Horské ledovce tají po celé planetě. Může ze to lidmi způsobená změna klimatu, dokazují vědci

Ledovce v současnosti tají rychleji a ztrácejí o 31 procent více sněhu a ledu za rok, než tomu bylo před patnácti lety. Ukázalo to trojrozměrné satelitní měření všech světových horských ledovců. Vědci z toho viní změnu klimatu způsobenou člověkem.

Podle studie, která vyšla tento týden v odborném časopise Nature, ztrácí 220 tisíc horských ledovců na světě víc než 328 miliard tun sněhu a ledu za rok. Vědci to zjistili pomocí teprve nedávno odtajněných satelitních snímků pořizovaných posledních dvacet let. 

V letech 2015 až 2019 odtálo ročně o 78 miliard tun sněhu a ledu víc než v letech 2000 až 2004. Kvůli tomu se množství odtáté vody z ledovců za posledních dvacet let ztrojnásobilo. „To jsou obrovská čísla,“ komentoval výsledky glaciolog Romain Hugonnet z Univerzity v Toulouse, který studii vedl.

Podívejte se, jak během sta let mizely ledovce ve Švýcarsku:

Místa, kde planeta taje

Přibližně polovina ztracené hmoty z horských ledovců pochází ze Spojených států a Kanady. Vůbec nejpostiženějším místem planety je Aljaška, kde je „míra tání jedna z nejvyšších na planetě, například ledovec Columbia ustupuje o 35 metrů ročně,“ uvedl Hugonnet.

Tají téměř všechny světové ledovce, dokonce i ty v Tibetu, které patřily k nejstabilnějším. Mezi výjimky patří několik ledovců na Islandu a ve Skandinávii, které jsou napájeny častějšími srážkami v oblasti, jinak se rychlost tání po celém světě zrychluje.

Toto téměř rovnoměrné celoplanetární tání je podle autorů dobrým důkazem toho, že se napříč planetou zvyšují teploty – „a je to způsobené spalováním uhlí, ropy a plynu,“ řekl Hugonnet.

„Před deseti lety jsme říkali, že ledovce jsou ukazatelem změny klimatu, ale teď se vlastně staly památníkem klimatické krize,“ komentoval práci ředitel monitorovací služby World Glacier Monitoring Service Michael Zemp, který nebyl součástí studie.

Tato studie je první, která použila tyto 3D satelitní snímky ke zkoumání všech ledovců Země, které nejsou spojeny s ledovcovými příkrovy v Grónsku a Antarktidě. Dřívější studie buď využívaly pouze zlomek ledovců, nebo odhadovaly ztrátu ledovců Země pomocí gravitačních měření z oběžné dráhy. Tyto údaje o gravitaci ale mají velkou chybovost a nejsou podle Zempta zdaleka tak užitečné jako detailní snímkování.

Proč je to alarmující?

Zmenšující se ledovce jsou problémem pro miliony lidí, kteří spoléhají na sezonní tání ledovců kvůli zásobování vodou. Rychlé tání může způsobit i další problémy, například sesuvy půdy nebo náhlé uvolnění vody z ledovcových jezer – to může vést k povodním.

Největší hrozbou je ale to, že tání ledovců na kontinentech přispívá ke zvýšení hladiny moří. Hladiny světových oceánů se již zvedají, protože do nich přitéká stále více sladké vody zejména kvůli mizení ledových příkrovů v Grónsku a Antarktidě. K tomuto procesu nečekanou měrou přispívají také horské ledovce; podle této studie jsou zodpovědné za zvýšení hladin moří z jednadvaceti procent.

