Počet obětí ničivých záplav v Nepálu a Tibetu z minulého týdne vzrostl na nejméně 1225, přičemž po 4757 lidech záchranáři dál pátrají. Ve středu odpoledne o tom informovala agentura AFP, která ještě ráno hovořila o 1130 obětech a 4462 pohřešovaných. Naděje na nalezení dalších přeživších nicméně podle úřadů slábnou, dodal Reuters.
Nepálský úřad pro zvládání katastrof předběžně odpoledne uvedl, že neštěstí si vyžádalo nejméně 1204 obětí a 4216 pohřešovaných. Ráno informoval o 1114 mrtvých a 3916 pohřešovaných. Na tibetské straně je podle nových informací čínských státních médií 21 obětí a 541 pohřešovaných, oproti šestnácti mrtvým a 546 pohřešovaným z rána. Nepálské ministerstvo zahraničí podle agentury AP informovalo, že dosud bylo zachráněno 324 cizinců, zatímco se stále pátrá po asi 590 lidech z 39 zemí.
Záchranáři také dál hledají lidi uvázlé v tunelech několika vodních elektráren, kteří mohou být v prostorách strojoven. Z trosek elektráren bylo podle úřadů zachráněno 279 osob, ale nejméně 639 dalších je stále pohřešováno, přičemž někteří z nich jsou pravděpodobně uvězněni právě v tunelech. Do záchranných akcí se už zapojily specializované záchranné týmy z Indie, Číny a USA vybavené například odposlouchávacími zařízeními.
„Naděje na nalezení přeživších se zmenšuje. Modlíme se a doufáme. Naděje je naděje,“ řekl Phanindra Paudel z nepálského krizového operačního centra. „Vzhledem k povaze katastrofy a zasažené oblasti se šance na nalezení přeživších s každým dalším dnem snižuje,“ varoval Binoj Basnet, který řídil pátrací a záchranné operace při zemětřesení v roce 2015, tehdy zemřelo přibližně devět tisíc lidí.
Vláda se chce zaměřit na obnovu
Čínské ministerstvo zahraničí ve středu podle Reuters uvedlo, že do Nepálu vyšle další odborníky na identifikaci s využitím DNA a nouzové zásoby, včetně chladicích boxů na těla či komunikačního vybavení. Peking také nadále úzce komunikuje s velvyslanectvími příslušných zemí a řeší s nimi pohřešované cizince.
Nepálský premiér Balendra Šáh uvedl, že pozornost se nyní přesune od pátracích, záchranných a humanitárních operací k obnově a rekonstrukci. Vláda se podle něj zaměří na obyvatele v zasažených oblastech a zajistí jim lékařskou péči a psychologickou pomoc.
Záchranné týmy na tibetské straně už dokončily provizorní silnici k místu katastrofy v přístavu Kjirong na nepálské hranici. Odklízejí cestu pro těžkou techniku, která bude použita při pátrání v oblasti hraničního přechodu smeteného povodněmi. Silnici vedoucí k přechodu zničila a zaplavila voda a zasypalo ji bahno s kameny.
Rodiny truchlí v Káthmándú
V klášteře v hlavním městě Káthmándú našlo podle AP útočiště přibližně čtyři sta přeživších, převážně z obce Timure ležící asi 110 kilometrů západně od metropole. Truchlí tam nad ztrátou svých blízkých a domovů a vzájemně se podporují. Ubytování jim zajišťují místní a příbuzní a humanitární pomoc jednotlivci i charitativní organizace. Další lidé procházeli troskami zničených vesnic a měst a snažili se z jejich věcí zachránit, co se dalo.
Katastrofa za sebou podle odhadů Rozvojového programu OSN (UNDP) zanechala nejméně 2,2 milionu tun trosek, včetně částí budov a kamenů. Znepokojení ohledně rizik pro veřejné zdraví pak vyjádřil mluvčí OSN Stéphane Dujarric, který se v této souvislosti zmínil o přeplněných evakuačních centrech, znečištěné vodě nebo poškozených zdravotnických zařízeních. Ve 27 evakuačních táborech v nejzasaženějších nepálských okresech Nuvakot a Rasuva podle něj žije téměř 3500 lidí.
Povodně 26. srpna podle České geologické služby způsobilo skalní zřícení spojené s kolapsem části himálajského ledovce. Masa ledu a horniny dopadla do údolí a vytvořila hráz, ve které se hromadila voda a která po protržení poslala po řece Trišuli prudkou záplavovou vlnu. Ta smetla domy, budovy, silnice a mosty a unášela bahno a kameny po proudu. Jako jedna z příčin katastrofy se uvádí klimatická změna.
