Výběr dalajlamova následníka testuje vztahy mezi Čínou a Indií, kde duchovní vůdce našel azyl. Peking přesvědčuje Nové Dillí, aby uznalo nástupce, jehož vybere, což odmítá tibetská exilová vláda. Kontroverze do diskuse vnesl i sám dalajlama. Nedávno prohlásil, že nahradí-li ho žena, měla by být atraktivní. Po kritice se jeho úřad omluvil za nepochopený humor.
Letos to je už 60 let, co dalajlama vkročil na indickou půdu jako uprchlík. Ve svém sídle v Dharamshale v podhůří Himálaje udílí audience. Popisuje to jako svobodu v exilu, ale je to svoboda, která trvá daleko déle, než si pravděpodobně představoval.
Uprchl po neúspěšném povstání proti čínské armádě. Přes hory dorazil do Indie, která dala azyl jemu i desetitisícům Tibeťanů, jež ho následovali. „Když přišli do Tibetu Číňané, bylo to špatné. Dělali nám problémy, museli jsme prchnout. Putovali jsme asi dvacet dnů přes hory a dorazili sem. Tehdy tu byl jen les,“ vzpomněla Purang Dolmaová, která přišla z Tibetu s rodiči jako malá dívka.
Příští dalajlama by měl být podle toho současného zvolen
V exilu žije 130 tisíc Tibeťanů, dvě třetiny v Indii. Nejistota z budoucnosti roste. Dalajlamovi je 84 a není jasné, kdo ho nahradí, ani bude-li další. Snahy Pekingu dosadit nástupce vyvolávají odpor.
- Každý dalajlama je považován za reinkarnaci předchozího dalajlamy a zároveň za emanaci Avalókitéšvary, bódhisattvy soucitu. Tibeťané ho považují za svého duchovního vůdce. Je hlavním světským představitelem školy gelugpa a jeho tradiční sídlo se tradičně nachází ve Lhase, paláci Potála a Norbulingce.
- Současný 14. dalajlama je Tändzin Gjamccho, který od roku 1959 žije v exilu v indické Dharamsale. Uprchl, když čínští vojáci rozdrtili pokus o povstání v Tibetu. Peking na dalajlamu coby držitele Nobelovy ceny za mír pohlíží jako na separatistu. On sám nyní propaguje ve vztazích s Čínou „střední cestu“ – autonomii, nikoli nezávislost pro Tibet. Několikrát byl v Praze. Bývalého českého prezidenta Václava Havla považoval za přítele.
„Nechceme poslouchat Čínu. Nasloucháme duchovnímu vůdci a jsem si jistá, že o tom už spoustu let přemýšlí a má lepší plán než Čína,“ míní Tindil Samuová, Tibeťanka z Dharamshaly.
Dalajlama si přeje, aby nový vůdce nebyl reinkarnován, ale zvolen. „Bude-li instituce dalajlamy pokračovat, nebo ne, rozhodnou Tibeťané,“ uvedl tibetský duchovní vůdce v dubnu před dvěma lety.
Někteří Tibeťané se obávají, že přestanou být v Indii vítanými hosty
Přestože už dalajlama nehledá nezávislost Tibetu, ale jen kulturní autonomii, Čína s ním jedná jako se zrádcem. V Indii založil demokratickou strukturu, v níž Tibeťané najdou vzdělání, bezpečí a duchovní svobody.
„Záležitosti kolem dalajlamy vedly Číňany k agresivnějšímu chování v pohraničních sporech s Indií,“ připomněl politolog z Imagindia institutu Robinder Nath. Jak dalajlama stárne a křehne, jeho lid může jen čekat a obávat se.
Mnozí se strachují, že přestanou být vítanými hosty, až nebude mluvit jejich jménem. Vliv Číny roste a Indie je pragmatická.
