Tibet

Dalajlama obklopen svými stoupenci oslavil své 90. narozeniny. Tibetský duchovní vůdce si je připomněl modlitbou za mír, píše agentura AFP. Do severoindické Dharamsály, kde tento nositel Nobelovy ceny za mír sídlí, přicestoval také americký herec a dlouholetý protibetský aktivista Richard Gere. Pozdravy poslali mimo jiné tři američtí exprezidenti Barack Obama, George Bush mladší a Bill Clinton, uvedla agentura Reuters.

Dalajláma bude mít po své smrti nástupce a uznat ho může pouze úřad, který založil. Exilový duchovní vůdce Tibetu to potvrdil při oslavách svých devadesátin v indické Dharamsale. Nástupce může být jakéhokoli pohlaví a nemusí se narodit v Tibetu. Čína, která region v padesátých letech anektovala, považuje dalajlámu za separatistu a namítá, že nástupce musí také schválit. Podpora ostatních zemí Tibetu navíc opadá a ustupuje ekonomickým zájmům.

Stovky měst a obcí v Česku vyvěsily tibetskou vlajku. Připomínají si tím potlačení protičínského povstání v tibetském správním centru Lhase v roce 1959, po kterém odešel do exilu nejvyšší představitel Tibetu, čtrnáctý dalajláma. Kampaň Vlajka pro Tibet vznikla v polovině 90. let v západní Evropě s cílem poukázat na dlouhodobé porušování lidských práv v Tibetu. Už v sobotu si tibetské události připomněly desítky lidí v Krkonoších výstupem na Sněžku při akci Tibetská vlajka na střeše republiky. Spolu s ní zavlála i vlajka ukrajinská.

Silné zemětřesení, které postihlo Tibet v blízkosti nepálských hranic, si v Číně vyžádalo nejméně 120 mrtvých a dalších více než 190 zraněných, informuje agentura AP. Čínský prezident Si Ťin-pching nařídil rozsáhlé záchranné operace. Otřesy měly podle čínských úřadů sílu 6,8 stupně, podle americké geologické služby USGS to bylo 7,1.

Americký prezident Joe Biden označil čínského vůdce Si Ťin-pchinga za diktátora. Podle agentury Reuters to prohlásil na úterním setkání s přispěvateli na kampaň v Kalifornii. Ještě v pondělí přitom tvrdil, že vzájemné vztahy jsou na správné cestě. Peking považuje Bidenova slova za provokaci a vážné narušení politické důstojnosti Číny.

Senát a sněmovna se opět připojily ke kampani, která připomíná násilné potlačení tibetského povstání čínským režimem v roce 1959, a vyvěsily v pátek na svých budovách tibetskou vlajku. Pro předsedu horní parlamentní komory Miloše Vystrčila (ODS) je tato vlajka symbolem podpory všech, kteří chtějí žít ve svobodě, a podle předsedy senátního školského výboru Jiřího Růžičky (za TOP 09) je navíc v kontextu rusko-ukrajinské války upozorňování na porušování lidských práv obzvláště aktuální. Na protest proti bezpráví vyvěsily vlajku tibetské exilové vlády i další státní a městské instituce, mimo jiné ministerstvo kultury nebo pražský magistrát. Lidé také protestovali před čínskou ambasádou.

Mluvčí čínského velvyslanectví v Praze ve středu vyzval Česko, aby se vyvarovalo dalších výtržností ve vztazích mezi oběma zeměmi a respektovalo závazek jedné Číny. Ambasáda tak reagovala na úterní schůzku ministra zahraničí Jana Lipavského (Piráti) se zástupci tibetské komunity v Indii. Šéf české diplomacie po něm uvedl, že na setkání není nic špatného a že jde o běžnou záležitost.

Ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti) se v Indii setkal se zástupci tibetské komunity. Kromě toho v rozhovoru se stanicí WION hovořil a bilaterálních česko-indických vztazích i o čínském vlivu v regionu. Zmínil také, že bude mít schůzku se zástupci dvou leteckých společností a že Praha je připravena na zavedení přímého leteckého spojení s Indií.

V japonském pobřežním městě Hamamacu vyplavil oceán na pláž železnou kouli o průměru jeden a půl metru. Úřady uklidnily obyvatele, že se nejedná o výbušné zařízení, účel předmětu ale neznají.

Vlivný čínský diplomat Wang I na úterní návštěvě Moskvy označil čínsko-ruské vztahy za skálopevné. V ruské metropoli jednal s tajemníkem ruské bezpečnostní rady Nikolajem Patruševem, který prohlásil, že Peking je prioritou ruské zahraniční politiky, a zdůraznil, že obě velmoci musí držet při sobě, aby odolaly tlaku Západu. Podle deníku The Wall Street Journal čínský prezident Si Ťin-pching hodlá v příštích měsících navštívit Moskvu.

Čínský internet zaplavují zprávy o tragédiích, které způsobuje koronavirový lockdown v Sin-ťiangu a Tibetu, tedy v uzavřených západních oblastech, kde žijí menšiny čelící represím pekingské vlády. Lidé tam trpí hlady, chybí jim lékařská péče a v karanténních centrech panují otřesné hygienické podmínky.

V Číně znovu znepokojivě přibývá lidí infikovaných koronavirem. Odhalených 2200 případů za den sice v globálním měřítku není mnoho, proti minulému týdnu to ale představuje násobný počet. Města v několika provinciích se už proto uzavřela.

