Tibet strana 3 z 3

Výběr dalajlamova následníka testuje vztahy mezi Čínou a Indií, kde duchovní vůdce našel azyl. Peking přesvědčuje Nové Dillí, aby uznalo nástupce, jehož vybere, což odmítá tibetská exilová vláda. Kontroverze do diskuse vnesl i sám dalajlama. Nedávno prohlásil, že nahradí-li ho žena, měla by být atraktivní. Po kritice se jeho úřad omluvil za nepochopený humor.

Čínské velvyslanectví v Česku označilo informace o „tzv. zpravodajské spolupráci“ ambasády s čínskými firmami působícími v Česku za smyšlené. Vyhrazuje si právo podniknout další kroky, oznámilo. Velvyslanectví také zkritizovalo politiku pražského magistrátu a vyzvalo pražské politiky, aby jednali ve prospěch společných zájmů. O vztazích české metropole a Pekingu nedávno mluvil s čínským velvyslancem šéf tuzemské diplomacie.

Čína se ve snaze spojit Tchaj-wan s pevninou „nevzdá použití síly“ a podnikne veškerá vojenská opatření, aby porazila „separatisty“. Píše se to v bílé knize o národní obraně, která byla ve středu zveřejněna v Pekingu. Dokument kritizuje posilování armád USA, Japonska a Austrálie v regionu, které podle Číny oblast destabilizuje. Čína zároveň pohrozila vysláním vojáků do Hongkongu, kde už týdny probíhají protivládní protesty.

Za pouhý týden na nejvyšší hoře světa Mount Everestu zemřelo deset lidí. Mezi posledními oběťmi jsou Ir a Brit, informovala agentura AFP. U vrcholu se v posledních dnech tvořila dlouhá fronta lidí čekajících na příznivé počasí. Sestup horolezců se kvůli tomu značně zpomalil, což u některých způsobilo totální vyčerpání.

Vyhynulí předchůdci moderních lidí denisované žili ve velké nadmořské výšce v Tibetu. Potvrdila to analýza čelisti nalezené na Tibetské náhorní plošině ve výšce 3280 metrů nad mořem. Schopnost žít v tak extrémních podmínkách se přitom dříve připisovala pouze druhu Homo sapiens. Podle vědců denisované pravděpodobně předali moderním lidem gen, který jim pomáhá zvládat život ve vysokých nadmořských výškách.

Ministr zahraničí Tomáš Petříček (ČSSD) se sejde s čínským velvyslancem kvůli tomu, že Čína údajně ruší vystoupení českých kulturních institucí, jejichž název je spojen s Prahou. Petříček si chce před schůzkou informace ještě ověřit na ministerstvu kultury. Pokud by bylo vystupování českých umělců omezováno, považoval by to šéf české diplomacie za nešťastné.

Před 60 lety se obyvatelé Tibetu vzbouřili proti nezvaným čínským hostům, při protičínském povstání však zahynulo 87 tisíc Tibeťanů a desítky tisíc dalších následovaly svého nejvyššího duchovního a politického vůdce dalajlamu na cestě do indického exilu. Na znamení solidarity s Tibetem vyvěšuje řada měst po celém světě právě 10. března tibetskou vlajku.

Praha se po čtyřech letech opět připojí k mezinárodní kampani Vlajka pro Tibet a na budovách magistrátu vyvěsí od pátku 8. března do neděle 11. března tibetskou vlajku. Gesto upozorňující na porušování lidských práv v čínské autonomní oblasti je dalším projevem proměny metropolitní politiky vůči Pekingu, kterou nastolilo nové pražské vedení.

Čeští filmaři zachytili v polovině padesátých let stavbu čínské magistrály do srdce tibetského území. Snímek Cesta vede do Tibetu se sice nese v budovatelské náladě, zachycuje ale „střechu světa“ v podobě, která je už dnes z velké části minulostí. Pozapomenutý cestopis se od února vrátil do kin.

Počátkem března přiletí do Česka na pozvání festivalu Jeden svět politický nástupce dalajlamy Lozang Sanggjä. Zatímco primátor Prahy Zdeněk Hřib (Piráti) nebo poslanci a senátoři z neformální Parlamentní skupiny přátel Tibetu mají s premiérem tibetské exilové vlády naplánované schůzky, ministr zahraničí Tomáš Petříček (ČSSD) se s ním nesejde. Parlamentní skupina s postojem ministerstva nesouhlasí.

Čínský filozof prchající po masakru na náměstí Nebeského klidu z Pekingu, mladá žena z tibetsko-čínské rodiny a francouzský biolog, který se stává buddhistickým mnichem. Tři osudy, jež svede dohromady Tibet, se proplétají v knize Nebe nad Lhasou od čínského spisovatele Ninga Kchena. Nedávno vyšla v českém překladu.

Zpěvačka Iva Bittová zpívala v Indii pro dalajlamu. Na setkání ve škole Spring Dales, kterou podporuje česká nezisková organizace Brontosauři v Himálajích, mu zanotovala moravskou lidovou písničku Ej, lásko, lásko. Na své asijské cestě se seznámila i s hudebníkem Ančukem, který je v indickém regionu Ladak, přezdívaném Malý Tibet, posledním hráčem na tibetskou kytaru původní technikou. Bittová s ním v listopadu v Praze a Brně odehraje dva koncerty.

Tibetské nástěnné malby si je možné prohlédnout ve výpravné velkoformátové publikaci. Na světě je jen necelá tisícovka výtisků, každý kus limitované edice podepsal čtrnáctý dalajlama. V Česku jich je k dostání pouze šest. Jeden exemplář si je možné do konce víkendu prohlédnout v Praze.

Policie chybovala, když při návštěvě čínského prezidenta Si Ťin-pchinga v Praze v březnu 2016 přikázala dvěma mužům, aby z oken kanceláře sundali tibetskou a tchajwanskou vlajku. Nejvyšší správní soud (NSS) zamítl stížnost ministerstva vnitra, a potvrdil tak rozsudek Městského soudu v Praze, který postup policie označil za nezákonný zásah.

Na stovkách českých radnic a desítkách škol po roce opět zavlály tibetské vlajky. Připomínají oběti povstání, které roku 1959 potlačili čínští vojáci, i současnou situaci Tibetské autonomní oblasti. Vlajky na podporu lidských práv v Tibetu visí také na budovách pěti krajů. Lidskoprávní organizace Amnesty International odpoledne uspořádala protestní shromáždění před čínskou ambasádou v Praze.

O existenci sněžného muže z Himalájí neexistuje jediný věrohodný důkaz, potvrdil výzkum DNA údajných exemplářů. Zdá se, že legenda má své základy v případech, kdy se člověk setkal s medvědem, ale zdálo se mu, že vidí přízračnou bytost.

Vědci poprvé identifikovali geny, které si vyvinuli obyvatelé Tibetu, aby byli schopní přežít v extrémních nadmořských výškách. Nikde jinde na Zemi lidé tak vysoko nežijí a nikde jinde nejsou na tento způsob života tak dobře adaptovaní.

Odmítli říct jakékoliv informace či vydat jeho tělo k autopsii a pohřbu. Tibetská aktivistka ale boj za pravdu nevzdává - z ciziny bojuje za rozkrytí osudu svého strýce, budhistického lámy Tenzina Deleka Rinpočheho. Co si myslí o praxi čínských úřadů? Své strasti popsala v rozhovoru pro ČT.