Amazonský prales mizí i kvůli evropské poptávce po sóji, vyplývá ze zprávy

Amazonské pralesy se dostávají na hranu stability. Úbytek stromů tam stále zrychluje. Podle nové zprávy v tom má nečekaně silnou roli pěstování sóji, která se pak dováží do Evropy.

Na každého obyvatele EU a Británie připadá ročně zhruba 61 kilogramů sóji, informoval v nově zveřejněné zprávě Světový fond na ochranu přírody (WWF). Podle něj Evropané spotřebou této plodiny přispívají k odlesňování Amazonie, většina dovezené sóji totiž pochází z Jižní Ameriky, především z Brazílie a Argentiny.

„Většina sóji používané v Evropě pochází z Jižní Ameriky a pěstuje se hojně na odlesněném území Amazonie a dalších lesních porostů přetvořených v zemědělskou půdu,“ upozornil WWF. „Evropané tak, aniž by si to uvědomovali, přispívají ke kácení lesů ve světě,“ dodal fond. Podle něj se produkce sóji na světové úrovni za dvacet let zdvojnásobila a neustále se zvyšuje. Pěstování této plodiny je tak podle WWF hlavní silou ničení ekosystémů kácením lesů.

Podle statistiky Světového fondu na ochranu přírody, která vychází z údajů z roku 2020, spotřebovali Evropané většinu sóji nepřímo. Asi 90 procent dovezené sóji se totiž použilo jako krmivo pro hospodářská zvířata. Ze statistiky rovněž vyplývá, že před dvěma lety Evropan v průměru zkonzumoval 237 vajec, 117 kilogramů mléčných výrobků či 58 kilogramů masa.

Omezení dovozu produktů, jejichž výroba je spojena s odlesňováním planety, navrhla loni i Evropská komise. V rámci plánu klimaticky šetrné politiky zamýšlí, že by dovozci měli mimo jiné dokládat, že jejich produkty nevyrostly na nově odlesněné půdě. Požadavky se mají týkat sóji, hovězího masa, palmového oleje, dřeva, kávy, kakaa a některých s nimi souvisejících výrobků, jako je kůže, čokoláda či nábytek.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Austrálie poprvé hlásí delfína nakaženého ptačí chřipkou

V červnu se do Austrálie poprvé dostal virus vysoce nakažlivé ptačí chřipky H5N1. Přiletěl tam na křídlech stěhovavých ptáků, ale od té doby se rozšířil na další zvířata, od lišek, až po tuleně. Teď tamní epidemiologové upozornili na další zasažený druh – delfíny.
před 3 hhodinami

V USA bují spalničky nejvíc za tři dekády. Politici se přou o odpovědnost

Ve Spojených státech amerických je nejvyšší počet nakažených spalničkami od roku 1992. Guvernér Pensylvánie Josh Shapiro oznámil v souvislosti s nemocí dvě úmrtí. Následovala veřejná roztržka s ministrem zdravotnictví Robertem Kennedym mladším, kterému Shapiro vyčítal dlouhodobý odmítavý postoj vůči očkování. To je přitom nejúčinnější ochranou proti nákaze. Kennedy obvinil Shapirovu administrativu z falšování důkazů. USA hrozí, že ztratí status země bez spalniček.
před 4 hhodinami

Rakovina se dá popsat kvantově, navrhuje vědec cestu k nové léčbě

Označit rakovinu jako „kvantovou“ nemoc může vypadat jako krajně ezoterický přístup. Autoři dvou nových studií v odborném časopise Nature Genetics to přesto udělali. Výraz ale používají spíš jako užitečnou metaforu. Metaforu, která ale může zachránit spoustu životů zjednodušením a zefektivněním přístupů k léčbě.
před 5 hhodinami

Kdo popírá souvislost extrémního počasí s klimatem, ignoruje vědu, říká šéfka EEA

Lidé, kteří tvrdí, že současné extrémní počasí nemá nic společného s klimatickou změnou, jednoduše ignorují vědecké poznatky. V rozhovoru s novináři ze sdružení European Newsroom (ENR) to uvedla ředitelka Evropské agentury pro životní prostředí (EEA) Leena Ylä-Mononenová. Zmínila v této souvislosti zejména rekordní vlny veder, rozsáhlé lesní požáry a vážná sucha, která poškodila zemědělství a narušila dopravu i energetickou infrastrukturu. Agentura EEA zatím podle ní nemá kompletní data, nicméně podle odhadů dosáhnou ekonomické škody letošních extrémních událostí několika miliard eur.
před 5 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.