Tibet strana 2 z 3

Evropská unie v pondělí poprvé za poslední tři desetiletí potrestala porušování lidských práv v Číně. Ministři zahraničí členských zemí schválili přijetí sankcí vůči čtyřem činitelům odpovědným za zacházení s menšinovými Ujgury, které mnozí západní politici označují za brutální. Podle unijní diplomacie jsou potrestaní činitelé přímo odpovědní například za svévolné zatýkání či ponižující zacházení s touto muslimskou menšinou. Ministři také schválili sankce proti jedenácti lidem odpovědným za únorový vojenský převrat v Myanmaru. Peking reagoval přijetím odvetných sankcí vůči skupině představitelů EU. Protičínské sankce schválila také Velká Británie.

Na Aljašce skončilo první osobní jednání představitelů Spojených států a Číny od lednové inaugurace amerického prezidenta Joea Bidena, které začalo nebývale ostrým střetem před zástupci médií. Šéf americké diplomacie Antony Blinken však po rozhovorech prohlásil, že diskuse byly velice upřímné a že se zájmy obou velmocí v některých otázkách shodují. Jang Ťie-čch' z vedení čínské komunistické strany schůzku označil za upřímnou a prospěšnou, poznamenal však, že neshody v některých tématech přetrvávají.

Na cestách strávil čtrnáct let a urazil desetitisíce kilometrů napříč mongolskou říší. Málokdo ví, že i Češi dost možná mají svého Marca Pola. Františkánský mnich a misionář Odorik z Pordenone ve 14. století na podnět papeže podnikl dobrodružnou cestu do Asie. Jako první Evropan při tom překročil rovník a vstoupil do Tibetu.

Stovky Tibeťanů žijících v exilu se v pondělí navzdory chladnému a deštivému počasí zúčastnily v severoindickém městě Dharamsale volby svého nového politického vůdce, uvedla agentura AP. V Dharamsale sídlí tibetská exilová vláda. Volby poznamenala preventivní opatření proti šíření koronaviru. Voliči s rouškami na obličeji čekali spořádaně v řadě při dodržení bezpečného rozestupu mezi sebou. Jedná se o první kolo hlasování, z něhož vzejdou dva kandidáti na nejvyšší post prezidenta. Rozhodující druhé kolo se pak má uskutečnit v dubnu.

Washingtonská zoo smutní i jásá zároveň. Kvůli koronaviru sice musela na nějaký čas zavřít, mezitím ale její tři měsíce staré pandí mládě získalo díky internetovému hlasování jméno – Siao Čchi Ťi. Zvíře po narození původně vážilo sotva dvě stě gramů, dnes jsou to čtyři kila. Svými slovy mu však dávají váhu také politici. I když je zvíře rodilým Američanem, za pár let by mělo zamířit do Číny. Jeho osud totiž předurčila politika.

Vědci poprvé našli průkazné genetické stopy denisovanů, nejzáhadnějšího dnes již vymřelého rodu pravěkých lidí, mimo oblast Sibiře. Nové analýzy nedávno nalezené čelisiti ukazují, že žili na „střeše světa“, tedy v Tibetu, již v době před 100 tisíci roky.

Přesně před sedmdesáti lety zabrala armáda Čínské lidové republiky (ČLR) území Tibetu, který byl původně mocnou feudální říší. Vojenská invaze podle čínského vedení měla za oficiální účel „zachránit tři miliony Tibeťanů před imperialistickým útlakem a zabezpečit ochranu západní čínské hranice“. Obsazení Tibetu, které se odehrálo 21. října 1950, později vyústilo v povstání, jež bylo krvavě potlačeno.

Úřady v čínské oblasti Vnitřního Mongolska izolovaly celou vesnici poté, co její obyvatel zemřel na dýmějový mor, nakažlivou nemoc zodpovědnou za řadu pandemií. Díky rozvoji moderní medicíny už mor není ani zdaleka takovou hrozbou jako v minulosti, podle expertů nehrozí podobné šíření jako ve středověku.

Atmosférický tlak se ve větší nadmořské výšce snižuje – a to má vliv na lidské dýchání, jak ví dobře třeba horolezci. Tyto parametry se vůbec neřeší při konstrukci ani testování plicních ventilátorů. Podle skupiny vědců a lékařů by to mohlo mít v době koronavirové pandemie dopad na obyvatele vysokohorských oblastí.

Změny klimatu způsobené z velké části lidským vypouštěním skleníkových plynů proměňují planetu a s ní i podmínky pro život. Některé posuny se nejlépe ukazují na mapě: tání ledovců, stoupání hladiny oceánu, posun klimatických pásem nebo hrozba sucha. Začít je potřeba u teploty. Mezi lety 2006 až 2015 byla průměrně vyšší téměř všude ve srovnání s obdobím 1850 až 1900, jak ukazuje následující mapa.

Tändzin Gjamccho, známý jako 14. dalajlama, byl vysvěcen 22. února 1940. V exilu žijící duchovní vůdce Tibetu si respekt a úctu vydobyl zejména snahou o nenásilné řešení problémů světa a své domoviny. Nositel Nobelovy ceny za mír z roku 1989 se nesnaží o úplnou nezávislost Tibetu, ale o širší autonomii. Peking ho opakovaně obviňuje z toho, že se snaží oblast od Číny odtrhnout.

