Tibet strana 2 z 3

Ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti) v úterý po jednání krizového štábu resortu zahraničí sdělil, že deeskalace rusko-ukrajinského konfliktu se nedaří. Česko ale zatím nestahuje z Ukrajiny svoje diplomaty, nabádá však občany, aby nejezdili do rizikových oblastí. V Interview ČT24 sdělil, že Česko je připraveno podpořit sankční režimy proti Rusku, prohlásil, že Ukrajina si volí směřování na západ. Ministr také uvedl, že Česko nepodporuje Zimní olympijské hry v Číně.

Zda odletět na olympiádu do Pekingu, nebo raději zůstat doma, trápí lídry západních států. Zatímco se Británie, Kanada, Spojené státy i Austrálie rozhodly k diplomatickému bojkotu zimních olympijských her v Číně, Evropská unie stále hledá jednotnou odpověď. Francie už teď ale hlásí, že se ceremoniálu zúčastní. Stejně se rozhodl i generální tajemník OSN António Guterres. A to přesto, že Čína čelí vážným obviněním z porušování lidských práv.

Na zimní olympijské hry v Pekingu se příští rok nevypraví žádní představitelé vlády USA. Diplomatický bojkot her oznámil Bílý dům, který rozhodnutí odůvodnil porušováním lidských práv v Číně. Cílem opatření je naznačit Pekingu, že nemůže pokračovat ve svém současném kurzu. Vláda prezidenta Joea Bidena vyjádřila podporu americkým sportovcům, kteří na hry pojedou. Penalizovat je zákazem účasti by podle Bílého domu nebylo správné.

Post amerického velvyslance v Číně je už rok neobsazený, v brzké době by na něj ale mohl nastoupit Nicolas Burns, který ostře kritizuje přístup Číny k vyšetřování původu koronaviru i porušování lidských práv komunistickým režimem. Při svém projevu v horní komoře Kongresu obvinil čínský režim z genocidy muslimské menšiny Ujgurů. Peking to dlouhodobě důrazně odmítá.

Miloš Zeman není podle senátního bezpečnostního výboru schopen vykonávat úřad prezidenta republiky. O návrhu zbavit ho funkce hlavy státu bude příští týden rozhodovat Senát. Informoval o tom předseda výboru Pavel Fischer (nestr.). Případný verdikt o nezpůsobilosti Zemana zastávat úřad by musela podle ústavy potvrdit sněmovna. Prezidentův mluvčí Jiří Ovčáček krok výboru označil za útok na ústavnost, svobodu a demokracii.

Ledovce v současnosti tají rychleji a ztrácejí o 31 procent více sněhu a ledu za rok, než tomu bylo před patnácti lety. Ukázalo to trojrozměrné satelitní měření všech světových horských ledovců. Vědci z toho viní změnu klimatu způsobenou člověkem.

Vědci pozorovali na Aljašce neobvyklou geologickou událost. Muldrowův ledovec v národním parku Denali se začal pohybovat padesátkrát až stokrát rychleji, než je obvyklé.

Turbulentní vztah Hollywoodu a Číny vstupuje do dalšího dějství. V Číně se podle listu The Washington Post nebude vysílat dubnové předávání Oscarů, protože na filmové sošky jsou nominovaní umělci, které Čína vnímá jako kontroverzní. Hollywoodští filmaři jsou však mnohdy pro vstup do země odhodlaní udělat velké ústupky. Obsáhlá analýza organizace PEN America uvádí, že ty největší snímky produkce v Americe upravují tak, aby nepopudily čínské úřady a ty je tak pustily do tamních kin.

Čína ve středu odsoudila Evropskou unii a Velkou Británii za „zastrašování a pokrytectví“ kvůli odvolání diplomatů několika států z Pekingu. Vláda ve svém prohlášení také kritizovala Spojené státy za rasismus a způsob, jakým řeší koronavirovou pandemii.

Evropská unie v pondělí poprvé za poslední tři desetiletí potrestala porušování lidských práv v Číně. Ministři zahraničí členských zemí schválili přijetí sankcí vůči čtyřem činitelům odpovědným za zacházení s menšinovými Ujgury, které mnozí západní politici označují za brutální. Podle unijní diplomacie jsou potrestaní činitelé přímo odpovědní například za svévolné zatýkání či ponižující zacházení s touto muslimskou menšinou. Ministři také schválili sankce proti jedenácti lidem odpovědným za únorový vojenský převrat v Myanmaru. Peking reagoval přijetím odvetných sankcí vůči skupině představitelů EU. Protičínské sankce schválila také Velká Británie.

Na Aljašce skončilo první osobní jednání představitelů Spojených států a Číny od lednové inaugurace amerického prezidenta Joea Bidena, které začalo nebývale ostrým střetem před zástupci médií. Šéf americké diplomacie Antony Blinken však po rozhovorech prohlásil, že diskuse byly velice upřímné a že se zájmy obou velmocí v některých otázkách shodují. Jang Ťie-čch' z vedení čínské komunistické strany schůzku označil za upřímnou a prospěšnou, poznamenal však, že neshody v některých tématech přetrvávají.

Na cestách strávil čtrnáct let a urazil desetitisíce kilometrů napříč mongolskou říší. Málokdo ví, že i Češi dost možná mají svého Marca Pola. Františkánský mnich a misionář Odorik z Pordenone ve 14. století na podnět papeže podnikl dobrodružnou cestu do Asie. Jako první Evropan při tom překročil rovník a vstoupil do Tibetu.