Čínský ostrov Chaj-nan nařídil uzávěru v dalších městech v reakci na stoupající počet případů nákazy koronavirem v této turisty hojně vyhledávané oblasti. Už v neděli uvázlo více než 80 tisíc turistů v oblíbeném čínském přímořském letovisku San-ja, když úřady kvůli šíření nemoci město uzavřely. Jak informovala agentura Reuters, nově platí uzávěra v dalších městech včetně Chaj-kchou, ostrovního správního centra. Hongkongské úřady se naproti tomu rozhodly zkrátit nynější sedmidenní karanténu pro lidí přijíždějící z ciziny na tři dny.

Americký herec Richard Gere se připojil k buddhistickým mnichům, aby popřál k narozeninám dalajlamovi. Tibetskému duchovnímu vůdci je sedmaaosmdesát let. Jubileum oslavil v exilovém sídle v indické Dharamsále mimo jiné otevřením knihovny a muzea.

Osmadvacetiletý aktivista a někdejší studentský vůdce Nathan Law v exilu poukazuje na věci, o nichž obyvatelé Hongkongu, odkud emigrovaly tisíce mladých lidí, mluvit nemohou. Stal se nejmladším hongkongským zákonodárcem, bojovníkem za lidská práva i politickým vězněm. Nyní žije v britském exilu a loni publikoval knihu Svoboda: jak ji ztrácíme a bráníme. O víkendu byl hostem pražského veletrhu Svět knihy.

Čínsky ministr zahraničí Wang I vyrazil na desetidenní tour po deseti ostrovních zemích v Tichém oceánu, s nimiž chce Peking uzavřít rozsáhlé bezpečnostní a hospodářské smlouvy, a posílit tak svůj ekonomický vliv. Oblast má i zásadní strategický význam. Cestu začal na Šalamounových ostrovech a skončit by měl na Fidži.

Senát, kraje i obce se připojily k akci Vlajka pro Tibet. Ve městech po celé republice lidé rozvěsili vlajky, aby připomněli povstání Tibeťanů proti čínské okupaci z roku 1959. Česko se ke kampani připojuje pravidelně od roku 1996. Kvůli ruské invazi na Ukrajinu se na některých místech objevuje i ukrajinský státní symbol.

Lidstvo stojí před zkouškou, ve které selhává, je přesvědčena Ujgurka Rushan Abbas, která s organizací Kampaň pro Ujgury roky usilovala o zastavení olympiády v Pekingu kvůli genocidě v Sin-ťiangu. Mezinárodní olympijský výbor viní z legitimizace zločinů proti lidskosti, upozorňuje ale, že nejde pouze o Ujgury, ale o demokracii všude ve světě. Čína totiž minulé století vnímá jako etapu ponížení ze strany Západu a toto století plánuje odplatu. „Moderní kolonizace nevypadá tak, že přijde člověk a namíří vám pušku mezi oči, nevyžaduje hlavně tanků,“ varuje lidskoprávní aktivistka v rozhovoru pro ČT24.

Již v pátek budou oficiálně zahájeny zimní olympijské hry v Pekingu. Přijedou premiéři a prezidenti z více než třiceti států včetně ruského prezidenta Vladimira Putina. Některé země v čele se Spojenými státy vyhlásily diplomatický bojkot, patří k nim i Česko. Čínští pořadatelé se rozhodli přijmout ještě přísnější pandemická opatření, než za jakých probíhala letní olympiáda v Tokiu. Pochybnosti ale budí i olympijská mobilní aplikace či umělý sníh, připomíná z místa zpravodajka ČT Barbora Šámalová.

Ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti) v úterý po jednání krizového štábu resortu zahraničí sdělil, že deeskalace rusko-ukrajinského konfliktu se nedaří. Česko ale zatím nestahuje z Ukrajiny svoje diplomaty, nabádá však občany, aby nejezdili do rizikových oblastí. V Interview ČT24 sdělil, že Česko je připraveno podpořit sankční režimy proti Rusku, prohlásil, že Ukrajina si volí směřování na západ. Ministr také uvedl, že Česko nepodporuje Zimní olympijské hry v Číně.

Zda odletět na olympiádu do Pekingu, nebo raději zůstat doma, trápí lídry západních států. Zatímco se Británie, Kanada, Spojené státy i Austrálie rozhodly k diplomatickému bojkotu zimních olympijských her v Číně, Evropská unie stále hledá jednotnou odpověď. Francie už teď ale hlásí, že se ceremoniálu zúčastní. Stejně se rozhodl i generální tajemník OSN António Guterres. A to přesto, že Čína čelí vážným obviněním z porušování lidských práv.

Na zimní olympijské hry v Pekingu se příští rok nevypraví žádní představitelé vlády USA. Diplomatický bojkot her oznámil Bílý dům, který rozhodnutí odůvodnil porušováním lidských práv v Číně. Cílem opatření je naznačit Pekingu, že nemůže pokračovat ve svém současném kurzu. Vláda prezidenta Joea Bidena vyjádřila podporu americkým sportovcům, kteří na hry pojedou. Penalizovat je zákazem účasti by podle Bílého domu nebylo správné.

Post amerického velvyslance v Číně je už rok neobsazený, v brzké době by na něj ale mohl nastoupit Nicolas Burns, který ostře kritizuje přístup Číny k vyšetřování původu koronaviru i porušování lidských práv komunistickým režimem. Při svém projevu v horní komoře Kongresu obvinil čínský režim z genocidy muslimské menšiny Ujgurů. Peking to dlouhodobě důrazně odmítá.

Miloš Zeman není podle senátního bezpečnostního výboru schopen vykonávat úřad prezidenta republiky. O návrhu zbavit ho funkce hlavy státu bude příští týden rozhodovat Senát. Informoval o tom předseda výboru Pavel Fischer (nestr.). Případný verdikt o nezpůsobilosti Zemana zastávat úřad by musela podle ústavy potvrdit sněmovna. Prezidentův mluvčí Jiří Ovčáček krok výboru označil za útok na ústavnost, svobodu a demokracii.