoto plynu více, než kolik ho v určité době pohltí. K těmto závěrům došel tým vědců, jejichž studii ve středu zveřejnil časopis Nature. Za nepříznivou bilancí, která podle nich už v některých částech Amazonie nastala, stojí kombinace změn klimatu, odlesňování a další lidské aktivity.

 V brazilské Amazonii se rozkládá prales, který patří podle odborníků k největším přírodním úložištím oxidu uhličitého (CO2) na světě. Podle několika set místních měření v různých oblastech pralesa v letech 2010 až 2018 vědci došli k závěru, že východní Amazonie už teď vypouští více oxidu uhličitého, než kolik ho zadrží. Saldo je nepříznivé hlavně v měsících, kdy panuje sucho. Severozápadní Amazonie je podle vědců zatím v rovnováze, protože v oblasti jsou příznivější meteorologické podmínky a panuje tam větší vlhkost.

Za nepříznivý vývoj mohou podle vědců lidské aktivity. „Mýcení a ničení pralesa snižuje schopnost Amazonie zadržovat oxid uhličitý,“ uvádějí autoři studie. Poukazují především na kácení ze strany zemědělců, kteří chtějí získat nové pastviny. Porost také oslabuje růst teplot. Souběh všech těchto okolností „zpochybňuje schopnost tropických pralesů v budoucnosti pohlcovat velké objemy oxidu uhličitého,“ poznamenal Scott Denning z Coloradské univerzity.

Jako jehla v pralese

Podle Denninga je studie ojedinělá také z toho důvodu, že sledovat údaje o zadržování a vypouštění CO2 je v případě pralesů velice těžké. Mnohé oblasti jsou totiž pro badatele obtížně přístupné a optimální není ani měření za pomoci satelitů. A to kvůli časté oblačnosti, která panuje nad regionem.

Ekologický význam amazonského pralesa si uvědomuje i brazilská vláda. Na konci loňského roku přišla s návrhem, aby jí ostatní státy za jeho udržování a schopnosti pohlcovat CO2 platily alespoň deset miliard dolarů (zhruba 220 miliard korun) ročně. Rétoriku v posledních měsících změnil i brazilský prezident Jair Bolsonaro, který se dříve vyjadřoval na podporu většího využití ekonomických zdrojů Amazonie.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Ptačí chřipka zabíjí stovky čápů ve Španělsku. Teď začíná jejich migrace do Česka

Ptačí chřipka trápí nejen velkochovy drůbeže a zvířata v zoologických zahradách, ale zejména divoce žijící ptáky. Španělští ornitologové v minulých týdnech zaznamenali obrovské úhyny u čápů – a to právě v době, kdy nastává pravidelná migrace tohoto druhu do střední Evropy, včetně České republiky.
před 2 hhodinami

Obětí komunistických procesů se stal i americký novinář. Byl cennou trofejí

Píka, Horáková, Slánský – oběti vykonstruovaných politických procesů z 50. let. Češi, politici, odbojáři. Před zmanipulovaný soud se tehdy v Praze dostal ale i americký občan – novinář William Nathan Oatis. Snažil se zjistit pravdu o nepohodlných politicích i duchovních, kteří začali záhadně „mizet“ a objevovali se pak právě ve vykonstruovaných procesech. Soud s Oatisem a jeho spolupracovníky se v pátek rozhodli rekonstruovat studenti v rámci festivalu Mene Tekel.
před 4 hhodinami

Změny klimatu měly dle vědců silný vliv na katastrofální deště ve Španělsku a Portugalsku

Zimní lijáky jsou na Pyrenejském poloostrově a na severu Afriky stále silnější. Vědci identifikovali jasný trend, podle kterého jsou nejdeštivější dny nyní asi o třetinu deštivější než v minulosti. Jev podle nich souvisí s globálním oteplováním a přináší hlavně do Portugalska a Španělska extrémní deště, které poškozují ekonomiku a připravují lidi o životy,
před 19 hhodinami

Spermie plavou v létě rychleji než v zimě v Dánsku i na Floridě, ukázal výzkum

Kvalita spermií je nejvyšší v létě a nejnižší v zimě, ukázala nová studie britských, kanadských a dánských vědců. Ti analyzovali vzorky semene od 15 581 mužů ve věku 18 až 45 let žijících v Dánsku a na Floridě. Výsledky výzkumníků ukazují, že pohyblivost spermií – čili jejich schopnost efektivně plavat – byla v obou částech světa, bez ohledu na zeměpisnou šířku, nejvyšší v červnu a červenci.
před 21 hhodinami

Monogamie se uchytila kvůli soupeření o dědictví, míní čeští vědci

Proč se v některých společnostech prosadilo monogamní manželství, i když většina lidských kultur historicky umožňovala polygynii, tedy vztah muže s více ženami? Nová mezinárodní studie vedená vědci z Přírodovědecké fakulty Jihočeské univerzity ukazuje, že hlavním důvodem nebyla snaha o omezení násilí nebo zvýšení společenské stability, ale soupeření o dědičný majetek – hlavně o zemědělskou půdu.
včera v 10:00

Pod mezinárodním tlakem Čína zavřela tábory pro Ujgury, píše český vědec

Čína se prezentuje jako imunní vůči mezinárodnímu tlaku, především v otázce lidských práv. Praxe ale ukazuje, že Peking je ve skutečnosti na mezinárodní tlak citlivý, ukazuje nový výzkum Jana Švece z Ústavu mezinárodních vztahů. Právě tento tlak měl podle něj vést k tomu, že Čína zrušila většinu táborů, kde věznila milion Ujgurů, a zadržené propustila nebo je přesunula jinam.
včera v 06:40

Projekt Akademie věd má zajistit peníze výzkumu a vynálezy veřejnosti

Nově vznikající dceřiná akciová společnost Akademie věd ČR (AV ČR) má za cíl propojit výzkum s investory. Společnost je plně v rukou ústavů AV ČR, oznámil předseda Akademie Radomír Pánek. Základem bude inkubační program, který propojí vědecké týmy se strategickými partnery. Program je zaměřen na komplexní přípravu vzniku nových start-upů.
25. 2. 2026

Roje AI mohou rozvrátit demokracie, varují výzkumníci

Schopnosti umělých inteligencí (AI) mohou být rizikem mnoha různými způsoby. Na novou hrozbu pro samotnou podstatu demokracie teď upozornila skupina německých vědců. Roje AI agentů by mohly zaplavit komunikační platformy a cíleně měnit náladu v zasažených zemích, tvrdí výzkumníci v rozhovoru pro ČT24.
25. 2. 2026
Načítání...