Stovky Tibeťanů žijících v exilu se v pondělí navzdory chladnému a deštivému počasí zúčastnily v severoindickém městě Dharamsale volby svého nového politického vůdce, uvedla agentura AP. V Dharamsale sídlí tibetská exilová vláda. Volby poznamenala preventivní opatření proti šíření koronaviru. Voliči s rouškami na obličeji čekali spořádaně v řadě při dodržení bezpečného rozestupu mezi sebou. Jedná se o první kolo hlasování, z něhož vzejdou dva kandidáti na nejvyšší post prezidenta. Rozhodující druhé kolo se pak má uskutečnit v dubnu.

Washingtonská zoo smutní i jásá zároveň. Kvůli koronaviru sice musela na nějaký čas zavřít, mezitím ale její tři měsíce staré pandí mládě získalo díky internetovému hlasování jméno – Siao Čchi Ťi. Zvíře po narození původně vážilo sotva dvě stě gramů, dnes jsou to čtyři kila. Svými slovy mu však dávají váhu také politici. I když je zvíře rodilým Američanem, za pár let by mělo zamířit do Číny. Jeho osud totiž předurčila politika.

Vědci poprvé našli průkazné genetické stopy denisovanů, nejzáhadnějšího dnes již vymřelého rodu pravěkých lidí, mimo oblast Sibiře. Nové analýzy nedávno nalezené čelisiti ukazují, že žili na „střeše světa“, tedy v Tibetu, již v době před 100 tisíci roky.

Přesně před sedmdesáti lety zabrala armáda Čínské lidové republiky (ČLR) území Tibetu, který byl původně mocnou feudální říší. Vojenská invaze podle čínského vedení měla za oficiální účel „zachránit tři miliony Tibeťanů před imperialistickým útlakem a zabezpečit ochranu západní čínské hranice“. Obsazení Tibetu, které se odehrálo 21. října 1950, později vyústilo v povstání, jež bylo krvavě potlačeno.

Úřady v čínské oblasti Vnitřního Mongolska izolovaly celou vesnici poté, co její obyvatel zemřel na dýmějový mor, nakažlivou nemoc zodpovědnou za řadu pandemií. Díky rozvoji moderní medicíny už mor není ani zdaleka takovou hrozbou jako v minulosti, podle expertů nehrozí podobné šíření jako ve středověku.

Atmosférický tlak se ve větší nadmořské výšce snižuje – a to má vliv na lidské dýchání, jak ví dobře třeba horolezci. Tyto parametry se vůbec neřeší při konstrukci ani testování plicních ventilátorů. Podle skupiny vědců a lékařů by to mohlo mít v době koronavirové pandemie dopad na obyvatele vysokohorských oblastí.

Změny klimatu způsobené z velké části lidským vypouštěním skleníkových plynů proměňují planetu a s ní i podmínky pro život. Některé posuny se nejlépe ukazují na mapě: tání ledovců, stoupání hladiny oceánu, posun klimatických pásem nebo hrozba sucha. Začít je potřeba u teploty. Mezi lety 2006 až 2015 byla průměrně vyšší téměř všude ve srovnání s obdobím 1850 až 1900, jak ukazuje následující mapa.

Tändzin Gjamccho, známý jako 14. dalajlama, byl vysvěcen 22. února 1940. V exilu žijící duchovní vůdce Tibetu si respekt a úctu vydobyl zejména snahou o nenásilné řešení problémů světa a své domoviny. Nositel Nobelovy ceny za mír z roku 1989 se nesnaží o úplnou nezávislost Tibetu, ale o širší autonomii. Peking ho opakovaně obviňuje z toho, že se snaží oblast od Číny odtrhnout.

Nový koronavirus si vyžádal v Číně nejméně 170 obětí a na 8100 lidí je jím v této zemi nakaženo. Svým rozsahem tak současná epidemie vyrovnala tu, kterou před 17 lety způsobil virus SARS, jímž se v letech 2002 a 2003 nakazilo 8096 osob. Podezření na koronavirus panovalo také u dvou čínských pasažérů výletní lodi kotvící v přístavu města Civitavecchia severně od Říma. To se ale nakonec nepotvrdilo. První nakažené pozdě večer jako čtvrtá evropská země oznámila Itálie, již dříve byly potvrzeny případy nákazy ve Francii, Německu a Finsku.

Řeka Mekong je životodárnou silou pro víc než šedesát milionů lidí žijících v jejím povodí. O největší tok jihovýchodní Asie se čím dál víc zajímá Čína, která s ním má obchodní plány. Na řece staví hráze, které však podle obyvatel na dolním toku nenávratně mění tamní ekosystém.

Čínský prezident Si Ťin-pching se během víkendové návštěvy Nepálu nebývalým způsobem opřel do separatistů. Varoval, že „kdo se pokusí oddělit od Číny jakoukoli oblast, zemře, jeho tělo bude rozdrceno a kosti rozemlety na prach“, napsal s odkazem na citaci čínského ministerstva zahraničí zpravodajský server BBC News. Si podle médií zřejmě reagoval na mnohaměsíční prodemokratické demonstrace v Hongkongu.

Proti sesterské smlouvě mezi Prahou a Pekingem mnozí radní protestovali už před třemi lety a městu kontrakt nepřinesl konkrétní pozitiva, míní radní Hana Marvanová (nestr. za STAN). Předseda KSČM Vojtěch Filip nechce podceňovat, kolik do metropole míří čínských turistů, o které by nyní Praha mohla přijít. Podle Aleše Chmelaře (ČSSD) vypovězení smlouvy nebude mít zásadní vliv na vztahy Česka a Číny.