Nový koronavirus si vyžádal v Číně nejméně 170 obětí a na 8100 lidí je jím v této zemi nakaženo. Svým rozsahem tak současná epidemie vyrovnala tu, kterou před 17 lety způsobil virus SARS, jímž se v letech 2002 a 2003 nakazilo 8096 osob. Podezření na koronavirus panovalo také u dvou čínských pasažérů výletní lodi kotvící v přístavu města Civitavecchia severně od Říma. To se ale nakonec nepotvrdilo. První nakažené pozdě večer jako čtvrtá evropská země oznámila Itálie, již dříve byly potvrzeny případy nákazy ve Francii, Německu a Finsku.

Řeka Mekong je životodárnou silou pro víc než šedesát milionů lidí žijících v jejím povodí. O největší tok jihovýchodní Asie se čím dál víc zajímá Čína, která s ním má obchodní plány. Na řece staví hráze, které však podle obyvatel na dolním toku nenávratně mění tamní ekosystém.

Čínský prezident Si Ťin-pching se během víkendové návštěvy Nepálu nebývalým způsobem opřel do separatistů. Varoval, že „kdo se pokusí oddělit od Číny jakoukoli oblast, zemře, jeho tělo bude rozdrceno a kosti rozemlety na prach“, napsal s odkazem na citaci čínského ministerstva zahraničí zpravodajský server BBC News. Si podle médií zřejmě reagoval na mnohaměsíční prodemokratické demonstrace v Hongkongu.

Proti sesterské smlouvě mezi Prahou a Pekingem mnozí radní protestovali už před třemi lety a městu kontrakt nepřinesl konkrétní pozitiva, míní radní Hana Marvanová (nestr. za STAN). Předseda KSČM Vojtěch Filip nechce podceňovat, kolik do metropole míří čínských turistů, o které by nyní Praha mohla přijít. Podle Aleše Chmelaře (ČSSD) vypovězení smlouvy nebude mít zásadní vliv na vztahy Česka a Číny.

Výběr dalajlamova následníka testuje vztahy mezi Čínou a Indií, kde duchovní vůdce našel azyl. Peking přesvědčuje Nové Dillí, aby uznalo nástupce, jehož vybere, což odmítá tibetská exilová vláda. Kontroverze do diskuse vnesl i sám dalajlama. Nedávno prohlásil, že nahradí-li ho žena, měla by být atraktivní. Po kritice se jeho úřad omluvil za nepochopený humor.

Čínské velvyslanectví v Česku označilo informace o „tzv. zpravodajské spolupráci“ ambasády s čínskými firmami působícími v Česku za smyšlené. Vyhrazuje si právo podniknout další kroky, oznámilo. Velvyslanectví také zkritizovalo politiku pražského magistrátu a vyzvalo pražské politiky, aby jednali ve prospěch společných zájmů. O vztazích české metropole a Pekingu nedávno mluvil s čínským velvyslancem šéf tuzemské diplomacie.

Čína se ve snaze spojit Tchaj-wan s pevninou „nevzdá použití síly“ a podnikne veškerá vojenská opatření, aby porazila „separatisty“. Píše se to v bílé knize o národní obraně, která byla ve středu zveřejněna v Pekingu. Dokument kritizuje posilování armád USA, Japonska a Austrálie v regionu, které podle Číny oblast destabilizuje. Čína zároveň pohrozila vysláním vojáků do Hongkongu, kde už týdny probíhají protivládní protesty.

Za pouhý týden na nejvyšší hoře světa Mount Everestu zemřelo deset lidí. Mezi posledními oběťmi jsou Ir a Brit, informovala agentura AFP. U vrcholu se v posledních dnech tvořila dlouhá fronta lidí čekajících na příznivé počasí. Sestup horolezců se kvůli tomu značně zpomalil, což u některých způsobilo totální vyčerpání.

Vyhynulí předchůdci moderních lidí denisované žili ve velké nadmořské výšce v Tibetu. Potvrdila to analýza čelisti nalezené na Tibetské náhorní plošině ve výšce 3280 metrů nad mořem. Schopnost žít v tak extrémních podmínkách se přitom dříve připisovala pouze druhu Homo sapiens. Podle vědců denisované pravděpodobně předali moderním lidem gen, který jim pomáhá zvládat život ve vysokých nadmořských výškách.

Ministr zahraničí Tomáš Petříček (ČSSD) se sejde s čínským velvyslancem kvůli tomu, že Čína údajně ruší vystoupení českých kulturních institucí, jejichž název je spojen s Prahou. Petříček si chce před schůzkou informace ještě ověřit na ministerstvu kultury. Pokud by bylo vystupování českých umělců omezováno, považoval by to šéf české diplomacie za nešťastné.

Před 60 lety se obyvatelé Tibetu vzbouřili proti nezvaným čínským hostům, při protičínském povstání však zahynulo 87 tisíc Tibeťanů a desítky tisíc dalších následovaly svého nejvyššího duchovního a politického vůdce dalajlamu na cestě do indického exilu. Na znamení solidarity s Tibetem vyvěšuje řada měst po celém světě právě 10. března tibetskou vlajku.

Praha se po čtyřech letech opět připojí k mezinárodní kampani Vlajka pro Tibet a na budovách magistrátu vyvěsí od pátku 8. března do neděle 11. března tibetskou vlajku. Gesto upozorňující na porušování lidských práv v čínské autonomní oblasti je dalším projevem proměny metropolitní politiky vůči Pekingu, kterou nastolilo nové pražské vedení.

Čeští filmaři zachytili v polovině padesátých let stavbu čínské magistrály do srdce tibetského území. Snímek Cesta vede do Tibetu se sice nese v budovatelské náladě, zachycuje ale „střechu světa“ v podobě, která je už dnes z velké části minulostí. Pozapomenutý cestopis se od února vrátil do kin.