Amazonský prales mizí i kvůli evropské poptávce po sóji, vyplývá ze zprávy

Amazonské pralesy se dostávají na hranu stability. Úbytek stromů tam stále zrychluje. Podle nové zprávy v tom má nečekaně silnou roli pěstování sóji, která se pak dováží do Evropy.

Na každého obyvatele EU a Británie připadá ročně zhruba 61 kilogramů sóji, informoval v nově zveřejněné zprávě Světový fond na ochranu přírody (WWF). Podle něj Evropané spotřebou této plodiny přispívají k odlesňování Amazonie, většina dovezené sóji totiž pochází z Jižní Ameriky, především z Brazílie a Argentiny.

„Většina sóji používané v Evropě pochází z Jižní Ameriky a pěstuje se hojně na odlesněném území Amazonie a dalších lesních porostů přetvořených v zemědělskou půdu,“ upozornil WWF. „Evropané tak, aniž by si to uvědomovali, přispívají ke kácení lesů ve světě,“ dodal fond. Podle něj se produkce sóji na světové úrovni za dvacet let zdvojnásobila a neustále se zvyšuje. Pěstování této plodiny je tak podle WWF hlavní silou ničení ekosystémů kácením lesů.

Podle statistiky Světového fondu na ochranu přírody, která vychází z údajů z roku 2020, spotřebovali Evropané většinu sóji nepřímo. Asi 90 procent dovezené sóji se totiž použilo jako krmivo pro hospodářská zvířata. Ze statistiky rovněž vyplývá, že před dvěma lety Evropan v průměru zkonzumoval 237 vajec, 117 kilogramů mléčných výrobků či 58 kilogramů masa.

Omezení dovozu produktů, jejichž výroba je spojena s odlesňováním planety, navrhla loni i Evropská komise. V rámci plánu klimaticky šetrné politiky zamýšlí, že by dovozci měli mimo jiné dokládat, že jejich produkty nevyrostly na nově odlesněné půdě. Požadavky se mají týkat sóji, hovězího masa, palmového oleje, dřeva, kávy, kakaa a některých s nimi souvisejících výrobků, jako je kůže, čokoláda či nábytek.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Skoro tři miliony „úhořů“ na jednom místě. Vědci popsali obří mumraj u Tasmánie

Mořští biologové zdokumentovali hejno téměř tří milionů ryb, které se pravidelně objevuje u jedné podmořské hory poblíž pobřeží Tasmánie jižně od Austrálie. S pomocí kombinace několika metod dokonce dokázali spočítat, kolik tvorů ho tvoří.
před 19 mminutami

Studie odhalila skrytou souvislost mezi zpěvem ptáků, řečí a hudbou

Ptačí cvrlikání má s lidskou řečí a hudbou společného více, než by se mohlo na první pohled zdát. Studie zveřejněná v časopise Science odhalila společné akustické vzorce u stovek druhů ptáků a v lidské řeči a písních z 52 jazyků.
včera v 09:00‌‌

Vědci popsali nový druh dinosaura velikosti krocana, živil se ovocem

Vědci popsali nový druh dinosaura, který po území dnešních Spojených států kráčel před zhruba 66 miliony let. Byl velký přibližně jako krocan, neměl zuby a místo nich měl zobák uzpůsobený k rozmělňování měkké potravy. Vědci mu dali jméno Infernogallus jamesi, tedy „pekelné kuře“. Byl to však býložravec a živil se nejspíše ovocem, což podle vědců ukazuje, že jídelníček dinosaurů byl mnohem pestřejší, než se dosud předpokládalo. O studii publikované v časopise Nature Communications informovala agentura Reuters.
31. 10. 2026‌‌

Skarabové udrží trasu rovnou jako pravítko. Vědci to chtějí využít v biorobotice

Schopnost některých druhů hmyzu pohybovat se rovně ve složitém terénu fascinuje vědce už desítky let. Teď se skupina evropských expertů pokusila přenést toto poznání do praxe.
30. 10. 2026‌‌

Úspěšné vědecké granty mají skončit. Ať pokračují, vyzývá učená společnost

Rada Učené společnosti České republiky vyzvala vládu a sněmovnu, aby umožnily pokračování programu ERC CZ zaměřeného na podporu špičkového tuzemského výzkumu.
30. 10. 2026‌‌

Google podcenil rizika AI, akcie jeho domovské firmy rekordně oslabily

Akcie společnosti Alphabet, která provozuje vyhledávač Google, ztratily během jediného dne téměř půl bilionu dolarů (kolem deseti bilionů korun) hodnoty. Vyhledávání pomocí umělé inteligence, které sama zavedla, totiž firmu obírá o její tradiční zdroj příjmů z reklamy. A zisky z AI to zatím nedokázaly kompenzovat.
30. 10. 2026‌‌

Polární vír se může rozpadnout už začátkem listopadu. To se zatím nikdy nestalo

V dějinách pozorování se polární vír (někdy i polární vortex) nikdy nerozpadl před koncem listopadu. Letos se to možná stane už o tři týdny dříve, naznačují evropské meteorologické modely. To by mohlo mít zřejmě značné dopady na počasí v Evropě.
30. 10. 2026‌‌

Vědci: Za oběžnou dráhou Pluta je další „zakrslá“ planeta. Může být obrem mezi trpaslíky

Za oběžnou dráhou Pluta pravděpodobně obíhá kolem Slunce další trpasličí planeta. Ledové těleso astronomové objevili s pomocí teleskopu umístěného v Chile a označili 2026 ED138. K potvrzení toho, že jde skutečně o trpasličí planetu, jsou nicméně zapotřebí další pozorování.
30. 10. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.