Amazonský prales mizí i kvůli evropské poptávce po sóji, vyplývá ze zprávy

Amazonské pralesy se dostávají na hranu stability. Úbytek stromů tam stále zrychluje. Podle nové zprávy v tom má nečekaně silnou roli pěstování sóji, která se pak dováží do Evropy.

Na každého obyvatele EU a Británie připadá ročně zhruba 61 kilogramů sóji, informoval v nově zveřejněné zprávě Světový fond na ochranu přírody (WWF). Podle něj Evropané spotřebou této plodiny přispívají k odlesňování Amazonie, většina dovezené sóji totiž pochází z Jižní Ameriky, především z Brazílie a Argentiny.

„Většina sóji používané v Evropě pochází z Jižní Ameriky a pěstuje se hojně na odlesněném území Amazonie a dalších lesních porostů přetvořených v zemědělskou půdu,“ upozornil WWF. „Evropané tak, aniž by si to uvědomovali, přispívají ke kácení lesů ve světě,“ dodal fond. Podle něj se produkce sóji na světové úrovni za dvacet let zdvojnásobila a neustále se zvyšuje. Pěstování této plodiny je tak podle WWF hlavní silou ničení ekosystémů kácením lesů.

Podle statistiky Světového fondu na ochranu přírody, která vychází z údajů z roku 2020, spotřebovali Evropané většinu sóji nepřímo. Asi 90 procent dovezené sóji se totiž použilo jako krmivo pro hospodářská zvířata. Ze statistiky rovněž vyplývá, že před dvěma lety Evropan v průměru zkonzumoval 237 vajec, 117 kilogramů mléčných výrobků či 58 kilogramů masa.

Omezení dovozu produktů, jejichž výroba je spojena s odlesňováním planety, navrhla loni i Evropská komise. V rámci plánu klimaticky šetrné politiky zamýšlí, že by dovozci měli mimo jiné dokládat, že jejich produkty nevyrostly na nově odlesněné půdě. Požadavky se mají týkat sóji, hovězího masa, palmového oleje, dřeva, kávy, kakaa a některých s nimi souvisejících výrobků, jako je kůže, čokoláda či nábytek.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Vědci popsali nejdelšího dinosaura jihovýchodní Asie. Je větší než tyrannosaurus

Výzkumníci v Thajsku identifikovali dosud neznámý druh dinosaura. Byl největší v jihovýchodní Asii a vážil přibližně tolik jako čtyři sloni afričtí. O poznatcích publikovaných ve vědeckém časopisu Scientific Reports informovala americká veřejnoprávní rozhlasová stanice NPR.
před 7 hhodinami

Před dvaceti lety varoval Al Gore svět před klimatickou krizí

Před dvaceti lety vstoupil do kin dokument, který zásadně proměnil veřejnou debatu o změně klimatu. Snímek An Inconvenient Truth („Nepříjemná pravda“) s bývalým americkým viceprezidentem Alem Gorem v hlavní roli se v roce 2006 stal globálním fenoménem. Pro miliony lidí šlo o první setkání s představou, že klimatická změna není vzdáleným problémem budoucnosti, ale procesem probíhajícím právě teď. O dvě dekády později se ale nabízí otázka: Jak dobře film obstál ve světle aktuálních poznatků?
včera v 10:00

V prvním kole přijímacích zkoušek na střední školy uspělo více zájemců než vloni

V prvním kole přijímacích zkoušek na střední školy uspělo 93,3 procenta žáků, kteří se hlásili z devátých tříd základních škol. Je to podobně jako loni, kdy jich podle aktualizovaných dat bylo 92,9 procenta, informovala v pátek v tiskové zprávě státní organizace Cermat. Do čtyřletých a kratších oborů letos školy přijaly 89,8 procenta uchazečů. Je to více než v roce 2025, kdy bylo podle aktualizovaných dat Cermatu přijato 87,9 procenta uchazečů.
15. 5. 2026Aktualizováno15. 5. 2026

Restaurování hrobek v egyptském Luxoru odhalilo malby z 18. dynastie

Po dokončení restaurátorských prací v hrobce Samuta v nekropoli El Chocha na západním břehu Nilu v Luxoru se znovu objevilo několik staroegyptských maleb. Fresky na stěnách komplexu zachycují výjevy z každodenního života, pohřebních rituálů i náboženské motivy egyptské civilizace z doby před zhruba 3500 lety.
15. 5. 2026

Obavy z hantaviru zesiluje zkušenost s pandemií covidu-19, upozorňují experti

„Kolektivní pandemická paměť“ vyvolává ve společnosti obavy spíše kvůli vzpomínkám na to, co se stalo, než kvůli skutečné situaci. Odborníci na sociologii a psychologii vysvětlují, jak vzniká někdy iracionální strach, a varují před dalším velkým „virem“ – dezinformacemi.
15. 5. 2026
Doporučujeme

Voda na měsících Jupiteru a Saturnu mrzne do podoby štrůdlu, popsali čeští vědci

Dvojice českých geofyziků ve spolupráci se zahraničními vědci provedla originální experiment. Pokusila se v něm vytvořit podmínky, které panují na měsících Europa a Enceladus. A zjistit tak, jak vypadá ledová krusta, která pokrývá oceány v místech, kde by mohl být život a jež chce lidstvo zkoumat. Závěry pokusu jsou varováním pro mise, které by na měsících Jupiteru a Saturnu měly v budoucnu přistát.
15. 5. 2026

Řada zvířat využívá město pravidelně, mimo pozornost lidí, ukázal výzkum

Soužití lidí a volně žijících zvířat ve městech se neodehrává náhodně, ale řídí se jasnými zákonitostmi. Ukázal to tříletý výzkum brněnských vědců, kteří sledovali pohyb zvířat v městském prostředí. Nově vzniklá databáze má pomoci například s prevencí škod způsobených přemnoženými divokými prasaty. V jihomoravské metropoli jich je aktuálně přes tři stovky.
15. 5. 2026

Sysli mizí z Evropy. Škodí jim moderní zemědělství, chráněná území nestačí

Nový výzkum českých biologů z Akademie věd popsal, jak a proč mizí z Evropy sysli. Mají sice rádi obdělávanou půdu, moderní zemědělství spojené s těžkou technikou, monokulturami a zhutněním půdy jim ale neprospívá.
15. 5. 2026
Načítání...