Horské ledovce tají po celé planetě. Může ze to lidmi způsobená změna klimatu, dokazují vědci

Ledovce v současnosti tají rychleji a ztrácejí o 31 procent více sněhu a ledu za rok, než tomu bylo před patnácti lety. Ukázalo to trojrozměrné satelitní měření všech světových horských ledovců. Vědci z toho viní změnu klimatu způsobenou člověkem.

Podle studie, která vyšla tento týden v odborném časopise Nature, ztrácí 220 tisíc horských ledovců na světě víc než 328 miliard tun sněhu a ledu za rok. Vědci to zjistili pomocí teprve nedávno odtajněných satelitních snímků pořizovaných posledních dvacet let. 

V letech 2015 až 2019 odtálo ročně o 78 miliard tun sněhu a ledu víc než v letech 2000 až 2004. Kvůli tomu se množství odtáté vody z ledovců za posledních dvacet let ztrojnásobilo. „To jsou obrovská čísla,“ komentoval výsledky glaciolog Romain Hugonnet z Univerzity v Toulouse, který studii vedl.

Podívejte se, jak během sta let mizely ledovce ve Švýcarsku:

Místa, kde planeta taje

Přibližně polovina ztracené hmoty z horských ledovců pochází ze Spojených států a Kanady. Vůbec nejpostiženějším místem planety je Aljaška, kde je „míra tání jedna z nejvyšších na planetě, například ledovec Columbia ustupuje o 35 metrů ročně,“ uvedl Hugonnet.

Tají téměř všechny světové ledovce, dokonce i ty v Tibetu, které patřily k nejstabilnějším. Mezi výjimky patří několik ledovců na Islandu a ve Skandinávii, které jsou napájeny častějšími srážkami v oblasti, jinak se rychlost tání po celém světě zrychluje.

Toto téměř rovnoměrné celoplanetární tání je podle autorů dobrým důkazem toho, že se napříč planetou zvyšují teploty – „a je to způsobené spalováním uhlí, ropy a plynu,“ řekl Hugonnet.

„Před deseti lety jsme říkali, že ledovce jsou ukazatelem změny klimatu, ale teď se vlastně staly památníkem klimatické krize,“ komentoval práci ředitel monitorovací služby World Glacier Monitoring Service Michael Zemp, který nebyl součástí studie.

Tato studie je první, která použila tyto 3D satelitní snímky ke zkoumání všech ledovců Země, které nejsou spojeny s ledovcovými příkrovy v Grónsku a Antarktidě. Dřívější studie buď využívaly pouze zlomek ledovců, nebo odhadovaly ztrátu ledovců Země pomocí gravitačních měření z oběžné dráhy. Tyto údaje o gravitaci ale mají velkou chybovost a nejsou podle Zempta zdaleka tak užitečné jako detailní snímkování.

Proč je to alarmující?

Zmenšující se ledovce jsou problémem pro miliony lidí, kteří spoléhají na sezonní tání ledovců kvůli zásobování vodou. Rychlé tání může způsobit i další problémy, například sesuvy půdy nebo náhlé uvolnění vody z ledovcových jezer – to může vést k povodním.

Největší hrozbou je ale to, že tání ledovců na kontinentech přispívá ke zvýšení hladiny moří. Hladiny světových oceánů se již zvedají, protože do nich přitéká stále více sladké vody zejména kvůli mizení ledových příkrovů v Grónsku a Antarktidě. K tomuto procesu nečekanou měrou přispívají také horské ledovce; podle této studie jsou zodpovědné za zvýšení hladin moří z jednadvaceti procent.