„Je stále jasnější, že vzestup hladiny moří bude během 21. století čím dál větším problémem,“ varoval ředitel amerického National Snow and Ice Data Center Mark Serreze. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

WHO zkoumá možnosti vakcín a léčby proti epidemii eboly v Kongu

Světová zdravotnická organizace (WHO) zkoumá, zda by některé kandidátské vakcíny, tedy očkovací látky ve fázi výzkumu, nebo léčebné postupy, mohly být použity k potlačení epidemie eboly v Kongu (Demokratické republice Kongo). Informovala o tom v úterý agentura AFP. Organizace již dříve vyhlásila nárůst počtu případů vysoce nakažlivé hemoragické horečky za mezinárodní zdravotní stav nouze.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Kde leží hranice medicíny? Odpovědi hledal nový pořad Daniela Stacha Na dosah

Česká televize spouští nový diskusní pořad Na dosah. Bude se snažit přiblížit zásadní společenská témata, která mají potenciál rozdělovat společnost tak, aby odborníci i obyčejní lidé mohli hledali shodu. První díl se v úterý 19. května od 20:07 na ČT24 věnuje medicíně, která občas může vypadat jako všemocná – ale zatím taková rozhodně není.
před 18 hhodinami

Svět je dle expertů k pandemiím náchylnější než před covidem

Ani po epidemii eboly v západní Africe před necelými deseti lety, pandemii covidu-19 a nouzové situaci kolem infekčního onemocnění mpox (dříve opičí neštovice) není svět bezpečnějším místem před propuknutím nových pandemií. Uvedlo to mezinárodní expertní grémium na úvod výročního zasedání Světového zdravotnického shromáždění, které je orgánem Světové zdravotnické organizace (WHO). Šéf WHO Tedros Adhanom Ghebreyesus prohlásil, že svět nyní zažívá nebezpečné časy.
před 19 hhodinami

Po týdnu tréninku se lidský mozek naučí přijmout nemožné. Včetně létání

Člověk neumí vlastní silou létat. Nikdy to neuměl, a pokud se genetika nestane opravdu neskutečně pokročilou, nebude to umět nikdy. Lidský mozek je na tento fakt naprogramovaný miliony let evoluce našeho druhu. A přesto – náš mozek je tak neuvěřitelně přizpůsobivý a současně učenlivý, že se dá přesvědčit k tomu, že jeho nositel létat umí. A dokonce pak podle toho mění své další funkce. Prokázal to pozoruhodný experiment čínských vědců.
před 22 hhodinami

Historička: „Bílí“ migranti z Ruska nakopli československou vědu i techniku

Když do Československa přišli po první světové válce ruští emigranti, nabídla jim nově vzniklá republika vzdělání, pomoc i zázemí. A oni se jí za to odvděčili špičkovými výkony v technických oborech, popisuje v rozhovoru pro ČT24 historička Dana Hašková.
včera v 08:20

Klíšťata ve městech jsou infikovanější než v lesích, upozorňují vědci

Klíšťata ve městech jsou prokazatelně až dvakrát infikovanější než ta ze 150 lesních lokalit po celém Česku, kde pracovníci Státního zdravotního ústavu sbírají a testují vzorky. Vědci je hledají pozemním sběrem, informace získávají i přímo od lidí prostřednictvím aplikace Klíšťapka nebo webu Klíšťata ve městě. Za tři roky nasbírali více než dvanáct tisíc klíšťat. Některou z bakterií bylo infikováno 44 procent z nich, čtvrtina pak boreliózou.
včera v 06:30

Auta jsou dál největšími znečišťovateli měst. Problémem jsou filtry pevných částic

Automobilová doprava zůstává hlavním znečišťovatelem ovzduší v tuzemských městech. Přesto se situace i díky přísnějším zákonům v posledních letech výrazně zlepšuje. Hlavním problémem ale stále zůstávají nefunkční, nebo dokonce chybějící filtry pevných částic, a to u naftových i benzinových aut. Poukázala na to měření vědců z ČVUT a z Akademie věd.
18. 5. 2026

Ve stockholmské kavárně člověk slouží umělé inteligenci

Kávu sice nalévá lidská ruka, ale za pultem v experimentální kavárně ve Stockholmu tahá za nitky něco mnohem méně tradičního. Začínající firma Andon Labs se sídlem v San Franciscu svěřila vedení kavárny Andon Café ve švédském hlavním městě zástupkyni umělé inteligence (AI), které říkají Mona, napsala agentura AP.
18. 5. 2026
Načítání...