„Je stále jasnější, že vzestup hladiny moří bude během 21. století čím dál větším problémem,“ varoval ředitel amerického National Snow and Ice Data Center Mark Serreze. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Hradby Pompejí zřejmě poškodila palba z těžkého antického kulometu polybolu

Italští archeologové detailně prozkoumali díry v severní části pompejských hradeb. Zjistili, že je nezpůsobily katapulty ani ruční zbraně, ale mechanický samostříl schopný automaticky odpalovat více střel po sobě.
před 2 hhodinami

USA zažívají vlnu veder. V Arizoně naměřili 43 stupňů

Západ Spojených států se potýká s vlnou veder, v Kalifornii a Arizoně padají teplotní rekordy. Arizonská obec Martinez Lake ve čtvrtek naměřila 43 stupňů Celsia, což je ve Spojených státech nový březnový rekord, uvedla podle stanice NBC News Národní meteorologická služba (NWS).
před 8 hhodinami

Alpské ledovce se roztékají před očima. Ty v Německu zřejmě zmizí do třicátých let

Poslední čtyři německé ledovce za poslední dva roky ztratily více než čtvrtinu své plochy, odtávání je tak výrazně rychlejší, než se dosud předpokládalo. Uvádí to nová studie, která za hlavní příčinu považuje změnu klimatu. Geograf Wilfried Hagg z mnichovské univerzity a glaciolog Christoph Mayer z Bavorské akademie věd výsledky svého výzkumu zveřejnili v předvečer Světového dne ledovců, který je 21. března.
před 8 hhodinami

Chytré hodinky sportujícího vojáka odhalily polohu francouzské letadlové lodě

Díky sportovní aplikaci Strava, kterou používal jeden z vojáků při běhání, se francouzskému deníku Le Monde podařilo ve Středozemním moři lokalizovat francouzskou letadlovou loď Charles de Gaulle. Le Monde o tom informoval na svém webu. Plavidlo se přibližuje k Íránu, proti němuž od 28. února provádějí Izrael a Spojené státy vzdušné údery.
před 9 hhodinami

Do ugandského národního parku se po dekádách vrátili nosorožci

Tento týden byli v národním parku Kidepo Valley na severovýchodě Ugandy vypuštěni do volné přírody dva bílí nosorožci jižní. Jsou prvními ze skupiny osmi jedinců, kteří se mají usadit v parku, kde byl poslední nosorožec zabit v roce 1983. Na jejich navrácení do místní přírody nyní částečně dohlíží Ugandský úřad pro ochranu divoké zvěře (UWA).
včera v 11:48

Vědci popsali, kdy se mezi indiány rozšířily luky a šípy

Nový archeologický výzkum zkoumal nejstarší zbraňové artefakty nalezené v Severní Americe. Vědcům se je podařilo velmi přesně datovat, takže poprvé dokázali popsat, kdy tam luky a šípy nahradily oštěpy a praky.
včera v 11:00

Archeologové našli ve Velkém Meziříčí středověkou studnu a asi i základ pranýře

Ve středu Velkého Meziříčí letos archeologové odkryli zasypanou středověkou studnu a kruhový podstavec, který zřejmě sloužil jako pranýř. Našli také základy středověké pece. Oznámil to Šimon Kochan ze zapsaného ústavu Archaia Brno, který na místě pracuje. Záchranný archeologický výzkum doprovází postupnou obnovu náměstí a přilehlých ulic, která začala loni zjara. Stavební práce budou podle radnice dokončené příští rok.
včera v 10:45

VideoUnikátním ekosystémem Pražského hradu se zabývali přírodovědci

Pražský hrad byl sídlem králů, císařů i prezidentů. Ale také více než sedmi stovek druhů rostlin, 220 druhů hmyzu a více než čtyřiceti druhů ptáků. Teď tam přírodovědci popsali dokonce několik druhů, které až doposud z tuzemské přírody vůbec neznali – včetně unikátního roztoče pancířníka. Nejzajímavějším místem v areálu je podle biologů Jelení příkop, který obsahuje neporušenou „krajinu“, jež sahá až do dob mamutích stepí z doby ledové.
včera v 07:28
Načítání...